RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (326)13031 příspěvků celkem

Na brakovku, navíc německou, to není špatné. Mít to redaktora, který by dokázal autora kočírovat, aby zápletka někam směřovala, mohla z toho být neskutečná zábava. Ale jak se to bere vážně, výsledek působí dojmem nízkorozpočtového béčka. Příběh ovšem šlape v povedeném duchu military sci-fi, kdy lidstvo na plné čáře projíždí invazi mravenčího šmejda z kosmu. V rozpacích jsem byl pouze z rozdělení vyprávění do dvou dějových linií, protože se zbytečně znepřehledňovala pospolitost gradace. Navíc mě bavila spíš ta rekapitulace makabrózní prohry, než co špatného z toho vzešlo. Jen by možná stálo za úvahu nedělat z hrdinky největšího borce v galaxii, který si poradí s kde čím, jen chlápek s pistolí v ruce znamená konečnou. Charity Lairdová je jinak okatou coververzí Ellen Ripleyové, přičemž podobnost s vetřelci je vůbec v mnoha bodech výrazná, i když si Wolfgang Hohlbein jde čistě vlastní cestou. Závěr naneštěstí prvoplánově utnut v bodě, kdy nutnost dalšího pokračování je prakticky nezbytná.

kniha: Malý bratr - Doctorow, Cory
Methat | ***** | před 31 dny

S Malým bratom som navýsosť spokojný. Odporúčam všetkými desiatimi. Začiatočné udalosti vás budú drviť a Marcusove trápenie sa vám dostane pod kožu. O to silnejšie s ním sympatizujete a sledujete jeho zvraty, nápady a hackerstvo. Kniha je veľmi silná na to, aká je mladá (2008) a odkazuje na dnešný svet, v ktorom sme sledovaní, len o tom nevieme. Práve to, že kniha nemá ani desať rokov je plus, pretože autor píše o existujúcich systémoch, hardware a software, takže človek, ktorý sa ako-tak okrajovo vyzná v počítačovej terminológii bude chrochtať blahom.

Občas je text pretechnizovaný a je únavné čítať niektoré riadky. Najviac musím skritizovať záver, ktorý mi tam akosi nesedel a očakával som trochu iný. Nechcem zbytočne spoilerovať. Zadná anotácia aj tak odhalí cca 100 strán knihy, na druhú stranu sa dozviete zápletku. Ako sa kniha dostáva do záveru, je neskutočne emočne nabitá. Sám som mal slzy na krajíčku, pretože autor emócie hlavnej postavy opísal bravúrne. Romániky medzi Marcusom a ženskými som bral ako pozitívum, aspoň hlavný hrdina mohol na chvíľu újsť z toho celého šialenstva.

Ak ste hrali Watch Dogs 2, ktorý sa točí okolo hackeroch a San Franciscu, neváhajte a prečítajte si túto skvelú knihu. Ak ste ju už čítali ale hru ešte nehrali, odporúčam naopak hru. Sám som bol prekvapený, ako rýchlo som Malého brata prečítal. Po Kingovom tisícstranovom Svědectví mi kniha prišla ako taká väčšia poviedka.

Kous, kous, kous, kous, kous!

kniha: Bez srdce - Meyer, Marissa
Lokina | ***** | před 31 dny

Úchvatné, poutavé a kouzelně mrazivé čtení. Takovými slovy popisuji knihu, kterou jsem přečetla jedním dechem. Z postav jsem si velmi oblíbila, jak statečného a romantického Šprýmu, potrhle roztodivného Klóbrce i tajemně intrikářského Šklíbu. Cath jsem ze začátku moc nemusela, ale ke konci, kdy přišla o to nejmilovanější, se udála u ní změna, která ji poznamenala na celý život a k její postavě jsem pocítila empatii. Konec knihy se táhl v divně ponuré a skličující atmosféře, ale to mě neodradilo a já si vychutnala ortel zpečetěný nad tím, jež Cath sebral toho, koho milovala.

kniha: Ilustrovaný muž - Bradbury, Ray
Pista | nehodnoceno | před 32 dny

U prvních pěti povídek v ebooku není uvedeno kdo je překladatelem. Pokud má někdo informace, kdo je přeložil, ať dá vědět.

