Stephen Michael Stirling
Infiltrátor
série: T2
díl v sérii: 1
Kategorie: sci-fi
originální název: Infiltrator
originál vyšel: 2001
odkazy: 1x [ukázka]
- Komentáře:
-
bloy | **** 26.08.2016 13:31
Prvá kniha zo série je najlepšia. Autor nadväzuje na druhý film a rozohráva zaujímavý dej do ktorého vplieta viaceré postavy známe z prvých dvoch filmov. Postupne v sérii autor prichádza s mnohými veľmi dobrými nápadmi, hoci miestami by to chcelo niektoré uletené myšlienky a vatu vypustiť – s tým si mal dať viac práce jeho redaktor. V každom prípade kniha pôsobí, že ovplyvnila skvelý seriál TSCC, ktorý podobne neupadol len do čírej akčnosti, ale zaoberal sa hlbšími skutočnosťami tohto sveta a otázkami, ktoré si človek viac-menej v nejakej podobe vždy kládol. V smere nápadov je Stirlingov prínos nespochybniteľný, len škoda, že v tretej knihe nadobudol pocit, že musí rozpovedať celý Connorov príbeh až po poslanie Terminátora do reality druhého filmu.
Jednotka je ale napísaná veľmi dobre.
BorgDog | *** 29.08.2016 22:02Kniha má podle mě dva hlavní nedostatky, které se navzájem propojují. Hlavní bezpochyby je, že Stirling nepochopil, co Terminátor v samé podstatě je: Řežba, ve které se nepřemožitelná mašina snaží zničit krtka (pardon, zabít Johna Connora), zatímco jiná mašina se jí v tom snaží zabránit za pomoci maxima vystřílené munice, výbušnin a mayhemu. Stirlingův Terminátor je v podstatě sci-fi thriller konspirativního typu, který – pokud by se napsal dobře – by musel být vyjma finále prakticky bez akce. Aby tam vůbec nějakou dostal, pomáhá si autor berličkami jako domácí výrobní linka na Terminátory pod Sereninou kuchyní, což je směšné, a hlavně z toho vyloženě ječí účel: Potřebuji „mechanické pěšáky“ aby se to mohlo aspoň trochu mlátit. To si navíc vyžádalo zásadní „downgrade“ Terminátorů: Z nezničitelných monster tu máme spíš mechanické zombíky, kterým stačí vrazit do huby brokovnici a je „odterminátorováno.“ Věřím, že už jen pro toto řada skalních příznivců Terminátora knihu ani nedočte.
Druhý nedostatek je v samotné logice příběhu. Stirling se snaží napravovat nedostatky dřívějších Terminátorů tak, že do universa zanáší chyby vlastní. Pokud by Skynet dokázal vytvořit cokoliv jako Serena Burnsová, posílání mašin demolujících město v honbě za krtkem by byla směšná zbytečnost. Postačilo by dvacet I-950 rozlezlých na správná místa těch správných úřadů či agentur, a krtek ani nevystrčí hlavu z díry. Klíčová vlastnost Skynetu byla „nelidskost“ – navzdory své inteligenci lidi nechápal, jen imitoval. Terminátoři minulosti sice jako lidé vypadali, ale kdo s nimi byl déle jak hodinu, musel být úplně tupý, aby ho nenapadlo, že „something si wrong.“ Serena Burnsová je geneticky modifikovaná lidská bytost se syntetickou „nadstavbou“ v mozku, která žije pohromadě s lidmi naprosto bez potíží, k dosažení svých cílů používá i sex. Ačkoliv se Stirling pečlivě vyhýbá jakémukoliv jejímu „polidšťování“ v konvenční formě, domnívám se, že pokud by někoho jako ona ponechal Skynet operovat samostatně, výsledek by se mu nelíbil. A v případě většího počtu by se mu asi nelíbil dosti fatálně. K tomu se přidávají drobná klišátka jako náckové nebo vědci sehrávající role užitečných idiotů, případně rovnou vědomých spolupracovníků Skynetu (což je opět prvek bez domýšlení důsledků), a pár dalších nectností.
TSCC neznám, ale tato kniha je výsledku spíše terminátorských fanfikem, než Terminátorem.
