kniha » Cesta
v Top10 13 | chce si přečíst 15 | chce mít v knihovně 3 | má v knihovně 86
hodnotilo: 166
88%
Koupit knihu:
FantasyShop.cz
Cesta Více vydání = více obálek.

Cormac McCarthy

Cesta

Kategorie: sci-fi - postkatastrofická - audiobook - podle filmu/zfilmováno

originální název: The Road
originál vyšel: 2006

vydání: Argo (web) 2008; Slovart 2010

odkazy: 7x [recenze], 1x [film]


Komentáře:
Gaarq  | *****

drsný a syrový příběh. kdy ještě stojí za to žít a kdy už ne? stačí prostě jen zatnout zuby a jít? a co to znamená někomu pomoci? svět ničený a zničený globální katastrofou je jeviště, kde určitě tyto otázky padnou, ale odpovědi musí každý hledat sám. styl je u(s)porný a hutný, ve vzduchu je z něj cítit popílek a hořící asfalt. nemůžu říct, že se mi ten příběh líbil, protože mi z něj naskakovala husí kůže, ale napsaný je skvěle.

Majkl  | ****1/2

Útla kniha, jednoduchý štýl, jeden príbeh o osude chlapca a muža – tých, čo nosia oheň – z postapokalyp­tického umierajúceho sveta. Celá kniha je o putovaní chlapca s otcom, o ich šťastí v nešťastí, ktorým je nájdenie jedla. Otec je z obdobia pred katastrofou, chlapec sa narodil až po. Ľudia v snahe prežiť žijú v kanibalských svorkách, bez štipky civilizácie a často aj inteligencie len s živočíšnými inštinktmi. Príbeh je naozaj surový a drsný, ale vďaka nemu som si uvedomil, aké je teraz ľudstvo pohodlné a najmä zraniteľné. 5*

biker11  | *****

docital som to na jeden zatah – uzasne citanie- nie jednoduche ale s hlbokou myslienkou.som si isty ze mi dlho nevysumi z hlavy. ludsky pribeh z neludskeho svet, chudak otec, ktory sa stara aby prezil jeho syn a zachovat si pri tomto snazeni ludskost,ked nemoze nikomu verit a o potravu a oblecenie je boj.

knedle  | ****

Naděje? Ne, synku, neexistuje. Když existovala, nikdo ji nepotřebovat…

Hádám, že moc knih tohoto druhu, není. Tím druhem myslím sledování hlavních hrdinů, kteří nemají naději; jejichž cíl není záchrana, nic takového v jejich světě není.
V tomto je kniha neskutečně silná. Mě by však daleko více než samotná cesta a útrapy hlavních hrdinů zajímalo pozadí (katastrofa) a okolí (vetší popis dopadu na společnost). Takže na plnou palbu hvězd to není.

wiwi  | *****

Mrazivý a pochmurný příběh ze světa, jenž je možná naší budoucností. Kniha bez naděje, s hlubokým filozofickým přesahem, geniální i proto, že ji autor dokázal napsat tak obyčejným jazykem. A na konci slzy…

Kiki-Jiki  | ****

Ze začátku mě to uchvátilo. Příběh o putování otce a syna ve světě zničeném katastrofou. Čtenář se nedozví, co se stalo, popis katasrofy je omezen na následky a ani těmi se autor příliš nezabývá. Zaměřuje se na lidi, na to, jak kdo na katastrofou reaguje. Tohle se povedlo. Všudypřítomný strach z jiných lidí. O každém musí śtřední dvojice předpokládat, že je „ten zlý“. To utáhne prakticky celou knihu. Brzy mně však začalo vadit, že kostra příběhu je několikrát okopírované schéma: jsme na tom blbě ⇒ jsme na tom ještě hůř ⇒ našli jsme jídlo, hurá ⇒ jsme na tom slušně ⇒ jídlo dochází ⇒ jsme na tom zase bídně ⇒ …

pull  | *****

Ani nevím, kdy jsem naposledy četl něco tak bezútěšného. Vlastně vím, bylo to, když jsem četl 1984. S tím rozdílem, že Winston Smith zažil přece jen více světlých chvil než ústřední dvojice Cesty. Na druhou stranu 1984 končilo naprostou temnotou, tady se přece jen na konci něco jako světlo objevilo. Mně osobně vyhovovalo, že se McCarthy nesnažil podrobně popisovat, jaká katastrofa se to odehrála, co k ní vedlo a jaký dopad měla na společnost. To, že tak činil pouze útržkově a více se věnoval popisu útrap a myšlenek hrdinů, podle mě umocnilo atmosféru a dodalo příběhu na síle.

