LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

@Honzeecheck[27]: Moderní fantasy jsem tedy myslel to, co se píše posledních pár desítek let; ságy a putovačky. V téhle formě to předtím neexistovalo, co vím. A otevřeně řečeno: zda by někdo přišel… nevím! Že je doba pro něco zralá podle mě nemusí znamenat, že k tomu dojde. Tolkien napsal dílo, které je těžké a složité (pro normálního čtenáře), a přece dokázalo přitáhnout pozornost statisíců, v podstatě dostalo fantastiku z pomyslného ghetta.

K čemu podle Tebe uzrála doba dnes? Už to někdo napsal, napíše? Bude nějaký nový silný literární směr? :)

Jinak tohle, co říkáš, o dost opatrněji tvrdil třeba i Pavel Houser, když jsem s ním kdysi diskutoval o literatuře, ovšem on sám dodnes píše věci, které širší publikum (a to i čtoucí fantasy a SF) naprosto míjejí…

@louza[28]: Podle mého názoru je to trochu fixace vyvolaná nadšením, že tady vyšla nějaká ta západní SF (mimochodem cenzurně upravená. Pokud vím, tak až Odeon 1990 vydal správnou verzi. Poté bohužel BB art převzal tu cenzurovanou verzi. Jestli i Paralela, to netuším, ale odhaduji, že ano). Také jsem kdysi z knihy byl opravdu mimo sebe, nedávno jsem ji dal ještě jednou. Hodně dobrý. Pořád. Ale po mnoha přečtených knihách už prostě tolik nevyčnívá a mému TOPu se neblíží ani zdaleka (to už ale s Carrollem nemá moc společného :-)

@Honzeecheck[25]: Právě. Přesně jak píše barbar. V případě fantasy je dvojnásob smutné to, že Tolkiena nikdo pořádně nepřekonal. Ano, vím, Erikson a Martin…jo jasně, v osmdesátkách to byl Tracy-Hickamn, v devadesátkách Gemell… Jenže on existuje i svět mimo fantastiku. A ten tyhle autory po právu vůbec nezná. Povíme si o nich za dvacet třicet let a uvidíme jestli budou v podvědomí tak jako Tolkien dnes. Myslím si že těžko.

@Dilvermoon[24]: To s tím dnem trifidů mi nepřijde jako úplně dobrý příklad. Ta kniha je nadčasová a má hodně co říct i dnes. Po pravdě. Celé Wyndhamovo dílo je naprosto perfektní. U nás se relativně časné vydání trifidů proměnilo v prokletí, kdy většina lidí zbytek zná jen je a zbytek jeho knih nezná vůbec. Což je velká škoda. Trifidi jsou možná nejlepší, ale jen o malý kousek oproti zbytku bibliografie.

@barbar[26]: já nevim co je moderní fantasy, mě to příjde jak protimluv. každopádně kalsický fantasy by podle mě vzniklo i tak. je to jako vynález kola, prostě na to uzrála doba a kdyby první nebyl Tolkien, tak by to byl někdo jinej :-)

@Dilvermoon[24]: Ano. Akorát, že ti první jsou první proto, že mají literární dědice, co jejich myšlenky rozvíjejí. Takže to většinou není náhoda, že po silném a zajímavém díle přijdou další, které ho učiní postupně zastaralým…

@Honzeecheck[25]: A moderní fantasy by pak založil a vymyslel kdo? :)

@Dilvermoon[24]: Kdyby dneska vyšel Pán prstenů, tak bych ho asi nedočetl

@louza[23]: Nevím jak konkrétně tato kniha. Ale obecně se dá říci, že vždy záleží na době, ve které to konkrétní dílo vyšlo. Kde není konkurence, je úspěch téměř zaručen. Například monstrózní úspěch Dne trifidů u nás. V tom bolševickém suchopáru to působilo jako zjevení. Troufám si tvrdit, že dnes by zapadla do řady ostatních knih jako zřejmě dobrá, ale přece jen určitě ne tak vynikající a výjimečná, aby ji tady na legii hodnotilo neuvěřitelných 613 lidí. Z vlastní zkušenosti vím, že ji četl kdekdo, i ti, co jinak SF nemusí. Což by se dneska zaručeně nestalo.

