Charles Duits
Ptah Hotep
Kategorie: fantasy - alternativní historie
originální název: Ptah Hotep.
originál vyšel: 1971
odkazy: 3x [recenze]
- Komentáře:
-
willis | ****1/2 28.11.2006 11:48
Z téhle knížky je cítit inspirace (inspirací nemyslím, že to je kopie) Sinuhetem. Jak formou, tak částečně i obsahem. A pokud považuju Sinuheta za geniální dílo, pak Hotep je „jen“ výborný.
Gaarq | ***** 02.12.2006 11:04dle mého názoru je podobnost s Egypťanem Sinuhetem M. Waltariho jen zdánlivá, a to skrze hrdinu-„Egypťana“ a obecně malý počet děl podobného obsahu/stylu v češtině, takže vypadají jako sebou inspirovaná. samotná těžiště obou děl jsou od sebe vzdálená na hony. tam, kde Sinuhet neustále tápe mezi deziluzí, touhou milovat a být milován, tam Ptah Hotep nejen tápe, ale i nachází. Sinuhet je skeptik i idealista v jedné osobě, kdežto Lucinid je muž s vizí, byť ta, konfrontována s realitou, se spíše vyjasňuje než mění, až dochází naplnění. Sinuhet se nechává svými blízkými klamat a vydírat v domnění, že oni sami pochopí, že zraňují (nepřehlédnutelná inspirace křesťanským postojem), ale Ptah Hotep se z chyb dokáže poučit a nakonec dokáže odvrátit zlo jen silou vlastního příkladu. pro mě osobně Sinuhet zosobňuje nepraktickou vizi křesťanství, které nedokáže zvrátit lidskou přirozenost slovy o jednosti a univerzálnosti světa, naproti tomu Ptah Hotep prostřednictvím této přirozenosti nachází smír ve světě rozmanitosti a protikladů. oba příběhy jsou literárně velmi kvalitní, ale podobné jsou si jen vnějškově.
gabish | ****1/2 24.06.2009 16:18Krásná kniha psaná poetickým jazykem. Pozornost je věnována především hlavnímu hrdinovi a detailnímu vykreslení jeho světa – jak duševního tak fyzického. Vyprávění příjemně plyne, přičemž důležité zvraty v Ptahově životě se odehrávají jen tak mimochodem, jakoby se ho snad ani netýkaly. Hrdina je spíše smýkán osudem (o osudových ženách ani nemluvě) a teprve postupně s blížícím se závěrem začíná vystrkovat růžky. I přes květnaté popisy se kniha velmi dobře čte a svým stylem vyprávění mi připomíná Waltariho Tajemného Etruska (když už jsme u těch srovnání :). Ptah Hotep asi nebude čtením pro každého a i když dojde na nějaké to bičování, propichovaní či upalování, zaryté milovníky akčních krváků příliš nenadchne.