kniha: Zabudnutý vesmír - Stiffel, Anton
quinnet | ***1/2 | před 32 dny

Zabudnutý vesmír je ucelenou zbierkou poviedok AS. Niektoré poviedky si pamätám ešte z čias vychádzania časopisu Fantázia. Autora som zapamätal ako jedného z mála, ktorý sa nebál pustiť aj do poriadnej SF s pomerne dobrými výsledkami. Najprv som sa chystal hodnotiť klasicky jednu poviedku po druhej, ale neskôr som zistil, že by to nemalo význam a niektoré kusy by to dosť schytali. Názov knihy korešponduje s názvom literárneho vesmíru, v ktorom sa väčšina príbehov odohráva. A majú tým pádom aj mnoho spoločného. Či už hlavných hrdinov, miesto deja aj spôsob rozprávania. Je viditeľné, že sa autor časom zlepšoval v podaní príbehu. Slabinou sú však dialógy, ktoré mu zjavne nejdú. Väčšinou sa jedná o suchý slovný ping pong, ktorý je dosť iritujúci. Mimochodom, stal som sa pri tejto knihe alergickým na sloveso „uškrnúť“, ktoré je hojne nadužívané. Väčšina príbehov je dosť zvláštnou kombináciou romantickej melodrámy so space operou okorenenou ľahkým kyberpunkom. Mužské postavy sú pilotmi bojových stíhačiek, adminmi virtuálnej reality, inštruktormi a podobne. Človek by povedal, že samí tvrdí chlapi. Opak je však pravdou – naivní rojkovia, romantici, idúci za láskou skrz hyperbrány, virtuálnu realitu a tak podobne. To ženské hrdinky sú trochu tvrdšieho charakteru, samozrejme len na oko. Láske ani ony neuniknú :) Vysneným cieľom pre všetkých je Letná planéta. No a aby to nebila taká nuda, AS celkom zdarilo dáva do hry aj umelé inteligencie na rôznej úrovni vyspelosti, ktoré sú dôležitým hýbateľom deja. Najmä tá mimozemská. A komu by chýbali mimozemšťania, tiež sa nejakí nájdu. V pozadí tohto všetkého zúri v blízkom vesmíre pravá space vojna medzi dvoma ľudskými frakciami. Skratka a stručne je Zabudnutý vesmír skutočne pestrou zmesou všetkého možného. Nie každý asi pretrpí romantické časti deja (najmä vinou nepodarených dialógov), ale treba uznať, že to ako celok má istú gradáciu a ja osobne som bol zvedavý ako to celkovo dopadne. Koniec mi však prišiel pomerne rýchlo uťatý, najmä čo sa týka diania v pozadí mimo hlavných postáv (MZ artefakty, teleport s Cudzincami atď). No, hádam to autor ešte dopíše. Zaujímavosťou je, že poniektoré poviedky nepatria priamo do cyklu Zabudnutého vesmíru a sú akoby náhodne vsunuté medzi hlavné poviedky. Celú zbierku hodnotím kladne, i keď na 100 percent to určite nie je. Vidím to – dajme tomu – na slabých 7/10 alebo silných 6/10.

kniha: Zakuti v oceli - Žamboch, Miroslav
frana | ***** | před 32 dny

Neskutečně parádní postapo nářez. Přečetl jsem jedním dechem, takových románů víc. Konec mě překvapil, čekal jsem něco jiného, ale ani tak nezklamal. Dávám pět hvězd. Byl jsem doslova nadšený.

kniha: To - King, Stephen
Dilvermoon | ***** | před 33 dny

Pěkně vylíčené prostředí i postavy, kterých je hodně, ale není problém se v nich orientovat. Vždyt na to bylo dost stránek. Navíc hrůza, která cloumá městem Derry, podle mého názoru nepatří mezi obvyklé hororové rekvizity, což mě potěšilo. Román jako celek je horor, o tom není sporu. Nicméně já osobně v něm (možná ještě více) vidím příběh o nezničitelném kamarádství party dětí a to až do dospělosti. Autor se místy věnuje jejich dětské sexualitě, nejprve jen tak letem světem náznaky, ale překvapilo mě, kam až si troufnul zajít u party dvanáctiletých. Různé jejich činy ve městě nebo na Ladech jako by mi připomněly mé vlastní dětství. A to včetně nepřátelské party naprostých kreténů, která je ovšem v Derry nastavena na opravdu vysoký level. Dospěláci jsou v naprosté většině hodně problematičtí. No zkrátka tak, jak nás vidí děti. A navíc město Derry to ještě podporuje… Atmosféra v knize strhující, bylo to dlouhé, to ano, ale vůbec mi to nevadilo a klidně bych snesl ještě něco navíc v podobném duchu. Zatím jsem za nej od Kinga považoval Nezbytné věci, ale To je ještě hutnější a vymakanější. No, asi bych dal obě knihy na stejný stupínek.

Malá připomínka. Jedna z postav neustále během celé knihy používá na své astma respirátor. Má jít o lahvičku s tekutinou, kterou si čas od času stříkne do úst. Toto zařízení se snad nazývá inhalátor, pokud mi něco neuniklo.

kniha: Tajemství noci - Koontz, Dean Ray
trudoš | *** | před 34 dny

Krátké kapitoly, svižná gradace, nápaditý děj – to vše dělá z Tajemství noci solidní čtení a nebál bych se říct, že možná i to nejlepší, co Dean Koontz na poli klasického hororu v poslední době napsal. Je to sice taková brzda plyn, kdy se morbidní scény střídají s nudným patosem, ale budiž, fandové hrůzy zas moc na výběr nemají. A zápletka o vrahovi, který se vrací z říše mrtvých prostřednictvím nevidomých obětí, aby splnil, co před dvaceti lety slíbil – to je jednoduše béčko jak má být.
Románu ani tak nevyčítám hrátky s pořadím naplánovaných zločinů, které působí lehce absurdně, a dokonce bych odpustil i hlavním postavám, že čekají na vraha jako dobytek na jatkách. To všechno se dá ustát při srovnání s ucházející strašidelnou zábavou. Jenže pak přijde závěrečné deus ex machina a já hořce zaplakal. Křesťanství je pěkná věc, o tom žádná, ale řešit s ním svízelné situace s psychopatem z podsvětí, to už mi přijde trochu moc. A tak všechna ta legrace vzala na konci dost za své, bohužel.

