kniha » Ocelové město
v Top10 1 | má v knihovně 75
hodnotilo: 87
86%
Ocelové město Více vydání = více obálek.

Jules Verne
André Laurie

Ocelové město

Kniha vyšla i pod názvy:
Ocelové mesto
Pět set millionů Begumy (Ocelové město)
Pět set milionů beguminých
Päťstomiliónové dedičstvo

(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

Tato kniha je částí i jiných knih: Vynález zkázy / Ocelové město, Nečakané dedičstvo / Doktor Ox, Jules Verne - BOX 5 knih

Kategorie: sci-fi - steampunk - podle filmu/zfilmováno

originální název: Les Cinq Cents Millions de la bégum
originál vyšel: 1879

vydání: Hynek A. 1888; Vilímek 1895; Lidové nakladatelství 1911; Vilímek 1913; Vilímek 1924; Vilímek 1930; Pallas (Trnava) 1948; Mladá fronta (web) 1949; Mladá fronta (web) 1954; Mladá fronta (web) 1954; Smena 1954; SNDK 1955; SNDK 1959; Práce 1983; Albatros (web) 1989; Návrat (web) 1995; Návrat (web) 2004; Dobrovský (web) 2015; Vybíral (web) 2019

odkazy: 1x [film], 2x [info]


Komentáře:
firen  | ***** 21.12.2009 19:15

Užasně fantastické dílo. Ale co jinak čekat Julese Verna.

Methat  | **** 09.08.2012 22:39

Naozaj úžasne nadčasové dielo, ktoré bolo napísané už v roku 1879. (Ďalej môžete nájsť nejaké spoilery…)

Predstavte si dvoch ľudí – obaja dostanú po 250 miliónoch dolárov. Jeden z nich je francúzsky vedec, ktorý ich použije na vedecké účely a aby sa mali ľudia lepšie – postaví zdravé mesto. Druhý je nemecký profesor, ktorý ich, ako ináč, využije na vojenské účely, zbrojenie, teda výrobu diel a nových zbraní. Po čase prichádza k určitému stretu, ale to by som už prezradil príliž veľa – vlastne v anotácii je toho prezradeného ešte viac než v mojom komentári. Ocelové mesto žije v dobe pary, parných strojov, anglických klobúkov a Európy v najlepších vedeckých rokoch (ako malo Anglicko zahájenie olympijských hier, kde použili obrie komíny a kuli olympijské kruhy rovno na pľace, ocelové mesto mi to hneď pripomenulo).

Mám doma výtlačok z roku 1955, čo je už dosť starý kúsok písaný v archaickom jazyku s krásnymi, vkusnými obrázkami. Číta sa ľahko, plynule, kniha je veľmi útla, čo v dnešnom prívale „tučných kníh“ je až smiešne. Čítať niečo také v tej dobe muselo byť určite úžasné, dnes už toho toľko nepovie, no každý z nás si môže zobrať z konca ponaučenie, škoda len, že ju tak málo ľudí pozná. Verna si vždy rád prečítam.

Arach.No  | **** 14.07.2014 07:02

Velmi jednoduchý a přímočarý příběh, který pěkně předpověděl německou agresi. Některé myšlenky jsou naivní, viktoriánská atmosféra s všudypřítomnými parními stroji je krásná. Ze začátku jsem byl docela nadšený z příběhu doktora, jeho dědictví a upjaté anglické společnosti. Knížka se ale postupně stává stává čistou oslavou racionalismu a sociálního inženýrství. Vše je navíc velmi černobílé – dobro je tak dobré, jak to jen jde, a zlo stejně tak zlé (jedinou trošku rozpornou postavou by mohl být doktorův syn, ale jeho úletům není věnován žádný seriózní čas a ve stínu dokonalého Marcela okamžitě dojde k jeho neodvratnému polepšení). Původní nadšení tedy časem opadlo, ale stejně se jedná o působivou a zábavnou knížku, kterou si rád přečtu znovu.

