kniha » Případ ztraceného suchoplavce
má v knihovně 7
hodnotilo: 16
89%
Případ ztraceného suchoplavce

Ludvík Souček

Případ ztraceného suchoplavce

série: Martin Anděl
díl v sérii:

Tato kniha je částí i jiných knih: Případ baskervillského psa a další příběhy

Kategorie: povídková sbírka - detektivní

vydání: SNDK 1968


Přispívat do diskuze mohou jen registrovaní uživatelé


1

 [19] Gaarq (editor) 13.03.2011 09:07  

@barbar[16]: já se přidám, jsem z generace, která se k součkovi dostala ještě coby dítko školou povinné a souček mě zaujal a k žánru dovedl. dodnes mě možná i formuje, protože jeho příběhy mám rád pořád, byť jimi už nejsem tak nadchnutý.

 [18] barbar (editor) 13.03.2011 09:02  

@tomts[17]: Možná se taky autoři nechtějí nechat zastínit, Ondřej Neff by na to asi měl, ale nejspíš by ho to nebavilo…

Myslím, že Souček jen tak mimochodem založil anebo alespoň nesmírně nakopl záhadologické hnutí u nás. Nic proti záhadám nemám, ale takhle jako literatura faktu mě nikdy nebavily, ani ty Tušení jsem nikdy pořádně nedočetl…

 [17] tomts (editor v době uložení příspěvku) 13.03.2011 02:16  

@barbar[16]: Je to škoda, já ho mám samozřejmě také rád, ostatně moje hodnocení to dokládá:-) Když jsem četl kdysi sbírku Experiment pro třetí planetu, myslel jsem si, že by Součkův nástupcem mohl být Jarda Veis, ale to se bohužel nepotvrdilo. Souček byl opravdu naprostý unikát a třeba povídky ze sb. Bratři Černé planety jsem četl určitě nejmíň 10×.

 [16] barbar (editor) 13.03.2011 01:15  

@tomts[15]: Mě rozhodně ovlivnil nejvíc. A rozsah jeho díla je značný. Ovšem za pra-praotce můžu klidně považovat Trosku, chceš-li! :) Ostatně i považuju. Ale nechci se bahnit ve slovíčkaření, byl to jen takový bonmot. Souček je podle mě každopádně nejzářnější jev poválečné české fantastiky; jen to kazí, že na něj vlastně nikdo nenavázal, ale on měl prostě hrozně svébytný styl..

 [15] tomts (editor v době uložení příspěvku) 12.03.2011 22:02  

@barbar[14]: Já ti nevím, já nikdy Součka jako praotce nebral, asi taky proto, že když jsem byl kluk, tak nic zvláštního ještě nenapsal… Tehdy jsem četl starší věci (Brabence, Babulu) a za praotce SF považoval Trosku s jeho předválečnými knihami (Hlouchu jsem tehdy ani neznal). Celkově člověk četl spíš zahraniční věci, Burroughse, Mottu, Verna, Wellse,Dominika a hlavně sovětskou vědeckofantastickou literaturu.

 [14] barbar (editor) 12.03.2011 21:03  

@tomts[9]: Svatost Součka bych nebral jako podstatný důvod (i když je to jeden z praotců našeho žánru – a to přestože na jeho specifický styl v podstatě nikdo v SF nenavázal), ale pokud má být Legie užitečná čtenářům-nováčkům (najdou-li se tací), bylo by asi blbé nabízet jim celkem těsně projenou sérii až od třetího dílu..,

 [13] Dilvermoon (editor) 12.03.2011 14:22  

Navrhuji okamžité vytvoření profilů pánů Václava Hanky a Josefa Lindy, přičemž Rukopisy královédvorské a zelenohorské budiž zařazeny do alternativní historie. :-)))

 [12] FerryH (editor v době uložení příspěvku) 12.03.2011 14:12  

@tomts[9]: jen neboj… Stare povesti ceske se sem jeste vratej… :))) nekdo to precte v ramci povinne cetby a zjisti ze to JE Fantasy! :)))
Oni ty fantasy maniaci maji ted uplne stejne tendence jako scifisti pred 30–40. lety :)) VSECHNO, kde je neco trosku jinak bylo SF … ted zas vsechno co ma magii a podobne neprirozeno je Fantasy… jen sem jeste nedorazila ta nova generace-vlna fantasy maniaku jako editori… :)))