kniha: Luciferův učeň - Andersen, Kenneth Bøgh
snop | ***1/2 | před 34 dny

Párkrát jsem se upřímně zasmál, ale jinak je to jenom taková jednoduchá pohádka, jak v každém zlu je kousek dobra a i v dobrákovi je kus zlouna.

kniha: Jiný svět - Rus, Dmitrij
snop | ***1/2 | před 34 dny

Po Machaněnkově Úkolu přežít přichází na český trh další „gameplay“ MMORPG. Tentokrát je vnější svět spíše marginální, hrdina hupsne do virtuálu co nejrychleji a vypracovává se na elfa nekromanta/rytíře smrti. Takže farmí moby, dělá kvesty, čistí danžny, a pomalu skiluje a levluje. Pokud někoho zarazila předchozí věta, nebude to asi kniha pro něj, protože autor se vůbec nestyděl a takový jazyk užívá ještě s větší volností než Machaněnko. Sice na konec knihy přidal slovníček, ale obávám se, že pro člověka nepolíbeného RPG bude kniha utrpením.

Je nutné ocenit také premisu celého příběhu – hraním v celotělové kabině pro VR dochází ke „vtažení“, kdy vědomí hráče přestává být vázáno na tělo, které může klidně umřít (proto se hlavní hrdina nechává vtáhnout – v „realitě“ je na smrt nemocný), a existuje už jen ve virtuálu (kde ovšem není zničeno ani výmazem databáze).

Pokud pomineme ten herní jazyk, tohle hrdinovo zařizování si virtuální existence se dobře čte a dokonce už se nám rozehrávají i zajímavější motivy, které ovšem čekají na další díly. Zde končíme de facto tím, že máme středně nabušeného hrdinu, který je finančně zajištěný a může vyrazit na pořádný kvest.

Gabriel García Márquez byl romanopisec s darem od boha. To je fakt, který člověk přijme, otevře-li kteroukoliv z jeho knih. Slovutným povídkářem se však nikdy nestal a ani se o to nepokoušel. Což je taky důvod proč soubor Dvanáct povídek o poutnících vznikal bratru osmnáct let. A přestože výsledek je trochu proměnlivý, jedno autorovi upřít nelze – nepotřebuje pro své příběhy nosnou pointu, ale bohatě si vystačí s poetikou textu samotného. Ovšem ne že by stavěl pouze na tom, takhle prvoplánový zdaleka není. Je to život, co má v jeho případě hlavní slovo. Někdy se v něm fantazie mísí s realitou, častěji je to však tragikomika, která dává zabrat hrdinům z různých společenských vrstev. Díky tomu utkví člověku nejvíc v paměti povídky Přišla jsem si jen zatelefonovat a Stopa tvé krve ve sněhu, ale jsou tu i další nezapomenutelné kousky, jež na každého budou působit jinak. U mě v žebříčku rozhodně vede nostalgické Letadlo se spící krasavicí a pak kouzelně surrealistické Světlo je jako voda.

kniha: Šestá hlídka - Lukjaněnko, Sergej
Gaarq | *** | před 35 dny

vše se chýlí neodvratně ke konci. autor se snaží smotat všechny nitky do uzlu, aby se mu příběh netřepil. nu, jak se mu to daří? žádná sláva. základní motiv působí dost násilně, filozofické vysvětlovačky jsou o třídu horší, než na co jsme u mistra zvyklí. pořád je tu spousta malý dobrých příběhů, ale celek skřípe. lukjaněnko, pokud něco umí, tak psát, jeho postavy jsou živé, dialogy přirozené, sem tam trefná poznámka. často docela dobře odhaluje, co se děje v hlavě vzdělaného a přemýšlivého rusa; exotika, ale ne úplně jako výlet na havaj, spíš návštěva kremelského mauzolea. nicméně je poznat, že uzavření jeho příspěvku k hlídkám (autor popustil svět v plen jiným autorům) si vyžádalo několik bohů ze stroje (malá vykrádačka duny a u pár scén si člověk nemůže nevybavit českého velikána járu cimrmana „já totiž nejsem tvůj otec. jsem tvůj syn.“). co autorovi přiznám je zajímavý konec – tak, jak je podán a jak jsem si ho přežvýkal, je to zajímavý skoro postmoderní dialog se čtenářem, který by si zasloužil lepší omáčku. nuž, naši milí hrdinové světla a tmy, světla se tlumí a opona padá.

ps. také jsem si snad poprvé v hlídkách všiml nedobrého překladu, často nepochopení originálu a tím špatný překlad víceznačných slov (ток – tok/proud v elektronice, to si teď vybavuju jediné).

kniha: Nihal ze Země větrů - Troisi, Licia
trudoš | ** | před 35 dny

Jednoduchá fantasy plná oblíbených motivů, ovšem bez špetky invence. Tedy kromě rozpracované historie, která však působí dojmem, jako by si jí Licia Troisi léta pilovala ve školní lavici. A přestože se román čte tak lehce, jak si lze jen přát, ta prvoplánovost pro mě byla drobet ubíjející. Zápletka neměla prakticky čím překvapit a množství kýčovitých motivů by se nevešlo ani na zánovní valník. Celek pak působí jako scénář počítačové hry, se všemi oblíbenými ingrediencemi, co jich žánr jen snese.
Bohužel, výsledný dojem nezachraňuje ani průměrná stylistika, ani ledabylé pojetí funkčních detailů, kdy si spisovatelčina fantazie dělá co chce, nehledě na rozpory a nesmysly. Přičemž hrdinka, jíž cloumá puberta od hlavy až k patě, tomu taky moc nepřidá. Nihal buď řve na všechny kolem sebe kvůli různým nepravostem, nebo řve o samotě nad nespravedlností osudu, který si sama zvolila. A její vztah se Sennarem? Větší párek zamilovaných pitomců jsem už dlouho neviděl. Tož uvidíme co na to další díl.

