LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Michael Bronec

Putování

série: Tři kapitáni
díl v sérii: 2
kniha patří do světa: Svět Tří kapitánů

Kategorie: sci-fi - space opera

originál vyšel: 2017

vydání: Straky na vrbě (web) 2017; Straky na vrbě (web) 2017

odkazy: 1x [recenze]

Komentáře:

Svarec  | ***1/2 02.01.2018 15:50

Druhý díl začíná přesně tam, kde předchozí díl skončil, a s nějakým uváděním do děje se moc nemaže. Ačkoliv jsem jedničku před četbou zběžně prolistoval, stejně jsem v první polovině občas plaval, než jsem se v příběhu a zákonitostech světa trochu zorientoval. Jinak první díl byl vlastně prolog, který představil svět a postavy, dal do pohybu zápletku, ale skoro nic se v něm nestalo. Čekal jsem, že ve dvojce se příběh konečně rozběhne, jenže ono nic. Hrdinové řeší epizodní problémy, putují, bojují, dále se s nimi sbližujeme a poznáváme svět, ale celé je to takové bezcílné a na konci nejsme o nic blíže cíli než na začátku. Některé pasáže mi přišly zbytěčně dlouhé nebo vysloveně zbytečné. Kniha končí obřím cliffhangerem, jako by ji někdo najednou usekl. Z doslovu se pak dozvíme, že druhý díl příliš nabobtnal, takže byl rozdělen na dvě části a v ruce držíme tu první, čímž se pomalé tempo a náhlý konec vysvětlují. Zase to ale nechci přehnaně zkritizovat. Čte se to pěkně, postavy jsem si oblíbil, svět mi přijde hodně zajímavý (a rozhodně má potenciál do budoucna utáhnout další příběhy v rámci sdíleného „univerza“, jak je v doslovu naznačeno). Jen by to zkrátka chtělo, aby se příběh v dalším díle konečně pořádně rozjel.

snop  | ****1/2 11.01.2018 21:55

Téměř naprostá spokojenost. Taky bych ocenil, kdyby se děj posunul o trochu dál, autor zjevně trochu podléhá nutkání popsat všechna ta fantastická místa, která si svou obrazností hýčká, nicméně pokud to pochopím trochu jako pásmo povídek, tak je to téměř dokonalé… snad až na úplný závěr (fontána a Rodinov) a pár zbytečných kudrlinek (mimozemšťan mluvící jako Yarpen Zigrin, tedy hanácky či tak nějak).

První část s Arnoštem Kodexem, tak nějak si představuju, že se cítí člověk na kokainu, jak já se cítil při četbě. 100 %.

Druhá část s Petrem Askortou je řádově pomalejší, o světě korzárů toho stále moc nevíme, Petr trochu hraje druhé housle, ale je to milé, takové obrázky z výstavy (zbytné kudrlinky: písničky).

Třetí část s Filipem Fixem osciluje mezi výpravou zeměplošských mágů a samotnou Alenkou. Ryzí gejzír fantazie a lidskosti, trochu to kazí samotný Filip Fix, který ne zcela zvládá být pojítkem mezi vědci a agenty. Jak už jsem psal, závěr je nepřesvědčivě patetický, ale to je poslednich kolik? 10 stran?

V mnoha věcech mi to připomnělo Medka, ať už v té hravé a laskavé fantazii, nebo v té pásmovosti. Je to trochu přeplácanější, ale na druhé straně akčnější a vrstevnatější.

Každopádně čte se to jedním dechem a já teď budu zase hrozně dlouho čekat na další díl…

dva mraky  | ***1/2 12.01.2018 23:53

Výlet na spoustu plasticky popsaných míst a výborné dialogy. Pak byl najednou konec a to je teprve rozehrávka. Má to dohromady víc jak šest set stran, velikost například takového Odhaleného vesmíru. Dobře se to čte, ale nemohu si pomoct, ještě chvíli tímhle směrem a utopí se to v epizodičnosti. Příjemná přidaná hodnota jsou ilustrace a povedená obálka.