Haruki Murakami
Kafka na pobřeží
Kategorie: fantasy
originální název: Umibe no Kafuka
jiný (obecně známý) název: Kafka on the Shore
originál vyšel: 2002
vydání: Odeon 2006; Odeon 2010; Odeon 2017
odkazy: 4x [recenze]
Kafka Tamura, nejdrsnější patnáctiletý kluk na světě, se vydává na
dlouhou cestu – obrazně i doslovně vzato. Odchod z otcova domu,
putování i pokus o nový život je totiž metaforou vnitřní proměny.
Kafka naplňuje své prokletí: zabiješ otce, znectíš matku, zhanobíš
sestru. Nedokáže se vymanit, čím víc utíká, tím je svému osudu blíž.
„Osud je jako písečná bouře, co bez ustání mění směr". Odejde tam,
kde ho nikdo nezná a ni nezkoumá, odkud se vzal. Začne pracovat v jedné
knihovně pod dohledem pana Óšimy, svého rádce i kamaráda. Pozná slečnu
Saeki, která žije ve vzpomínkách na tragicky zesnulého milence. Než spolu
dojdou na pobřeží, aby pochopili, kým ve svých životech či snech vlastně
jsou nebo byli, okusí hodně bolesti i krásy.
Úplně odjinud vchází do příběhu „tak trochu zvláštní"
šedesátiletý pan Nakata. Neumí číst ani psát, jeho chápání světa je
omezené. V dětství zažil příhodu, která půlku jeho osobnosti odnesla
kamsi mimo reálný svět. Zato je vybaven unikátními schopnostmi, např.
dokáže rozmlouvat s kočkami. Jeho průvodcem na cestě za vchodovým kamenem
je mladý Hošino, dobrosrdečný i střelený chlapík se specifickou
životní filozofií. Ačkoli se Kafka s Nakatou nikdy fyzicky nesetkají, je
jich provázanost je klíčová.
Protagonisté románu jsou v ledasčem jiní než v dřívějších
autorových dílech. Žádný muž v nejlepším věku, ale taky žádný
chudinka bez ambicí. Výjimečnost není dána jen věkem. Kafka je odhodlaný
a disciplinovaný, umí si jít za svým. S postavou pana Nakaty vstupuje do
příběhu humor a laskavá nadsázka. Román patří do autorovy fantastické
tvorby; v mnohovrstevnaté próze se střídají vypravěčské styly: strohý
popis přeroste v detektivku, pátrání po kočce vyústí v horor,
prolínání souběžně existujících světů se blíží surrealistické
metodě. V bezbřehé fantazii lze i výlet kamsi mimo realitu přijmout jako
běžnou věc. Neexistují hranice, dávno víme, že lze vstoupit za zrcadlo.
Spolu s tím je tu i další rozměr – existenciální úzkost, strach
z vlastního nitra či osudu, pocit opuštěnosti a nemožnost najít tu druhou
půli sebe sama, od níž jsme kdysi byli odděleni… Kafka na pobřeží je
v tomto směru mistrovským dílem.
Jiné ocenění :
2007 – Premios Ignotus – Zahraniční román – 2. místo