LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Tahle kniha by nové české vydání potřebovala jako sůl, ta nová obálka je neskutečná i na Mišovy poměry.

@Lucc[24]: nepotvdím, nevyvrátím. Ze základky už jsem nějakej ten pátek a moje zájmy se vždycky ubíraly jiným směrem…

@Sirius[10]: Skoro bych řekl, že se to učí v 6. ročníku ZŠ, ale ne do detailu, pouze základ výškové stupňovitosti porostu.

@Ďuro Č.[11]: Gró napsal už Gaarq. Za sebe dodám, že kniha se mi líbila a drobné rozpory se světem té doby, jak si ho představuji já, mi nezabránily si ji užít, ovšem nabonzovat jsem je musel. Co se jedlí týká, je opravdu zásadní, kde přesně v tu dobu Rogan byl, což z povídky Noc šelem není patrné. Proto jsem taky nenapsal, že jde o totální blábol, ale prostě jsem opatrně upozornil, že jedlový les asi není moc reálný. Co se týká původních porostu ČR, troufám si říci, že jsou známy dobře. Jedle se přimíchává k bukům někde nad 450 m n.m. Pokud Rogan jel řekněme někde okolo Oslavan, pak jsou na pováženou i ty buky. Pokud se pohyboval na dnešním tišnovsku, možná by se někde na kopcích nebo naopak v hlubokých stinných údolích nějaká ta jedle našla, ale celý jedlový les, to se mi nezdá.
Rajhrad na soutoku Svratky a Svitavy vyvrátil Gaarq níže. Opět, a omluvte mne, pokud si to už z povídky pamatuji nepřesně, nebylo v ní přesně uvedeno, že by tam měl ležet Rajhrad, celé to domotalo líšeňské hradiště, které je přece jen soutoku o poznání blíže. Čili se nedá říct, a nikdo to také neřekl, že je v povídce blábol.
Můj názor je, že pokud autor o něčem píše, měl by to činit „po simmonsovsku“, s totálním nasazením pro detail. Fantasy nefantasy. Ale jde jen o můj názor a nikomu neberu ten jeho.

@Ďuro Č.[19]: Když jsem ten příspěvek odeslal, váš tam ještě nebyl. Skočili tam oba současně, takže jsem měl taky pocit, že píšu o něčem, co jste již dávno vyvrátil. Stane se, no… :-))

@Ďuro Č.[19]: peace, man :)

čítal som zatiaľ iba tvoje poviedky v antológiach a mesačníkoch, na romány sa len chystám. snáď okrem bathoryho, ktorého námet mňa priveľmi nezaujal, mám všetko už v knižnici ;) teraz už len mať čas čítať…

Vďaka, Lamahe! :) Inak so stromami už som jedno fópa zaznamenal, v Bohatierovi sa vyskytli agáty. :)

@Ďuro Č.[19]: Vitaj Ďuro! Pri tejto rastlinno-pádlovej debate som si vybavil, ako si pár krát spomínal kritikov z radov šermiarov a archeológov, ale stromy si tu mal vytknuté naozaj po prvý krát. Snáď je to signálom skvalitňujúcej sa množiny čitateľov ;) Ale je to naozaj veľmi individuálne – jednoducho, keď niekto vidí do špecifickej problematiky a ty to netrafíš, tak mu to uberie na autentickosti textu (pritom niekedy sa môže jednať aj o nepresnosť u daného čitateľa). Ale vieme, že ty to máš dosť prešprtané na to, aby si to „netrafenie“ vo výraznej miere eliminoval.

GeRony: Na to, že ide o fantasy, by som sa nikdy v živote nevyhováral. Ak je raz historická, musí dodržiavať presné pravidlá a byť vecná.

S tým veslom a pádlom je problém asi aj v tom, že v slovenčine sa „pádlo“ takmer vôbec nepoužíva, asi len výhradne v tej športovej terminológii, ja osobne by som napr. to slovo nikdy nepoužil (a nikdy nepoužijem), lebo ho považujem za bohemizmus. Vážne. Slovenský slovník ho pozná len v súvislosti so športom. Pokiaľ to v češtine ťahá za uši (tak ako slovo „pádlo“ v slovenčine), upozorním prekladateľa, aby si na to dal pozor.

