kniha » Vryté město
v Top10 1 | chce si přečíst 6 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 54
hodnotilo: 37
74%
Koupit knihu:
Minotaur
Vryté město

Kirsten Jane Bishop

Vryté město

Kategorie: fantasy - New Weird

originální název: The Etched City
originál vyšel: 2003

vydání: Laser-books (web) 2006

odkazy: 5x [recenze]


Komentáře:
willis  | *** 02.10.2006 09:27

U téhle knížky je příběh upozaděn na úkor nadměrného množství filozofických debat a psychologických úvah. Na druhou stranu autorka a její myšlenky jsou zajímavé a víceméně srozumitelné a jistě se najdou čtenáři kteří to ocení víc než já. Já ale dávám přednost dobrému příběhu před hlubokomyslnými úvahami, které stejně nikam nevedou.

KainIX  | *** 30.01.2008 21:13

Naprosto souhlasím s willisem. Od této knihy jsem očekával mnohem více. Zpočátku vypadá příběh docela slibně, dva poutnící putující pouští za lepším životem, pak se ale zastaví ve městě, kde se jejich cesty rozpletou a opět střetávají jen náhodně. Příběh upadá do stereotypu – filozofické debaty mezi pistolníkem (členem „mafie“) a knězem pochybujícím, zda jeho moc pochází skutečně od Boha, vraždy nepřátel „mafie“, nálezy zrůdnych novorozeňat. Autorka toho moc nevysvětluje a na závěr snad až příliš okatě a optimisticky vítězí dobro nad zlem. Jak jsem říkal, čekal jsem mnohem více.

malarkey  | *** 11.11.2008 12:36

Naprostý souhlas s willisem a KainIXem. Příběh ze začátku vypadá velice zajímavě, jenže jak se rozjede, tak se na kraji hradeb města zarazí a odtud vede od ničeho k ničemu. Zajímavé to sice je, ale veškeré názory, které se v knize objeví nic nevysvětlí a celé se to nakonec utopí v průměrné nudě, která tak ani dopadnout nemusela. Dle obsahu a samotného začátku příběhu jsem si představoval, jak čtu něco úžasného, ale později mě to opravdu zklamalo. (6/10)

Lucc  | ***** 19.03.2010 13:12

Nabídnu zcela opačný komentář než ostatní. Tato kniha je z New Weird zatím to nejlepší, co jsem četl. Neumím ale přesně popsat proč. Co vím je to, že mne vtáhla nádherná poetika, libozvučný jazyk a nečekané jednání postav a vůbec celé rozvíjení příběhu (ne jako v mnoha knihách, kde v podstatě můžete po pár kapitolách odhadnou co, kdo, s kým, proč a jak to skončí). Jak ale vyplývá z ostatních komentářů, tohle není kniha pro lidi, co vyžadují děj a akci. Což není snad žádný titul z řady New Weird.

Svarec  | * 26.08.2013 22:18

Další z knih, co jsem nebyl schopen dočíst. Bez rozmýšlení jsem to drapnul v Levných knihách a myslel si, jak kvalitní kus jsem za 40,– ulovil, ale chyba lávky. První část v poušti je skvělá, ale po příchodu hrdinů do města se to zvrhne. Příběh ustupuje do pozadí, jsou tady různé filosofické úvahy třeba i na několik stran, atmosféra města vcelku nijaká, postavy jsou jen lehce načrtnuté. New weird asi fakt není pro mě… Hvězda za tu první část, jinak tam fakt není nic, co by mě donutilo zvýšit hodnocení.

lucretat  | * 06.09.2013 21:27

Teda dlouho se mi nestalo, aby mě kniha takhle nebavila. Na začátku je sice náběh na nějaký příběh, který se ale postupně rozředí v neskutečně nezábavném mixu rádoby filozofických myšlenkových průjmů, které vyznívají naprosto zbytečně a otravně (snad kromě jedné celkem zajímavé debaty o Bohu). Ke konci už jsem ze zoufalství začal číst rychločtením (stránka za cca 10 sekund), poslední stránky už jsem četl jen klíčová slova v jednotlivých odstavcích. Jediné plus dávám za hezky popsané výjevy na obrazech jedné z postav, které bych skutečně chtěl vidět (a asi bych si je i pověsil doma). Ač zakoupeno za pár korun, i těch lituju. Holt někdy se šlápne vedle.

