LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Petr Nikolajevič Krasnov

Dobrodružství malíře Koreněva

Fantastický román

Kategorie: fantasy - sci-fi

originální název: За чертополохом [Za čertopolochom]
originál vyšel: 1922

vydání: Böhm 1935

odkazy: 1x [e-book]

Komentáře:

Strýček Biolit  | nehodnoceno 23.11.2014 19:20

No…poprvé (a zřejmě naposledy) přečtenou knihu nebudu hodnotit za pomoci hvězd či stupňů.

Pokud bych se zaměřil jen a pouze na formu…a bral knihu jako utopickou sci-fi…připočetl stáří…vyšplhalo by se hodnocení někam k 60 – 70 %, protože (na svůj věk) je kniha docela čtivá a dokazuje autorův um. Jistě, trpí všemi neduhy tehdejší sci-fi (například existují videohovory v reálném čase, avšak aby byl hlas, musí se mluvit do mluvítka a podobně), i příběh je poměrně banální…a některé logické díry se dají přejít jen se zavřenýma (a betonem zalitýma) očima. Nicméně jo, beru…má to své předpotopní kouzlo.

Jenže…potom je tu druhá věc…tou je obsah. Kniha je zcela poplatná svému účelu a své době. Aby čtenář dosáhl plného pochopení situace, je nutné znát něco málo ze života autora. Krasnov pocházel z vojenské rodiny, jeho předci veleli kozákům a vždy hráli poměrně významnou úlohu v ruském vojenství. Sám Krasnov těžce nesl nástup bolševiků, aktivně proti nim bojoval v řadách Bílé armády, z jejíhož vedení byl po čase odvolán (ano, kdyby se ten kluk ušatá více snažil, mohl SSSR zatnout tipec v zárodku). Následně žil v Německu…ve druhé světové válce se samozřejmě postavil po bok Němců a bojoval proti Stalinovi. Ke konci války přešel (i s kozáky) a Vlasovci do Rakouska, do Spojeneckého zajetí, jenže Spojenci porušili dohodu a vydalil jej Sovětům. V roce 1947 (sic už v pokročilém věku) byl Krasnov popraven…

Nevím, kdy byla kniha napsána, avšak u nás vyšla v roce 1935 (dá-li se věřit internetu)…ale ono je to v podstatě jedno, neboť je jasné, že musela být stvořena někdy mezi válkami. Buď jak buď, kniha je šílenou utopií. Dílo je autorovým zbožným přáním, jak by to asi mohlo v Rusku vypadat, kdyby se k moci nedostali komunisté. Nu…hodně zbožným přáním. Autor byl těžký fanatik. A stejně jako komunisté ve svých účelových knihách oslavovali svůj režim, tak Krasnov velebí a oslavuje monarchii (nu a tepe do socialistů, komunistů – ale i demokracie jako takové). Ke zfanatizování ruských emigrantů mezi válkami musel být Koreněv přímo ideální…no považte: v Rusku pod carem nikdo nemá hlad, neexistuje trest smrti, všichni pracují na maximum, nikdo netrpí bídou, většina je bohatá, Rusko se technicky dostalo tak daleko, že poroučí větru dešti (no kde já už to slyšel), zúrodňuje pouště, všichni jsou šťastní, všichni ctí desatero a světí pravoslaví (naproti tomu má carská rodina postavení bohů; + sem tam někdo koketuje s magií). Rolníci nenosí boty, aby cítili ruskou zem pod nohama…a i po celodenní práci na polích jsou jejich košile bílé, bez jediné skvrnky. Auta jsou zavržena, všude jsou koně, ruské dědiny vypadají jak z pohádky…nu a do toho kousek za posledním polem vede dráha rychlovlaku. O tom, že neexistuje nikdo, komu by to tak nevyhovalo, netřeba psát.

Je vidět, že ani tehdy, ani nyní se Rus nevzdal myšlenky na obnovení svých sfér vlivu (a je úplně jedno, jestli rudý fanatik, nebo bílý fanatik). Kniha dosahuje nadčasové a neplánované směšnosti, neboť představa (ve světle historických událostí, které následovaly po vydání knihy) toho, jak Poláci svrhávají svou demokratickou vládu a nadšeně běží do náruče ruského cara (to samé Finové), je prostě…no…ehm…ús­měvná. Na závěr bych si dovolil citovat pár výroků z knihy:

„Přání národa ruského a jeho imperátorského Veličenstva jest žíti v míru se všemi národy božího světa. Náš národ miluje mír a je vzdělán na základě křesťanské lásky a s láskou postupuje vůči každému.“

„Vzpomínají těch dní, kdy Lotyši a polští sedláci byli poddaní ruského cara a byli šťastni a bohati. Naše povinnost je jim pomoci!“

„Rusové se ukázali býti nejsilnějším, nejmohutnějším a nejtalentovanějším národem Evropy.“

A na závěr můj oblíbený citát z knihy:

„Což vy nemáte popelníček?“

ippokorny  | nehodnoceno 25.11.2019 11:22

Autor ve své knize vydané v roce 1935 zmiňuje bytovou krizi v Berlíně a znárodňování a přidělování bytů. V roce 2019 (po 84 letech) jsou v Berlíně skupiny lidí, které kvůli bytové krizi navrhují znárodnění nevyužívaných bytů.