LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Gregory Albert Benford

Ohrožení Nadace

série: Druhá trilogie Nadace
díl v sérii: 1
kniha patří do světa: Nadace

Kategorie: sci-fi

originální název: Foundation's Fear
originál vyšel: 1997

vydání: Návrat (web) 2002

odkazy: 1x [recenze]

Komentáře:

Gaarq  | * 14.04.2008 10:30

čtení 2008: jedna z mála knih, které jsem zatím nebyl schopen dočíst. měl jsem z ní stejně strašlivý zážitek, jako z nových pokračování duny. děs a hrůza. dodnes se mi žena směje, že jsem koupil i zbylé dva díly a přitom tenhle nedočetl. kaju se, už to nikdy neudělám. a někdy v důchodu, až budu mít náladu a čas, přečtu celou nadaci od začátku, včetně tohoto. ale do té doby je tu spousta lepších knih.

čtení 2022: přečetl jsem v rámci nadačního maratonu, tedy, často spíše prolistoval, protože mnohé dlouhatánské pasáže byly tak otravné a hloupé, že se to nedalo číst bez újmy na zdraví. zvedl jsem hodnocení z nuly na jednu astru. proč? čestně přiznávám, že v některých pasážích to dosahuje alespoň úrovně původního díla, ale… gregory benford je etablovaný autor, nicméně krom pár povídek, z nichž minimálně dvě byly výborné, ho vůbec neznám. jedno je mi už jasné, na romány by ho pouštět neměli ;) jak jsem už říkal, v některých částech úspěšně navázal obsahově, stylisticky i časově na poslední duologii o nadaci. so far, so good. ale pak se snažil dílo občerstvit. někdy funkčně, byť zbytečně (cestování červími děrami), někdy manýristicky a nefunkčně (simy, tiktoci, panové). to úspěšné navázání na IA jest též možné spatřovat v tom, že obšlehl snad každou jeho zápletku v oné duologii a zopakoval ji v dramatičtější podobě, i když to vlastně byla jen hromada zbytečné akce, navíc napsané, inu, nezábavně. zvláště simy byly tak nehorázně otravné a užvaněné, jejich rozmluvy (jana z arku a voltaire) xmrti plné pidlozofické vaty a pseudoúvah, že jsem ze začátku trpěl jako kůň, a pak už to jen přeskakoval. příběhu to nepomohlo se posunout ani o píď. autor vymyslel nějaké ďáblíky, se kterými jakože bojoval, odstranil je a … nic z toho. část s pany, která měla být pro hariho seldona inspirující, byla celá tak vědecky špatně, že ještě víc posunula nadaci z role sci-fi do tuctové vesmírné operetky, kde se sáhodlouze nesmyslně mudruje a vyvozují se z toho zásadní závěry a i jen průměrně vzdělaný scifista se musí neodbytně ptát – za co, soudruzi, za co? na sám závěr na nás vybalil autor boha ze stroje jako kráááááva, který byl opět jen zbytnou manýrou, k příběhu nemá co říct. inu tak.

ps. překlad dany krejčové je takový klasický, na první pohled působí relativně příčetně, a pak si tu a tam všimnete křiklavých pitomin, nepochopení, pár zbytečných poznámek pod čarou (vysvětlovat scifistům, čtenářům asimovovy nadace, co je to terminátor je nošení sov do atén par excellence), no a začnete pochybovat, kde je ještě něco špatně, ale není to hnedlino poznat.