kniha » Hodiny z kostí
chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 1
hodnotilo: 1
90%
Hodiny z kostí

David Mitchell

Hodiny z kostí

Kategorie: sci-fi

originální název: The bone clocks
originál vyšel: 2014

vydání: Mladá fronta (web) 2017


Komentáře:
louza  | ****1/2

Předně jeden fakt. Hodiny z kostí jsou knihou, za níž by i většina renomovaných autorů dala jedno varle. Kromě těch ze žánru fantastiky, kteří by dali obě, kdyby ještě nějaké měli. Ale Mitchell není fantasta. Je beletrista a proto je první část jeho knihy věnované pohnutému životu Holly Skyesové takřka čistokrevná beletrie s pro čtenáře zpočátku těžko pochopitelnými fantaskními vložkami. Mitchell tu používá své osvědčené mírně upravené povídkové schema, kde se každou kapitolu posouvá výrazně v čase a zcela mění úhel pohledu vyprávění díky změně osobě vypravěče. Je vcelku dechberoucí, jak uvěřitelně se dokáže autor vžít do různých charakterů a čtivě poutavým jazykem i přes velký rozsah textu a místy řidčí děj doslova přikovat čtenáře ke stránkám. Jazykem, kteří čtenáři znají například ze Třinácti měsíců.

Zlom přichází po dvou třetinách knihy, kdy autor vysvětlí para psychologickou hybnou premisu knihy, pravda ne nepodobou jeho následujícímu románu (v čechách předcházející) Dům za zdí. Na rozdíl od Domu za zdí, kde šlo myšlenkově defakto o povídku s řemeslnou dokonalostí nafouknutou do novely, jde tady o rozměrný duchovní a mystický koncept s vlastní historií, pravidly a terminologií, kterou však čtenář musí pobrat za běhu, protože autor veškerou fantastiku naprosto nemilosrdně vybalí doslova v hrdinském sprintu. Na pohých sto třiceti stránkách smete čtenáře úplně jinou knihou s ohromným potenciálem, který však využívá jen v náznacích. Čtenář neví jestli vyseknout poklonu, že má autor koule servírovat takhle esenciální nad fantastiku mainstreamu, nebo v kůži fantasty zuřit nad promarněnou šancí na novou originální příběhovou platformu potenciálně skýtající celý komplexní mega román a návaznou sérii větvící se do nutných spin-offů pro G.R.R Mitchellovy Jány Eslemonty a Briany J. Andersony. Mitchell doslova dusí nebohého fantastu na vařené nudli na níž ho vytáhl ze zaprděného fantasy chlívku a vláčí bahnem nenáviděného středního proudu. Má z toho potěšení. Protože může. Protože je nejlepší. A dobře to ví.

Hodiny z kostí jsou i přes svou nevyváženost, kniží dvojakost a velmi chmurné budoucí východisko v závěrečné kapitole skvělá a perfektně napsaná kniha, která zanechá ve čtenáři stopu. Ale autor je hajzl, který dá lačnému čtenáři nakousnout z pamlsku, aby mu následně s arogantně pobaveným úsměvem na rtech ukázal holou řiť. Kterou nebohému čtenáři nezbývá než políbit, nebo přestat číst.



WebArchiv - archiv českého webu