kniha » Harry Potter a prokleté dítě
chce si přečíst 2 | má v knihovně 16
hodnotilo: 22
63%
Harry Potter a prokleté dítě

Joanne K. Rowling
Jack Thorne
John Tiffany

Harry Potter a prokleté dítě

série: Harry Potter
díl v sérii:

Kategorie: fantasy - divadelní hra

originální název: Harry Potter and the Cursed Child
originál vyšel: 2016

vydání: Albatros (web) 2016

odkazy: 3x [recenze]


Komentáře:
Phoenix  | ***

Původní poslední rozcamraná kniha mě nikdy moc nenadchla, protože byla dlouhá a přitom se toho zas tolik nedělo. U nové poslední knihy mně vadí naprostý opak. Děje se tu toho až moc na příliš malém prostoru, což asi vzniklo z důvodu, jakým je kniha psána (divadelní hra). Scéna o třech větách? Nic zvláštního, poměrně běžné. Výsledek? Děj skáče ze scény do scény, řekne jen to nejhlavnější a šup už jsme zase jinde. Byl alespoň děj zajímavý a originální? Bohužel, poměrně brzy je jasné, že autoři přivedou na scénu všechny aspoň trochu důležité postavy ze všech! předchozích dílů. Výsledek? Každý má malý štěk a jede se dál a je konec. A právě tento záměr dělá děj strašně předvídatelný a předvídatelné = nudné, bohužel.

MirabelkaP  | ****

Jedna se o divadelni hru, takze prostor je znacne omezeny… Presto si s tim tvurci vyhrali moc povedene. Jedna se spis o rychly vylet do Bradavic za starymi znamymi nez o nejaky velky ctenarsky zazitek, ale me se to libilo a moc potesilo :-)

trudoš  | ****

Hned zkraje přiznávám, že ke knize jsem od začátku přistupoval s despektem. O to víc oceňuji, že mi Joanne Rowlingová zase jednou vytřela zrak, páč Prokleté dítě je pekelně dobré.
Nejsem zkušený jazykozpytec, abych poznal, kde začíná ten který autor, ale příběh šlape parádně od prvních stránek a tempo mu vydrží až po ty poslední. Přičemž zápletka není vůbec špatná, od dobrých úmyslů se přechází k nacistickým vizím a těžko soudit, kdo je v právu a kdo na ocet. Navíc dospělý Harry Potter je mi v mnohém sympatičtější než ten náctiletý, především kvůli tomu, že se konečně dostává do pozice hrdiny, který děj skutečně ovlivňuje, a ne že svou horkou hlavou páchá jen jeden přešlap za druhým.
Vytknout nakonec můžu pouze logiku časových skoků, která má víc děr, než čajové sítko. A pak je tu největší slabina a to, že nejde o román, ale o divadelní scénář. Čte se to báječně, navíc překvapí rozsah (jde vlastně o dvě představení), ale klasika je prostě klasika a s experimenty ať si hrají beatníci.

Speedemon  | ***1/2

Nikdy jsem sérii o Harrym zrovna neprožíval, ale tohle je fajn krátký skok zpět. Jelikož jde o scénář pro divadelní hru a nikoliv plnohodnotný díl, tak je děje poskromnu. To mi ani tolik nevadí, spíš jen, že mi od cca druhé poloviny přestal dávat děj smysl a přišlo mi, že vše je vymyšlené tak, aby se mohlo objevit co největší množství postav ze série a všichni jsme si nostalgicky zavzpomínali. Párkrát to bylo fajn, později už mi to trochu lezlo krkem. Knížku můžu rozhodně doporučit, přečtené je to raz dva a zjistit něco o dospělosti Harryho, Hermiony, Rona a spol. bylo zábavné.

Lokina  | ****

Dost jsem se toho bála, ale naštěstí z toho žádná hrůza nebyla. Díky tomu, že to je divadelní scénář, četlo se to rychle a dobře. Hlavní hrdiny – Albuse a Scorpiuse jsem si oblíbila, ikdyž někdy se chovali jako trubky, ale jsou to puberťáci, tak se není čemu divit. Tenhle návrat do Bradavic jsem si užila, až jsem cítila tu nostalgii.



WebArchiv - archiv českého webu