kniha » Lapuťák a kapitán Adorabl
má v knihovně 1
hodnotilo: 3
87%
Lapuťák a kapitán Adorabl

Dominik Landsman

Lapuťák a kapitán Adorabl

série: Kapitán Adorabl
díl v sérii: 1

Kategorie: fantasy - pro děti a mládež

originál vyšel: 2017

vydání: Pikola (web) 2017


Komentáře:
trudoš  | **** 01.02.2018 22:24

„Všechny velké příběhy začínají válkou. To se nedá nic dělat. Když chcete mít velký příběh, musíte tam dát válku. Tohle sice není veliký příběh, ale válku tam dáme. Na začátek.“
Tímto způsobem rozehrává Dominik Landsman kouzelné vyprávění pro děti a dospělé, kdy při čtení jedněm se pobaví i ti druzí. Veselé dobrodružství by se přitom dalo rozdělit na dvě části. Ta první je vystavěná po vzoru Malého prince, kdy hrdinové na své cestě za Lapuťákem potkávají různé podivuhodné tvory, skrze něž si autor utahuje z pochybných lidských vlastností. Druhá půlka už ukončuje výletní plavbu a zápletka dostává konkrétní tvar, přičemž nechybí zvraty zleva, zprava, shora i zdola. Problém je, že v rámci předchozího představování tu pár nápadů bohužel přijde nazmar. Předností spisovatele je ovšem cit pro humor, kdy dovedně kombinuje komiku s absurditou a jednoduchými dvojsmyslnými vtípky. Na závěr musím ještě vyzdvihnout famózní ilustrační doprovod, o který se postaral slovenský výtvarník Peter Stankovič.

snop  | **** 16.11.2021 10:30

Velké dobrodružství malého kluka v paralelním mořském světě. Průvodcem je mu pirát Adorabl, střelený, ale adorabilní. Spousta fantastických zvířat a lidiček. Hodně vtipů, občas dost puberťáckých (tj. není jasné, pro koho, zda pro rodiče, nebo pro děti, ale já se bavil), kupa absurdity a narážek na jiná (nejen) literární díla. Kniha nezapře inspiraci Malým Princem, kdyby s Malým princem hrávala deskové hry Bulyčovova Alenka. A i závan jiných děl bychom v tom poznali, ale to, že to není úplně originální, nevadí, když melánž proudí. A ona proudí.

Když se to čte na jedno sezení, kniha někde ve dvou třetinách ztratí dech. Vše podstatné je řečeno, vtipy jsou vyčerpány a člověk má dojem, že už jenom z povinnosti musíme zakončit všechny linie, doříct naznačené a odejít do zapadajícího slunce.

Pokud by se to ale četlo na pokračování, já nevím třeba někomu před spaním nebo tak, tak bych si dokázal představit, že tato nedokonalost zmizí a kniha dospěje ke svému konci zcela organicky.

Každopádně první dvě třetiny jsou na špičkové úrovni a snesou srovnání s nejlepšími peckami dětské literatury (Pipi, již zmínění Alenka a Malý princ,…). K tomu dopomáhají i opravdu skvělé ilustrace Petra Stankoviče, u kterých zamrzí jenom to, že jich není více.



WebArchiv - archiv českého webu