Nelson  | ***1/2 12.10.2014 18:16

Jedno ze známějších Verneových děl, u nás i díky českému filmovému zpracování. Film je dost realistickým zpracováním knihy. Doktor Sarrasin zdědí obrovský majetek, který použije na vybudování vzorového města dle svých představ France – Ville. O dědictví se přihlásí také německý profesor Schultze, který díky němu postaví Ocelové město, proslulé svojí výrobou zbraní. A je jenom otázkou času, kdy se obě města dostanou do otevřeného konfliktu. Děj románu je dobrodružně – špionážní, kdy Marcel Bruckmann, spolužák a kamarád syna doktora Sarrasina, podnikne nebezpečnou výpravu do Ocelového města, aby zjistil, co profesor Schultze připravuje proti France – Ville. Román jako takový je lehce nadprůměrný. Mně osobně vadily 2 věci, Marcel je přímo vzor dokonalosti, až to bylo protivné a dost ostrý antiněmecký podtext díla, který patrně vychází z tehdejších dějinných událostí (prusko – francouzská válka).

louza  | **** 16.02.2016 16:48

Krátký román na hranici delší novely, který se obvykle vyřkne až ve druhém řádku známých Verneových prací. Je to možná maličko neprávem, protože jde o na autora velmi dějový a bez výplňový román obsahující navzdory jisté naivitě až mrazivé předpovědi. Není jimi megalomanské íbr dělo ani poťapaná finální pointa jeho použití, ale samotné jádro zápletky a odhad charakterů v jejichž odraze autor defakto předpověděl situaci, které časem přirozeně dospěla ke druhé světové válce. Stejně jako i v jiných knihách je tu přítomna nezdolná víra v technický intelekt i příkladná duševní čistota v níž doslova koupe hlavní hrdiny. Verne se tu však na druhou stranu pouští i do temné vize Ocelového města, jejíž špínu a útrapy staví v klinč sněhobílým novodobým rytířům – inženýrům, se skoro dojemnou vehemencí. Jde o rozhodně jednu z jeho výraznějších knih. Slovy dneška : Verne byl hustej steampunker.

Polinius  | ****1/2 11.11.2016 02:07

Svou stylizací okouzlí nejednoho čtenáře i dnes. Nejeden z nás je uchvácen romantikou doby, kdy všude syčela pára a pokud vás chtěl někdo zabít, bylo to něčím z oceli ať už to byl bodák, dýka a případně (olověná) kulka. I dnes si z románu můžeme vzít poučení – vždy používejte ochranné pomůcky i drobná havárie může zhatit vaše ďábelské plány a dokonce ohrozit vaše zdraví/život!

SONP  | ***1/2 01.12.2016 08:08

Na Verneho až podezřele útlý spisek, některé prameny dokonce tvrdí, že Ocelové město (které se správně nejmenuje Ocelové město, ale „500 milionů (peněz) begumy (indické kněžny)“) ani Verne celé nenapsal. Dokonce se tu ani moc necestuje, první čtvrtina knihy je dokonce popisem právního sporu o dědictví mezi Sarrasinem a Schultzem a to pravé dobrodružství (a nejlepší část knihy) začíná teprve až Marcel infiltruje do Stahlstadtu. Jakmile tam odsud ovšem zběhne (a začne býti líčeno utopické nadšení občanů Francevillu z narukování do armády) je atmosféra tatam a následné profrčení Shultzova mrazícího náboje po obloze už bylo jen zklamáním z toho, že žádná válka vlastně nebude.

Protiněmecké vyznění knihy je až komické, Verne své východní sousedy zjevně rád neměl, asi proto, že jeho domovina od nich dostala pár let před napsáním těžce na zadek. Někteří čtenáři v tom vidí předpověď druhé světové války, ale podle mne je to prostě těžký francouzský nacionalismus. Francouzské postavy (a zejména dr. Sarrasin) jsou tak veskrze kladné, až mi byly protivné. I ten hejsek Oktáv se nakonec polepšil a stal se vlastencem. Zato dr. Schultze, nadevše milující své pivo a klobásy, mi byl veskrze sympatický. A čínani? Ti jsou dobří jen k tomu, aby Sarrasenovo vědecky řízené hygienické město postavili a tiše zmizeli v propadlišti dějin. Nemyslím ale, že by to byl nějaký rasismus dobrého pana Julese, takhle se prostě lidé na cizince v 19. století dívali.

Knihu jsem přečetl ve Vilímkově vydání z 20. let, takže v poněkud archaickém Wagnerově překladu z konce 19. let a musím říct, že to atmosféře 19. století přidalo. Při čtení vět typu „Marcel jal se ze stropu spouštěti řebřík do lučební laboratoře páně Schultzovy“ staromilovo srdce prostě musí zaplesati. 70%



WebArchiv - archiv českého webu