LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

@barbar[2]: Abych se vrátil k diskuzi, tak jsem četl vlastně Anglický překlad a hodnotím příběh dle toho. Zpřeházené kapitoly mi nevadí, v paperbacku co jsem četl se to snažili střídat. Můj problém je, že se postavy z obou částí románu nikdy nesekají, ačkoliv na to celou knihu čekáte a pak fakt, že na samém konci knihy tam autoři mají zvrat, že ženy primitivních obyvatel lesa řídí nějakou fantastickou vědeckou společnost, kontrolují ty jejich pseudo zombie a mají nějaké plány, ale kniha pak končí a nic z tohohle se nedořeší. Což je důvod proč jsem tomu dal jen 40 %, zdá se to prostě nedokončené.

@FerryH[11]: jj, moje zdroje říkají totéž. škoda, překladu definitivní verze se asi už nedočkáme.

@Gaarq[10]: mno, tak ten muj nazor vice mene na NYXu „znalci“ z nakladatelskeho „pozadi“ potvrdili … je to asi jak jsem si myslel: zadna jina nez drobna korekcni redaktorska uprava se u stareho prekladu z dob socializmu asi nekonala… ;O(

@ce[8]: , @FerryH[9]: : zkusil jsem položit otázku ve fóru povolaném, tak uvidíme ;)

@ce[8]: ja te aktualizaci moc neverim, se priznam… zatim vsechny Strugacke – znovu-vydane nove v Tritonu/Argu v letech 20×x – poznamenava prave ta ABSENCE jakekoliv vetsi aktualizace a korekce v ramci poslednich verzi (v rustine zpracovanych ve spisech ABS Borisem po smrti Arkadije) a ze jich BYLO! :( uz sem nad tim fnukal u tohodle:
https://www.legie.info/kniha/10970-strugackij-strugackij-pohadka-o-trojce/vydani#zalozky

@Gaarq[5]: Podival jsem se dnes v knihkupectvi na Les (Argo, 2011) a překlad má «©2011 Libor Dvořák», takže to vyhlíži na aktualizovaný překlad, ale z čeho to jsem nenašel.

@ce[6]: Taky jsem ho v pubertě přečetl s krajním sebezapřením, abych znal celé dílo. A vlastně jsem mu přišel na chuť až později, i když jsem ho nečetl znovu. Myslím, že někdy v době, kdy jsem přečetl Kulhavý osud a (snad) trochu lépe dílo Strugackých pochopil; Kulhavý osud se mi hodně zamlouval.

Prvotní četba Lesa však nemůže ani zdaleka zastínit zoufalství při četbě Vlny ztišují vítr, o čemž se navíc říkalo, že to má uzavírat celý cyklus příběhů a já dodneška nevím jak. Přemýšlím, že bych se k Vlnám vrátil, ale už to asi ani nemám a navíc je mi jasné, že bych si musel načíst i ty příběhy předtím.

Trochu mi ta marnost při četbě připoměla snahu doplnil si čtenářsky některé pozdní Lemy. Člověk přečetl Golema XIV. a v hlavě mu zůstala Dokonalá prázdnota… :)

@Gaarq[5]: Ceske vydani 1983 a slovenske 1984 uvadi jako original vydani v Ellinskij sekret (lenizdat, 1966) + časopis Bajkal, r. 1968, n. 1–2. Ale netuším zda ve vydani 2011 Triton pouzil stary preklad nebo nechal Libora Dvořaka ho zrevidovat.
Tritoni mají pěknou recenzi lesa na [http://www.tridistri.cz/les?ItemIdx=0] začinající:
«Varování: Pokud je tohle váš první kontakt s bratry Strugackými a nepatříte mezi lidi, kteří si vychutnávají pocit vlastní mentální nedostatečnosti, tak Les ani neotvírejte. Snadno se vám může stát, že si neproklestíte cestu jeho houštinami a někde v půli knihu s prokletím obou ruských klasiků na rtech zahodíte do křáčí.»

@FerryH[3]: , @ce[4]: : docela bych uvítal aktuální české vydání, ale to asi nebude žádný kasovní trhák. rusky bych to nedal, jak je to taková beletrie a ne věda, nebo obyčejné pindání, tak je ta ruština už mimo mé schopnosti.

ten les z tritonu 2011, z čeho je překládaný, z toho vydání 2009?