kniha: XB-1 2015/10 - kolektiv autorů
yerry | *** | před 37 dny

Priemerné hororové číslo, ktorého najlepším počinom je obálka. Po dlhšom čase u mňa neprepadla ani jedna poviedka, a to oceňujem. Ďalším aspektom u mňa je, že domáce poviedky tentoraz hodnotovo porazili tie zahraničné od zavedených autorov. Tou najlepšou bola baladická poviedka od Zuzany Komprdovej: Stopy v písku ,v tesnom závese za ňou nasledovaná mikropoviedkou Psí měsíc od Boženy Čechalovej. Z tých zahraničných stojí za zmienku Skládací muž od Landsdalea.

Román z roku 1992 se nese v duchu příznačného humoru Terryho Pratchetta, oproštěného pouze o šílenou zeměplošskou imaginaci. Autor se drží při zemi alespoň co se základních kulis týče, ovšem stran děje, to už je jiná. Hodně přitom oceňuji, jak bez problémů dokázal najet na mládežnický smysl pro nesmysl a zároveň příliš nerozmělnit vyprávění, takže není moc šancí se u něj nudit. Nakonec jedinou slabinou je ústřední motiv počítačových her – těch dvacet let je tu prostě znát. Žádný internet, žádná wi-fi, žádný bluetooth. Naopak sousta disket a vědro trpělivosti při načítání. Čas je holt neúprosný. Nostalgie ovšem parádní.
Samotná koncepce zápletky je jednoduchá a stojí především na kouzelném vykreslení party nerdů v době, kdy to ještě nebylo příliš cool. Sice si pan Pratchett úplně nevěděl rady s přenosem dětí do počítačového univerza, a tak mu to trochu skřípe, ovšem jenom skutečný rejpal by se zabýval takovou podružností. V důsledku veselá jednohubka se špetkou filozofie na jeden večer.

kniha: Poločas rozpadu - Kotleta, František
Vlask | **** | před 38 dny

Určitě lepší než úvodní díl, což byla vlastně urbanka s menší cestou mezi aglomeracemi. Dvojka se vrhla do náruče toho pravého nukleárního postapa, kde si nikdo přívětivé náruče zbytků civilizace neužije. Takže spousta cestování divočinou, pozůstatky války všude okolo, divoké kmeny a nesmí chybět fanatická sekta, ze které se zhrozí příznivci stolování na úrovni, ale hlavně feministky.

kniha: Plíseň - Pettersen, Siri
Vlask | ***1/2 | před 38 dny

První polovina je celkem napínavá, zejména ženská linie. Mužská dost zaostává. Překvapila kompletní výměna světa a vyjasnila se trochu situace s božstvy. Bohužel v závěru jsem se začínal nudit a prapodivně vyřešené spory tomu moc nepomohly.

kniha: Protože se stmívá - Rečková, Jana
Vlask | *1/2 | před 38 dny

Sbírka povídek zcela jistě ne určená pánům. Styl psaní u většiny kusů (pár vyjímek se najde) je silně ženský a jak se říká, že ženy se neumí vyjádřit jasně a jdou na vše okolo, tak tu to máte v plné palbě. Málo se toho vysvětluje, dost je toho neukotveno ve světě a básnické, či přímo psychedelické výjevy nejsou vyjímkou, ale často pravidlem. Tato kniha je pro čtenáře co ocení hrátky se slovy, atmosférou a charaktery, zato příznivci akce se budou k smrti nudit.

kniha: Svědectví - King, Stephen
Methat | **** | před 38 dny

Táto kniha sa oplatí čítať (pre väčší efekt) v čase vtáčej/prasačej chrípky.

Vraj Svědectví malo mať o 400 strán viac. Vďaka za to, že kniha má „len“ tisícovku. Už to je na hranici znesenia a King niekedy zbytočne blábolí a pridáva ďalšie detaily postavám, aby ste si ich vedeli živo predstaviť a lepšie sa s nimi stotožnili. V tomto s ním súhlasím. King má postavy vždy stopercentné. Ale ten zvyšok trochu pokulháva ako jedna z hlavných postáv na konci.

Čakal som väčšie post-apo. Podľa ohlasov a recenzií som čakal väčšiu pecku. Ale keďže už ako-tak poznám Kinga a mám prečítané okrem TO, ktoré práve beží v kinách, aj iné jeho knihy, vedel som, čo približne mám čakať. King sa postavám venuje príliš svedomito, v prvej časti (z troch) sa celá epidémia rozbieha, nachádzame sa ešte pred ňou a ku každej hlavnej postave sa autor pozastaví a podrobne nám ju predstaví. A to, ako potichu a neškodne sa celá epidémia spustí je na knihe to najdesivejšie. Že sa to môže ľahko stať aj nám, nie je pohýb (aj keď my sa vyhladíme inak). Prvá časť je výborná.

