Andrzej Ziemiański
Achája II
série: Achája
díl v sérii: 2
originální název: Achaja tom 2
originál vyšel: 2003
vydání: Laser-books (web) 2005
odkazy: 2x [recenze]
- Komentáře:
-
Vlask | ***** 06.02.2006 21:06
Druhý díl se čtivostí plně vyrovná prvnímu. Dějové linie se tu spojují a hrdinové se navzájem ovlivňují. Poněkud zamrzí přílišný růst schopností Acháji a sled občas až příliš neuveřitelných náhod. Jinak je to typický druhý díl, rozvíjí děj, ale nechává jej neuzavřený a vyvolává netrpělivé očekávání zavěrečné části trilogie. Bez znalosti prvního dílu ho nemá cenu číst.
Romison | *** 25.02.2008 23:50Druhy dil uz je slabsi nez predchazejici, trosku moc prekombinovany, ale porad se to cte vyborne, na odreagovani a pobaveni dobry, jen nad tim moc nedumejte ;)
LuciusWlk | **** 13.12.2014 17:11Druhá kniha je o chloupek zajímavější než první. Děj nabírá na zajímavosti, intriky se začínají projevovat a o překvapení není nouzi. Výborně popsané souboje nedovolí knihu odložit a přímo vtahují do děje. Na druhou stranu, linka s čarodějem je poňekud plochá a mnohdy předlouhé filozofické rozhovory začínají nudit. Na třetí stranu, je ale nutno říct, že autorovy myšlenkové pochody jsou chytře vpraveny do děje!
Rozdělení prvního a druhého dílu je trochu necitlivé, nebo spíše zbytečné. Působí dojmem rozseknuté knihy v polovině věty. Tomu moc nerozumím, ale… Upřímně jsem natěšený na finále.
…Když vedle ní usedl, popadla ho za ruce a se smíchem ho strhla na sebe. Oba přikryla a začala mu rozepínat kazajku. Byla nesmírně zvědavá na jeho tělo.
Třicet kroků odtud, v táboře, Choří lidé vstávali zpoza pytlů, za kterými se dosud schovávali.
„Kurva, lidi.“ Nejtlustší muž, s dlouhými zrzavými vousy, ze všech sil třeštil oči, aby viděl ve světle pochodně zaražené do země nějaké podrobnosti. „Vidíte totéž, co já?“ „Nevím, co vidíš,“ vypískl blonďáček s dlouhou puškou v ruce. „Ale podle mě šéf… do prdele… právě jebá netvora.“ „A to jsi chtěl šéfa probodnout, Garrakhu. Že je mladíček a holobrádek. Tak teď běž a něco mu proveď, kurva!“
„Neser!“ Garrakh si škubal zrzavé vousy. „To mi v žádné putyce neuvěří!“ „Vidíš! Mladíček, pochcánek, šílenec. Zavedl nás do zkázy. Prošli jsme půl Strašlivého lesa, netvoři nám vybili všechny soumary, a on… Krucinál… popadl netvora a zjebal ho! Normálně zjebal!“ Veškera chátra, najatí dezertéři a bandité, obdivně vrtěli hlavou.
„To je vůdce! To je bojovník,“ opakoval Garrakh, který se nemohl vzpamatovat. „Jenže nám to nikdo neuvěří, do prdele!“