kniha » Plavba Jitřního poutníka
v Top10 1 | chce si přečíst 4 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 94
hodnotilo: 101
78%
Plavba Jitřního poutníka Více vydání = více obálek.

C. S. Lewis

Plavba Jitřního poutníka

Kniha vyšla i pod názvem:
Dobrodružstvá lode Ranný pútnik
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

série: Letopisy Narnie
díl v sérii: 3

Tato kniha je částí i jiných knih: Letopisy Narnie [box], Letopisy Narnie

Kategorie: fantasy - pro děti a mládež - podle filmu/zfilmováno

originální název: The Voyage of the Dawn Treader
originál vyšel: 1952

vydání: Orbis Pictus 1992; Návrat domů 1999; Fragment (CZ) (web) 2006; Slovart (SK) 2006; Fragment (CZ) (web) 2006; Fragment (CZ) (web) 2015; Slovart (SK) 2022; Fragment (CZ) (web) 2023

odkazy: 2x [seriál], 1x [film], 1x [recenze]


Komentáře:
avatar2  | **** 24.11.2006 14:08

Tento díl se mi líbil o něco víc než předchozí a o dost dramatičtější Princ Kaspian. V tomto díle se žádných zásadních zvratů nedočkáme, to spíš laskavého humoru a lehkého moralizování. Princ Kaspian si dva z malých hrdinů Narnie zavolá jako společníky na cestu za ztracnými starými narnijskými lordy. Cestou po moři zažívají různá dobrodružství, ovšem žádné velké bitvy jako v předchozích dílech. O to víc místa má autor pro trochu filosofie, kterou vpašuje do každé své knihy. A není to na škodu.

Tua  | **** 15.01.2011 05:04

Plavba napříč neznámými vodami světa Narnie je krásný námět, a Lewis ho téměř bezezbytku naplnil. Konečně se příběh vrátil do kolejí Čarodějova synovce, se všemi těmi podivnými ostrovy jež se podobají světům prvního dílu. Konečně jsem si taky ujasnil, kdo je vlastně lev Aslan (k jehož zemi se v této knize vydáváme) a jak vůbec může Lewis, jakožto teolog smýšlet tak nějak hereticky. Ono se však nejedná o herezi, jen o šíři autorovi fantazie, jež se nenechala svázat všemi těmi pokaděnými dogmaty. Smekám klobouk před takovou osobností. Tohle je psaní o víře jako takové, víře v něco velkého a širokého co nás i naše myšlení dalece přesahuje. Nezapomenutelné pasáže s černokněžnickou knihou a na okraji světa.

„…A svou přítelkyni jsi soudila neprávem. Je slabá, ale má tě ráda. Bála se té starší dívky a nemyslela svoje slova vážně.“ „Ale stejně nedokážu zapomenout na to, co řekla.“ „Ne, to nedokážeš.“ „Tak jsem všechno zkazila?“ zajíkla se Lucinka. „Myslíš, že bychom byly dál kamarádky, nebýt tohohle – že bychom byly dobré kamarádky – třeba na celý život – a teď nebudeme?“ „Dítě,“ potřásl Aslan hlavou, „nevysvětlil jsem ti už jednou, že nikdo se nikdy nedozví, co by se bylo stalo?“

Phoenix  | *** 16.02.2013 09:07

Stejně jako předchozí, i tento díl označuji spíš jako průměrný. Nenadchne, neurazí. Kniha se skládá ze série dobrodružství, kdy loď a její posádka přijíždějí na různá neznámá místa, aniž by tušili, co je tam čeká. Některá setkání byla zajímavá, jiná mi vypadla z hlavy chvíli potom, co jsem je přečetla. Mylsím, že si tu autor otevřel dvířka k velkým věcem, ale nakonec se rozhodl držet se při zemi.

Speedemon  | *** 04.12.2019 13:38

Jak psali kolegové přede mnou, kniha je složena z několika epizodických událostí. Jak hrdinové plují neznámými vodami vždy narazí na nějaké nové dobrodružství. V hlavě mi zůstalo především Eustacovo-dračí uvědomění sebe samého a ostrov neviditelných hlupáků. Závěr na okraji světa je také dojemný a milý. Z hlavních hrdinů se opět potkáváme s Kaspianem, Lucinkou a Edmundem. Nechybí ani Rípčík, který v závěru už docela lezl na nervy. Jinak příjemná pohádka plná morálních kázání.



WebArchiv - archiv českého webu