@FerryH[3]: Podle Fantlab [https://fantlab.ru/work562] napsali román Ulitka na sklone v roce 1965, v roce 1966 vysla jedna pulka – kapitoly o Lese [2, 4, 7, 8, 11] ve sborníku Ellinskij sekret a v roce 1968 druhá půlka – kapitoly o Správě [1, 3, 5, 6, 9, 10] v časopise Bajkal.
Autoři úmyslně vydávali části románu odděleně, protože se obávali, že pohromadě by neprošly. První část jim tedy prošla, ale ta druhá narazila, přestože byla samostatně.
Roku 1988 vyšla Ulitka na sklone v rusku celá v časopise Smena.
Roku 2009 pro Polnoe sobranie sočinenij obnovili kanonicky tekst se souhlasem BNS podle rukopisu.

@barbar[2]: je to slozitejsi…
vydani 1972 bylo zahranicni vydani v rustine (emigratske – Frankfurt: Possev , 1972), tohle vydani vychazelo ze samizdatem sireneho textu, jelikoz puvodni vydani (1968) na pokracovani v casop. Bajkal bylo zakazano a cely naklad sel do stoupy – a tusim ze to ani nevyslo cele, ale jen ty kapitoly 1, 3, …

…pozdeji to pak autori z pochopitelnych duvodu nikdy nedokazali nikde udat a meli kvuli tomuhle emigratskemu vydani hoodne problemu…
…uplne vydani tohodle dila vyslo v SSSR az v roce 1988, teda AZ PO ceskem vydani… a dokonce jsem nekde cetl, ze necenzurovane a kompletni vyd. schvalene a redigovane autorama vyslo az v roce 2009…

Vzpominam si, ze mi kdysi prekladatel Libor Dvorak vypravel jak se Strugackejma konzultoval: jak presne to ma vlastne seradit po kapitolach atd. Strugacti mu pry dali volnou ruku… takze mozna, ze to vydani v SSSR pak absurdne vychazelo podle prekladoveho vydani v Cesku :) … nevim… je docela mozne, ze tohle je jen Urban Legend, jen davam jak jsem to u pramene slysel a jak si na to matne vzpominam… :)

@Mnata z Lvovic# Podle mě je to nutné brát v kontextu celého díla Strugackých. V jejich kosmických SF vše dává smysl a do sebe zapadá; tohle je myslím taková alergická reakce na přehnanou vládu rozumu. Nejspíš to bude i odkaz na přebyrokratizovaný stav Sovětského svazu na o dost vážnější rovině než Pondělí začíná v sobotu. Je zvláštní, že koukám, že vydání v SSSR bylo už 1972; myslel jsem, že je to pěrestrojskové dílo; autoři holt opět předběhli dobu.

Přiznám se, že nad tím, jak ohodnotit Les, jsem přemýšlela hodně a z různých stránek, protože kniha mi připadala rozporuplná. Velmi rozporuplná. Obsahuje skvělá místa – a pasáže, které ani na několikeré čtení nedávaly smysl. Po čtenářské stránce je obtížná. Nu, to nemusí být na škodu, ale tady mi to připadalo vyloženě na úkor srozumitelnosti. Bylo těžké se chytat toho, kdo, co, proč, jak, k čemu, jaký je vztah mezi jednotlivými liniemi. Prostředí jsou kapitolou samo o sobě… ne že by nebyla plasticky vykreslena, ale kupříkladu Les… jak to říct taktně? Chyběly mi souvislosti. Ad. to kdo, co… :) Ani na čtvrté přečtení se čtenářský dojem v tomhle nezlepšil – a nejsem si jistá, jak moc je to vyloženě můj nedostatek pro čtení komplikované literatury, protože Mistr a Markétka a docela dost kafkovin mi svého času posloužilo jako vlakové čtivo. xD

Celkem mi připadá jako kniha velmi úzce svázaná s dobou svého vzniku. Což bylo její nejsilnější stránkou – a teď se ukazuje jako slabina. Kdybych to měla shrnout: připadá mi, že ambice, které autoři při psaní do díla vložili, byly zrealizovány tak z 50%.