kniha » Nadace a Země
v Top10 5 | chce si přečíst 7 | chce mít v knihovně 6 | má v knihovně 184
hodnotilo: 164
86%
Koupit knihu:
FantasyObchod.cz
Minotaur
Nadace a Země Více vydání = více obálek.

Isaac Asimov

Nadace a Země

série: Nadace
díl v sérii: 5
kniha patří do světa: Nadace

Tato kniha je částí i jiných knih: Poutník č. 26

Kategorie: sci-fi

originální název: Foundation and Earth
originál vyšel: 1986

vydání: AG kult 1992; Triton (web), Argo (web) 2012


Komentáře:
stimílek  | *****

A je tu finále. Golan Trevize má v rukou osud lidstva a Seldonova plánu. Rozhodnutí je učiněno, ale on si ho musí ještě zdůvodnit. A tak začíná cesta za hledáním odpovědi (a Země.) Cestuje spolu s Peloratem a pouští se nejen do hledání pravdy, ale též do milostných avantýr, u Asimovova v takovémto rozsahu nevídaných (pominu-li Ani sami bohové.) Pelorat nezůstává pozadu, nicméně mu stačí Bliss ze superorganismu Gaia. Navštíví i některé z 50 světů, kde se setkají s roboty a jeho původním obyvatelem, jako vystřiženým ze zlatého věku SF. Ve velkolepém závěru se setkají se starým (opravdu starým) známým a je dočteno. Vřele doporučuji všem.

Sevinka  | ***1/2

Tak tenhle časově poslední díl mně zklamal stejně, jako ten předchozí nadchnul. Ze dvou důvodů: tak Seldonův plán byla účelová lež, mystifikace, které věřili Seldon i lidé, aby mohla vzniknout Galexie? Myšlenka na Galexii je skvělá, to jistě, ale Seldonův plán byl úžasný a cítím se o něj okradena. Jeho novodobé nahrazení Galexií by mi vadilo méně než to, že to tak bylo plánováno vždy a Seldonův plán nikdy platit neměl. Škoda ho. Další věc, co mě naštvalo, byl Fallom-Falloma. Sám hermafrodit byl skvělý, ale to, že se autor rozhodnul z něj/ní udělat ženu, mně hluboce zklamalo. „Žena je to, co může rodit?“ Takže neplodná žena už není ženou? Nehledě na to, že Fallom rodit nemůže – vyprodukuje pouze oplozené vajíčko, případně maličké embryo, které musí dorůst mimo jeho/její tělo, protože nosit ho on/ona není schopna/schopen. Nejde spíš o to, že pro muže je žena cokoliv, co nemá penis (což Fallom nemá)? Taky tvrzení, že rodič Fallom byl její matka, nikoliv otec, je pitomost – byl otec i matka, otec/matka. Pokud je otec to, co dává spermii a matka to, co dává vajíčko, nosí v děloze, porodí a kojí, pak šlo spíše o otce, protože spermie tam byla jasná, zato nošení v děloze, porod i kojení chybělo. Ostatně chování Solarianů bylo jednoznačně mužské, ze ženského jsem neviděla nic (plus ženy touží po lásce a společenství, muži upřednosňují svobodu a individualitu, což Solariané dovedli do extrému). Ale souhlasila bych s termínem otec i matka či otec/matka, konečně byl/a jediným rodičem svého dítěte. Stoprocentní řešení bylo bylo prostě „rodič“, byť i to je anachronismu, protože nerodil/a, ovšem to otec také ne a přece je zván rodičem. Ostatně i „malinká vagína“ je anachronismus, protože logické by bylo, aby došlo k vnitřnímu oplození, nikoliv nějak vnějškem přes varlata zpět dovnitř. To autor zjevně nedomyslel. Ledaže by chtěl dát šanci mužným chlapákům, aby dospělého/dospělou Fallom mohli v budoucnu přinutit k sexu čistě aby si dodali sebevědomí. Hermafrodit je ještě rajcovnější cíl než lesba, co? Ach jo, smutný konec krásné série. Hodně mě to zklamalo. Přitom první díl Nadace mě nadchnul skutečně maximálně a předposlední skoro stejně. Tím víc ten poslední bolí. Nicméně i tak bych si ráda přečetla pokračování (Fallom se možná bude chtít pomstít za smrt svého rodiče a oživit Jembyho?) a štve mě, že autor už napsal jen prequely, žádné sequely. Po dočtení téhle série mi zůstává hodně hořká pachuť. Možná jsem měla zůstat jen u původní trilogie. Jedno pozitivum to ale jistě má, Fallom zjevně inspiroval/a Lynn Flewelling k vytvoření Sebrahna ze série Noční běžci. Ten nemá pohlavní znaky žádné, ale jeho (původně nedobrovolný, leč pak milující) rodič (jinak normální mladý muž) Alek ho považuje za kluka, protože až na penis vypadá stejně jako on v dětství. I scéna, kdy Sebrahn opouští Aleka, hodně připomíná rozloučení Fallom a Bliss, jen je z Alekovy strany ještě smutnější, skutečně ho miloval jako své dítě. Sebrahna i Aleka opravdu miluju, takže budiž Asimov blahořečen za inspiraci k jejich vytvoření.

