Více vydání = více obálek.
Ludvík Souček
Případ jantarové komnaty
Kniha vyšla i pod názvem:
Prípad Jantárovej komnaty
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')
série: Martin Anděl
díl v sérii: 3
Kategorie: sci-fi - detektivní
vydání: Albatros (web) 1970; Mladé letá 1983; Art-servis 1990; Baronet (web) 2004; Akcent (web) 2008
odkazy: 1x [info], 1x [e-book]
- Komentáře:
-
avatar2 | **** 19.05.2007 13:53
Souček v této knize dostál své pověsti výborného vypravěče a českého Dänikena. Víc než spekulace nad vývojem v budoucnosti ho zajímají záhady minulosti a přítomnosti. I zde jeho vypravěč pátrá po stopách legendárního artefaktu, což ho zavede mimo jiné do velmi atraktivního prostředí Grónska nebo na Floridu a k objevu utajených technologií, které za války používalo Německo. Ale víc nebudu prozrazovat, kniha určitě stojí za přečtení. I proto, že autor v dobách vzniku knihy nepodlehl tlaku, a v knize nenajdete jedinou narážku nebo tendenční popíchnutí v boji Východ vs. Západ.
honajz | *** 07.02.2013 21:32O Martinu Andělovi to moc není, s prvními dvěma povídkami série to má společného máloco. Dějově jde zpočátku o hodně dlouhých popisných pasáží formou rozhovorů, které naprosto ubíjejí mnoha a mnoha a mnoha a ještě více fakty, která asi nashromáždit dalo fušku, ale učíst je je fuška ještě větší. Pak se ve druhé polovině knihy objeví severská odysea, bez většího příběhu, protože jde o prostředí a objevování, ale celkově mám z knihy spíše pocit pachuti promarněné šance.
Ťuhýk | **** 02.11.2016 20:37V časopise Bestseller č. 4 vyšly pouze asi 2/3 románu pro zbytek je třeba si pořídit Bestseller č. 5.
trudoš | **** 08.09.2018 19:37Víc než detektivkou je Případ Jantarové komnaty dobrodružným románem, přičemž na Martina Anděla tentokrát připadla vedlejší role. Otěží se chápe redaktor Karlíček, který se společně s doktorkou Medunovou pouští do strastiplné cesty „kolem světa“. V tomhle ohledu působí vyprávění chvílemi až cestopisně, kdy autor zachycuje mentalitu a zvyklosti grónských obyvatel. Ovšem nebyl by to Ludvík Souček, aby čtenáře nedokázal přikovat ke čtení záhadologickými motivy. Dovedně míchá fakta s fikcí, nezapomínající na důležitost humoru a fantazie, díky kterým se stal tak slavným. Člověk mu dokonce i odpustí to neustálé vykřičníkování. Příběh se navíc točí kolem nacistické hrozby, a to je vždycky voda na můj mlýn.
Přesto bych nějaké výhrady měl. Čekal jsem asi něco maličko komornějšího, tady těch tisíce konspiračních motivů slouží jen k tomu, aby byla záhada Jantarové komnaty odsunována stále dál a dál. Ovšem při srovnání se Stevem Berrym je to pořád za jedna, i když od sebe knihy dělí třiatřicet let.Sherudan | ***** 03.11.2022 21:00Nejlepší ze Součkových „případů“. Autor tu opět použil metodu, prověřenou už Cestou slepých ptáků, tedy fiktivní reportáže, doplněné „autentickými“ fotografiemi, zprávami z dobového tisku a spoustou ilustrací. Lehká dobová tendenčnost se dá snadno odpustit, době poplatné je i zaměńování fašismu a nacismu. Jen ta úplná pointa maličko zaskřípe. A všimli jste si jedné věci? Tohle je už třetí Součkova kniha (Cesta slepých ptáků, Krotitelé ďáblů), kde se vypravěč na konci ožení se slečnou, kterou mu příběh náhodně přivál jako spolupracovnici. Co na to asi říkala paní Součková?
