kniha » Cabal
chce si přečíst 1 | chce mít v knihovně 5 | má v knihovně 55
hodnotilo: 66
79%
Koupit knihu:
Fantasya.cz
Cabal Více vydání = více obálek.

Clive Barker

Cabal

Noční rasa

Kniha vyšla i pod názvem:
Noční rasa
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

Kategorie: fantasy - horor - podle filmu/zfilmováno

originální název: Cabal: The Nightbreed ˙
originál vyšel: 10/1988

vydání: Mustang 1995; Laser-books (web) 2012

odkazy: 9x [recenze], 1x [film]


Komentáře:
louza  | ***1/2 30.10.2009 15:22

Kniha nepostrádá určitou čtivost trochu připomínající Kingova díla. Zápletka má na Barkera docela spád a autor se s ničím moc nepáře. Nad logikou měkterých postav se nejde nepozastavit, ale třeba mentalita hlavního zabijáka i celková pointa je postavená dost dobře. Škoda jen, že se jí dozvíme už na začátku knihy a po zbytek děje sledujeme jen to co musí nevyhnutelně přijít. Celkem chápu popularitu tohoto dílka i když mám pocit, že Barker má na kontě i lepší práce.

Lucc  | ****1/2 08.05.2012 23:07

Spolu s Utkaným světem nejlepší a asi nejpřístupnější dílo tohoto autora. V Cabalovi smíchal říz a naturalitu Knih krve s mystikou a podivností Mystéria. Navíc přidal silný a přímočarý příběh, což je u něj spíš vzácnost. Poslední třetina dvousetstránkové novely je vlastně jedna nepřetržitá akce. Slupl jsem to jako malinu a jsem zvědav, kterou knihou od Barkera ukojím svůj hlad po takových laskominách příště.

Strýček Biolit  | **** 08.09.2012 19:01

Bylo to dobré…víc, než dobré.

Jak jinak začít komentář brakové knihy, než hláškou z brakového (byť velkorozpočtového) filmu? :))

Překvapila mě přímočarost, minimalismus, žádné složitě-dějové onanie. Jednohubka na jedno odpoledne, která vás jen tak nepustí. Doporučuji.

Sirius  | **** 15.07.2013 15:31

Dobré to bylo. Moc dobré.

Madam Brbla  | **** 08.10.2018 13:45

Když jsem v pátek přemítala, jakou knihu zvolit na víkendové večery, zrak se mi zachytil o část police vyhrazené dílům Clivea Barkera. Mám u tohoto pána několik restů, co už dlouhé roky marně čekají, až jim milostivě věnuji svou pozornost. A budou muset čekat dál, jelikož mne duševní lenora přiměla vyhnout se tlusťochům a zvolit reprízu letitého hubeňoura. Ahoj, Cabale, neviděli jsme se od doby, co mou úchylnou postpubertální dušičku uchvátil v knihkupectví obrázek zombíka sápajícího se z kanálu… a já na tebe ještě ten den dychtivě skočila. Pamatuji, že jsi na mě udělal docela dobrý dojem, čtyřhvězdičkový bez orgasmu, ale detaily už odvál čas. A hele, co to máš uvnitř za záložku? Moje kresba z té doby – to máš asi být ty, Cabale, omlouvám se za ten přiblblý máničkový účes. No nic, pryč od vložených důkazů mé kreativity, pojďme ke skutečnému obsahu. Boone má zpřeházená kolečka, nemůže se spolehnout na vlastní smysly ani paměť, což je spolehlivá cesta do pekla. Pokud tedy nenajde očistec, mýtický Midian, o kterém si šeptají podobně praštění exoti v sanatoriích pro duševně narušené, případně bezďáci pod mosty u ohňů. Kola tohoto příběhu roztáčejí dva z nejsilnějších motorů: láska a smrt. A nesmím zapomenout ani na ten pohon v pozadí, tedy strach, především ničivá forma strachu z toho, čemu nerozumíme. Nechybí temné mystérium, nevšední formy existence, explicitní násilí a sex, obvyklé Barkerovy ingredience.
„Noční rasa“ mi v žádném ohledu nepřinesla překvapení; nejde ani tak o prachem zanesené vzpomínky, které hluboko v mé hlavě zůstaly (jakkoliv bych před otevřením knížky nedokázala k ději či postavám říct jediné konkrétní slovo). Tohle je prostě klasický Clive Barker, jak ho znám z většiny ostatních románů, o něco stručnější, více přímočarý, nicméně snadno k rozeznání. Pouhé konstatování faktu, nikoliv kritika (to už bych mohla rovnou kritizovat třeba Pabla Picassa, že maloval divné asymetrické ksichty). Výhrady bych měla: žádnou z vystupujících osob jsem si kdovíjak neoblíbila, a některé předváděly charakterové veletoče podle spisovatelových potřeb či nálad, občas jejich jednání postrádalo smysl. Nenadchly mě háčky v závěru, naznačující pokračování – pokud je mi známo, žádné nevzniklo a úplný finiš si můžeme jedině domyslet. Jak shrnout svůj dojem z druhé četby? Čtyřhvězdičkový bez orgasmu. 75%

trudoš  | **** 17.10.2018 04:03

„Když slunce vycházelo na obzor, počínalo si jako striptérka – to nejlepší si nechávalo zakryté mrakem, a když už se zdálo, že žádná další podívaná nebude, začalo najednou odkládat jeden cár mraku za druhým.“
Noční rasa patří k rané tvorbě Clivea Barkera, a je na ní znát řemeslná nevyzrálost. Jazykově obratné, neupadající do halucinogenních vizí, ale zároveň kýčovité v kulisách a protagonistech, jdoucí až příliš na ruku gotické subkultuře. Ovšem na to, že poprvé vyšla kniha v roce 1988, pořád s přehledem kuchne leckterý moderní krvák hostící se přídomkem bestseller.
Protože si autor neujíždí na romantice, příběhu tak dominuje nápaditá zápletka, kombinující temnou urban fantasy s morbidním thrillerem. Sem tam se člověku udělá špatně, jindy zase přeběhne mráz po zádech (scéna s vyvražděným motelem patří k nejlepším), to vše na dvou stech stranách a podávané s poetikou prokletého básníka. Je v tom určitá stylizace, která mi moc nesedla, ale jinak spokojenost. Hlavně pro obsah než pro formu.



WebArchiv - archiv českého webu