Vladislav Petrovič Krapivin
Pátý do party
série: Vlak do stanice Nekonečno
díl v sérii: 1
Kategorie: sci-fi - pro děti a mládež
originální název: Голубятня в Орехове [Golubjatnja v Orechovke] ([=Голубятня на жёлтой поляне [Golubjatnja na želtoj poljane])
originál vyšel: 1983
vydání: Lidové nakladatelství 1990
- Komentáře:
-
Tua | nehodnoceno 05.10.2012 14:20
Vyprávění je to zvláštní, takové Carollovsky surrealné. Jednu chvíli už jsem si byl téměř jistý, že hlavní hrdina hvězdoplavec Jar bloudí pouze svojí vlastní hlavou obdobně jako Petr Brok v Domě o tisíci patrech, ale závěr knihy tuto tezi pravděpodobně vyvrací. Řízením Prozřetelnosti jsem sáhl při výprodeji po prvním dílu, ovšem zbylé dva mi schází. Předpokládám, že odpovědi na další otázky bych nalezl v nich, neboť Pátý do party nechává mnoho otazníků jednoduše viset. Někdy je téměř zbytečně rozvleklý a za repliku „to ti řeknu později“ bych nejraději trhal hlavy a smažil paprskometem. Avšak téma paralelních světů mě prostě přitahuje a ledacos jsem ochoten skousnout, třeba i poněkud neumělý způsob vyprávění a všemožné okliky a slepé koleje. Knížka je to sice převážně o dětech, ale neřekl bych, že pro děti. Myslím, že Krapivin se v ní prostřednictvím svého dospělého hrdiny vyznává z jakési tesknoty po ztraceném a možná i poněkud idealizovaném dětství a z deziluze stárnoucího člověka. Čtením člověka nestrhne, není kdovíjak napínavá, i když pár výjimek by se jistě našlo, ale je to víceméně fantasy svět a objevování jeho tajemství láká. Ještě jedno přirovnání: Co by dělal poněkud méně jurodivý Maxim Kammerer, se svou vlastní snůškou bubáků v hlavě, na poněkud pohádkovější Sarakši?