WugWugs  | ** 13.02.2018 22:08

Bishopová stvorila artovú fantastiku bez poriadneho príbehu, ale zato so značnou dávkou magórie, ktorá žiaľ vyznie príliš často samoúčelne a nepresvedčivo – ako jej mŕtvoly zošité z rôznych častí rozličných živočíchov. Doporučiť toto dielo môžem výhradne len tomu, kto si „libuje“ v poetike podivna a vie, čo to obnáša.

Prečo je Vryté mesto weird fiction a čím je divné? Bližšie neurčené čas a miesto, pravdepodobne na Zemi, len v náznakoch o ruinách dávnych stavieb, petrolejkách, verejnom plynovom osvetlení, lokomotívach, náboženstve a cirkvi nápadne sa podobajúcim kresťanstvu, či všadeprítomných strelných zbraniach môžeme hľadať postkatastrofický stav ľudstva v románe. Alebo steampunk? Rovnako to však môže byť pozemská dystópia, alternatívna história, dvojička Zeme z iného možného sveta, či úplne iná planéta s variáciou na pozemskú históriu. Aj preto mám rád science fiction – s trochou predstavivosti, štipkou vedy a špekulatívneho podkutia upletieme i z hnedej antihmoty bič. Toto všetko je v knihe, hovoríte si – super! – až kým nezačne byť jasné, že celý zaujímavý svet je utopený a premrhaný v nezáživných osobných úletoch postáv. Čo teda dej?

Dobrý rozjazd začne čoskoro viaznuť po príchode do mesta v druhej časti knihy. Paradoxne, obálka knihy sa vzťahuje práve na prvú časť, približne 50 strán, ale inak nemá s následným obsahom nič spoločné, pretože doménou je statické prebývanie na jednom mieste, a nie putovanie.

Svet mŕtvol a obchodu s otrokmi, svet ťažkých bojov medzi skupinkami a plienenia, svet chorôb a nedostatku obživy. Hrdinka, lekárka ktorá v minulosti ošetrovala banditov, teraz prejavuje nevídaný súcit, zbiera deformovaných mŕtvych novorodencov, ošetruje zadarmo a k tomu hádže drobné chudobe. Bývalý, i súčasný bandita, obchoduje so zbraňami, zabíja kade chodí, je hudobne vzdelaný (sic), neraz hrá na klavír a zároveň hľadá autorku umeleckého diela, ktoré niekde zhliadol. Naviac je aj prevzdelaný ateista a popri tom všetkom má čas viesť nábožensko-filozofické debaty s kňazom. Čudné veru, pretože umelé a ne-uveriteľné. A toto všetko sa deje už v zhruba prvej tretine knihy. Autorka prepletá príliš veľa tém. Namiesto rozvíjania príbehu a sveta, o ktorom v podstate nič nevieme, sa zamýšľa a cez postavy filozofuje. Píše dobre, to sa nedá poprieť. Akoby však chcela písať niečo celkom iné, a nie príbeh v bezútešnom svete, ktorý sprvu predsunula. Chce byť príliš umelecká a takými robí aj svoje postavy – no vôbec sa to nehodí. Naproti tomu, napríklad u Miévilla, akokoľvek fantazmagorické výjavy, vždy sa krásne vzťahujú k celku a príbehu, neexistujú len ako ďalšia samoúčelnosť. Z klasického formálneho hľadiska absentuje zápletka, objavujú sa len akési náznaky zmyslu príbehov jednotlivých postáv. Dočítal som, pretože rád čítam zvláštnosti, ak sú napísané obstojne ako Vryté mesto. Popri tom som sa nijako zvlášť nebavil a kvôli až bolestivo nezáživným päťdesiatim stranám na konci musím zaokrúhliť nadol.



WebArchiv - archiv českého webu