Druhá časť je oveľa pomalšia, sledujeme vývoj novej (dobrej) spoločnosti, ktorá opravuje poničený svet, obnovuje elektrimu a riešia sa hlavne vzťahy a chod spoločnosti. Tretia časť je podľa mňa najlepšia, pretože zistíme čosi aj o hlavnej zápornej postave a jeho spoločnosti a začína prituhovať. A na záver sa oplatí počkať (alebo skôr dočítať), ten stojí za to.

Aj tak musím zhodnotiť, že sa mi King viac páči v roli spisovateľa poviedok alebo rovno jeho pseudonym Richard Bachman. Nesedí mi u neho takéto vážne sci-fi s množstvom postáv, aj keď Svědectví sa čítalo výborne a vôbec som sa u neho nenudil. Ale tých stran a kecov bolo príliš. Asi si dám od Kinga na čas oddych (aj keď som si pred mesiacom kúpil všetky knihy Temnej veže).

Najlepšie postavy: Fran, Larry, Harold a Popeláč

kniha: Zloděj úsvitu - Barclay, James
trudoš | *** | před 38 dny

Není nic lepšího, než když příběh začne válečnou vřavou. Což dost svědčí o faktu, že zas tak moc náročný nejsem. Naneštěstí, jak se James Barclay hezky rozehraje, další vývoj už tolik sympatický není. V mnohém sice připomene tvorbu Davida Gemmella, ale hodně říznutou stylem dungeons & dragons, tedy putováním po světě, sbíráním artefaktů a bojem s nepřáteli. Bohužel ta omáčka má na čtyři sta stran a to je chvílemi ubíjející – obzvláště když víte, že se děj nepohne dříve, než skupina zkompletuje propriety důležité k vytvoření superkouzla, jež by mohlo zastavit jejich nepřítele. Anebo zničit svět. Což je alespoň v tomhle ohledu milá změna oproti zaběhnutým standardům. Každopádně, jak se autor snaží zápletku průběžně komplikovat, poměrně nekompromisním způsobem likviduje hlavní hrdiny, takže o zábavu je postaráno. Minimálně díky tomu je Zloděj času příjemnou zahálkou, přestože to občas kazí nepochopitelné, nebo lépe řečeno nepravděpodobné zvraty. Ale stále lepší než fantasy romancí do oka.

kniha: Čarodějky na cestách - Pratchett, Terry
Rezaria | **** | před 39 dny

Čarodějky na cestách mi daly celkem zabrat. Prvních asi 30 stránek jsem musela číst dvakrát, abych se nějak zorientovala a začetla. Zrcadla a pohádkové příběhy mě totiž dvakrát neoslovily. Když jsem ale ten poměrně kostrbatý začátek překonala, začala jsem se bavit. Zdědit kmotřičkovství totiž není jen tak, navíc když vám Bábi Zlopočasná a Stařenka Oggová dýchají za krk. A kmotřičkovská hůlka očividně zvládá jen dýně. Napojení a odkazy na všemožné legendární pohádky a Pratchettovy svérázné čarodějky daly dohromady ten správný zeměplošský guláš, který sice místy chutnal po močálu a voodoo, ale nepřejedl se. Po dlouhé době jsem zeměplošskou knihu dočítala s nadšením a měla jsem chuť pokračovat dál. Jo a Esme s Gytou na plese fakt válely!

kniha: Nesvatý otec - Dvořák, Marek
snop | *** | před 39 dny

Takova mila novela ze zivota neprilis svateho kneze. Je to celkem atmosfericke, lehce se to cte a bavi to. Druha vec je, ze autor jeste neni uplne vypsany, takze to obcas trochu skripne, a ze cele knize by slusel bud dvakrat vetsi, nebo dvakrat mensi rozsah.

Nečítal som poviedku, ale pravdepodobne bude o mnoho lepšia. Román mi prišiel až zbytočne rozťahaný, plný nezáživných pasáží,.

kniha: Alchymistův syn - Booth, Martin
trudoš | **1/2 | před 41 dny

Nenáročný děj, velká písmena, nemnoho stránek a kratičké nahlédnutí do záhad alchymie – to je prakticky nejstručnější charakteristika novely Martina Bootha. Jde o jednoduché dobrodružné dětské čtení, které (a tady jde jen o přirovnání) připomíná některé starší příběhy Čtyřlístku. Dvanáctiletý Sebastián díky magické látce hibernuje a v průběhu staletí se probouzí vždy, když svět začne ohrožovat nebezpečí ztělesněné ďábelským de Loudéacem. V jeho boji mu tentokrát zdárně sekundují mládežnická dvojčata, která však nakonec sehrají pouze druhé housle a v příběhu jsou jen proto, aby měl kdo vyprávět Sebastiánův osud.
Autorova profesionální deformace z tvorby populárně naučné literatury se odráží na úsporném prostoru, do kterého se pokusil nápaditý příběh vložit. Kvůli tomu se kvantum informací nepříjemně tluče se stručností děje, který by si jinak zasloužil rozvést. Nicméně to určitě není problém, který by dětské čtenáře měl odradit. Ty starší ovšem lehce strohý náčrtek dost možná neuspokojí.

