LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

King-fu není jen o androidech, ale i o touze po lásce, v to je lidstvo pořád stejné, viz třeba Twilight sága, kde dívky závidí hlavní hrdince Belle lásku upíra Edwarda. Takže obsah pro ty, co knihu nemají či nechtějí číst.

Po Čapkově RUR z roku 1920 se v roce 1936 objevil další román s umělými lidmi, zde nazývanými androidy. V knize jsou popsány osudy vynálezce otce Josefa Martina a jeho syna Pepíčka, postiženého zastavením růstu a tím malou postavou. Otec vyrábí malé divadelní loutky, a poté, co získal dědictví po svém strýci, vyrábí čím dál lépe se pohybující louky. Postižený syn je velmi inteligentní a navštěvuje vyšší školu, ale okolí má k jeho postavě posměšky. Otec s loutkovým divadlem vyráží na turné po Rakousku-Uhersku a pak po Evropě. Jeho manželka ale nesdílí jeho nadšení pro kočovný život a nakonec umírá po sebevražedném pokusu.Otec vyvíjí další modely loutek, které již není potřeba vést na drátkách jako původní loutky. Původní loutkové divadlo přenechá za nájem svému zaměstnanci a soustředí se na výboj již postav. Jeho syn s ním žije v osamění, není mechanicky zdatný, tak se stará o účetnictví a o reklamu, dnes bychom to nazvali o marketing, mluví mnoha jazyky. Otec poznává, že syn není šťastný a tak, když se na čas usídlili v malém městě, mu najde hudebně nadaného kamaráda a vyrábí i loutky-hudebníky hrající na hudební nástroje. Syn se zamiluje, ale z lásky sejde při prvním osobním setkání, kdy dívku rozesměje jeho malá postava, což syn těžce psychicky nese a zhroutí se. Sexuální zasvěcení se mu nakonec dostane od starší sousedky. Otec dokončí nové loutky, jsou větší, než původní, nazývá je tedy androidy, slaví s nimi úspěch Paříži, kam se přestěhovali. Syn stále touží po lásce a tak, když na plakátech vidí divadlo trpaslíků, v zoufalství je navštíví. Zamiluje se do malé tanečnice Lizety, Rusky, časem zjišťuje, že ani trpaslíci nejsou šťastní, že jsou zaměstnavatelem vydíráni a že své zaměstnání také nenávidí. Lizeta jeho city opětuje, je to pro ni možnost utéci z divadla, ale je zadlužena u majitele divadla a nemůže odejít. Syn se přizná otci a požádá o pomoc, ten ale nechce podpořit a vysvětluje mu, že jeho manželství by nebylo šťastné a že si má najít normální ženu, že nechce mít jako vnoučata další trpaslíky. Syn jeho domnělou sobeckost těžce nese, ale začíná si uvědomovat, že byl celý život závislý na otci a neví, jak situaci řešit. Lizeta odjede s divadlem do Londýna. Otec zjistí, že původní loutkové pronajaté divadlo má problémy, vrazí na inspekci do Uherska, kde se nyní nachází. Po příjezdu je zděšen stavem loutek, tak všechny spálí a tím divadlo zruší. Syn mezi tím vyhledá Lizetku v Londýně přijme angažmá v jejich divadle. Jejich zamilovanost je ale odhalena, je vyhozen. Zkouší přes policii a novináře osvobodit Lizetu od majitele divadla, je ale neúspěšný. Mezi tím se objeví v divadle další Rus, velmi vysoké postavy. Přítelkyni Lizety zabije při představení tygr, z obavy sankcí se divadlo rozpadá, zmizí i Lizetka. V novinách si syn přečetl zprávu, že část otcových0i androidů byla zničena při požáru. Vrací se za ním do Paříže. Otec navíc přišel při krachu banky o všechny peníze. Syn navrhne otci vyrobení další loutky, KING-FU, s tváří Číňana. Loutka Číňana odpovídá při představení velmi inteligentně lidem na všechny možné otázky i v různých jazycích, mají úspěch a putují po Evropě. Při představení v Berlíně se objevila nesourodá dvojice, velmi vysoký muž a velmi malá žena. Malá žena položila KING-FU otázku, kdo je. KIN-FU začal prát „tanečnice a nevěr…“, ale odpověď nedokončil a loutka se zhroutila. A když otec otevřel loutku na opravu, tak zjistil, že důvod zhroucení KING-FU bylo „prasknutí“ toho nejdůležitějšího na loutce a čtenář si musí již domyslet, kdo byla ta dvojice a co na loutce „prasklo“.