kniha » To
v Top10 74 | chce si přečíst 20 | chce mít v knihovně 7 | má v knihovně 161 | antikvariát
To Více vydání = více obálek.

Stephen King

To

Kategorie: horor - podle filmu/zfilmováno

originální název: It
originál vyšel: 15/09/1986

vydání: Melantrich 1993; Beta - Dobrovský (=Beta) 2000; Beta - Dobrovský (=Beta) 2005; Beta - Dobrovský (=Beta) 2007; Beta - Dobrovský (=Beta) 2009; Beta - Dobrovský (=Beta) 2016; Beta - Dobrovský (=Beta) 2016

odkazy: 7x [recenze], 1x [seriál], 1x [film]


Komentáře:
Madam Brbla  | *****

Naprostá povinnost pro fanoušky horroru. Navzdory slabšímu závěru jde o top knihu žánru, kterou nebudete chtít odložit, dokud nedočtete (což bude jistě mnohem rychleji, než byste při takřka tisíci stranách textu čekali). Možná jsem však příliš nekritická, „To“ jsem četla před 14 lety a tato kniha tehdy zásadně ovlivnila mé letní prázdniny na chalupě v předhůří Jeseníků. Zůstaly mi nádherně mrazivé vzpomínky: třeba na půlnoční bojovku s bratranci, kdy jsem zůstala sama v lese u divných dveří vedoucích někam do útrob svahu, odkud bylo slyšet kapání vody a znělo to jako kroky. Byla jsem hrůzou bez sebe, krčila se v maskáčích pod vyvráceným stromem a čekala, kdy ze dveří vyletí balónky a vyleze klaun:-). Nedovedete si představit tu úlevu, když jsem konečně prohrála (bratrancům se podařilo připlížit a sfouknout svíčku, aniž bych je, ztuhlá děsem, byla schopná trefit šiškou:-)). Nebýt toho pomrveného závěru románu, mohla bych dát čistou stovku, takhle musím v zájmu objektivity alespoň 2% ubrat:-D. Srdeční záležitost a TOP10 – přinejmenším do druhého přečtení. 98%

warrior.soul  | *****

Podle mě je jen málo opravdu děsivých hororů a jen tak něco už mě nepřekvapí, ale u tohoto díla jsem byla mrtvá strachy po celou dobu…povinnost pro toho, kdo se rád bojí

Spike Constantine  | *****

Naprostý nářez a zasloužená legenda. Je neuvěřitelné jak mohl autor do knihy odehrávající se v malém městě narvat epičnost srovntelnou s Pánem prstenů. Nejvíce mě dostala Kingova bezohlednost k hlavním hrdinům, kteří jsou po většinu děje dětmi. To mu však nebrání je v průběhu děje mučit, zneužívat a vraždit. Jedna z těch knih, která se prostě nedá zapomenout.

tomts  | *****

Jedna z nejlepších hororových knih vůbec. Poměrně kvalitně zfilmovaná. Napětí stále graduje, až do finále, které je maličko slabší. Připomíná mi to nejlepší Hitchcockovky. Jedna infarktová scéna za druhou. Jediný zápor je ta hrozná tloušťka knihy:)

Mat21  | *****

Snad po 12-ti letech moje teprve druhá knížka od Stephena Kinga. Chtěl jsem se přesvědčit, nakolik je v porovnání s jinými autory dobrý a zvolil jeho nejlépe hodnocenou knížku. Hodnocení patrně souvisí i s celkovou propracovaností a s tím souvisejícím rozsahem knížky, proto mi její zvládnutí trvalo snad 3 měsíce. Musím však uznat, že jsem byl velmi příjemně překvapen. Kingův styl neustálých flashbacků, velmi úzce svázané prolínání děje vzdáleného 28 let od sebe či krátké narážky na událost, která bude popsána o 10 nebo 300 stránek dále hraničí s dotekem geniality. Jen jednu vítku bych měl. Slabinou knížky se stává nezvládnutý a nedomyšlený závěr. A začít psát knížku, aniž by autor měl dopředu promyšlený koncept závěru, je snad to nejhorší, co se může stát. A tím nalezení cesty z bludiště kanálů hromadným sexem mezi nezletilými bezesporu je. I přesto, knížka To je jedním z pilířů svého žánru.

firen  | *****

„To“ se zkrátka jen tak nevídí, tak si to rychle přečtete, ať vám to neuteče. Ne moc takovéto, dejme tomu, horory čtu ale u tohoto jsem udělal výjmku a udělal jsem dobře. Udělejte tak i vy.