@barbar[22]: Přesně příměr k Jednorožci mě taky nepadl. Příběh Alenky je vyprávěný stejně tak neergonomicky až odporně (viděno mojí optikou) jako právě Poslední jednorožec. Z obou knih jsem byl úplně nervní, když jsem je četl :) Ale obrázky v Alence jsou hezké. O tom není pochyb.

K těm předchůdcům fantasy fotříků. Nakousl jsem pár povídek z této sbírky :

http://www.legie.info/kniha/531-douglas-a-anderson-otcove-prstenu

a přijde mi to mnohem logičtější, než ten Carroll. Správná fantasy by měla být pokračováním, či rozvíjením pohádek, mýtů a legend a ne nějakejch psychotropních pedofilních žvástů :) Ale je fakt, že to dílo bylo stejně jako Oz ve své době nadčasové a citace je opravdu na každém rohu. Otázka je proč tomu tak je. Možná bylo jediné?

@Honzeecheck[20]: Netrvám na tom, že se musí komukoli líbit… :) Asi jsem měl štěstí, že jsem i na tohle narazil v ranějším mládí, takže mě smetla ta vlna obraznosti + ty krásné staré ilustrace. Další věc je, že na tuhle knihu naráží tak každé třetí angloamerické dílo pracující s kulturními odkazy, takže pro překladatele je to fakticky Bible!

Jednou jsem na tom taky selhal, když se u Beglea v Posledním jednorožci řeší, čím se podobají havran a psací stůl…

@Honzeecheck[20]: Ode mě máš palec nahoru za odvahu a úspěšnou snahu dočíst – já bych do toho nešla, bible-nebible:-).

@barbar[19]: já to beru, jenom nechápu. Tohle prostě není pro mě,takže se k tomu radši už nebudu vyjadřovat. Já nějakym přehnanym respektem k otcům zakladatelům netrpím a jak Pán prstenů tak Conan jsou pro mě v kategorii „docela slušný ale…“ . Alenku jsem pak louskal asi dva měsíce.

@Honzeecheck: Je to i bible fantastiky. A je to napsané úžasným jazykem. A úžasně přeložené do češtiny. Pokud jsou Tolkien a Howard Otcové zakladatelé fantasy, tak tohle je nějaký pra-pra-děd!

@Xeelee[16]: bohužel odkaz už je nefunkční :-(

@Xeelee[16]: Díky za odkaz. Na ten článek určitě mrknu. O tom že Caroll byl pedofil jsem někde četl. A vím i o tom, že Alenka je pojatá jako šachová partie. Na konci jsou popsané všchny tahy.

http://www.scifi.cz/ik/2000/20000257.htm Tady je zajímavej článek, pojednávající o různejch psychoanalistic­kejch výkladech Carollova díla. Víte třeba, že měl rád malý holčičky? Pokusím se najít i nějaký logicko-matematický analýzy. Alenka v kraji divů je pojatá jako šachová partie a Alenka se pohybuje po šachovnici. Za zrcadlem se zase odehrává karetní partie.

BTW četl tu někdo Chalkerovu trilogii Smrtící gambit v Kraji divů? Pamatujete si na ten konec a jak to všechno do sebe začalo zapadat? Je to taková směsice Carolla a paranoidního Dicka ve spletenci virtuálních realit s kyberpunkovými prvky. Jako malej sem se dostal k prvnímu dílu v knihovně a možná před rokem se 1. a 3. díl objevil ve výprodeji v LK. 2. díl pak po čase obstaralo Aukro.

@idle[14]: Jo, jo :) Tohle vrtání znám právě z Dickovy tvorby. Po přečtení Temného obrazu jsem myslel, že se snad zblázním. Nešlo na to přestat myslet. Tahle konkrétní Kuttenrova věc tedy moc nevrtá i když ty hračky jsou poměrně dost zajímavý nápad. Jen mi trošku chybělo nějaké silné vyvrcholení (děti jsou prostě málo), zdálo se, že bych se snad mohl něčeho dopídit v Alence na kterou je to napojené, ale nějak se nazadařilo. Každopádně si od Kuttnera určitě ještě neco přečtu. Alenku už ale podruhé číst raději nebudu.

