LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Terry Pratchett

Lehké fantastično

Kniha vyšla i pod názvem:
Ľahká fantastika
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

série: Úžasná Zeměplocha
díl v sérii: 2
kniha patří do světa: Zeměplocha

Tato kniha je částí i jiných knih: První příběhy ze Zeměplochy

Kategorie: fantasy - humorná - audiobook

originální název: The Light Fantastic
originál vyšel: 05/1986

vydání: Talpress (web) 1993; Talpress (web) 1996; Talpress (web) 1999; Talpress (web) 2004; Talpress (web) 2007; Slovart (SK) 2019; Talpress (web) 2021

odkazy: 1x [info], 1x [ukázka]

Komentáře:

warrior.soul  | ***** 30.05.2008 13:10

Stejně jako Barva kouzel úžasný otvírách dnes už velmi rozsáhlé série. Skvělý konec a napínavý příběh

loki5  | ****1/2 08.03.2009 00:56

Rozhodně netradičně pojatá fantasy. A hlášky některých postav mě opravdu dostali. Humor nemusí úplně každému sedět, ale Pratchettovi poznámky pod textem mě vždy potěšily.

Methat  | ****1/2 13.04.2010 23:09

Pokračovanie Barvy kouzel. Znovu sa tu stretávame so starými známymi ako Dvoukvítek, Mrakoplaš alebo Zavazadlo + do príbehu vstúpi o niečo viac postáv ako v predchádzajúcom dieli. Dej je svižný, kniha sa dobre číta a humor je zas o jeden stupeň vyššie. Koniec sa dá očakávať ale to tejto skvelej knihe môžeme odpustiť. Škoda, že autor nevykreslil postavy trochu bližšie. Skvelá krátka knižka do vlaku alebo k zlepšeniu nálady.

Phoenix  | *** 24.08.2011 11:06

Už z Barvy kouzel jsem nebyla příliš nadšená a dvojka můj názor na pratchettovky taky moc nezměnila. Sice jsem se tady dočkala konce, který mi v jedničce chyběl, ale přesto kvalitativně stavím obě knihy na stejnou úroveň. Opět jsem se musela prokousávat spletí rádoby vtipných hlášek, v nichž se sporý děj téměř ztrácí.

Tua  | nehodnoceno 05.02.2012 17:29

Prachet nevyniká silou svého poselství jako Lewisovy knihy, postrádá Bradburyho pozorovací talent i technické nadání A. C. Clarka. Kvalita jeho knih spočívá v obrovské představivosti a vtipu s nímž parafrázuje nejčastější klišé sci-fi a fantasy žánru. Lehké fantastično je báječná zábavná kniha z prostředí fiktivního světa Zeměplochy. Sledujeme putování dvou hlavních hrdinů, turisty Dvojkvítka a nedostudovaného čaroděje Mrakoplaše v dobách, kdy Zeměplochu bezprostředně ohrožuje nebezpečí stran Červené hvězdy, k níž se mýtická A´tuin (obří galaktická želva nesoucí svět), nebezpečně přiblížila. Klíč k řešení celé krize nosí Mrakoplaš celou dobu v hlavě v podobě prastarého Osmého zaklínadla, které musí být vyřčeno spolu s ostatními sedmi zaklínadly ve správný čas, aby katastrofu odvrátilo.

LuciusWlk  | **** 04.06.2015 22:07

Je až neuvěřitelné, jak pestrý a místy bizardní svět si Pratchett uměl vymyslet. S jakou lehkostí paroduje snad jakoukoli mytologickou postavu a navíc tak brilantně, že mu to „žeru“ i s navijákem. Postavy jsou vynikající a vlastně nevím, která je ta nej. Všechny jsou totiž vynikající, soběstačné, neuvěřitelně zábavné a to včetně zavazadla, které v této knize dostalo mnohem více prostoru. Barbar Cohen byl bezkonkurenční .
Co více dodat, než skvělým humorem protkaná kniha. A to je teprve druhá. Zdá se, že mě čeká dlouhá cesta po Zeměploše, ufff.

SONP  | **** 09.02.2017 09:37

Další návrat ke klasice. V Barvě kouzel se Pratchett ještě trochu hledal, tady už je jeho styl jasný, i když ne tak parodický jako pozdější dílka. Lehké fantastično je ještě stále obecnou humoristickou fantasy trochu ve stylu Asprina nebo Morressyho a není zatím ještě třeskutou parodií na současno – jen trošku se tu objevuje výsměch turistickému žargonu knižních průvodců. Mrakoplaš je nicméně, řečeno s Dvoukvítkem, opravdu bizarní a pitoreskní postavou a vzorem pro všechny losery, ostatní mágové jsou ale celkem seriozní, ti správní blázni se z nich taky vyvinou až v dalších dílech poté, co tahle partička zkamení. Ale celkově se to čte skvěle, rychle a je zábavné sledovat, jak se pomaloučku vyklubává ta pozdější Zeměplocha, kterou máme tak rádi. 80%

