kniha » Poledne, XXII.století
má v knihovně 57
hodnotilo: 35
65%
Poledne, XXII.století

Arkadij Natanovič Strugackij
Boris Natanovič Strugackij

Poledne, XXII.století

Kategorie: sci-fi - povídková sbírka

originální název: Полдень XXII век ▫ Polděň XXII vek
originál vyšel: 1962

vydání: Práce 1980


Komentáře:
zdenda  | brak

Na můj vkus „autoři příliš zobrazují především úspěchy, jichž lidstvo (rozuměj Sovětský svaz) dosáhlo v další etapě svého vývoje“. Jedno z nejslabších děl Strugackých. Prokomunistické a prosocialistické.

Tua  | ****

Zdánlivě soubor povídek, ale ne ledajakých. Obdobně jako u románů tvoří jednotlivé povídky jeden velký příběh. Strugačtí jako obyčejně hýří nápady a vtipem a člověk se znovu s chutí noří v ten báječně promyšlený fantasy svět idealistické skoro-bezstarostné budoucnosti jež má pořád ještě nádech nefalšované víry v komunismus. Spolu s Tajmirem, prvním korábem schopným cestovat rychlostí světla, poskočíme rovnou do 22. století, do světa tak vzdáleného a kouzelného. Do samotného poledne lidského věku. Nebude chybět legendární Gorobovskij, ale seznámíme se i s nápady pánů kluků Geňi Komova a Athose Sidorova. Další rozšiřující střípek, překrásná to věc pro člověka jež si v takovéto formě vyprávění našel zalíbení. Nic není uzavřené, pořád je co objevovat. Za to všechno hvězdičku navíc. Strugačtí mají neuvěřitelný záběr, neuvěřitelný optimismus a úžasnou fantazii a filozofii. Plus zajímavé ilustrace.

Zůstali jsme viset v prostoru dva parseky od nejbližší základny a pomalu jsme se chystali na cestu na onen svět, protože bez obohacovače plazmy jsme na nic jiného pomýšlet ani nemohli. V naší situaci jsme měli dvě řešení: otevřít vstupní otvor hned nebo nejdřív sníst sedmdesát tun potravin určených kosmonautům a pak stejně ten otvor otevřít.

Dilvermoon  | ***1/2

Čekal jsem trochu s obavami více budovatelského nadšení, časté zmínky o úspěších pokrokové společnosti a tak. A byl jsem mile překvapen. Až na pár výjimečných míst se nic takového neděje. Jedná se z drtivé většiny o pestrou směsici nápadů a témat, kde se sice hrdinové občas oslovují soudruhu, ale žádný extrém. Nejlepší povídky pro mě jsou: Výsadkáři, Svíčky před pultem, Dokonalá planeta, Setkání. Z mého pohledu sbírka (nebo možná povídková série?) otevírá Svět Poledne, který se později rozroste o další novely a romány propojené společně světem i některými postavami.



WebArchiv - archiv českého webu