LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Isaac Asimov

Nadace na hranicích

Kniha vyšla i pod názvy:
Na hranicích Nadace
Nadácia na rozhraní
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

série: Nadace
díl v sérii: 4
kniha patří do světa: Nadace

Tato kniha je částí i jiných knih: Poutník č. 18

Kategorie: sci-fi

originální název: Foundation's Edge
originál vyšel: 09/1982

vydání: AG kult 1992; Triton (web), Argo (web) 2011; Lindeni (web) 2022; Argo (web), Triton (web) 2022

Komentáře:

stimílek  | ***** 10.04.2010 20:35

Kniha začíná politickou tahanicí, ale rychle se přenese do pátrání (po Zemi? po Druhé Nadaci?) Asimov do děje přidává další prvek – planetární pseudoorganismus Gaiu a dojde k velkolepé „bitvě“ o budoucnost Vesmíru. Podíváme se i do zákulisí Druhé Nadace a zjistíme, že její vůdčí osobnosti jsou taky jen lidé s běžnými pohnutkami. Také se znovuobjevují roboti, zatím jen v náznaku propojení dvou Asimovových nosných liníí.

Phoenix  | **** 04.01.2012 22:03

Tato série mě začala opravdu bavit až třetí knihou, kdy se věci v Galaxii pořádně rozhýbaly. Čtvrtá kniha na ně velice volně navázala, rozjela několik linií příběhů, z nichž některé příjemně překvapily (pravá identita Novi), jiné se daly docela slušně odhadnout (závěrečné setkání hlavních protagonistů), ale celkově na mě celý příběh působí jako takový mezičlánek mezi dějem minulým a tím, co bude následovat. Nadace na hranicích nastartovala další události Galaxie velice slušně a tím pádem od dalšího dílu čekám ještě víc. A teď mi nezbývá nic jiného, než čekat a doufat, že nebudu zklamaná.

Speedemon  | *** 15.02.2012 16:49

Nadace na hranicích mě bavila zatím asi nejvíc. Je to nejspíš i tím, že je téměř dvakrát delší než předešlé knihy, takže nám autor může postavy pořádně přiblížit. Působilo to na mě uceleným dojmem a nebýt přestřeleného konce, hodnotil bych i víc.

Dilvermoon  | ****1/2 03.04.2017 18:26

Druhou Nadaci a Na hranicích Nadace dělí, pokud jde o rok vydání, celých 30 let. A je to znát. O něco věrohodnější science (aby taky ne, vesmír už nebyl terra incognita) a propracovanější fiction. I po literární stránce se Asimov posunul. Sice se jako obvykle nedá příliš hovořit o nějak moc vymakaných postavách (i když je tu jasné zlepšení), ale to snad nikdo od Asimova příliš neočekává.

Dojde k další překvapivé krizi s velmi nečekaným iniciátorem, což všechny mocnosti dovede do finále, které je možná trochu na hraně, ale proč ne. Logiku to má. Určitě nemohu říci, že by se mi tento díl četl hůře než původní trilogie. Kniha navíc trochu ztloustla, což je ku prospěchu věci. Vatu jsem nezaznamenal, vše je důležité. U mě stále dobré. I po tom skoro čtvrtstoletí od prvního čtení. Tentokrát zdolávám nové jednotné vydání a je to radost.

Methat  | ***** 12.01.2018 20:16

„Člověk, který nerozumí lidem, má jen falešnou představu sám o sobě“

Nadace na hranicích je o stupeň lepšia než predchádzajúca časť a zatiaľ najlepšia kniha zo série. Čítala sa mi oveľa lepšie a možno aj preto, lebo ju autor napísal po takmer tridsiatich rokoch a bol v románoch skúsenejší a aj technológie v skutočnom svete sa značne posunuli – text už nepôsobí až tak archaicky. Kniha nám zhrubla, čo je dobre a nenudila. Páčil sa mi odkaz na sériu o robotoch, ktorú Asimov napísal po Druhej nadácií, tú mám tiež v knihovničke a teším sa na ňu.

Veľmi sa mi páčili všetky postavy (Novi, Trevize, Pelorat, Bliss alebo Gendibal), konečne začal Asimov písať aj o nich, nielen o Nadácií. Každá postava niekam smeruje, má svoju úlohu vo vesmíre a na konci sa ich cesty pretnú. Táto časť má v podstate dve hlavné linky – pozrieme sa do hlavných „politických“ kruhov Druhej nadácie a budeme cestovať s Trevizom a Peloratom a hľadať prvú planétu, z ktorej vzišlo ľudstvo. Obe linky sú zábavné a dostatočne rýchlo sa striedajú, takže keď vás prestanú baviť politické pletichy, kniha vás presunie do modernej nadačnej lode.

Koniec je taký Deux Ex Machina (či už v zmysle počítačovej hry alebo významu) a jeho rozuzlenie mi úplne vyhovovalo.

„Lež je tím lepší, čím víc se blíží pravdě, a čistá pravda je nejlepší ze všech lží“.

Gaarq  | *** 07.02.2022 10:24

máme tu první část druhé série o nadaci, ačkoliv bychom tu po prvních třech dílech mohli považovat za ukončenou.

asimov se zamiloval do lovelockova konceptu gaii a využil ho jako klíčový bod nového příběhu. docela dobrý nápad. také příběh o nadaci pokřížil s jinými dvěma svými sériemi (o robotech a o věčnosti) a vyrostl nám ucelený fikční svět. spojení s roboty vypadá sice neorganicky (haha), ale dá se mu věřit, věčnost mi tu přijde jen jako laciná obezlička k vysvětlení toho, proč nejsou v asimovově galaxii emzáci.

celkově je to napsané docela svižně a trevizovy dialogy s janovem jsou docela slušné, ale čím dílko trpí už od posledního dílu trilogie, to je překomplikovanost těch „quis custodiet ipsos custodes“, kdo koho mentálně ovládá a kdo skrytě tahá za nitky. tady tomu dal asimov korunu, zatáhnuv o hry dalšího takového hráče. je to nudné, logicky bezvýchodné a notně otřepané z laciných detektivek.

také nám tu začalo eroticky sršet (sura novi a bliss), ale jen tak decentně a maličko neohrabaně.

předpolí pro nově vymyšlený závěr nadační série máme připravené a hurá k zemi!