Více vydání = více obálek.
Alice Sebold
Pevné pouto
Kniha vyšla i pod názvem:
Pevné pouto (filmové vydání)
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')
Kategorie: fantasy - podle filmu/zfilmováno
originální název: The Lovely Bones
originál vyšel: 2002
vydání: Egmont (web) 2003; XYZ (web) 2008; XYZ (web) 2010
odkazy: 2x [recenze]
- Komentáře:
-
stimílek | *** 18.10.2011 19:33
Nerad srovnávám knihu a film, často je to srovnání nesrovnatelného. V tomto případě mám v hlavě skvělý film, s dobrými hereckými výkony, poetikou, napětím, krásnými fantastickými obrazy a knihu ne úplně čtivou (díky neobratnému překladu), přidávající k zfilmovanému ději jen málo a ve většině případů spíš na škodu věci. Mohu-li radit, pak si pusťte film (režíroval Peter Jackson) a raději si přečtěte třeba Píseň drozda.
LuciusWlk | *** 14.11.2012 21:15Nevšední příběh určitě ano. Nevšední zážitek bohužel ne. Příběh dobře začíná, zajímavě. Zvědavost u někoho, kdo příběh nezná je klad k prokousání se první půli. V tomto místě je děj pravděpodobně nejzajímavější a dalo by se říci dynamický, ale poté se to zadrhne a děj se neuvěřitelně roztáhne, zpomalí a vyšumí do vágního konce. Možná jsem ovlivněný Jacksonovým filmovým zpracováním, které bylo vynikající a děj byl, díky přizpůsobení filmovým podmínkám, dynamičtější. Takže si troufám říct, že jde o vzácnou vyjímku, kdy film překonal knižní předlohu.
Adhara | ** 17.01.2017 13:21Myslím, že viem, ako táto kniha chcela pôsobiť. Ako zbierka melancholických obrazov po tragickej smrti hlavnej hrdinky, ktorá má vyvolať potoky sĺz. Lenže na mňa príliš nezapôsobila. S postavami som sa nemohla stotožniť, navyše tomu chýbala poriadna kompozícia. V scénach som sa strácala, nevedela som, čo sú opakované retrospektívy a čo súčasnosť. Postavy sa plantali odnikiaľ nikam bez plánov a motivácie. Niežeby sa tak v živote neplantali, lenže kniha má byť o niečom inom ako život.
Palec hore za zaujímavé detaily a nie polopatistické navodenia základných pocitov postáv. Tie však samé osebe vo mne silné emócie nevyvolávajú. Chcelo by to nejaké ciele a snahy postáv, nejaké lepšie, než do prázdna vyprchávajúcu iniciatívu chytiť vraha.
Poriadny palec dolu však smeruje za posledných pár strán. Bez akéhokoľvek predošlého náznaku, varovania, dlhodobej túžby, priania či aspoň logiky si slečna z ničoho nič odskočí z neba na Zem, aby si, s prepáčením, zašukala? A potom sa vráti naspäť do neba? (Nu, asi to nebolo kresťanské nebo.) A na záver ešte nejaká nadprirodzená spravodlivosť dostane vraha, heuréka! Tiež mi to štrnásťročné dievčatko prišlo akési premúdrelé, ak to náhodou tiež nebolo spôsobené nebom samotným.
Moja celá recenzia je na http://www.adhara.sk/?page_id=3586
