LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Isaac Asimov

Oblázek na obloze

Kniha vyšla i pod názvem:
Okruhliak na oblohe
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

série: Galaktická Říše / Trantorské Impérium
díl v sérii: 1
kniha patří do světa: Nadace

Kategorie: sci-fi - cestování časem

originální název: Pebble in the Sky
originál vyšel: 1950

vydání: Smena 1982; AF 167 1993; Triton (web) 2006; Triton (web), Argo (web) 2013

odkazy: 2x [ukázka], 3x [recenze]

Komentáře:

Duirin  | **** 08.02.2006 19:18

Zprvu zmatený začátek s přesunem jednoho člověka časem přechází v zajímavý popis společnosti v Galaxii a konkrétně na Zemi. Postupně se stále více odkrývá zajímavý děj až do úplného rozuzlení. Dle mého názoru nejlepší kniha ze série (i když jen těsně za Hvězdy a prach). Má spád i nečekané zvraty, ubírá jí pouze některé méně realistické prvky a popisy (a nemyslím tím život na radioaktivitou zamořené Zemi).

avatar2  | **** 19.09.2006 17:49

Dramatický příběh z prostředí známého z cyklu Nadace. Děj se odehrává na naší Zemi, která stojí díky své zaostalosti, konzervatismu a zamořenosti radioaktivitou ve stínu ostatních částí Impéria a mimozemci jí otevřeně pohrdají. Jak je u Asimova zvykem, děj není nijak akční, spíš staví na řešení vztahů mezi kulturami a na napětí, jaké do nich může vnést objev jakékoliv nové technologie. Přesto má děj vyšší spád než pozdější díly Nadace a ve svém žebříčku tuto knihu stavím výš.

Speedemon  | ** 10.10.2012 15:00

Mám podobný názor jako yerry, ale mě se kniha nelíbila ještě víc. Postavy jsou ploché a nezajímavé. Co se ze začátku jevilo jeko příjemná hříčka s cestováním v čase, se překulilo do nudného teroristického aktu ve velkém měřítku. Na to, jak byla kniha tenká, tak mi nijak neutíkala a většinu času jsem se u ní nudil. Největší klad je pro mě ne zcela standardní zobrazení Země. Zde je to jen velká žumpa, kupa hnoje, jejíž obyvatelé jsou pro zbytek Galaxie odpad. To bylo vítané osvěžení. To je ale tak vše.

Phoenix  | *** 14.12.2014 17:21

Asimova mám přečteného téměř celého a tuhle poslední trilogii jsem si tak nějak schovávala na konec, protože jsem pevně věřila, že bude dobrá jako cokoliv jiného. Ale po prvním dílu jsem zklamaná, což jsem u Asimova zatím nezažila (a byly od něho knížky, které mě vyloženě nenadchly). Na začátku mi děj poměrně dlouho nedával smysl. Když teda bylo konečně jasné, jak spolu postavy souvisejí, události začaly směřovat určitým směrem. Ale to už jsme byli dost za půlkou knihy a vše spělo ke konci, který nepřekvapil. Využití schopností se přímo nabízelo a nebylo potřeba přemýšlet o rafinovanějším rozuzlení. Za plus považuji vyobrazení Země, která tu kladnou roli rozhodně nehraje.