BorgDog  | *****

Drsná a zajímavě „minimalisticky“ napsaná kniha. Drobné chyby by se našly, především konec, který je zbrklý a nepravděpodobný „deus ex,“ ale za ten svíravý pocit v žaludku, co u mě příběh vyvolal, plné hodnocení stojí.

papuja  | ****1/2

Útlá knížka s jednoduchým textem, která mě dokázala silně zasáhnout. Jako otec 3 letého prcka, jsem si to dokázal těch pár stránek docela přožít. Dal bych plný počet, nebýt toho konce. Ne že by mě přímo zklamal, ale prostě mi nic nevysvětlil, nedal.

romusak  | *****

Drsný a současně něžný, určitě dost krátký. Po dočtení mrazení v zádech, jestli to někdo znáte. Taky mám syna – 9 let, asi tak jak v tomto příběhu, aspoň tak jsem si ho představoval (i když, asi byl mladší). Situace příšerná, nevím jak bych se zachoval… Asi si pořídím revolver a spoustu nábojů … pro jistotu. Zřejmě dám přečíst ženě, sice sci-fi nečte, ale toto není sci-fi – je to jedna z možných budoucností…

The_Star_Rover  | *****

Jelikož mám postkatastrofické romány rád, udělal mi McCarthy velikou radost :) Ale tohle jsem nečekal… o to víc jsem byl potěšen… Kniha napsána stroze, cítite z ní bídu, vlhko a zase bídu. Útlá kniha se zaměřuje na otce a syna, kteří putují zdevastovanou krajinou… Bez rozsáhlých dialogů dokázal McCarthy vytvořit opravdu silnou atmosféru, která vás pohltí. Kniha se mi moc líbila i přesto, že jsem při četbě upadal do čím dál větší deprese… Knihu jsem doslova zhltl a i teď po roce od přečtení mám z knihy stále silný dojem… 100%

rianor  | *****

Drsný príbeh s geniálnou atmosférou. V post-apokalyptickom prostredí, kde ľudia umierajú od hladu má hlavný hrdinu stále dosť vôle ísť napriek všetkým prekážkam ďalej a ukázať synovi, že oni su tí dobrý a nesú oheň. Syn sa zasa o otca dojemne stará. Samozrejme autorom je Cormac McCarthy, takže vo svete padli morálne hranice a každý sa stará o len svoje prežitie. Hrdinovia nemôžu a ani nechcú ostatných zachraňovať. Práve v takomto prostredí kontrastne vynikne láska otca k synovi a jeho ochota sa zaň obetovať. Vďaka tomu ide napriek celkovému drsnému prostrediu o pozitívnu knihu. Doporučujem prečítať v anglickom origonáli, kvôli autentickejšiemu zážitku z McCarthyho svojského štýlu. Pre mňa jednoznačne najlepšia kniha, aká za posledné roky vyšla.

KainIX  | ****1/2

Minimalistické, naturalistické, surové, deprimující. Výborné.

Doporučuji přečíst během co nejkratší doby, nejlépe na jeden zátah.

Garagun  | *****

Občas se mi stává, že mám po dočtení knihy špatný pocit, protože se mi opravdu nelíbila. Ale snad ještě nikdy se mi nestalo, že bych měl špatný pocit po dočtení knihy, která se mi zdála opravdu skvělá. Až když jsem dočetl Cestu. Nečekejte žádný postkatastrofický román, nýbrž koncentrovanou beznaděj. Není to líčení světa budoucnosti, nýbrž světa bez budoucnosti. Má život v takovém světě smysl? A je to vůbec ještě život? Zkrátka a dobře, ještěže nemám rád velká slova, protože Cesta by si je určitě zasloužila. Docela dlouho mi trvalo, než jsem se po jejím přečtení vzpamatoval a než jsem na ni konečně přestal myslet. Cesta je jednou z nejlepších knih, jaké jsem četl, ale opravdu nevím, jestli bych se k ní chtěl ještě někdy vrátit.

Tua  | ****

Zápisky z posledních dní lidstva. Několik let po blíže nespecifikované globální katastrofě. Barvy zmizely. Dny jsou šedé a noci černější než tma. Z nebe ustavičně padá popel. Agónie smrti živočišného druhu, jež si o sobě myslel, že je pánem tvorstva. Otec a syn, jedni z posledních přeživších, putují na jih k moři. Žár a anarchie přetavily svět kolem do podoby Boschovy apokalypsy. Zima a hlad na denním pořádku, avšak tím nejhorším, co na své pouti mohou potkat, je člověk. Člověk myslící, jednající, člověk bez naděje bojující pouze sám za sebe, o holé přežití je strašlivější nepřítel než by kdy mohly být Trifidi, zombie nebo invazní armáda z vesmíru.

honajz  | **

Tak já nevím. Budu proti proudu. Od knížky čekám nejen atmosféru, ale i příběh. A tady ten příběh je nejenom o ničem, prostě chybí. Když to srovnám s jinými postapo, tam vždy o něco jde, něco se řeší, někam celý vývoj směřuje. Když to srovnám s Merleho knihami, nejen Malevilem, ale třeba Madrapurem, nemůžu Cestu hodnotit nijak vysoko.

