kniha » Ohnivý muž
chce si přečíst 3 | má v knihovně 5
hodnotilo: 11
76%
Ohnivý muž

Joe Hill

Ohnivý muž

Kategorie: sci-fi

originální název: The Fireman
originál vyšel: 2016

vydání: Beta - Dobrovský (=Beta) 2016

odkazy: 1x [ukázka]


Komentáře:
Burbuja  | ***1/2

Tak jo. Těšil jsem se na to, jelikož Vánoční říše se mi líbila moc, ale mé očekávání nebylo bohužel naplněno. Většinu času se nic moc neděje, děj se posouvá dopředu poměrně kostrbatě a téměř všechna překvapení jsou nepříliš překvapivá. Úplně mi nesedla ani hlavní hrdinka, která mi trochu připomíná Rose Madderovou ze stejnojmenné knihy autorova otce. Co se týče Stephena, najdeme tady dle mého názoru i odkazy na Svědectví, Žhářku, ale citována jsou i další má oblíbená díla jiných autorů, jako například Daleká cesta za domovem, Cesta, Ministerstvo strachu či Harry Potter. Asi šlo z tématu románu vytěžit víc, ale bohužel se tak nestalo.

trudoš  | ****

Největší slabinou Ohnivého muže je, že od něj člověk podvědomě čeká něco úplně jiného, než nakonec dostane. Žánrově sice zůstáváme u hororu, ale apokalypsa tvoří jen kulisy příběhu o hledání nové naděje uprostřed nejtemnějších časů. Naštěstí romantická dystopie se nekoná, na to zůstává Joe Hill až příliš věren svým fanouškům. Ne, jeho vize budoucnosti má blíž k 451 stupňům Fahrenheita, jen místo knih končí v plamenech lidé. A vyprávění se soustředí především na život ve skryté komunitě, jejíž nárok na existenci je stejně diskutabilní jako občanská práva nakažených morem. Zdánlivě, protože jak už dějiny tolikrát dokázaly, pověrčivost a strach jsou nejlepšími kamarády bezmyšlenkového teroru.
Román tak v první řadě uhrane nápaditou elegancí, s jakou autor do detailů zpracoval smrtonosnou epidemii, která je ve svém důsledku stejně fantaskní jako děsivá. Horší je to se zápletkou, která na šestisetstránkovém prostoru bohužel nepředvede nic moc světoborného, přestože odvyprávěná je skvěle.

Madam Brbla  | ****

„Většina z nich nejsou špatní lidé. Chtějí jen být v bezpečí.“
„Což je obvyklá záminka, kterou se obhajují odpornosti a krutost.“
Samovznícení jako nemoc, jako epidemie… jako pandemie. Možná to není převratný nápad, ale mě fascinoval dostatečně. Minulý týden jsem hltala osudy zdravotní sestry Harper, její boj o život svůj i dítěte, které v ní roste. Těhotná žena jako hlavní hrdinka nezbytně znamená citové problémy, romantické vzplanutí (haha, já jsem tak vtipná), zkrátka nádech růžové knihovny a babského čtení. Naštěstí autor nezapomněl, že ke vztahům patří humor a lacině nesklouzává ke knihovně červené.
Vytvořil několik sympatických postav, žádnou dokonalou (to je pochvala), nechybí ani pořádní padouši, nicméně téma nechává hodně prostoru pro šedou zónu rozporuplnosti oběma stranám – tedy nakaženým i zdravé části populace. Přestože je velký důraz kladen na psychiku, morálku, zkrátka všemožné filozofování, rozhodně není nouze o akci a napětí. Příběh je o přežívání, hledání cesty, o chování lidí v krizových podmínkách, o našich temných stránkách i o tom, co dělá z jedinců výjimečné osobnosti, o lásce, o víře… o naději. Je toho moc, o čem Hill píše.
Můžu mít různé výhrady k výdrži baterií v mobilech, nebo třeba do jak úzkého prostoru je schopna se vsoukat žena v šestém měsíci těhotenství, „Ohnivý muž“ prostě má své slabší pasáže a mouchy. Nijak se tím však nemění skutečnost, že jsem ten tlustý román většinu času četla jedním dechem a otáčela stránky rychlostí, jaká pro mě v posledních letech zdaleka není samozřejmostí. Můžu vyjádřit jedině spokojenost a moc se těším, až si konečně jednou udělám ten správný čas pro „Vánoční říši“. 80%

gan112  | ***1/2

Knižka ma bavila, bola plná napätia. Avšak našli sa hlavne k záveru hluché miesta, čo je škoda.Na druhú stranu mi toho moc nedala. Nedá sa povedať že by bola úplne tuctová, ale rozhodne som od Joa čakal po Vianočnej ríši omnoho viac.



WebArchiv - archiv českého webu