LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Dan Simmons

Děti noci

Kategorie: fantasy - horor - upíři

originální název: Children of the Night
originál vyšel: 1992

vydání: Perseus 2001; Laser-books (web) 2011; Fobos (web) 2022

odkazy: 8x [recenze]

Komentáře:

shpina  | *** 05.01.2007 15:02

Autor se pokusil vědecky pojmout a vysvětlit existenci upírů. Popis reálií východní Evropy a autorova užvaněnost však strhly jindy výborného Simmonse do průměru.

Mr.Filch  | ***1/2 12.07.2009 16:15

Celkem slušné počtení, ale kdyby se autor tak nerozkecal o rumunské krajině a městech, bylo by to rozhodně akčnější. Po velmi pomalém rozjezdu jsou druhé dvě třetiny knihy dobrý (i když zcela netradičně pojatý – v celé knize není jediný „zakousnutý“) román o boji proti potomkům upírů v Rumunsku.

louza  | **** 02.01.2012 17:49

Simmonsův příspěvek k Drákulovskému tématu trochu připomíná dřívější román Hladové hry. Místo vampyrismu duševního je tu tentokrát vampyrismus tradiční. Netradiční je ovšem pojetí celé upírské problematiky z neotřelého politického a medicínského pohledu. Neméně zajímavá je i autenticita porevolučního Rumunska, která sama o sobě představuje hororovou složku celé knihy (nejmrazivější pasáže knihy nemají na svědomí upíři, ale poměry v revolucí zmítaném státě). Nadšenci do historie si i tentokrát přijdou na své v několika autobiografických črtech samotného Drákuly, které, jak se ukáže v závěru, jsou přes svou nečetnost výrazným těžištěm celé logiky příběhu. Z formálního i faktického hlediska jde o knihu velice dobře promyšlenou. K nekonečnému cintání a logickým trapasům v Hladových hrách mají tak Děti noci příjemně daleko. Poněkud horší je to s pověstnou Simmonsovou čtivostí, kde je kniha pouze průměrná. Simmons to bohužel s popisností a fakty místy dost přehání na úkor dynamiky příběhu. Formálně jde ovšem o velmi vyzrálé dílo. Vycházím z vydání Laser-books z roku 2011.

pull  | ** 21.02.2012 16:58

Hm… Tady mi chybělo snad vše, co mám na Simmonsovi rád. Poutavý, čtivě odvyprávěný příběh, postavy, které by mě zaujaly, fascinace tématem a vtažení do děje, lítost, že jsem knihu dočetl. Naopak jsem se u Simmonse poprvé nudil a občas si říkal no to snad ne. No, slabší období se nevyhne asi nikomu.

Dilvermoon  | *** 08.04.2012 13:08

Dan Simmons má tu „smůlu“, že nasadil laťku ukrutně vysoko, takže takovéhle úlety prostě bijí jeho čtenáře do očí. Přečetl jsem od tohoto autora vše mimo produkci Persea a mohu říci, že Děti noci řadím o třídu níže než cokoli z těch ostatních, co znám. A to navzdory rozjásaným recenzím na různých serverech.

Četl jsem nový překlad z Laseru, ale ani to asi nepomohlo.
První (delší) část románu je po dějové stránce dobrá a vzbuzuje naděje do další četby, ale zase je text místy prošpikován neuvěřitelnými termíny hlavně z oboru hematologie. Při vší úctě, ve které autora chovám, toto považuji za pouhou exhibici. Důležitá fakta se dala vyložit i jednodušeji, lidověji. Takže hematologii nebrat.
Druhá (kratší) část je pak většinou jen dobrodružné putování bez fascinujícího náboje, kterého si u Simmonse tolik cením.
A úplné finále? Možná čtivé, akční, ale současně nevěrohodné a nedůstojné autora tohoto kalibru.

Na druhé straně je tu známý „humanista“ Vlad Tepeš, jehož vzpomínky jsou začleněny do románu a svůj „život a dílo“ líčí opravdu naturalisticky.
To je ta lepší stránka knihy, stejně jako popis Rumunska za Ceausesca a i po něm. Od sirotčinců, přes zdravotnictví, infrastrukturu, až po činy Securitas. Nevím, jestli to bylo (je) skutečně tak děsné (byl jsem tam jen jednou), ale kdybych byl Rumun (což nejsem – Dilvermoon přece není rumunské jméno) tak bych asi Simmonsovi netleskal, stejně jako by ho asi nepochválila Martina Navrátilová, o níž se krátce zmiňuje na str. 81. :)

trudoš  | **** 09.10.2017 23:36

V rámci dobrodružné literatury jsou Děti noci skvělé, ovšem jako horor nepříliš děsivé. Alespoň v mém případě. Možná to má co dělat s hlavními hrdiny, které jsem si pro jednou nedokázal výrazněji oblíbit, což u Dana Simmonse nebývá právě zvykem. Nejde o to, že by nebyly dobře vykreslené, v tom je pořád machr, jde spíš o charakterní výběr – kdyby umřely po straně třicet, slzu bych neuronil. Co ovšem ústřední epidemioložce Kate Neumanové upřít nelze, je naprosto precizní závěrečná akce, ve které má prakticky pět minut na vyřešení absolutně nezvladatelné situace. Napětím mi až málem vylétlo srdce z hrudi.
Jak je jinak pro autora příznačné, smysl pro detail dělá mistra. Díky tomu se z porevolučního Rumunska snadno stává kolébka čistokrevné deprese a z mytologického vampyrismu nezvyklá genetická nemoc, jež může zachránit lidstvo. Dohromady to možná zní trochu divně, ale funguje to. Nakonec právě nezvyklé uchopení otřepaného tématu a celková čtivost dělají z knihy nadprůměrnou záležitost.

Strýček Biolit  | **1/2 21.10.2020 00:39

No…asi takto…knihu z velké části sráží autor, respektive čtenářova očekávání. Pokud by to napsal někdo jiný/mně neznámý, dal bych 60 % s tím, že je to vcelku v pohodě, byť nijak nevyčnívající, béčko…jenže to psal Simmons, a tam čekám o něco víc. Ano, Rumunsko si autor našprtal hezky (své původní povolání nezapře a opět poučuje)…temný začátek z těsně porevolučního času je taky ok (dost možná nejlepší část knihy)…ale to je asi tak všechno. Bylo mi naprosto jedno, co se v knize stane, postavy mi nijak zvlášť k srdci nepřirostly (je ale hezké, že v jedné z hlavních rolí se objeví jeden z protagonistů Temného léta…a o dalších padne lehká zmínka), příběh se tak jako nudně táhl z místa na místo. Mám pocit, že jen a pouze kvůli tomu, aby Simmons ukázal, že si splnil domácí úkol z rumunské vlastivědy. Dokonce i akční finále (posledních cca 60 stran) jsem četl asi natřikrát (zatímco u kdejaké brakové fantasy chce člověk znát konec a posledních 100 stran dá na jeden zátah). Ne, že by byl špatný překlad (vydání od Laseru), nebo kniha blbě řemeslně napsána…vůbec ne…přišla mi však velice utahaná/nudná. Na podobné téma jsem kdysi viděl šílený horor (zřejmě) německé produkce, kde slečna přijede do Rumunska, pátrá, je ohrožována mutanty, má lesbický sex s místní průvodkyní a nakonec sejme hlavního záporného mutanta za pomoci „praku“ sestrojeného z kapesního nožíku, kondomu, tkaniček od bot a rozbité flašky od coly…no..strašná ptákovina…rozhodně mě však bavila více než tato kniha. Takže tak.