kniha: Homo špiritusus - Pilipiuk, Andrzej
Benetka | **** | před 41 dny

Jelikož autor poněkud trpí nadprodukcí,aneb jak už to tu někdo někde poznamenal – je to zkrátka grafoman,a vzhledem k tomu,že hlavní hrdina je furt a pořád jenom ten jeden,mohlo by se zdát,že se to odráží na kvalitě povídek.Leč není tomu tak.Stále je to velmi zábavné počtení!I když jak už jsem tu u Andrzeje psal – jistá nevyrovnanost povídek je zcela evidentní…Já jsem teď přečetl 4 jeho knihy během srpna – vždycky sedl na kolo,jel k hospůdce na zahrádku a kombinoval Pilipiuka s pivem (vřele doporučuji!),a přitom se dobře bavil! :)

kniha: Věšet každý může - Pilipiuk, Andrzej
Benetka | **** | před 41 dny

Příjemné oddechové čtení plné svérazného humoru.Občas autor uplatňuje do textu i na žánr fantasy docela originální nápady.Jediná věc která maličko kazí celkový dojem je určitá nevyrovnanost jednotlivých povídek.Tomu se však nemůže vyhnout snad žádný spisovatel…

kniha: Nikdykde - Gaiman, Neil
Benetka | ***** | před 41 dny

Tak trochu jiná fantasy,tak trochu jiný příběh.A autorovi nelze upřít,že umí vyprávět velmi poutavě.Vždyť knihu jsem přečetl za 1 den!Děj mě prostě vcucnul a už nepustil.Proto také plné hodnocení.Možná je jen malinko škoda,že nebylo plně využito tohoho potenciálu,toho nepřeberného množství nápadů které bylo do knihy vloženo.I když si uvědomuji,že by to pak asi mělo jednou tolik stránek! :) A také bych si chtěl přečíst pokračování – jak to bylo dál s Dvířkou a Richardem… ;)

V roce 2014 vybuchla munice ve skladu ve Vrběticích na Zlínsku a munice a zbraně se se rozletěly po areálu. Areál se sklady je stále ohrazený a stále plný munice, která hrozí výbuchem, proto ho nepřetržitě hlídá policie a ochranka. Přesto dva čeští „stalkeři“ do areálu chodili a odnášeli samopaly a možná i jinou munici či zbraně. Máme tak „stalkery po česku“.

kniha: Šest vran - Bardugo, Leigh
snop | ***1/2 | před 42 dny

Asi bych dokázal dát i 80 %, kdybych byl žena. Dobře vystavěný svět i příběh, trochu to připomíná Lockeho Lamoru. Na mě je tam ale těch citových rozervaností až příliš. Tři páry jdou vykrást banku, dalo by se říct. Byť tedy ten třetí, homosexuální, je spíše v začátcích, kdežto ty druhé dva, to je rozervanost jak pověstný klín skal, pod kterým hučí řeka. Dočkáme se spousty srdcervoucích flashbacků, nicméně i spousty akce a heistu ve stylu Ocean's eleven. Rozhodně výhodou je, že příběh je uzavřený, byť tedy s cliffhangerem, ale to jenom otevírá prostor pro druhý díl. Pokud vám tedy trochu romantiky nevadí, jděte do toho. Pokud se vám u popisu, jak se jeho mužná hruď otřela o její tvář a ona z toho je celá nesvá, asi vynechejte… ale přijdete o celkem vtipný děj plný zvratů a podvodů v podvodech jiných podvodů.

kniha: Dracula - Stoker, Bram
Lokina | **** | před 42 dny

Knihou jsem opovrhovala, když jsem byla mladší, ale jak přibyly léta, knihu jsem si vybrala do povinné četby. A mohu říct, že Stoker předčil svoji dobu. Příběhu nechybělo napětí, po které vám strachy přešel mráz po zádech. Kniha se díky deníkovým záznamům a dopisům četla úplně sama. Za mě dobrá, mrazivá klasika, kterou by si měl přečíst každý fanoušek hororového žánru.

kniha: Paní půlnoci - Clare, Cassandra
Lokina | ***** | před 42 dny

Už dlouho jsem laškovala s myšlenkou přečíst si Nástroje smrti. Když se mi naskytla příležitost přečíst si Paní půlnoci, vůbec jsem neváhala. A kniha o dalším příběhu ze světa lovců stínů, se mi strašně zalíbila. Příběh byl poutavý, napínavý a magický svět nefilim, démonů a kouzel mě dokázal upoutat tak, že jsem kolem nic jiného nevnímala. Emma mi přišla jako správňácká hrdinka, pro mě byla sympatická, měla bojovnou duši a kousek drzosti a pro své blízké by udělala cokoliv. Co mi přišlo líto, byl ten konec, kdy učinila za mě těžké rozhodnutí, protože jí k tomu vedla nevyhnutelná a nebezpečně vyhlížející pravda. Jen mi stačí doufat, že to autorka nějak vyřeší, protože Emma a Julián by pro mě tvořili tak hezký, stabilní a milý pár. Už teď se nemohu dočkat dalšího dílu a já se zase ponořím do úžasného světa lovců stínů. A abych si ten čas zkrátila, přečtu si Nástroje smrti, protože tahle kniha mě přesvědčila, že je to jistá záruka kvalitní a uchvacující četby.

