LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Roku 1966 bylo v Čelákovicích odkryto pohřebiště pocházející pravděpodobně z jedenáctého století a obsahující kosterní pozůstatky několika neobyčejně vysokých, štíhlých mladých mužů, jejichž protáhlé lebky se vyznačovaly bezvadným chrupem s atypickými devátými zuby a se špičáky přesahujícím linii prvních stoliček a řezáků až o 9 mm. Hroby navíc nesly zřetelné stopy protivampyrického zásahu – ústa vyplněná kamením a hlínou, useknuté či ukroucené lebky, pozůstatky ostrého dřevěného kůlu.
Archeologové a antropologové se zachovali netečně – vše zaznamenali, avšak dospěli k podivuhodnému závěru, že kosterní materiál nevybočuje z běžného průměru. Autorka této knihy ovšem ony znepokojivé názvuky, jež nesetřela ani suchá řeč jejich odborných zpráv, slyšet chtěla a vnímala je zcela zřetelně. Otazníky nad záhadnými cizinci z dávných časů se jí pak neodbytně měnily v příběh, v příběh o děsivé kráse, o hrůzné, zvířecí nevinnosti, o čemsi pradávném, co se skrývá v nakyslém, železitém pachu lidské krve a co od mýtických dob až po dnešek zůstává tajemné, záhadné a neproniknutelné jako láska a smrt.

Doba je rozervaná a temná a v Čechách dosud křesťanství nezvítězilo nad pohanskými rituály. Nerudný pan Ješek si na svou čelákovickou tvrz blízko Prahy odváží Graen, osiřelou dceru své švagrové a záhadného medika (či snad rovnou mága) Marlina. Z její přítomnosti není ale nijak nadšený. Graen zase netuší, že nad krajem leží podivná krvavá kletba. Za nocí se kolem stavení plíží strašný Stín… Co jsou pověry ustrašených vesničanů a co děsivá, syrová pravda? Graen se na svých toulkách seznámí s uhrančivým mužem, jehož pokládá za pána sousedního boleslavského panství. Skutečnost je však mnohem hroznější. Ten, s nímž se tak bezstarostně schází, je jedním ze Stínů, vznešených, dravčích vampýrů, kteří přežívají v nedalekém podzemním labyrintu a zoufale se snaží o záchranu své rasy. Možná že jsou už poslední… Zdá se však, že jejich snaha je korunována úspěchem – po brutálním znásilnění je Graen těhotná. Po devíti měsících porodí syna, polovičního vampýra, jemuž dá jeho nemrtvý otec jméno Adreen. V prastaré řeči, starší než lidstvo samo, to znamená Darovaný… Graen je spolu se synem držena v podzemí, ale místo nenávisti začíná své věznitele chápat. V ní, stejně jako v Dakhovi, otci dítěte, se dokonce ozývá cosi vzdáleně podobného náklonnosti. Obě rasy jsou však tak odlišné, že si nikdy nemohou doopravdy porozumět. Graen umírá, paradoxně nikoli rukou vampírů, ale nevědomých vesničanů, kteří v ní vidí oživlý přízrak. Orhea, Dakhova nesmrtelná sestra, se s malým Adreenem vydává do Francie, aby tam na břehu moře v ruinách pradávného chrámu dovršila jeho zasvěcení a definitivní proměnu. Kniha vychází ze skutečných dobových reálií a zejména z archeologických nálezů čelákovického pohřebiště, kde byly v šedesátých letech objeveny kostry s prokazatelnými protivampyrickými zásahy. Jedná se vlastně o jakousi možnou „rekonstrukci událostí“…

Externí odkazy:

[recenze] Scifiworld

[recenze] děti noci.cz (Renča)