kniha » Město zaslíbených
v Top10 6 | chce si přečíst 2 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 34
hodnotilo: 30
90%
Město zaslíbených Více vydání = více obálek.

Arkadij Strugackij
Boris Strugackij

Město zaslíbených

Kniha vyšla i pod názvem:
Odsouzené město
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

Kategorie: sci-fi

originální název: Град обреченный ▫ Grad obrečonnyj
originál vyšel: 1989

vydání: Baronet (web) 1998; Triton (web) 2018

odkazy: 1x [ukázka], 3x [recenze]


Komentáře:
BlackDawn  | ***** 03.01.2009 14:56

Kniha sleduje životní pouť Andreje Voronina po vstupu do experimentu. Jediné co ví je, že experiment je město v neznámém místě vesmíru, kde se má vychovat nová,lepší lidská společnost. Kniha se dá rozdělit na první část kde cca 300 stran je lehčí scifi,následuje 100 jako pokus o survival horror a zbylých cca 30 stran je závěr s hledáním smyslu života.Na své si přijdou hlavně milovníci historie,protože dost děje naráží na války a minulost lidského rodu na zemi. Po přečtení už chápu proč v Rusku kniha nesměla dost dlouho vyjít. Ono nazvat Stalina Satanem se nemuselo zrovna vyplatit. :-)Jinak si ale myslím, že je to jedno z nejlepších děl mých oblíbenců AB.Škoda, že některé nápady nebyly víc rozvedeny,ale i tak je to i díky zaměření na psychiku člověka ve stylu Lema hodně kvalitní kousek.

vpadysak  | *** 30.11.2013 18:53

Táto kniha ma celkom potrápila. Je celá posadená do skľučujúcej depresívnej atmosféry a vyznať sa čo chceli bratia Strugackí tým-ktorým obrazom povedať tiež nieje ľahké. Na svoje si prídu čitatelia vyžívajúci sa v opisoch postapokalyptického rozkladajúceho sa prostredia. Možno som knihu celkom nepochopil, možno som ju pochopil až príliš dobre, ale u niektorých kníh to už tak je. Nech je ako je, ale Stalker je pre mňa určite lepší. A ešte: „Experiment je Experiment“ :-)

akustik  | ***** 30.01.2015 19:18

Město zaslíbených byl pro mě donedávna opomenutý klenot od pánů bratrů. Přitom to je fenomenální multižánrová kniha, která se vůbec s ničím nepáře. Čtenář dostává úplně všechno, co by si od knihy mohl přát. Tak jako se Umberto Eco snažil v knize Jméno růže uspokojit „chutě“ každého, tak i tady bratři ukazují na svou schopnost vytvořit dílko filosofické, politické, historické a současně patřící do krásné literatury, kde významnou roli hraje síla příběhu a postav umocněná používáním fantaskních prvků, všemožných symbolů a odkazů na něco, o čem nemusí mít čtenář ani páru a také s příjemným všudepřítomným odérem magického realismu. Město zaslíbených je také antiutopickou knihou s orwellovskými prvky. Celá její struktura, a tak i celý příběh, je protkán několika významnými, společensko-politickými změnami, které balancují na hranici toho, co se historicky skutečně událo a toho, co se možná jednou stane. Například na začátku knihy se pohybujeme v relativně fungujícím socialismu, který dále přechází v komunismus. Ten se po čase už ze své podstaty a také z podstaty člověčenství zvrhává a poté, co se ukáže jako pouhopouhá iluze, se mění na fašismus v širším slova smyslu. Závěrečnou etapu představuje, jak to chápu já, kapitalismus v jakémsi liberálně demokratickém prostředí, ale i ten nakonec tak nějak postapokalypticky vyšumí. Ale ať je to jak chce, bratři poukazují na to, že člověk není nikdy a nikde spokojen, protože je to jen a jen člověk, a ať už debil nebo vědec (nebo debilní vědec), nelze na něj nebo vlastně na celou společnost nikdy 100% aplikovat jeden recept ze sociálně-politické kuchařky. Nicméně lze velmi jednoznačně vycítit, co je bratrům z toho všeho nejvíc proti srsti.

A potom je zde další tvář knihy – vědecko-fantastická, ve které jsem ucítil i nádech atmosféry merlého Malevilu či koumákovy Cesty. Vše k čemu v knize dochází, je totiž pravděpodobně jen důsledkem jakéhosi společenského EXPERIMENTU, žel neví se o něm nic, kdo, jak a proč jej řídí a zda jej vůbec někdo řídí a hlavně, na které planetě vůbec experiment probíhá. Bratři jsou totiž vtipálci, interpretací experimentu může být podle mě mnoho. Moje oblíbená je, že experiment samozřejmě neexistuje a vše je jen dílem náhodných jevů a přirozeného vývoje člověka a veškeré nevysvětlitelné věci si lze vysvětlit tím, že někdy není jasné, zda se v knize skutečně dějí nebo se jen odehrávají v mysli postav, jako jejich představa, vidina nebo třeba alternativní verze reality.

Prostě a jasně si tuhle knihu přečtěte!



WebArchiv - archiv českého webu