LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Kniha mě velmi mile překvapila. Nejde o tupou rubačku jak jsem se bál, ale o dobře konstruovaný příběh o dozrání pod vlivem odpovědnosti a smyslu boje i tam, kde se zdá že to žádný smysl nemá. Scenérie mi místy připomínaly Dvě věže (Helmův žleb) nebo Návrat krále (Minas Tirith) - hájení pevnosti proti beznadějné přesile. Bez zajímavosti není sympaťák coby vůdce "padouchů" - celé knize do dodává na téma k zamyšlení. Jsou-li na obou stranách rozumní sympatičtí lidé, proč se vlastně mají ty ohromné armády rubat?

Mel jsem prilisna ocekavani, ktera se promitla do pocitu z ctene knihy. Cekal jsem absolutni pecku, co me vcucne a nepusti a budu z ni paf (jako treba hra o truny ci Dum mrtvych). No nestalo se. Ale to je chyba me hlavy, ne chyba knihy - ta je vyborna!

Uz o necem vypovida, ze jsem ji precet za 2 dny. Ale po docteni jsem byl zklaman. Pak jsem ale marne pro potreby komentare zde na Legii hledal to, co vlastne je v knize spatne. Nic.

Druss je Hrdina a Bojovnik (velka pismena povinna). Kancelarske krysy se stanou respektovanymi bojovniky. Premysli se o hodnotach zivota i smrti. Pevnost je vykreslena impozantne.

Zbyly mi jen drobnosti: zda se mit o trochu naivni - hlavne to, jak je napsana postava Drusse; obrana pevnosti je fajn, ale ve Zle v Sethanonu je lepsi; a pak jeste ten WTF na zaver, kterej sem nemuzu napsat, bo by spoiler a lidi by me zlyncovali...

Je to velice čtivě napsanej román a vlastně ani nevím proč. Přes 250 stran se připravuje bitva, sem tam nějaká bitvička, nějaký ten souboj, ale napětí graduje, houstne to... a já to přečetl jedním dechem.
Oceňuju autorův jemný smysl pro humor: „Nepijete. Nejsou tu žádné ženy. Nejíte maso. Co děláte, když se chcete pobavit?" „Studujeme," odpověděl Serbitar. „A cvičíme, pěstujeme květiny a chováme koně. Jsme velice zaneprázdnění, o tom tě ujišťuji." „Žádnej div, že chcete někam odjet a umřít," prohlásil procítěně Rek.

Neodpustím si jednu poznámku, ne ke knize samé ani k překladu, obojí je skvělé, ale ke korektuře textu.
V textu jsou hrubky, za které by dostal každý páťák pětku. Jen tak namátkou, na str. 119: dobít - "Bregan nechápe, jak by mohli Delnoch dobít." (Totéž na str. 137 - dobila pevnost); str. 122: "Viděsils toho chlapce..." (předpona vy-); str. 126 chybné užití tvaru zájmena já: "Vy to povězte mě..."; str. 268 zkutečná zkouška... a neustálé používání slova vyjímka místo správného výjimka. Myslel jsem, že v novém vydání budou tyto chyby odstraněny, ale při svém zběžném listování knihou v novém vydání jsem jich tam pár viděl zas.

Tato kniha je jedna z nejlepších od tohoto autora. Je to jedna z mích nejoblíbenějších knih.

Absolutna klasika zanru. Nieco na styl bitky o Helmuv zleb :) Kto ma rad Gemmella, ten toto dielo musi milovat. Nie je to len prachsprosta rubanica, Gemmell v knihach podsuva veci, o ktorych sa da premyslat.