Methat  | ****1/2

Sivá postapokaliptická kniha, v ktorej sa stretávama s dvoma osobami – mužom a chlapcom. Ich mená od začiatku do konca knihy zostávajú v hmle, no je to dobré. Anonymita tu pôsobí v zmysle, že to je príbeh každého človeka. Žiadny hrdina tu neexistuje, je to príbeh otca a syna, ktorí sa snažia prežiť v zdevastovanej, nehostinnej Zemi. Nezáleží na mene(a preto im ho aj starý deväťdesiatnik nechcel povedať), záleží na neuveritelne neutrálnych(v zmys­le beznádeje) rozhovoroch otca a syna, ktoré sú písané bez uvodzoviek, čo je neskutočne originálne. Z čítania celej „cesty“ budete mať skľúčený pocit a koniec chytí za srdce(podaktorých). Čo sa stalo? – budete sa pýtať. Aké nešťastie/katas­trofa/tragédia sa stala? Nikto nevie – hlavné je to, že má chlapec a muž dostatok jedla. Zamýšľať sa azda budete pri rozhodnutiach muža, či pomôže ľuďom, ktorých stretne na svojej ceste, v zmysle, či by ste im i vy pomohli, obetovali kúsok zo svojho jedla, ktoré sa tak ťažko hľadá. Mimochodom, predstava, že nad morom nelietajú čajky a v mori neplávajú ryby ale kosti, všade poletuje popol a celý svet je jedno sivé miesto, ma privádzala do zúfalstva. Naozaj neviem, čo by som robil – asi by som si strelil tú jedinú guľku v revolveri do hlavy a ukončil tak neexistujúcu cestu za vykúpením.

Dve pasáže ma dostali. Práve tie, kde vystupovali ľudožrúti, ktorí už prekročili hranicu ľudskosti(tak to ani zvieratá nerobia a my sme pritom takisto zvieratá, len s vyššou inteligenciou). Krútil som nad tým hlavou, no celkom pravdepodobne sa to môže stať aj nášmu svetu. Plný počet bohužial nemôžem dať, pretože to pre mňa nemalo AŽ taký úder, aký by som od knihy očakával. A teraz si pozrieť ešte film… :-P

lamahe  | ****1/2

Asi žiadna kniha s postapokalyp­tickým motívom, ktorú som doteraz čítal, nebola do takej miery podriadená zámeru vyvolať dojem beznádeje. Dejom počnúc a formou končiac. Minimalistické dialógy obmedzené vyhliadkami a potrebami zúčastnených (tzn. hlavne otca a syna) nedovolia zažnúť ani svetielko nádeje. Navyše tam bol minimálne jeden moment, ktorý prekonal moje predstavy o tom, k čomu človeka môže dohnať hlad. Čitateľ tu nenájde samoúčelnú „post-apo“ akciu, len snahu o prežitie v šedivom svete, v ktorom už naozaj takmer nič nežije. Extrémne pôsobivá kniha.

Madam Brbla  | ****1/2

Má vůbec smysl o téhle knize ještě něco psát? Vše už tady „zaznělo“: kniha je esencí deprese, snad jen „1984“ mě zdeptalo hůř (edit: koukám, že s tímhle dojmem nejsem jediná). Jak a hlavně proč existovat ve světě, ze kterého se vytratila radost, kde se veškerý čas a snažení přetavily v potřebu mít co jíst, čím se udržet v suchu a teple, jak se ochránit před ostatními lidmi? Kde leží hranice mezi dobrem a zlem, je vůbec nějaká? Morálka je přežitek, bezohlednost a všehoschopnost značnou výhodou pro přežití. Lze v takových podmínkách vychovat z dítěte slušného, životaschopného jedince? McCarthy předkládá nenáročnou formou plno závažných otázek. Honajz tady v komentáři remcá na absenci příběhu, ale pro mě právě ta „všednost“ a neokázalost putování otce a syna zdevastovaným světem znamená plus, protože tak jejich osudy působí skutečněji. Atmosféra je hustější než provoz na pražské magistrále; i když na mě při čtení zrovna pražilo jarní slunce, stejně jsem vnímala akorát pochmurnou šeď, bezútěšnou krajinu plnou trosek a popela, div mě nezkrápěl déšť se sněhem.

Zpočátku jsem měla obavy, jestli si zvyknu na autorův zvláštní styl psaní, ale ukázaly se brzy jako bezpředmětné – po několika stranách jsem se ztratila v postapokalyptické mizérii a po nějakém oddělování dialogů od ostatního textu ani nevzdechla. Pár procent musím bohužel strhnout za finále, to bylo na můj vkus úlitbou americkým čtenářům, nekorespondující s předchozím vyzněním knihy. Osobně bych volila otevřenější konec, ať si další cestu každý představí sám.