tom.bombadil  | *****

Jedna z nejlepších knih od SK, vysoce napínavý děj od začátku do konce – konec sice trochu slabší, ale celkově skvělá věc. Škoda, že je kniha tak krátká …

Ruffy  | *****

Ačkoli knize dávám pět hvězdiček a považuji ji za nejlepší dílo od Kinga, není dokonalá. V prvních 150 stránkách se člověk ztrácí v množství postav, posledních 150 stránek je zase příšerné zakončení. To mezi tím je skoro dokonalé počtení. Ještě bych dodal, že pár pasáží je v knize zcela zbytečných, celkově by se dalo v pohodě 100 až 200 stránek vyškrtnout a knížce by to vůbec neublížilo – naopak by ji to učinilo svižnější a čtivější.

arthurx  | **1/2

No já nevím, ale co je moc, to je moc. Kniha je zbytečně dlouhá, dala by se seškrtat minimálně na půlku a ději by to rozhodně neublížilo. Rozjezd šíleně pomalý, pro jistotu většina knihy ve více časových rovinách a hromada postav, které se mi stejně pletly (je možné, že vzít si dovolenou a číst to na jeden zátah, tak mluvím jinak, ale na čtení v tramvaji to prostě není). A v závěru už autorovi došel dech. Osobně jsem čekal, že se beverly nějak parádně ve finále vypořádá s uchylným manžílkem, no tu postavu autor vyloženě zatloukl a zbavil se jí tak nějak… no prostě se jí zbavil. A bylo by toho víc, většina už zazněla. V porovnání třeba s Nezbytnými věcmi tohle nemá šanci a na druhé čtení nejspíše nikdy nedojde.

BorgDog  | ****1/2

Bezpochyby vynikající horor a dílo, které Stephen Kinga učiní pokud ne nesmrtelným, tak minimálně stejně věčným jako To. Dokonale zvládnutá psychologie, děj i popisy historie Derry, místy asi opravdu zbytečně dlouhé, ale pro grafomanii mám osobní pochopení. :-) Také z rituálu Chud Lovecraft v R´lyehu jistě přede blahem a já s ním – inspirace mi přišla naprosto zřejmá.

Přesto, o tom, za je To Kingův nejlepší kus bych diskutoval. Některé jeho romány se mi líbily víc a souhlasím zejména s problematickým závěrem. Nepopsatelná hrůza je hrůza, dokud zůstane nepopsatelná. Ve chvíli, kdy z kanálu vycupitá Kingův oblíbený členovec, je zle a navzdor vší snaze jde kniha o dvě příčky dolů. Ne, že by mě napadal lepší způsob, jakým by se dalo To zakončit, ale zvolené řešení dobré není a „zpodobnění zla“ vůbec je Achillovou patou řady Kingových děl. Taktéž kritizovaná erotická scéna už je přes čáru, a to ne kvůli věku protagonistů, nýbrž proto, že v dané situaci působí jak pěst v zubech. A své naneštěstí přidává i český překlad. Jakkoliv je výborný, „He thrusts his fists against the posts and still insists he sees the ghosts!“ prostě se stejným efektem přeložit nejde. Sečteno podtrženo – 90%

Methat  | ****1/2

Konečne som dočítal túto ťažkú knihu. Už ma z nej boleli ruky :-). „To“ je príbehom siedmych postáv, ktoré si žijú svoj vlastný obyčajný život, až do okamihu, kedy ich k sebe začne niečo priťahovať. Keď som si, ešte pred čítaním, prečítal anotáciu diela, neviem prečo som si predstavil partu detí stojacich pred rozpadajúcim sa domom, ktorý v sebe ukrýva hrôzostrašné tajomstvá a vtedy sa mi v mysli ukázalo asi pol tucta filmov-hororov, ktoré s týmto nejako súviseli.