Strider  | **** 02.02.2018 14:15

Lehké fantastično mi spätne zlepšuje dojem aj z Barvy kouzel, lebo je uzavretím osudov Mrakoplaša a Dvoukvítka, ktorých predošlá kniha opustila v dosti prekérnej situácii. K mojej spokojnosti kniha konečne obsahovala dej (spočívajúci v ničom menšom ako v záchrane sveta), ale to neznamená, že by ubrala na bláznivých situáciách. Tých je tu snáď viac než minule a niektoré mi vyvolali priam záchvaty smiechu (na druidov programujúcich Stonehenge len tak nezabudnem). Pratchettova fantázia pracuje na plné obrátky a čitateľ netuší čo ho čaká na ďalšej strane. 8-/10

Madam Brbla  | ***** 19.07.2020 12:16

“Mrakoplaš neobdivuje své okolí, protože mu před očima probíhá celý jeho uplynulý život a překáží mu ve výhledu.”

Původně jsem “Barvě kouzel” z nostalgie přišoupla pátou hvězdu, ale opětovné setkání (po více než čtvrt století) s “Lehkým fantastičnem” mě přimělo hodnocení prvního dílu přitlumit. Protože tohle byla stejně švihlá a ještě zábavnější jízda od začátku až do finále. Terry Pratchett se v úvodních zeměplošských knihách tolik nezamýšlí, nesoustředí se na konkrétní témata nebo nešvary, do kterých by zatínal zoubky svého ostrovtipu. Děj je vlastně jen sledem legračních scének s vachrlatou zápletkou o nutnosti zbavit se mocného zaklínadla, sedícího v Mrakoplašově mozku jako stará ropucha na dně studánky. Žádný intelektuálně náročný humor, prostě čistokrevná sranda pro příznivce fantasy a absurdit.
Čaroděj (nebo něco podobného) Mrakoplaš s nadšeným turistou Dvoukvítkem tentokrát nejsou doprovázeni pouze Zavazadlem. Přibude jim pár svérázných souputníků, především tedy proslulý barbar Cohen a jeho masérka/pedikérka.

“Samozřejmě že Cohen slyšel o poctivém souboji, ale už v mládí se rozhodl, že s něčím takovým nechce mít nic společného.”

Knížku nemá smysl číst bez znalosti “Barvy kouzel”, není samostatná jako většina ostatních dílů série a tudíž ani vhodná pro nováčky, teprve koštující tvorbu Terryho Pratchetta. My ostatní se můžeme bez překážek bavit. Já tedy určitě – zasmála jsem se, spravila si náladu a dávám pět vesmírných těles, aniž by v mém rozhodnutí hrál roli sentiment. “Lehké fantastično” zkoušku časem složilo s vyznamenáním. 85–90%

Polinius  | ***1/2 10.02.2021 22:43

Ohňostroj vtipů a nápadů. Co později Terrymu stačilo na jednu celou knihu, zde vyplácá na jedné stránce. Kniha je tak hutně humorná, že se dá číst po odstavcích jako samostatné anekdoty a bavit se u ní. Což poněkud znesnadňuje čtení, protože humoru je zde tolik, že si to člověk ani nevychutná. Je to jako plavat v řece Ankh – buď budete pečlivě provozovat známé plavecké pohyby a zjistíte, že je to marné a že se nepohybujete a nebo prostě vyskočíte na hladinu a po tlusté krustě odpadu z největšího města Plochy přejdete na druhou stranu. Stejně je to s knihou. Buď si budete pečlivě vychutnávat každý žert a přemýšlet u těch trochu méně zjevných jak to autor jako myslel a nebo to budete číst v tempu jako normální knihu a zjistíte že hlavní hrdinové jsou spíše příběhem šikanováni a doslova smýkání místo toho, aby byly jeho tvůrci a pravoplatnými účastníky s možností jej nějak ovlivnit.

louza  | **** 13.02.2023 18:34

Barva kouzel na steroidech. Jde v podstatě o druhou část dějového oblouku první knihy uzavírající Dvoukvítkovo a Mrakoplašovo putování. Cosi zásadního přichází a zdá se, že to má nějakou spojitost s kouzlem v Mrakoplašově hlavě. Je proto třeba ho najít a dostat mu kouzlo z hlavy jakýmkoli způsobem. Kniha se zdá být populárnější než jednička a to dost opodstatněně. Prakticky je jednička vlastně Lehké fantastično, zatím co Barva kouzel byla jeho vydáním technicky ponížena na nulu. Vše co tu čtenář najde je lepší. Je tu více mágů, je tu zajímavější angažmá Smrtě, stále skvělé zavazadlo a nejvýraznější upgrade zaznamenala postava barbara. Přechod z Hruna ke Cohenovi je virtuózní famozita. Přesto jde stále o ujetou fantasy taškařici. Která ještě umožní svým autorům dlouholetý rozvoj.