Až na tuto výhradu mohu jedině dát oba palce nahoru: tato kniha člověku drsně připomene, co je opravdu důležité a jak by si měl vážit i zdánlivých banalit, které současný civilizovaný život nabízí. 88%

Fox85  | *****

Stejně jako Jana677 jsem se dlouho rozmýšlel, jestli mám k této knize něco psát, jestli to má ještě smysl. Co ještě dodat ke všem výše uvedeným komentářům? Asi těžko něco objevného. Takže za mě jen toto: Finální závěr sice trošku (ale opravdu jenom trošku) kazí celkový dojem a vyznění předchozího děje, ale přesto je to pro mě 5ti hvězdičková záležitost. Při čtení se u mě střetávaly dva pocity – nutkání číst dál a dál a obavy z toho, co se bude dít (myšleno ve smyslu, co se stane s hlavními hrdiny). I když je to ponurý a deprimující popis světa, tak to až neuvěřitelně snadno člověka vtáhne a pohltí.

idle  | *****

Muž a chlapec šinoucí se bezútěšnou, neživou krajinou. Přestože nedostali jména, jsou velmi konkrétní. Jejich dny jsou monotónní a liší se od sebe v zásadě jen množstvím jídla, které mají zrovna k dispozici, ale přesto si mou pozornost udrželi až do konce.

Vše ostatní už bylo řečeno.

Phoenix  | *****

V téhle knížce se vlastně nic moc neděje. Hlavními hrdiny jsou muž a jeho chlapec, kteří neustále putují, aby přežili. Děj není zasazen do konkrétní doby ani místa. Veškerá akce je soustředěna na dvojici, popřípadě příležitostná setkání s jinými lidmi, které vždy velice rychle pominou a málokdy dobře skončí. Román je prosáklý beznadějí a utrpením, přesto se tu objevují jiskřičky naděje, často však velice rychle zadušené popelem.

gan112  | **

Mňa knižka takmer vôbec neoslovila, vyskytlo sa zo 5 zaujímavých dialógov a atmosféra bola určite veľmi ťaživá ale to je tak všetko. Pri niektorých pasážach (hlavne tých v ktorých boli vety maximálne o troch slovách) som sa chytal za hlavu a takejto poézií som vôbec neporozumel. -Takže štýl fakt nič moc, neoslovil ma od začiatku a aj ku koncu som vedel že niektoré odseky stačí preletieť očami. Ďalej mi knižka prišla veľmi nesúrodá aj v iných mnoho veciach, napríklad absencia príbehu, autor primiešava k súčastnosti minulosť ale nijako s tým celkovo nepokračuje je to len jedna strepinka bez formy (a to je problém odlíšiť ju od súčastnosti), postavy nevedia kde putujú- určite majú svoj cieľ-malú nádej ale čitateľ k nemu nieje nijak navádzaný aby potom mohol očakávať nejakú pointu, no a pointa diela je jedna z možností ktoré čitateľ očakáva ale jedna z tých menej pravdepodobných… Skrátka mam ten pocit že toľko deja čo bolo v knihe je aj na poviedku málo. No to nevadí, možno je to tak že autorovi skutočne nešlo o literatúru ale o to ľudí upútať, možno upozorniť, rozhodne o to ich šokovať depresívnou atmosférou pomalého a toho najhoršieho konca sveta. A to sa mu podarilo.

louza  | *****

Muž s chlapcem, který je jeho smysl života a svědomím, se brodí troskami tohoto světa. V naději na lepší zítřky? Ve snaze přežít? Nebo prostě jen ztratili vůli zemřít? Cesta nechává prakticky všechny otázky otevřené. Autor toho řeší málo, nebo vůbec nic. Místo toho vykresluje temným štětcem budoucnost, temnější než nejtemnější místo v lidské duši. Text boří takřka všechna literární klišé, je maximálně sugestivní a přes svou neuměleckost velmi umělecký. Sto stránková povídka, kterou většina čtenářů nepřečte více než jednou, přesto s ní budou žít až do konce života.

Strider  | ****

Táto cesta nemá začiatok ani koniec, ale o nejaký dej tu vôbec nejde. Nikto sa nezaoberá príčinami tej hroznej apokalypsy, ktorá zo sveta urobila bezútešné miesto bez štipky života. Stredobodom je boj o ľudskú dušu, keď všade okolo sú beštie v ľudskej koži, snaha otca za každú cenu ochrániť svojho syna a beznádejné každodenné úsilie vybojovať ešte chvíľu času nažive. Temný, ťažký príbeh – nič pre slabé povahy. 8+/10



WebArchiv - archiv českého webu