„To“ začína rozvláčne(keďže kniha má viac ako tisíc strán), King(je king) čitateľovi podsúva jednotlivé informácie, bravúrne ich rozvádza a ja som len žasol, kde nachádzal toľkú inšpiráciu s vymýšľaním všetkých mien, udalostí, miest, atp. Príbehy tučného Bena, vtipkujucého Richieho(Píp-Píp, Richie), krásnej Beverly, koktavého Billa, astmatického Edieho, židovského, zamlklého Stana alebo Mikea, ktorý to všetko zapisoval(niekedy boli tieto pasáže nudné) boli veľmi pútavé a skvele sa čítali. Pomalé odhaľovanie minulosti, čo sa stalo, jednotlivé stretnutia s ich rivalom Bowersom a jeho partou boli nezabudnuteľné. Koniec bol, až na to utužovanie súdržnosti v kanáloch(Beverly, Beverly…), celkom v poriadku, aj keď do absolútneho hodnotenia tomu niečo chýbalo – možno viac strachu alebo lepší koniec, keďže koniec prišiel nejako rýchlo – čítate 800 strán rozvláčne a naraz na posledných dvesto stranách to ide ako z kopca na Billovom Stříbrňáku(HYJÉ STŘÍBRŇÁKU, DO CVALU!).

Sem jen osamělej tulák, nemám žádný prachy, nemám kde bejt, ale jedno mám: mám svoji nemoc, co mě žere. Kůže mi praská, zuby mi padají z huby, a hlavně celej hniju jako ňáký jabko, jasně to cítím jak hniju, žere mě to zevnitř, žere, žere, žere mě to.

„Umlaťte je! Umlaťte je, vybombardujte je až do kamennýho věku, vymlaťte jim mozky!“ – Henry

Sirius  | *****

1056 stran ryzí dokonalosti a spisovatelskýho umu. King je prostě… king. A ďábel k tomu. Moje oči to budou rozdejchávat asi hodně dlouho, ale jinak jsem absolutně spokojenej

Erik1131  | **

Lúskal som knihu To dva mesiace. Do polovice knihy som si nechcel pripustiť, že ma Stephen King sklamal. Veď Rbitov zvíratek bol skvelý, Zhubni takiež, Ostrov Duma Key geniálny!.
„To“ sa ukáže v rôznych podobách (očakával som, žiadne prekvapenie sa nekonalo). Postavy sa neustále striedajú (raz Ben, raz Bev, raz Richie atď., jediná sympatická postava mi je práve Beverly, pretože je žena a Stephen King vie ženské charaktery vykresliť perfektne) a to mi prekážalo najviac. Nemôžem očakávať nič nové. Proste viem, že všetky mŕtve detí stále svojim spôsobom „žijú“ a že „To“ je nadľudská bytosť, takzvané zlo (korytnačka bola jedna z najhorších vecí v knihe). Ale kedy konečne niečo proti nemu podniknú? Kurňa, mňa nezaujíma žiadny Henry Bowers, ako naháňa Richiho. Heny Bowers je blb a nepotrebujem, aby na každých desiatich stranách Smolarov strašil, bil, mlátil, alebo čo len chcete.
V každej knihe sa postavy striedajú. Napr. Pieseň ľadu a ohňa… čakáte každú ďalšiu kapitolu, pretože sa tam deje niečo nové!
V prvej polovici vždy vidia „To“. V umývadle, v albume, v parku, všade. Prvý krát to bolo super, druhý tiež (aj zamrazí), ale tretí a štvrtý a stále „To“? Nie nie, to je na mňa veľa. Na to, že je To z vesmíru, je strašne slabé a blbé!
Keby sa hodnotila prvá časť knihy, dal by som 3. Ak chcel King v prvej polovici vyvolať napätie, mňa sklamal, ale aj tak sa to dalo čítať. Druhá polovica je ešte horšia a bizardnejšia, takže 2.

KeB  | ***1/2

Souhlasím s Vladimírem, nejdelší kniha co jsem četl. A práve rozsah je základním stavebním kamenem i kamenem úrazu celé knihy. A další problém vidím v tom jak na knihu pohlížet. Jestli na ni pohlížet jako na horror, tak kniha vůbec nefunguje. Ano na začátku je to v pohodě, ale pak se to zlomí a bubu scény nefungují, tak jak by měly vůbec. Problém vidím v tom rozsahu. Některé bubu scény jsou úplně zbytečné a jako by navíc. Třeba Ritchie-Billyho výlet do Neibolt street. Ten mi přišel naprosto nefunkční a zybtečný. Kdybych se moc snažil povzpomínal bych si i na další. Takže horror by dostal hodnocení tak 40–50%. Pokud k tomu budu přistupovat jako k dobrodružnému románu s horrorovými prvky tak už je to lepší. Psychologie pistav je skvělá historie města vybroušená do diamantu, ale opět to selhává na obrovském roztažení, kdy už jsem si chvilkama říkal, kdy už se zase začne něco dít. Asi zdaleka nejlíp to funguje v rovině jakési nostalgické beletrie. Protože nostalgii umí mistr nejlépe ze všeho. Podle me se mistr nikdy nesmířil s tím, že vyrostl a dospěl. S tím se, ale nesmířil žádný dospělák a jestli tvrdí že ano, tak kecá. S kingem se dá vzpomínat na dětství na dětské strasti i radosti jako s nikým jiným, ale to je u horroru poněku zvláštní poloha a nezvykle optimistická závěr knihy tomu nasazuje korunu. Takže kvůli jakési melancholii vzpomínání na staré a dávno ztracené časy mu nadhodnotím a dám 70% No a na nějakou dobu si od mistra budu muset odpočinout. Až se odhodám k filmu, tak sem napíšu i názor na něj.