Kniha poplatná době svého vzniku, protože dnes už se jednoduše píše jinak a naštěstí lépe. Russell Blackford se snaží uhranout temnou atmosférou, ve které se to rozporuplnými hrdiny jen hemží, jenže té rádoby temnoty je tolik, že to celé sklouzává k trapnosti. Připadal jsem si jak na metalovém koncertu, kde se pro všechnu tu metalovou image nějak zapomnělo na hudbu. A tak se děj plácá z místa na místo, aniž by člověk pochopil smysl toho kterého zvratu. Motivace postav jsou přitom jak nakreslené a je jich tolik, že orientace mezi nimi je málem nemožná. Kdykoliv to pak už vypadá, že se konečně rozjede nějaká zápletka, autor to úspěšně zazdí dětinským přetahováním se o Prorokovo žezlo. Vlastně jediné, co jsem si skutečně užil, byly bitvy – správě monstrózní, zběsilé, obludné a krvavé a všechno to navíc má ostny, rohy, zuby a čepele. Prostě nádhera, jakoby mi znovu bylo dvanáct. Škoda že dnes nejsem víc emo nebo gothic, protože pak by pro mě Pokušení krále čarodějů nebylo takovým utrpením.

Dlouho jsem váhal mezi sedmdesáti a osmdesáti procenty, ale nakonec jsem dal vyšší hodnocení za péči, které se knize dostalo po grafické stránce. Oproti o dva roky staršímu Mrtvému v parovodu je tu steampunk organičtější a najdou se tu minimálně tři vynikající věci.

Mám v úctě autory, kteří na ploše povídky dokáží kromě postav, zápletky a pointy ještě jen tak mimochodem načrtnout fungující svět, a tak mi učaroval Starý Jack od Lukáše Hermy, kde se létá vzducholoděmi mezi ostrovy v oblacích. Lehce ulítlý ohledně charakteru postav (prozrazovat v čem by znamenalo spoilovat) je i Podraz v Lost Hope, jinak steampunková noir detektivka. Spíš rekvizitou je vzducholoď v historické fikci Tomáše Bandžucha Konec věku páry, která stíhá líčit zajetí českých vzduchoplavců ve Francii současně s mocenskými intrikami mezi Ruskem, Německem, Francií a Zeměmi Koruny české – škoda jen až příliš překombinovaného závěru.

Svébytné světy a dobré příběhy, které mě ale už neposadily na pozadí, představují i Ondřej Páleník v Úhlu poslechu a Daniel Tučka ve Dni, kdy se město zastavily. A aspoň zmínit si zasluhují Igor od Jana Dobiáše, ve kterém je sice od začátku všechno jasné a čtenář se nedočká ani jednoho překvapení, ale stejně se dobře baví, a Medkův (jako vždy) stylový Paraboloid inženýra Barina, ve kterém je sice úplně zbytečný romantický prvek, ale zato v pointě pěkně kombinuje jednu ze základních veličin hororu s jednou historickou událostí. I zbytek povídek je spíš nadprůměrný, o čemž svědčí to, že asi nejslabší je příspěvek vždy solidního řemeslníka Vlada Ríši.

Suma sumárum: Po grafické stránce nejlepší a po obsahové jedna z top pěti (možná top tří) českých antologií, s nimiž jsem měl doposud tu čest.

kniha: Mrtvý v parovodu - Ríša, Vlado
Ninsangil | *** | před 43 dny

Přečetl jsem za sebou Mrtvého v parovodu a o dva roky později vydanou antologii Excelsior, gentlemani! a Mrtvý mi z toho nevychází úplně nejlíp. Po řemeslné stránce všechny povídky slušné (především Medek a Nováková byly hezké stylovky), ale na většině bylo znát, že jsou na objednávku na dané téma, přičemž u některých jsem si říkal, že by jim bez násilně vecpaného steampunkového elementu bylo líp. Nejvíc pohromadě podle mě držely šílené, ale originální Pási spási od Martina D. Antonína, které jsem původně chtěl přestat číst kvůli až přehnaně svébytnému jazyku, ale nakonec jsem byl rád, že jsem vydržel, protože jsem se královsky bavil, a Pecinovského lehounkou rukou napsaná holmesovská parodie Mrtvý v parovodu. Příjemně překvapilo ještě Čestné slovo od Lucie Lukačovičové (od které se mi zatím nikdy nic nelíbilo), které má výborně načrtnuté prostředí i postavy a je poutavě napsané, i když pointa se u mě minula účinkem. U zbytku povídek kvůli slabým nápadům a ještě slabším pointám za dva-tři týdny už nebudu vědět, o čem byly.

kniha: Podsvětí - Šefara, Michal
SONP | ** | před 43 dny

Podsvětí není klon Gluchovského Metra 203X, ale spíš nepodařenou variací na Gaimana nebo Renčína. Nápad s pražskou podzemní dráhou coby antickým podsvětím je sice zajímavý, ale mě tedy za srdce nějak nevzal. A to mám metro rád (možná právě jen proto jsem to celé dočetl)! 2/3 knihy nadto nemá v podstatě žádný děj, jde o útržkovité historky ze života hlavních postav. Ty navíc byly jen stěží uvěřitelné – vědkyně pracující v nadnárodní farmaceutické společnosti, která se chová jako puberťačka? Stárnoucí předák metra coby expert na starořeckou mytologii? Ani tu Prahu coby doutnající bojiště policie, gangů a demonstrantů jsem autorovi neuvěřil. Poslední třetina knihy sice měla jakýs takýs spád, ale stále žádná sláva. Chcete-li českou urban fantasy, přečtěte si radši Městské války. Tohle byla pro mě rána vedle.

