pokud chcete, tak muzete doplnit k anotaci knihy tyto originalni texty
z knizky (prvni text je na zalozce prebalu, druhy pak jako predmluva
v knize):
VLASTIMIL KAČÍREK
„SOUD NEBES“
(Román. – Stran 1 – 233)
Druhá světová válka se všemi hrůzami a ničivostí svého průběhu
dala autoru podnět k tomuto románu, který je v základě románem
sociálním s přimíšením prvků fantasticko-utopických.
Na prvém místě však dlužno podotknout, že reálná půda pro možnost
sociálních reforem tu do té míry převládá, že lze převzíti téměř
všecky názory a návrhy, týkající se možného odstranění válek vůbec,
jako uskutečnitelné, byť by se mohly uplatniti teprve v daleké budoucnosti
a byly hudbou sfér dalších tisíciletí dějin lidstva. Sympatickým jeví se
zejména názor, že je nutno, aby se učenci, pěstitelé vědy a její
zástupci, jednou stali spolurozhodujícími funkcionáři ve vládách,
řídících osudy států a národů. Neboť věda nezadržitelně spěje
k tomu, aby nebyla pouze theoretická, nýbrž aby výsledky svého bádání a
výtěžky své práce dávala do služeb usnadnění lidského životního boje
po stránce fysické i do služeb zdokonalení člověka po stránce duševní,
zejména pak mravní. Jen na podkladě vědomostí může být v budoucnosti
o blaho lidstva lépe postaráno.
O kolik se náš národ tomuto ideálu již přiblížil, můžeme změřit
úvahou, že prvý náš president Osvoboditel byl praktickým filosofem a
druhý jde v jeho šlépějích. I veliký vzor východního socialistického
státu, slovanský Sovětský svaz, uplatňuje praktickou vědu pro vybudování
lepšího příští člověka.
Naproti tomu kam vedla a vede usurpátorská tendence, daly nám hrůzný doklad
dějiny právě nyní.
Autor promyšlení ukazuje, že útočnou válku si Příroda prostě nedá
líbit: sama přispěje k tomu, aby útočník byl sražen k zemi. Buď se
vynasnaží, přizpůsobit se skutečným lidem – anebo je v budoucnu jeho
existence nemožná.
Pokud se týče prvků fantasticko-utopických (do děje zasahují dokonalejší
lidé s planet Marsu a Jupiteru), jsou zde doplňkem tak samozřejmým, že ona
místa, jež možno v líčení přirovnat ke zdařilým partiím tradice
vernovské, nepůsobí nijak dojmem absolutní romantiky nebo přepjaté
neuskutečnitelnosti.
A nejvíce čtenáře upoutá to, že děj se odehrává právě v minulé
válce na naší půdě, že dějinné ty převraty jsme sami prožívali, že
sami jsme byli svědky vnucovaných historických klamů, všech hrůz
i bolestí národního i státního našeho těla i ducha. I to si nás
podmaňuje, že ušlechtilou sociálně reformní snahu i filosofický problém
budoucna, na nějž autor aplikoval děj románu, nám současné dějiny
potvrdily. Pro nás, dospělé současníky, má kniha význam svou filosofií a
svěžestí podání. Ale pro naše děti bude nejen poučným a dokumentárním
románem (ač nikterak únavným), ale i knihou ušlechtile výchovnou, která
bude učit lásce ku pravdě, demokracii a sblížení lidí na základě
poctivosti a upřímnosti.
Partie o zaslepeném velikášství obyvatelů Gralie jsou nejen psychologicky
nejlepší, ale podáním prostě nezapomenutelné.
Po stránce jazykové je dílo psáno formou naprosto přirozenou a
lidově dostupnou každé vrstvě, takže kniha jistě vykoná své
poslání.
Prof. Dr. Zdeněk Novák.
-----
PŘEDMLUVA
Současné zázraky moderní techniky způsobily převrat i v literární
tvorbě: dnes se již na romány, jako je Kačírkův »Soud nebes«, nedíváme
jako na neuskutečnitelné fantasie, i když prozatím ještě zůstávají
utopií.
Děj je zajímavý již svým původním pojetím: obyvatelé sousedních
planet, kteří navštíví naši Zemi, nejsou strašní, neforemní tvorové,
nýbrž Noví Lidé, plnící velké vesmírové poslání. »Přišli se
z dalekých kosmických dálek podívat na tento zmatený svět lidí, kteří
nevědí, co vlastně chtějí a v čem záleží krása a účel lidského
života.« Octnou se uprostřed dobyvačného národa, který právě vede
válku téměř proti celému světu. A když odmítnou pokusy, aby svou
zázračnou technikou umožnili zastrašení mírumilovných národů, a
žádají, aby byl svolán světový sjezd učenců, jsou zajati a uvězněni.
To dovrší míru jejich trpělivosti; potrestají své věznitele, ukončí
válku a svolají mírovou konferenci, která uspořádá novou, spravedlivou
organisaci světa a zajistí tak celému lidstvu věčný mír a blahobyt.
Tento alegorický obraz vzepětí a pádu militaristického režimu nám
připomíná mnohými analogiemi dobře známé scény z nedávných let.
Zejména však vzniká nesmyslné šílenství války v konfrontaci
s ideálním myšlením Marťanů: »Nechápu vaši podivnou logiku. Nechápu
vaše činy, kterými ničíte nejenom, co je krásné, dobré, humánní,
lidské, ale kterými, jak já to vidím, zničíte nakonec dokonale i sebe
samy. Jste vlastně jako slepci, kteří chodí dokola a nemohou dále.« Celá
filosofie války a míru je skryta v několika úvahách tří dělníků,
jejichž ústy mluví na konferenci prostý lid. Bohatým dějem se vine
episodní příběh štěstí dvou mladých lidí, symbol nadějné budoucnosti.
Ale má-li být budoucnost světa vskutku nadějná, měl by si každý člověk
vzít k srdci ideu této pacifistické knihy, aby se konečně změnila trpká
pravda, že »divní, divní lidé jsou na této zemi.«
B. Č.