Strýček Biolit  | **1/2

Zklamání. Měl-li bych vystihnout Kingovo TO jedním slovem, bylo to slovo zklamání. „Král“ „hororu“ (obě slova mají vlastní úvozovky zcela záměrně) tentokrát naprosto zklamal. Jistě, dal bych malinko vyšší hodnocení, pokud by to byla kniha od nějakého „no name“ autora, ale maximálně o tu půlhvězdu. Pročetl jsem si (po přečtení) zdejší komentáře – dokonce dvakrát – abych zjistil, proč má kniha tak vysoké hodnocení. Moc jsem se nedozvěděl, jen, že je opravdu děsivá…

Kingovo TO má několik problémů, přes které – aspoň u mě – nejede vlak:

  1. Nenaplněná vysoká očekávání – ač se snažím, jak chci, nedokážu tuto položku eliminovat. Na knihu jsem slyšel samou chválu, má tu (od Kinga) nejvyšší hodnocení…prostě něco, co má býti absolutní peckou. Natěšenost…či spíše – doslova – nadrženost na pořádně děsivý zážitek u mě byla hmatatelná…a pak…hostina děsu se – žel – nekonala.
  2. Rozvláčnost – kniha má lehce přes tisíc stran. I když jsem zvyklý na tlustopisy, je to stále pořádná darda. Naneštěstí je počet stran zbytečný. Kdyby se něco dělo – fajn…kdyby se budovala atmosféra…faj­n…kdyby…no…zkrá­tit na půlku a nic by se nestalo.
  3. Děsivost, atmosféra a časové roviny – už jsem to naznačil v předchozím bodu. Vláčné knihy mi zas tolik nevadí, je-li v nich budována atmosféra. U knihy TO jsem se těšil na horké ospalé léto plné temného strachu…na atmosféru tak hustou, že by se dala krájet a…nic! Jak napsal kolega KeB: děsivé scény nefungují, ale vůbec! Většina jich je tam navíc…bez nějakého účelu…jako by King natahoval délku zbytečnostmi (což platí i o scénách, jež neměly být děsivé). Atmosféra – když už se jakous takous podaří jakž takž vybudovat – je nemilosrdně cupována skoky do „současnosti“ a nic moc „mezihrami“, které by se daly zapracovat mnohem čtivěji přímo do samotného textu. Co se nepopsatelné hrůzy týče, zcela souhlasím s Borgem – jakmile se nepopsatelné začne popisovat, je to průšvih (ale to u většiny děl, takže to bych Kingovi i odpustil).
  4. Závěr – paradoxně se mi závěr zdál lepší. Proč? Posledních 200 stran se totiž něco děje…místo nudného a cyklického děje nabízeného na prvních 800 stranách konečně k něčemu dochází! Popřemýšlím-li však o závěru více, vyjde mi, že je zcela průměrný, nikterak výjimečný (a asi i šitý horkou jehlou), co se děje týče. Následně musím připočítat časové skoky (opět se pendluje mezi přítomností a minulostí), které zde sice působí nejméně rušivě, ale stále ruší…a naprosto dementní (jinak se to nazvat nedá) kapitolkové výlety do města, kde King popisuje, jak se závěr projevuje jinde, než se odehrává…ne, ani závěr knihu nespasí, i když ze začátku naplní čtenáře radostným pocitem.
  5. (Nejen) logické díry – zde bych potřeboval nějaké „spoiler“ tlačítko, které by zakrylo část textu, neboť do komentáře nemohu napsat, co mám na srdci…ale zkusím to oklikou – voda, pokud vím, vždy teče dolů…vždy si nějak najde cestu…proto nevěřím, že by si – v místě provrtaném jak ementál – cestu dolů…úplně dolů…nenašla.