kniha: Mágův konec - Feist, Raymond E.
Speedemon | **1/2 | před 43 dny

Zazvonil konec a pohádky byl konec. Nutno podotknout že KONEČNĚ! Bohužel mě autor už tolikrát zklamal a znechutil, že už mu ten finální sentiment nežeru. Více než pětisetstránková bichle má víc vaty než užitečného obsahu. Kombinace osudové apokalypsy (Pug a spol.) a válka o Království (Hal s bratry, James a spol.) jsou tak rozdílné a nijak na sebe nenavazují, až je to jako ve většině ostatních knih, rušivé. Finále bylo docela fajn, nicméně spousta postav vyšuměla do ztracena (Amirantha, Sandreea, Arkan, Laromendis a Gulamendis). Někteří se dočkali jen pár řádků, na některé se snad zapomnělo úplně. Osobně nechápu k čemu byl v příběhu Arkan. V minulých dílech dostal nějaký účel, který zde vyšuměl úplně do ztracena. Pan Feist tímto uzavírá obrovskou kroniku svého světa v čele s hlavní postavou. Epilog je správně dojemný a funguje z celé knihy asi nejvíc. Bitvy a akce jsou taky fajn. Jak se však začne filozofovat a vysvětlovat různé principy, celé se to rozpadá pod rukama. Za mě bohužel na víc než průměr jít nemůžu. Nebýt to úplné finále, jsme ještě níž…

kniha: Zánik Impéria - Scalzi, John
trudoš | ****1/2 | před 44 dny

Dá se napsat space opera o dvě stě padesáti stranách s akcí i přesahem? Dá, Zánik Impéria je toho jasným důkazem.
John Scalzi opustil svět Koloniálních válek a vrhl se do nového cyklu s vervou grizzlyho na kokainu, přičemž tentokrát je hodně znát, že si dopředu promyslel, jak vývoj událostí vést a k čemu směřovat. Děj je tak osekaný na nezbytné minimum a příjemně bezprostřední postavy dělají z jinak tradiční hry o trůn rozpadajícího se impéria zábavnou podívanou. Skvělým prvkem je přitom hrozba katastrofy apokalyptických rozměrů, která je stejnou měrou neodvratná, jako neuchopitelná.
Autorovou obchodní značkou jsou ovšem živé dialogy a na těch i zde stojí většina atraktivity. Scény s neurvalou Kivou Lagosovou pak patří k těm, jež by si zasloužily souhrnné vydání. Bohužel, nutnost humorné konverzace se dost podepsal na tom, že všichni mluví jak jim zobák narost, což nejvíc ruší především ve společenských kruzích vysoké šlechty. Na druhou stranu možná právě díky tomu mě to celé tak bavilo.

kniha: Pastýřská koruna - Pratchett, Terry
Gaarq | *** | před 44 dny

tonička bolavá jako óbrbosorbaba, spousta elfů, ten čarodějka a něco smutných zpráv.

tahle kniha se mi četla špatně od začátku. napoprvé proto, že je opravdu poslední svého druhu. napodruhé, je to, žel, poznat a to nejen proto, že jde vlastně o torzo, byť více méně ukončené. nápady jsou super, zasmál jsem se několika vtípkům, ale explicitnost příběhu je hodně, hodně velká. bylo poznat už i na páře, ale tady je to ještě výraznější. chápu proč, ale i tak. nicméně, můj obdiv patří autorově vůli, která byla silná jako ty jeho oblíbené lokomotivy.

kniha: Železný grál - Holdstock, Robert
louza | ****1/2 | před 44 dny

Jestli se první díl Merlinova kodexu dal charakterem přirovnat k Branám. Tak Železný grál má hodně blízko ke kodexové verzi Lavondyss. Děj se z prosluněného Řecka vrací na ostrov Albu (starověká Anglie), kam postupně doputují všechny skupinky znesvářených hrdinů, každá sledující svůj vlastní cíl. Těžištěm děje je osud hradiště Taurovinda. Na přetřes přichází Urthův klan a řeší ze zejména kdo, nebo co a proč napadlo keltské hradiště. Celá kniha je podstatně keltštější, než názvem podchycená Keltika, která byla paradoxně postavená spíše na řecké mytologii. Magie lesa tu není tak hmatatelná jako v předchozích Holdstockových introvertních knihách. Text je výpravnější stále s tahem na branku. Minimálně konec v podobě výletu do země mrtvých s rychlým sledem mytologických obrazů však vyzkouší čtenářovu pozornost, intelekt a představivost. Kniha je o stupínek náročnější než předchozí část a příběh jako takový vlastně z velké části uzavírá.

kniha: Úkol přežít - Machaněnko, Vasilij
cerb | ****1/2 | před 44 dny

Přestože děj není nijak originální a v zásadě nepřekvapí, můžu knihu doporučit, je napsána řemeslně velmi dobře. Mám slabost pro knihy kdy se hlavní hrdina vyvíjí i když je to jen postava v rámci RPG hry.

12345678910poslední (326)13031 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu