LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

George R. R. Martin

Písně mrtvých

Tento svazek obsahuje díla vydaná samostatně: Nightflyers

Kategorie: fantasy - sci-fi - povídková sbírka

originální název: Songs the Dead Men Sing
originál vyšel: 10/1983

vydání: Triton (web) 2006

odkazy: 4x [recenze]

Komentáře:

Madam Brbla  | **** 03.11.2009 13:50

Obvykle na mě s chladnoucími podzimními dny sedne mírná depka a tomu odpovídá i výběr čtiva. Většinou se nesnažím náladu vylepšit a poddám se té sezónní melancholii. „Písně mrtvých“ jsou naprosto logickou volbou, snad žádný jiný svazek v mé knihovně nemá tak poeticky deprimující název, vhodně podpořený obálkou s motivem bezútěšného světa. Obsah sbírky rovněž přitakává mému posmutnělému rozpoložení: první povídka „Opičí kúra“ je dost možná varováním před obezitou i před fanatickou honbou za zázračnými dietními metodami. Následující „Jehláci“ jsou z mého hlediska nejslabším kouskem sbírky, počáteční tísnivá atmosféra vyšuměla současně s vysvětlováním, co se konkrétně děje, nehledě k předvídatelné pointě. Martin měl IMHO ponechat nějaké mystické prvky a tajemství ohledně samotných jehláků. „Chlap z masovny“ uchvátil atmosférou a prostředím, ale příliš nezaujal zápletkou (vztahy muž x žena). „Netopýři“ jsou lahůdkou pro příznivce horrorové sci-fi, hodně dlouhá povídka, které by klidně slušelo i zfilmování (nějakým kvalitním režisérem samozřejmě;-)). „Nezapomenutelná Melodie“ patří rovněž k tomu slabšímu, co sbírka nabízí, přesto obsahuje motiv k zamyšlení a osobně jsem se neubránila mírnému mrazení v zádech. Závěrečná „Proměna kůže“ nahlíží relativně klasickým způsobem na problematiku vlkodlaků v moderní době. Moc originality sice nepobrala, řemeslně však jde o kvalitní, čtivou záležitost, s temnou atmosférou a gradujícím dějem. „Písně mrtvých“ naplnily má očekávání, G.R.R. Martin opět nezklamal. 79%

KainIX  | **** 12.03.2010 22:13

Sbírka šesti povídek, které mají i přes rozdílné náměty jedno společné – všechny jsou ponuré a žánrově se potácí někde na hraně mezi thrillerem a horrorem. Kniha obsahuje 3 výborné povídky: sci-fi z jakoby postapokalyptického světa „Chlap z masovny“, hardcore sci-fi horor „Netopýři“ a drsnou noir detektivku „Proměna kůže“. Zbývající 3 povídky: místy humorná „Opičí kůra“, paranoidní „Jehláci“ a tísnivá „Nezapomenutelná Melodie“ jsou o poznání slabší, ale ani ty nejsou vyloženě špatné.

Zatím jsem od Martina četl jen samé povídky, ale i tak jsem velmi příjemně překvapen kvalitou jeho prací a hlavně tématickým rozsahem (fantasy, sci-fi, horor, thriller, detektivka). Pokud máte chuť si přečíst něco temného a krvavého, po tomhle klidně šáhněte.

SiriusChico  | ***** 03.07.2011 15:38

Na této sbírce jde poznat jak moc dobrý autor Martin vlastně je. Nejenom že zvládá rozsáhlé série, ale dokáže i zpracovat krátký vypointovaný příběh na pár stránek. Jedna povídka je totiž lepší než druhá a já můžu jenom smeknout.

Dilvermoon  | ***1/2 10.01.2012 09:34

Hodně povedená obálka, která patří k nejlepšímu textu sbírky – Chlapovi z masovny. Hned vedle bych postavil Proměnu kůže. Na druhý, rozpačitý konec, bych položil Jehláky a Opičí kůru. Sbírka jako celek není žádná pecka, její skorodvojče (z hlediska vydání) Zpěvy hvězd a stínů mě nadchlo, ale Písně mrtvých již méně. Nightflyers jsem nadšeně četl před dvaceti lety, dnes už mě to tak neoslnilo.

Strýček Biolit  | ****1/2 07.03.2014 22:04

Asi nejvyrovnanější sbírka povídek od GRRM. Žádný kus mě vyloženě nenudil, všechny povídky jsou napsány s naprostým přehledem – záleží tak jen a pouze na vkusu čtenáře, jak mu která zrovna (ne)sedne. Žánrově je sbírka rozmanitá, ačkoli přechod od sci-fi k hororu je více patrný. I když jsem už od GRRM něco přečetl, stále žasnu nad tím, jak dokáže kombinovat obrazy absolutního zmaru (třeba v povídce Chlap z masovny – k níž patří parádní obálka) s lidskými city. Jistě, spousta autorů se o to snaží, ale většinou z toho vyleze patetický patvar o tom, kterak chce nějaká postava vidět slunce, ale nevidí ho, protože žije v dolních patrech města a bla bla bla, pět set stránek, než se konečně vydrápe na nějaký věžák, uvidí sluneční kotouč a začne věřit v lepší zítřky…u GRRM nikoli (tedy, odmyslíme-li si, že kdyby něco takového psal GRRM, tak pod postavou praskne šprušle těsně pod vrcholem)…u GRRM vše působí tak nějak reálně, až z toho člověka zamrazí. Co naplat…opět vynikající čtení zabalené do výborně zpracované knihy.

Gaarq  | **** 08.10.2015 19:44

GRRM píše dobře, zvláště kratší věci mu jdou, má dobré nápady, často ne třeskutě originální, ale umí především atmosféru, má uvěřitelné postavy z masa a kostí. v hororech se někdy nechá svést přepínáním, někdy je zbytečně ukecaný a roztahaný, ale v zásadě prostě píše velmi dobře.