Naopak pochválit musím psychologii postav…tedy, aspoň těch hlavních. Ta je parádní, tam nemám, co bych vytkl. Trošku zamrzí, že se Kingovi nepovedlo oživit Derry tak, jako se mu podařilo oživit jiná města v jiných knihách. Přišlo mi, jako kdyby byl King v křeči, protože musel…nikoli mohl. Vedlejší postavy jsou – dle mého názoru – odlfáknuté, nebo aspoň ne tak živé…

Co říci závěrem? Snad jen popřát všem dětem, které jsou koktavé, tlusté, nemocné, tupozraké či snad vyloučené ze společnosti kvůli svému vyznání nebo barvě pleti, aby měly tak dobrou kamarádku, jako je Beverly, která jim dá…najevo, jak moc je má všechny ráda…

Lucc  | *****

Úvodem pár slov ke knize jako objektu. Mám první vydání z Melantrichu. Kniha je kvalitně provedená, papír je dost jemný a písmo malé, což je asi dobře, protože jinak by to byl pořádný špalek. Překlad pana Gössela, alespoň v prvním vydání, je šťavnatá záležitost. Stylisticky je bezvadný, také „klasické“ gramatické problémy řeší dobře. Jak ovšem dojde na popkult odkazy, znalosti US reálií nebo slangové záležitosti, sklouzává k parodii. Líbilo se mi reverzním inženýringem bez znalosti originálního textu objevovat nebo se domýšlet, co asi mohlo v originále být a jak bych to přeložil já. Jinak je ale fakt dobrý, tak mu to odpouštím a chápu, že bez všech internetů, satelitů a všeobecném proniknutí US kultury do naší překládat v raných devadesátkách takovou knihu muselo být psycho. Doufám, že v dalších vydáních alespoň redakce vychytala největší masařky (spodní kalhotky, Býčí oko), protože většina čtenářů asi nemá takové pochopení jako já.
A teď k obsahu. To není kniha pro holky. Jestli se nějakým holkám líbí, tak jsou určitě střižené nakrátko a/nebo v dětství kámošily s klukama (ahoj Jani:). Je americká. Komu tato kultura a všechno okolo ní nevoní, raději se jí vyhněte. Dost americká je i v nadměrném počtu stran. Obzvláště 3. čtvrtina zaváněla vatou a od knihy mne na pár dní odtáhla.
Příběh kutá hluboko v minulosti nejen 7 hlavních postav, ale i mnohých vedlejších a hlavně v minulosti města Derry, kde se odehrává. King k tomu využívá Mikovy deníkové zápisy, vyprávění pamětníků a vlastně docela akční a místy hororovou vzpomínkovou linii z dětství. V některých momentech je přepínání mezi minulostí a současností až otravné, ale mnohdy je naopak velmi dobře načasované.
Z kritizovaného závěru jsem měl strach, ale nakonec mi přišel dobrý. Jasně, ona problematická scéna, kterou tady leckteří v komentu nechutně prokecli (ještě že jsem je četl až po knize), může mnohé pobouřit nebo pobavit, ale v kontextu postav a děje mi nepřišla jako uhozená. Bill o tom jasně mluví. Každá z postav měla svou magickou „věc“, kterou dokázala porážet zlo, vzbudit naději v temných chvílích, no a u této postavy to prostě bylo zrovna tohle. Divíte se? Já ani trochu. Vždyť jde o archetyp všeho magického.
Zde na Legii jsem četl názory, které pochybují o hororovosti knihy. Tísnivé pocity ve mně probouzí hlavně zvuky a obraz, čili u filmů se bojím spolehlivě. Literatura má nade mnou tuto moc velmi omezenou. Dalo by se tedy říct, že nejsem zrovna dobrý rozhodce toho, zda kniha hororová byla či nikoliv. Na druhou stranu jsem ale přečetl hororů dost a To mi rozhodně jako horor přišlo. Obsahuje jak explicitní hororové scény, tak scény plíživého pocitu, že něco není v pořádku (např. skvělá scéna hned na začátku knihy s povodní a lodičkou). Vzhledem k objemu knihy jich zase není tolik a hlavní vyznění knihy je tedy možná malinko jinde, ale pokud tam tyto prvky jsou a celá kniha je o boji s monstrem, tak bych o zařazení do hororu neváhal.
A o čem To tedy je především? O dětství, o jeho magii, o magii nevědomosti a víry. Pokud se vám tento motiv líbí, určitě oceníte i autorovu rozsáhlou novelu Tělo. Dále je o lidech. Zlých, dobrých, odvážných i srabech. Je o lidských slabostech a lhostejnosti, o pokřivených vztazích (Beverlyin otec, Billovy rodiče). Jeden z posledních motivů knihy se mnou velmi souzní; To je totiž také o zapomínání. O hrůze z tohoto procesu a zároveň o jeho vítanosti a neodvratnosti. Je vlastně i o stárnutí. Je to kniha poetická, téměř jako pohádka, ale umí, podobně jako neupravené pohádky, zatnout do živého svou syrovostí. Velmi se mi líbila a vím, že mnou bude ještě dlouho rezonovat. Jde zatím o to nejlepší, co jsem od Kinga četl.

