Více vydání = více obálek.
Robert Merle
Až delfín promluví
Kniha vyšla i pod názvem:
Živočích obdarený rozumom
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')
Tato kniha je částí i jiných knih: Sci-fi 1984/2
Kategorie: sci-fi - podle filmu/zfilmováno
originální název: Un animal doué de raison
originál vyšel: 1967
vydání: Pravda 1972; Odeon 1972; Odeon 1974; Argenit 1992; Argo (web), Triton (web) 2014
odkazy: 1x [film]
- Komentáře:
-
avatar2 | **** 03.05.2008 20:07
Dobrá protiválečná kniha o tom, co se asi tak může stát, když se projektu financovanému ministerstvem obrany podaří přimět delfíny k řeči, takže se s nimi dá běžně komunikovat. Kniha je velmi zručně napsaná, co mne však trochu rušilo bylo řešení citových problémů hlavních hrdinů. Naopak naprosto strhující byla místa se sci-fi prvkem, tedy sledování delfínů a práce s nimi. Knihu můžu s čistým svědomím doporučit.
whack | **** 26.05.2018 20:46Napriek tomu, že nakoniec bránili „svojich“ delfínov samopalmi, hlavných hrdinov zoológov nepovažujem za hrdinov, lebo držať zvieratá v zajatí nepovažujem za hrdinstvo. Kedysi boli za klasických hrdinov považovaní zarastení pacifistickí päťdesiatnici, časy boli iné, a tajní agenti tajne odstraňovali nepohodlných vedcov. Vrátane vládnych zoológov. Dozvieme sa, že delfíny sú vlastne radi, že ich ľudia chytajú a zatvárajú do delfinárií, lebo v mori sú nebezpečné žraloky a delfíny sa navyše radi hrajú s ľuďmi (irónia); žiadnu postavu (ľudskú) som si neobľúbil. Čo bolo na príbehu najalarmujúcejšie, je využívanie delfínov pre vojenské účely, čo nebolo počas Studenej vojny žiadne sci-fi. Staré časy?
Gaarq | *** 15.01.2021 18:19dílo velmi typické pro svou dobu. strach z další, tentokrát jaderné války, totální politické napětí mezi západem a východem, humanistický optimizmus stran dorozumění se s inteligentními tvory jako třeba s delfíny. strach byl reálný, všude se chřestilo zbraněmi, špiónská paranoia jede, válka ve vietnamu, kubánská krize (1962). merle nezapře sice lásku ke svobodě, ale bolševika si maličko idealizuje a ameriku možná démonizuje víc, než-li je třeba.
takže, na jednu stranu je román docela slušný napínák o záchraně světa před zkázou, ale je to také o naději a porozumění mezi zdánlivými cizinci, o naději pro budoucnost. i když, z pohledu dnešní etiky vztahu ke zvířatům by merle neuspěl, je tam příliš mnoho blahosklonnosti a protektorství. navíc delfíni nejsou takoví míliové, za jaké je autor vydává – vraždí žraloky často pro zábavu a skupinové znásilňování mladými samci také není zrovna vzorem chování.
z mého pohledu je tu zajímavé pozorovat postupný zánik idealistického pohledu na vědu jako nestrannou sílu, ale chybí mi tu důraz na vědeckou etiku, která by ji měla udělat realistickou. v tomto ohledu to imho autor přehání s tím zdůrazňováním vědce jako otroka, jako nástroje, který za peníze udělá cokoliv, co se mu nakáže. vědu vždy zneužívají lidé, a je jedno z které strany, těžko se bude výrobce vodovodních trubek každý den ujídat tím, že jeho výrobkem se umlacují gengstři.
další ne úplně mi milý aspekt díla je přílišná naivita a nerealističnost komunikace s delfíny. autor si patrně pro větší přímost vybral možnost, že delfíni budou mluvit. navíc pěkně dokumentuje dětsky prosté, historické představy o jazyce, tj. že ten kdo umí používat slova, je musí být schopen spojovat do vět, jen je třeba ho k tomu postrčit.
za zmínku stojí, že docela dobrá česká rozhlasová adaptace s högerem v titulní roli je nepřekvapivě politicky vyhrocenější než knižní originál.