Dilvermoon: „a autor by měl být spíše potěšen“ – asi preto som svoj komentár začal slovami „Ja mám naopak podobné debaty rád…“ ;-)

Gaarq: Ako sa hovorí u nás v stredoslovenských bukovo-smrekovo-jedľových lesoch: Peace! :)

Jana: Počkaj si na novú verziu Války s běsy. ;-)

No ja uz som videl na FB Dura, ze niekto zaznamenal tuto debatu a len som cakal, ked sa Duro zapoji. Ja na jeho dielach obdivujem hlavne to, ako skvele dokazal sklbit nasu staru historiu s fantasy. A pani, citame predsa fantasticku literaturu, nie?

@Ďuro Č.[11]: Tak mně třeba rozdíl mezi veslem a pádlem přijde podstatný a to nejsem vodák;-). Na druhou stranu nevlasním stroj času a nemůžu se přenést 1000 let zpátky pro kontrolu, co za stromy rostlo na konkrétním místě v konkrétní době. Pokud nejde o vyložený nesmysl (sekvoje/baoba­by/palmy na Moravě, smrky na Sahaře atd.) nijak mi to požitek z knihy nebere.
Kruci, „Válka s běsy“ už se mi v knihovně válí hromadu let, asi by nebylo od věci si tyhle povídky konečně přečíst, jakkoliv Rogana z mého hlediska drtivě překonal „Bohatýr“ a toho doufám překoná kapitán Báthory:-).

@Ďuro Č.[13]: chápu, že profesionální spisovatel, pokud se chce uživit psaním česky nebo slovensky si nemůže dovolit být lenoch. závidím vám, že můžete psát, ale živit bych se tím nechtěl. vždycky bych měl strach, že sklouznu do rutiny, protože se myšlenkově vyčerpám. závidím těm, co se dokáží udržovat s čerstvou myslí. ať se vám dál daří.

a doufám, že tak daleko jsme nedošli, abychom autora za pár buků, jedlí a pochybný kopec označili jako naivního a nedůsledného. jistě, využili jsme drobností v próze k exhibici vlastních eg, ale aj tak stále dúfam, že sme zostali napriek týmto drobným malichernostiam ad res a nešli sme ad hominem ;)

odstraněno autorem

Přidal bych se do debaty tím, že také rád pátrám po uvedených reáliích (míněno obecně, nikoli k této knize) ať již zeměpisných nebo historických a bývám potěšen, když najdu shodu a naopak, když objevím něco jinak, přemýšlím, zda to byl či nebyl autorův záměr nebo naopak omyl. Pro mě typický příklad je Dan Simmons, který se v tomto vyžívá a u jeho knih mívám po ruce ať už atlas nebo jiný materiál k věci.

A jinak se domnívám, že pokud někdo má chuť a dá si tu práci s rozebíráním takovýchto drobných detailů jako konkrétně zde u Války s běsy, tak to znamená, že kniha zaujala, čtenáři ta námaha stojí za to a autor by měl být spíše potěšen. :-)

Ja mám naopak podobné debaty rád, vždy sa rád nechám poučiť o konkrétnostiach, ktorým som v snahe vystavať dobrý príbeh so zaujímavými postavami (zámerne) nevenoval toľko pozornosti. Ono je to tak, že keby som ku každej lokalite z mojich kníh absolvoval tú výpravu za mapami a podrobnou históriou, ako to opisujete, písal by som zhruba rýchlosťou jedna kniha za 3 roky a to by ma čitatelia zožrali. :)

Druhá vec je, keď na základe takejto veci, pre kvalitný čitateľský zážitok skutočne nepodstatnej (pokiaľ nie ste ten maličký segment čitateľskej obce, ktorá býva rovno pod tým kopcom a vidí tam iné stromy, než je uvedené v texte), nazývate autora nedôsledným či naivným. Vkladám do mojich kníh toľko solídnych informácií k dobovým záležitostiam, že obvinenie z lajdáctva sa ma skutočne dotklo. :)

Ale historku o tom, ako som si na nejakom kopci pomýlil buky s jedľami a čitatelia mi to obúchali o hlavu, s vašim láskavým dovolením pre pobavenie publika niekde na cone použijem. ;-)

Samozrejme ďakujem za akýkoľvek názor na knihu, aj za to, že ju vlastníte a stála vám za napísanie komentára.

