LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Sanča Fülle

Strážce noci

Kategorie: sci-fi

vydání: Triton (web) 2007

odkazy: 5x [recenze]

Komentáře:

Vlask  | *** 27.10.2007 12:31

Ze začátku je z toho cítít zaklínač, pak se to trochu odkloní k akci a od půlky ke konci se to změní na romantiku pro něžnější pohlaví. Knihu více ocení romantické duše, já jakožto příznivce akce jsem se sice od poloviny úplně nenudil, ale tak úplně mi to nesedlo.

Madam Brbla  | *** 09.06.2015 11:48

Když jsem tuto knížku před nějakými osmi lety kupovala, bylo to na základě anotace. Svět v troskách a hrdinové přežívající v nelehkých podmínkách, to já můžu (přinejmenším dokud jde o fikci). Ale měla jsem si přečíst spíše doslov, kde se nachází ta dvě klíčová slova: erotický román. Ve výsledku růžové knihovny nebylo moc a omezila se na pouhé náznaky a decentní detaily, žádné porno. I tak je „Strážce noci“ na můj vkus příliš ženskou knihou. Svět po válkách je pouhá kulisa, zápletka nevýrazná a podstatou všech popsaných stránek je sdělit čtenáři, že Líza miluje Adriána a on zase ji.
Není to samozřejmě tak jednoduché, hlavní hrdinka má vlivem traumatizujícího dětství své psychické problémy, není to však nic, co by laskavý, trpělivý, silný, zkrátka dokonalý muž nezvládl překonat. A zatím se hraje o osud pořádků v Evropě: Světlonošův řád, ke kterému hlavní hrdinové patří, je prolezlý intrikami, vliv získávají roztahovační Tibeťané (no vážně) a držet se svých ideálů znamená bojovat s větrnými mlýny.
Příběh se z větší části odehrává v oblastech česko-slovenského pohraničí, vládne zde takřka středověk, lidi jsou většinou hrubí až zlí. Pořádek udržují rytíři Světlonošova řádu, tzv. čopři, kteří jezdí krajem na motorkách a svými meči trestají bezpráví. Akce je nicméně pomálu a nepříliš záživně podané. Ve městech zase dohlíží na spravedlnost ženská část Řádu, pracující rafinovanějšími praktikami. Důvěra je nedostatkové zboží, přesto Líza na svých cestách potkává i lidi dobré: cikáni jsou fajn, Ukrajinci jsou fajn, Němci jsou fajn a k tomu na úrovni, Francouzi jsou fajn a na ještě vyšší úrovni, Švédi jsou fajn a až na temnou zimu si nežijí špatně… akorát ti středoevropané a Tibeťané se jaksi zvrhli.
Úvodních 30 stran jsem při četbě trpěla, primitivní popis událostí 15-leté Lízy plný vulgarismů měl své opodstatnění a naštěstí zmizel s dospělostí hlavní hrdinky. Pak už mě autorka přesvědčila, že své řemeslo ovládá (umí pěkně poskládat větu). Přesto jsem se prvních 40% románu převážně nudila. Potom události trochu dostaly spád, druhá polovina knihy byla čtivější. Pořád šlo o poněkud epizodní vyprávění, chvilkami malinko zmatečné a motivace chování jednotlivých postav mi často unikala. V posledních desítkách stran jsem o dění vyloženě ztrácela zájem a do čtení se nutila. Závěr vylepšil dojem nepatrně.
Shrnuto a podtrženo: děj klopýtající odnikud nikam se bohužel míjel s mým zájmem, postavy mi navzdory obstojně vypiplané psychologii úplně nepřirostly k srdečnímu svalu, Sanča Fülle ovšem psát umí. Především tedy pro ženy, myslím ty normální, nezdeformované space operami, military sci-fi a podobnými subžánry, kde dominuje spíše napětí a dobrodružství než romantika a pitva rozháraných duší. 55%