Dilvermoon  | *****

Pěkně vylíčené prostředí i postavy, kterých je hodně, ale není problém se v nich orientovat. Vždyt na to bylo dost stránek. Navíc hrůza, která cloumá městem Derry, podle mého názoru nepatří mezi obvyklé hororové rekvizity, což mě potěšilo. Román jako celek je horor, o tom není sporu. Nicméně já osobně v něm (možná ještě více) vidím příběh o nezničitelném kamarádství party dětí a to až do dospělosti. Autor se místy věnuje jejich dětské sexualitě, nejprve jen tak letem světem náznaky, ale překvapilo mě, kam až si troufnul zajít u party dvanáctiletých. Různé jejich činy ve městě nebo na Ladech jako by mi připomněly mé vlastní dětství. A to včetně nepřátelské party naprostých kreténů, která je ovšem v Derry nastavena na opravdu vysoký level. Dospěláci jsou v naprosté většině hodně problematičtí. No zkrátka tak, jak nás vidí děti. A navíc město Derry to ještě podporuje… Atmosféra v knize strhující, bylo to dlouhé, to ano, ale vůbec mi to nevadilo a klidně bych snesl ještě něco navíc v podobném duchu. Zatím jsem za nej od Kinga považoval Nezbytné věci, ale To je ještě hutnější a vymakanější. No, asi bych dal obě knihy na stejný stupínek.

Malá připomínka. Jedna z postav neustále během celé knihy používá na své astma respirátor. Má jít o lahvičku s tekutinou, kterou si čas od času stříkne do úst. Toto zařízení se snad nazývá inhalátor, pokud mi něco neuniklo.

Majkl  | ****

Ako by som to… Je to typický King. So všetkými kladmi, ale aj s jeho nedostatkami. King vie vystihnúť atmosféru detstva ako málokto iný, jeho detské charaktery sú plastické a do detailov prekreslené, so strachmi nereálnymi aj reálnymi, ktoré sú ešte desivejšie (Henry, Bevin otec, Eddieho matka). A čitateľ, ktorý od Kinga prečítal nejednu knihu, si to užíva. Ale čo je veľa, toho je už príliš, a v To to platí dvojnásobne. Je to zbytočne hrubá tehla a myslím si, že ak by sa z nej niečo preškrtalo, vôbec by to nebolo na škodu. Opäť je to Kingovka v štýle uspať a udrieť, opis životov všetkých detských predstaviteľov, minulosti Derry a súčasných vrážd, ale to sa dá v pohode tolerovať u 500–600 strán, nie u tisícky. V momente, kedy som už začínal strácať trpezlivosť, sa však dej konečne dáva do pohybu. Aj podľa hodnotenia vidíte, že som neľutoval, ale plná paľba to rozhodne nie je. A hej, oči som pretočil pri scéne, vy viete ktorej. Ďalšiu výhradu mám voči postave Stana Urisa, o ktorej som sa toho veľa nedozvedel, a pre mňa to bol skôr komparz než vykreslený zvyšok bandy. Taktiež mi vadilo, že zúčtovanie s To v dospelosti bolo až príliš podobné tomu z detstva. Naproti tomu tlieskam za využitie prepojenie s hrozbami z detstva. Vo finále tak hodnotím To ako rozhodne nadpriemernú kingovku, ktorá je však o dosť hrubšia než by mi bolo milé. Asi sa vrátim k jeho starším kúskom (Carrie, Podpaľačka, Osvietenie, Prokletí Salemu), ale skúsim aj kúsky nové (Pan Mercedes, Ostrov Duma Key či Revival)… hlavne o kúsok tenšie.



WebArchiv - archiv českého webu