@Ďuro Č.[11]: upřímně, jako čtenář mohu očekávat, co chci, a vy jako autor, co chcete, můžete napsat ;) nic víc, nic míň.

jakkoliv může hnidopišina typu „buky, jedle, pádlo, veslo“ působit směšně, je to směšnost relativní. při čtení jde především o ukojení čtenářových tužeb a je-li toho dosaženo tak či onak, to už je jen otázka toho už jednou zmíněného vkusu. mě třeba debata přiměla hledat staré mapy a soutok švarcavy a svitavy, nahlédnout do jiných knih, co víme o lesích jižní moravy v počátcích českého státu. spousta dobré zábavy. tuto vaši knihu mám v knihovně a určitě ji budu číst s o to větším zájmem.

pokud jste naši debatu i při návalech smíchu dokázal přečíst celou, nakonec jsme se shodli na tom, že mnohé detaily jsou nepodstatné a slouží jen jako dobrá záminka k pokecu, jakým je třeba tento. někdo máme holt nějaké ty úchylky typu stromy, někdo typu pádla. například nebýt toho, nevěděl bych, že s luccem oba dobře známe tahle místa, kde jsem prožil 20 let a mám k nim osobní vztah. to mě třeba těší.

těžký život autora jít s kůží na trh a muset poslouchat podobné řeči, ale evidentně to stojí za to, ne? :)

Skvelá diskusia, prinútila ma konečne sa zaregistrovať na Legii. Páni, asi takto: Údaje k hradiskám a dobovému umiestneniu čerpám z Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, Moravě a Slezku. Samozrejme, niektoré údaje prispôsobujem potrebám príbehu.

K dobovému lesnému porastu: debata k takej malichernosti mi pripadá hrozne smiešna, rozhodne ju budem používať ako vtipnú historku pri prednáškach na conoch – že čo všetko už dokáže čitateľ – hnidopich vyžadovať od autora. Skutočne čakáte, že si o každom kopci, o ktorom v knihe píšem, vyhľadám informácie až do danej doby? To som urobil napr. s Řípom, ktorý bol pôvodne holý, ale rozhodne nebudem pátrať po porastoch na nejakej polianke za humnami Brna. Už len kvôli tomu, že najneskôr od stredoveku sa lesný porast v Európe zmenil tak veľmi, že je dnes prakticky NEMOŽNÉ určiť, aký bol v tej ktorej lokalite okolo roku 800.

Rozdiely medzi pádlom a veslom sú zanedbateľné, rozlišuje sa to prakticky iba a výhradne v športovej terminológii, rozhodne nevidím dôvod to robiť v „umeleckom“ texte.

@Lucc[9]: tohle se učí na gymnasiu? (ne, na gympl jsem opravdu nechodil)

@Sirius[5]: Gaarq to vystihl. Já ještě doplním, že autor může mlžit a psát třeba o staletých lesních velikánech, mlází nebo o hustém, vlhkém a temném lese a nikdo mu to asi nebude mít za zlé (pokud nebude ten vlhký les zrovna na místě, kde rostou na písčinách bory nebo na Pálavě, kde jsou doma šipákové doubravy). Když už ale chce uvádět ty detaily a příběh jimi vyšperkovat, měl by mít problematiku řádně nastudovánu. Obzvláště takovou, která se učí na gymnasiu.