@louza[13]: Některá díla se prostě hodnotí dost těžko, a žádné hodnocení tě s jistotou nepřipraví na to, jestli se ti to bude líbit, nebo ne (i když na to „ne“ se občas poměrně spolehnout dá :))

Mně se kolikrát stane, že si povídku přečtu a třeba mě ani nějak výrazně nebaví, váhám… ale pak se mi nějaký její motiv či myšlenka usadí v hlavě, vrtá tam a ve vhodných souvislostech se připomíná. Byla dobrá, nebo ne? A taková, kterou slupnu jako malinu a okamžitě zapomenu? O tom by se dalo rozsáhle diskutovat a stejně bychom k ničemu nedošli.

@idle[12]: Takhle, povídka to není až tak špatná. Ale rozhodně nejde o nejlepší (top 10) povídku žánru. Například Dick, nebo Wyndham mají v repertoáru mnohem zajímavější kusy. I když na svou dobu možná…

Alenky si vážím jakožto inspirace pro jiné autory. Hodně známějších autorů (namátkou Barker, Miéville) má svůj vlastní pohádkový příběh a některé jsou opravdu povedené. Právě proto, že mám tenhle druh pohádkové tvorby s přesahem pro dospělé rád, mě pak četba originálu z nejoriginálo­vatějších dost zklamlala. I když na svou dobu možná…

@louza[11]: Holt asi to není pro každého – ale to není myslím nic. Já si Alenku užila, ale četla jsem ji prvně jako děcko (aspoň myslím – nepamatuju si už přesně, kdy to bylo), a to určitě zapůsobí jinak, než když se k ní dostaneš až později.

A co se týče tebou zmiňované povídky, tu jsem četla až po Alence, ale taky je to už nějakou dobu, a vrtá mi v hlavě pořád – na mě rozhodně zapůsobila.

idle : tak ujeté je to bezpochyby :) Čekal jsem nějaké čarokrásné dobrodružství. Pohádku s přesahem. Ale tohle… Původně jsem dílo vlastně ani číst nechtěl. Jen jsem pátral po pointě Kuttnerových chrudošivých borolů. Bohužel jsem zjitil, že i tahle mocně vyzdvihovaná pro povídka je mnohem méně dobrá než se o ní říká.

@louza[8]: jistě, je to moje oblíbená knížka. je příjemně potrhlá a provokuje fantazii. skvělý jazyk. interpretace textu je věc navýsost osobní. v tomto ohledu mě alenka nezklamala. i XXX* (* dosaďte jakoukoliv profláklou knihu se silným přesahem) lze číst jako telefonní seznam.

@louza[8]: Kravina může být i pozitivní hodnocení :) Je to ujeté a hravé, nějaký hluboký smysl bych v tom asi nehledala.

A četl tu knihu někdo? Mě to přišlo jako vcelku velká kravina, přesně jak píše Miss Utahraptor. Rozhodně v tom nevidím onen spoustou lidí proklamovaný hluboký smysl a logiku. Pokud mě někdo vyvede z omylu, budu jen rád.

@wiwi[6]: Tu knihu od Československýho spisovatele Levný knihy jen distribuujou. Jaký ilustrace považuješ za původní? Nejstarší český sou zdá se ty od Dagmar Berkový (1959 a 1961). U nejstaršího vydání na Legii (který má jako jedinej uživatel svej) ale není zmíněn ilustrátor, i když tam asi nějaký obrázky budou.

Ta z LK s filmovou obálkou obsahuje původní ilustrace.

@Xeelee[4]: Ta z levných knih byla super a zatím poslední s ilustracemi. Já ji kdysi měl, ale po rozchodu s těhování od bejvalky jsem tam některé knihy na truc nechal, tohle byla jedna az nich. Problém je jak jsou přímo v knize odkazy na obrázky, které tam prostě nejsou…

@LordSnape[3]: No tfuj %-) Vážně bez ilustrací? Všechny tři? Starší vydání od Slovartu je ilustrovaný, ale při stejný ceně koukám ubylo 28 stran. Já mám naštěstí perfektní vydání z Levných knih a ještě sem touhle knihou obdaroval jednu kamarádku, která sdílela mý nadšení. Někomu z LK se asi taky líbilo původní albatrosácký vydání :-) Co se týká obálek, tak se mi opravdu líbí jen tahle černobílá, a velkej formát s celostránkovými ilustracemi je pro tuhle knihu naprosto ideální. Navíc za tu cenu… Ještě Alenku časem zlevnili a do natočení filmu se dala sehnat za pár šupů.

Ty jo. Pořád díky filmu vychází nové a nové vydání, jenže bez ilustrací. A to jaksi u téhle knihy nemá cenu!