Paní baronka v pekle
První všeobecná pohrobní výstava v zásvětí
Don Quichote na výstavě
Duše chameleón
Kamenný sněm
Návrat duše
Mrtvá milenka
Cesta do podsvětí
Úplné informace najdete pod záložkou povídky
Vesměs humorné a satirické a všechny nějak fantaskní povídky s tématikou života po smrti, mluvících soch, oživlých mrtvol a podobně. Povídky jsou někdy tak fantastické a vázané na Dobříž, že některé nemusí čtenář pochopit.
Seznam povídek
- Světa pán
- Paní baronka v pekle
- První všeobecná pohrobní výstava v zásvětí
- Don Quichote na výstavě
- Duše Chameleon
- Kamenný sněm
- Návrat duše
- Mrtvá milenka
- Cesta do podsvětí
Spoiler - obsah / děj knihy
Světa pán
Bůh žil mezi lidmi a ti ho neuctívali a hledali si nového Boha, tak Bůh
odešel do hor. Bůh měl syna, toho učil a syn chodil mezi lidi a vracel se
zničený, jak se lidé chovají, jak se vraždí. Syn navrhoval svému otci,
aby lidstvo zničil a vytvořil nové, lepší. Bůh poslal syna znovu mezi lidi
s tím, že syn se mohl proměnit v libovolné zvíře či cokoliv
v přírodě. Syn zjistil, že i mezi zvířaty a v celé přírodě je boj a
zabíjení, že třeba i stromy, voda ničí. Zkusil jít do podzemí, zkusil
vesmír, všude ale nacházel boje a ničení. Syn se vrátil a řekl bohu, že
by bylo potřeba zničit nejen lidstvo, ale celý vesmír. A bůh mu řekl, že
život jest boj a jen bojem se život udržuje.
Paní baronka v pekle
Baronka se probudí a zjišťuje, že neleží ve své posteli, že leží
v nějakém mokrém a špinavém prostředí. Uvidí slabé světlo, jde za
světlem a dojde mezi čerty. Ti ji vyslechnou a strčí do vedlejší
místnosti, kde řádí malí čerti. Baronka je zbavena hlasu, čerti se na ní
vrhnou, při pádu na zem se baronka napichuje na jehly a pálí ji žahavé
listy, musí vozit čertíky jako kůň a je bodána drápy místo ostruh.
Najednou cítí, že ji drží za ruku manžel, otevře oči a probouzí se ve
své posteli.
První všeobecná pohrobní výstava v zásvětí
Plakáty lákají na pohrobní výstavu. Čerti budou se vystavovat stroje na
trápení, vidle, oleje na pálení hříšníků. Svatému Petrovi se výstava
nelíbí, ale Bůh nakonec schválí nebeskou účast. Také na Olympu byly
dlouhé diskuze, nakonec se bohové výstavy také účastní. Vchodem na
výstavu byla rakev, vstupenkou do nebeského pavilonu byla potřeba ctnost,
červený pekelný pavilonu byl volně přístupný. V pavilonu byly stroje na
masové zpracování hříšníků, ukázky trápení hříšníků v lávě.
Návštěvníka rozčílily kapky na faleš a nenávist, rozbíjí vystavovaný
vzorek a utíká, ale tuší, že si ho v pavilonu zapsali pro budoucí
setkání.
Don Quichote na výstavě.
Don Quichote se po 300 letech probral, když na něj shodil kostelník
sarkofág. V první hospodě nalezne svého sluhu Sancho Pansa a vyrazí
s ním vlakem do Čech. V Čechách přistoupí Jan Žižka s Palečkem.
Dojedou do Prahy a spolu jdou na výstavu. Na výstavě se setkali s baronem
von Münchhausen, který líčil své historky. Došli do panorama bitvy
u Lipan, do bitvy se Don Quichote zkoušel neúspěšně zapojil. Vyslechli
hanobení Čechů, Žižka zasáhl. Došli do nějakého zvěřince, kde byl
slon. Don Quichote ho zkusí bodnou, neuspěje, zkusí na něj najet na
sáňkách a ona to byla výloha hospody. V hospodě popijí, poté vyjdou ven
a potkají Komenského, rozhořčeného na opilci. Najednou potkají kostelníka
se strážníkem a Don Quichote je obviněn z nedovoleného opuštění hrobky
a z pohybu mezi živými bez pasu a rodného listu. Don Quichote se znechucen
otráví jedovatým zrakem strážníka a tím ke svým zločinům přidá
nedovolené úmrtí.
Duše chameleon
Vypravěč čte knihu o duši. A cestou do kanceláře, v práci a po práci
zažívá podivné příběhy, některé s chameleonskými proměnami lidí
kolem sebe. Nakonec se z toho probudí.
Kamenný sněm
Soulad času trojice hodin, zatroubení Tritona a hozená ulita probudila sochy
v Dobříši na zámku a ve městě. Sochy se sešly a rozhodli se založit na
svou ochranu před lidmi spolek a zvolit předsednictvo. Postavy soch si začnou
navzájem vyčítat násilí, které mezi postavami, které ztělesňují, kdysi
byly. Poté přejdou k praktickým návrhům, zřídit hřiště, hudební
kroužek. A po hodině se údery hodin opět sochy promění v kámen, sotva
se stačí vrátit na svá místa,
Návrat duše
Vypravěč zemřel a jeho duše letí bez cíle oblohou. Potká filosofa Seuma
(patrně Johann Gottfried Seume) a duše se promění v kopii těla
zanechaného na zemi. Seume mu říká, že ho nečeká peklo či nebe, že nebe
i peklo bylo již na zemi. Spolu potkají milence, pak sebevraha. Vidí
dobrodiní i loupeže a vraždy. Seume ho posílá nazpět na svět a
vypravěč oživne ve svém těle.
Mrtvá milenka
Vypravěč dostal od přítele z anatomického ústavu lebku 16–18 leté
dívky a vystaví si ji doma. A lebka na něj promluví, líčí mu, jak se
utopila, jak se dostala do anatomického ústavu. Lebka mu vykládá, jak duše
nemizí, ale hledá živé duše sobě příbuzné, ovládá je a předává jim
své zkušenosti. Lebka mu ale odmítá říci, kdy zemře. A tentokráte
vypravěč nespal a bděl dál…
Cesta do podsvětí
Profesor S. doplul parníkem do Albánie. Po ubytování se vydal do hor hledat
peklo. Druhého dne nalezl jeskyni, z níž se ozýval krásný zpěv. Šel za
hlasem a našel neznámou krásnou dívku. Dívka mu řekne, že ho zná a že
ho zavede ke svému otci. Dojdou k podzemní říčce, profesor ji považuje za
řeku Styx, uklouzne a upadne do říčky a topí se. A probírá se na dně
bárky a rybář mu říká, že byl zachráněn po potopení parníku, kterým
přijížděl profesor do Albánie.