@Gaarq[6]: tak mě jde hlavně o příběh (jen poznamenám, že tyhle příběhy jsem četl ještě na základní škole v době puberty, kdy se mi líbily, těžko říct, jak by to na mě působilo dneska), takže mi nejde o detaily. Jasně, třeba stromu si nevšimnu, ale nějaká vyloženě kravina mě taky bodne do očí. A jak říká V. Š. to už malér je. Ale je to fakt o vkusu, takže proti gustu… :)

@odstraněno autorem

@Sirius[5]: promluvím za lucca, páč jeho odpověď by asi byla stejná.

protože někdo to rád horké ;) já osobně mám rád kvazi-historickou prózu dovedenou do detailů, ty evidentně ne. nic než rozdílný vkus. někdo „řeší“ stromy, někdo rozdíl mezi pádlem a veslem, někdo dialogy, někdo dostatek prolité krve…

@Lucc[4]: a že jsem tak smělý – proč řešíš stromy?

@Gaarq[3]: Aha, tak severněji, to jsem netušil. Tam asi autor pochybil, ale opakuji, je to celé zmateně napsané, plete do toho ještě líšeňské hradiště a tak. Nedá se naplno říct, že to má blbě. Však si tu povídku přečti, jestli ji máš po ruce, a uvidíš sám.

Poblíž je v tomto případě míněno mnohem šířeji. Rogan prostě Goryvladovi oznámí, že ten večer do Rajhradu určitě nedorazí, že nejsou ještě ani v údolí Svratky. Jelikož předchozí povídka se odehrávala ještě v „Čechách“ a celou sbírku se Rogan sune na východ, vyvozuji z toho, že do Rajhradu jede od Z nebo SZ. Proto bych taky ty buky snesl, jedle jsou už spíš mimo. Rebešky to nejsou natuty. Že nemá dědina z povídky historické ukotvení je mi taky volné, spíš mi šlo o ty stromy.

@Lucc[2]: soutok neregulovaných řek byl na začátku 19. století severněji, někde u komárova, ale posouvat se mohl i od jihu, s náplavami.

ta víska poblíž je taky divná. rajhrad je sice starobylá osada, ale ty dědiny okolo jsou docela mladé, snad rebešovice jsou z těch starších.

vždycky záleží, jak moc autor fabuluje. dávám přednost přesnosti v detailech (nástroje, chování, jazyk a tak), tyhle místní věci se dohledávají podstatně hůř a odpustil bych je. ale jazykové a kulturní anachronizmy moc rád nemám.

@Gaarq[1]: Jasně, ten „kopec“ jsem nejednou vyjížděl i vycházel a ještě i mnohokrát budu, dá-li Bůh. Však taky o něm v komentu píšu. Jestli myslí autor tenhle, tak s určitými výhradami OK. IMHO ale pouze vaří z vody.

S těmi stromy a soutokem je to těžké. V inkriminované povídce Noc šelem je to popsáno dost nešikovně a zmateně. Rogan nenocuje v Rajhradě, ale v jakési vísce poblíž, není jasné, jak daleko a jakým směrem. Navíc soutok v té době skoro určitě nebyl tam, jak je dnes, kdy jsou toky regulované. Buď je Červenák děsně naivní nebo zatraceně dobře informovaný.

@Lucc: v réhradě je jen jeden kopec – pepčák! :-) ale to jen proto, že je na konci úvozu s převýšením tak 20 m, který vede kradlovem ke staré poště. jako děcka jsme tam stavěli „pevnosti“, páč skutečně tak dva půl metru trčel na vše ostatní. i když možná tím kopcem myslí právě celou tu část mezi kradlovem, ženským klášterem a starou poštou, s trochou dobré vůle by se to dalo označit za kopec. starý rajhrad byl blíž řece v dolíku, celkové převýšení tam nahoru je asi 40 m na cca čtyřech kilometrech.

ty buky bych mu možná věřil, ty jedle spíš ne. faktem je, že dnešní zalesnění v okolí rajhradu je čistá umělotina. navíc, v okolí muselo být kdysi docela mokro, spíš než jezera byly všude mokřady.

soutok obou řek je až někde mezi holáskami a přízřenicemi, což je dooost daleko.