LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Ray Bradbury

Mráz a oheň

Kategorie: fantasy - povídková sbírka

vydání: Polaris (web) 1995

odkazy: 1x [recenze]

Komentáře:

Seifgard  | **** 21.12.2006 21:35

Klasická sbírka Bradburyho povídek. Většina z nich si udržuje vysokou úroveň na jakou jsme u autora zvyklí. Nad ostatní povídky vyniká právě Mráz a oheň, která dala sbírce jméno. Už jen kvůli ní je dobré po knize sáhnout.

warrior.soul  | ***** 08.03.2009 15:45

Můžu jen souhlasit, že povídka Mráz a oheň je jedna z nejlepších, co mistr Bradbury vytvořil.

Benetka  | ** 13.10.2017 14:49

Kdysi dávno,možná také v jiné galaxii,jsem četl a vnímal Raye bez problému.Dnes už je to jiné.Netvrdím,že je to špatné čtení – stále je to asi v rámci žánru nadprůměr.Problém je zřejmě ve mně.Posunul jsem se někam jinam,někam dál,a některé věci už mi nic neříkají.Také tady ten výběr povídek mne spíše minul.A tak to prostě je… :)

jasonix  | **** 21.01.2023 09:30

Na první pohled působí tento formátem drobný paperback jako náhodný výběr bez nějakého jednotícího prvku či chronologie, ale při pohledu bližším je to takový mikro-Kaleidoskop. Z 18 kousků jsem si jen 5 zařadil do šuplíčku pravé science fiction (Mráz a oheň, Člověk, Noční hovor na účet volaného, Dítě zítřka, Konec začátku), ty tvoří závěr knihy a její kvalitativní vrchol. 4 z povídek lze při troše dobré vůle vidět jako fantastické horory nebo balady s fantastickým prvkem (Křičící žena, Kanály, Ženy, Ruské kolo), ty naopak najdete v první „zahřívací“ třetině. Prostřední část obsahuje 5 povídek, které fantastický prvek postrádají zcela a náleží do irského cyklu. Nejsou špatné a díky tomu, že jsem odkojený Kaleidoskopem, mám rád i tuhle Mistrovu polohu. Do toho editoři vmíchali 4 příběhy, kterým sice fantastický motiv nechybí, ale považuji je víc za legendy, pohádky nebo fantastický realismus (Akvadukt, Vůně sarsaparilly, Lék na melancholii, Touha po novém).

Shrnuto: většinou je to klasický Bradbury, ignorující technologie, zato s charakteristickou poetikou, melancholií, nadšením pro fantastično a nadpřirozeno, ale i s hlubokou lidskostí. Propadáky tu nejsou a ty 2–3 slabší kousky jsou pořád ještě čitatelné. Nejlepší mi přišly hororové a SF věcičky z konce 40. a z 50. let, vrcholem je pro mě Mráz a oheň, nebo Noční hovor, který jakoby vypadl z Marťanské kroniky. Výborné jsou: Dítě zítřka, Ženy, Kanály. Zajímavostí je Ruské kolo, jež je takovým embryem románu „Tudy přijde něco zlého“. A Noční hovor, jenž u nás vyšel v Ikarii v jiné verzi jako „Já, Mars“. Sbírka je (i přes poněkud zavádějící obálku) velice příjemná a přináší v naprosté většině povídky kvalitní a jinde u nás neotištěné.

Lucc  | **** 17.04.2023 21:39

Tato knížka mi děsně dlouho ležela v knihovně a nějak na ní nebyla nálada. Sáhl jsem po ní až po čtvrtstoletí a nemohu říct, že by mi nechutnala. Není to sice už ta fascinace jako kdysi, když jsem poprvé objevoval Kaleidoskop, a cítím se trochu jako Benetka, ale přece jen ve mně některé povídky dokázaly vykřesat tu dávnou jiskru. Některé ne, a ty jsem ohodnotil nemilosrdně. Ale nejspíše si za to mohu trochu sám. Často při čtení ignoruji fakt, že hodně záleží na čase, náladě a vnějších okolnostech. Ve vlaku nebo přerušován dětmi či jinými živly to prostě už není ono. Obzvláště u povídek, které mají omezený čas aby nadchly, navnadily, zapustily kořínky. Musím se stát pečlivějším a disciplinovanějším čtenářem.