 [11] tomts (editor v době uložení příspěvku) 12.03.2011 13:59  

@Dilvermoon[10]: To máš těžký…když Pitaval začínal, tak už Legie byla zaběhnutá a v databázi bylo 10.000 knih. Na Pitavalu jsem mohl využít svých zkušeností z Legie a použít jeden způsob, který se mi zdál nejlepší. Není tam tolik editorů a ostatní přebrali můj způsob editace, takže pak je logicky vše kompaktnější. Tady se styly i způsoby editování stále vyvíjejí a také každý editor má určitý specifický způsob doplňování databáze, což se pak odráží v určité nejednotnosti či nevyváženosti určitých atributů databáze. Ale hlavně do toho mluví mnohem víc lidí, přece jen fandom SFFH byl u nás vždy velmi silný a zdá se, že zejména žánr fantasy je stále na vzestupu.:-D

 [10] Dilvermoon (editor) 12.03.2011 11:38  

@tomts[9]: Na Pitavalu je série zpracována dokonale. Správně seřazena a i odkazy nejsou nutně na celý omnibus, ale jen na konkrétní příběh v něm uvedený. Možná by stálo za uvážení to udělat stejně i tady.

 [9] tomts (editor v době uložení příspěvku) 12.03.2011 10:57  

@Dilvermoon[8]: to by bylo, ale tady se kdysi dávno řeklo, že „svatý“ Souček by tu měl být komplet, anžto jsou to všechno zásadní díla žánru. Naházet sem v podstatě cokoliv není problém (Byly tady třeba i Staré pověsti české nebo Kytice), ale než se cokoliv odstraní, tak uteče hodně vody ve Vltavě :-)

 [8] Dilvermoon (editor) 12.03.2011 10:48  

@tomts[6]: V tom případě by mohlo být řešením tohle vydání SNDK 1968 vyřadit, když tam není fantastika a ponechat to jen v rámci Případu baskervilského psa. V tom jsou i obě nefantastický věci z vyřazeného vydání, takže by se vlk nažral atd… :-)

 [7] tomts (editor v době uložení příspěvku) 12.03.2011 10:44  

@barbar[4]: No tak to aspoň zařadím do série, ať je jasné, že to patří k sobě.

 [6] tomts (editor v době uložení příspěvku) 12.03.2011 10:41  

@Dilvermoon[3]: Takových omnibusů je tu víc, ale to pořád nevysvětluje, proč tu uvádět samostatná vydání. Jiná věc je, že je to všechno série Martin Anděl, ale zatímco Pitaval ji může s klidným svědomím uvádě celou, na Legii by měly být pouze SF svazky 3. a 4. Není to jediný případ (s uvedením neúplné série), takových je tu víc, ale nežánrové knihy se uvádí pouze u Součka – tyhle detektivky a všechny ty ufologické příručky, kterých tu je také požehnaně.

 [5] barbar (editor) 12.03.2011 10:38  

PS: Dobří autoři holt bývají špatně zařaditelní..:)

 [4] barbar (editor) 12.03.2011 10:36  

@tomts[1]: Určitě ponechat! Je to preludium k dalším Případům, které už fantastické jsou… A Čert č. 4 má už nějaké narážky na německé tajné zbraně.

 [3] Dilvermoon (editor) 12.03.2011 09:36  

@tomts[1]: Problém je v tom, že Případ čerta č.4 a také Případ ztraceného suchoplavce jsou např. i součástí vydání z r. 1990, kde je s nimi Případ baskervilského psa, který sem patří rozhodně. A navíc, případ Čerta č. 4 je vlastně takový úvod k Případu Jantarové komnaty.

 [2] Gaarq (editor) 12.03.2011 09:12  

@tomts[1]: přiznám se, že už si ty povídky nepamatuju. a souhlasím, detektivky bez fantastických motivů sem nepatří, i kdyby je napsali svatý asimov či blahoslavení strugačtí.

 [1] tomts (editor v době uložení příspěvku) 12.03.2011 01:14  

Nemůžu si pomoc, ale tohle jsou dvě detektivní novely bez sebemenšího náznaku fantastična. Já vím, otec české SF a tak dále… blablabla…, ale je to prostě detektivka. Verne je otec světové SF a kompletní biografii tu nemá. Takže podle mě by to tu být nemělo… (a dopředu beru navědomí, že budu nazýván deleterem a podobnými lichotivými výrazy:-D)

1
Po diskuzní stránkách se můžete pohybovat také pomocí šipek na vaší klávesnici:
stránka starších příspevků = šipka vpravo
stránka novějších příspěvků = šipka vlevo


WebArchiv - archiv českého webu