Speedemon  | ***1/2

Já jsem spokojen a tento díl mě bavil asi nejvíc. S předchozí knihou se to dá považovat jako jeden příběh. Pátrání po Zemi je napínavé a jelikož se často mění planety, tak je to i relativně pestré. Od minulého dílu mi byly sympatické i hlavní postavy v podání Trevize a Pelorata. K Bliss a Falomě bych měl výhrady, ale nijak velké. Bliss mi přišla dost nafoukaná a protivná a několirkát mě štvala svými argumenty o Galexii. Konec mě překvapil asi nejvíc. Celá Nadace byla zatím jen o lidech a o jejich rozšiřování na další světy. Najednou se však začíná mluvit i o jiných rasách a jak se proti nim bránit. Stálo by za to zjistit, jak by probíhala válka s jinou galaxií. Na druhou stranu, military styl se k autorovi asi moc nehodí.

Phoenix  | ****

První tři díly končily relativně uceleně, čtvrtý dával jasně najevo, že v pátém se bude hned pokračovat, a to pátráním po legendární Zemi. Tentokrát nás Asimov vzal na vesmírnou road movie, kdy létáme s hlavními postavami z minulého dílu z planety na planetu a skládáme střípky minulosti, abychom se dostali k vytouženému cíli (Zemi). Na cestě nás potká samo sebou mnoho dobrodružství, ale celou dobu čtenář tuší, že na závěr si Asimov nechává nějaké eso v rukávě. Opravdu rozuzlení dlouhého pětidílného příběhu nemá chybu a zvláště oceňuju návrat na úplný začátek dlouho před Nadací.

Dilvermoon  | ****1/2

Úvodní trilogoe série je pěkně ucelená, pak za mnoho let napsal Asimov prakticky dvojromán Na hranicích Nadace + Nadace a Země. Uzavřel celou sérii dobře a hlavně ji nakonec pěkně propletl s robotickým cyklem. A i ten zde uzavřel. Staří známí ze čtvrtého dílu putují od planety k planetě, kde zažívají různá dobrodružství. No zní to hrozně, ale je to tak. Samozřejmě jako obvykle sledujeme někdy složité myšlenkové pochody hrdinů, které je posouvají na šachovnici Galaxie blíž a blíž k cíli. Sice je ze stylu vyprávění stále znát doba, kdy autor začínal, ale od prvních dílů se posunul a přizpůsobil novým objevům. Občas tedy neodolal a dal průchod předvedení svých širokých znalostí, ale to nevadí. Překvapivě se párkrát i docela otevřeně pustil na pole sexu. Ovšem pátrání po Zemi je zcela dominantním tématem a astronomickou hádankou. Nemá cenu to pitvat. Série Nadace jako celek zkrátka patří do zlatého fondu světové sci-fi a patří mezi mé oblíbené.



WebArchiv - archiv českého webu