kniha » Let za zvláštního názoru
má v knihovně 19 | antikvariát
hodnotilo: 8
71%
Let za zvláštního názoru
Sestavil/i:

Ludmila Nováková

Let za zvláštního názoru

výbor z bulharské fantastiky

Kategorie: sci-fi - antologie

vydání: Práce 1982


Informace / Anotace ke knize: Let za zvláštního názoru - výbor z bulharské fantastiky

Doslov:
Přestože na setkání autorů sci-fi, uspořádaném v době Světové výstavy v Ósace, bylo Bulharsko uvedeno mezi deseti zeměmi svět s nejrozvinutější fantastikou, není u nás příliš známá. Snad je to tím, že ani u nás není tento žánr na výsluní pozornosti, snad i tím, že v Bulharsku nemá příliš dlouhou tradici.

Jeho počátky jsou spojeny s povídkami Svetoslava Minkova z 30.let, jež jsou svým laděním blízké pracím Karla Čapka – nepočítáme-li Georgiho Ilieva a jeho spíš pokus než zvládnutí této tematiky v románě O-Kors, který v nepatrném nákladu vyšel roku 1930. A potom až roku 1941 román Když neexistoval člověk Dimitra Angelova, autora, který této tematice zůstal věrný i v prvních poválečných letech a snažil se o to, aby jeho práce plnily také funkci poznávací a popularizační, na což pak navazovali i autoři další. Poválečná léta jsou vůbec již obdobím rozvoje tohoto žánru, který se ubíral zprvu převážně cestou dobrodružné fantastiky určené především mládeži (jistou předzvěstí byly v třicátých letech romány Elina Pelina Jan Bibijan a Jan Bibijan na Měsíci), kde podstatným faktorem byl napínavý děj, někdy spojený s prvky detektivními. Ale jak už to bývá, jen nejlepší práce dodnes obstály ve zkoušce tohoto i krátkého času – dětské nemoci se nevyhýbají ani literatuře. S výraznými uměleckými úspěchy se setkáváme teprve v posledních zhruba dvaceti letech, a to zejména v oněch prózách, které nechtějí být pouze oddechovou, poutavou četbou, ale snaží se o hlubší pohled, a vystižení psychologické a filozofické problematiky. Vždyť tento žánr skutečně umožňuje, aby se do něj promítly všechny otázky lidského bytí. Třeba let do jiných galaxií je po technické stránce bezesporu nesmírně zajímavý, může být i námětem vrcholně dobrodružným – mnohem závažnější jsou však všechny lidské problémy, od kterých se člověk nemůže odpoutat a nechat je prostě na Zemi, nemluvě pak o těch nových, které ještě nikdo nezažil.

Náš výbor je průřezem bulharským sci-fi posledních let a snaží se ho zachytit v jeho různorodosti tematické i stylové. Zastoupeni jsou autoři, kteří jsou představiteli tohoto žánru – což je především Ljuben Dilov, u něhož sci-fi není jenom ojedinělý nebo okrajový jev, ale prostupuje celou tvůrčí dráhu. Z celkem dvaceti jeho knih je devět vědeckofantas­tických. Dilov je i autorem stěžejního díla bulharského sci-fi vůbec, románu Let Ikaru, který byl odměněn mezinárodní cenou a který bulharská kritika řadí vedle Vesmírné odysey Arthura Clarka. Pozorností, kterou ve svém díle sci-fi věnují, se k Dilovovi řadí Vesela Ljuckanovová a Svetoslav Slavčev, a dá se předpokládat, že i autoři, kteří se sci-fi debutovali – Agop Melkonjan, Ljubomir Nikoliv a Tošo Ližev – mu zůstanou věrni. Vedle nich jsou zařazeni i prozaici, u nichž těžiště tvorby tkví jinde a ve sci-fi jen hostují, ať už ojedinělou knihou (Velička Nastradinovová) nebo ojedinělými povídkami (povídkář Georgi Veličkov, humorista Miron Ivanov).

Sci-fi se ovšem v Bulharsku věnují i autoři další – za všechny jmenujme alespoň Pavla Vežinova, Alexandra Gerova, Atnase Nakovského, Emila Manova – jejichž jména se v našem výboru neobjevují buď proto, že jejich povídky česky knižně už vyšly, nebo novely přesahují svým rozsahem možnosti tohoto sborníku.

(Ludmila Nováková)

 



WebArchiv - archiv českého webu