RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (326)13022 příspěvků celkem
kniha: XB-1 2015/06 - kolektiv autorů
yerry | *** | před 61 dny

Toto číslo zachraňujú okrem publicistiky hlavne dve skvelé poviedky: Černé povětří od K.S. Robinsona a Obnova od E. Skálovej…

kniha: Stráž času - Anderson, Poul William
tiradentes | ***1/2 | před 61 dny

Celkovo som dal 70%, čo stiahli dve slabšie poviedky. Bez nich by bola celá zbierka vynikajúca. Čo sa týka historických reálií je kniha perfektná.

Stráž času

  • Dobrý a svižný úvod do sveta Stráže.

Odvaha být králem

  • Jedna z lepších poviedok s dobrým dejom.

Gibraltarské vodopády

  • Jednoznačne najslabší kus, v podstate úplne o ničom, i keď zručne napísaný.

Jediná hra ve městě

  • Nebyť konca „deus ex machina“, bolo by to takmer dokonalé.

Delenda est

  • Úroveň trochu zrážala naivita hlavnej ženskej postavy.

Slonovina, opice a pávi

  • Prvá poviedka s časovými teroristami. Dobrá akcia a vynikajúci záver.

Smutek Góta Odina

  • Skôr taký historický exkurz, bohužiaľ zbytočne rozťahaný.

Hvězda moře

  • Romantika a spiritualita poviedke dosť uškodila.

Rok výkupného

  • V tejto zbierke jednoznačný majstrštik. Akcia od začiatku do konca, vynikajúci záver a don Luis Castelar neskutočne parádny (nadpriemerná inteligencia v spojení s náboženským fanatizmom a hlupáctvom jeho doby bola neuveriteľná).
kniha: Temné poledne - Korněv, Pavel
Vlask | ***1/2 | před 63 dny

Samé běhání po městě a nic moc se neděje. Do toho spousta soupeřících frakcí, jejichž jména, postavení a vzájemné vztahy jsem už stihl od minula zapomenout. Takže celkem nuda až na vydařený závěr…

kniha: Zimní přízraky - Mosse, Kate
ippokorny | nehodnoceno | před 63 dny

Kniha se, jako obvykle u Kate Mosse, odehrává paralelně v roce 1933 a v roce 1329. Zápletka je jednoduchá a možná bylo vhodnější ponechat na záložce obálky jen první odstavec. Ale i když známe děj, můžeme sledovat, jak hrdina dochází k poznání, co je jeho zážitek a co sen.

kniha: Soumrak Camelotu - Francová, Karolina
tiradentes | ** | před 63 dny

Ani nie tak slabé, ako skôr nezáživné čítanie, ale to je skôr dané tým, že Camelot celkovo moc nemusím. V podstate ma bavila iba tá časť, kde chcípol Lancelot. Věk mloků je u mňa jednoznačne lepším autorkiným počinom.

kniha: HEX - Heuvelt, Thomas Olde
trudoš | ***** | před 63 dny

Čeho si na HEXu cením nejvíc, je nápad. Ač Thomas Olde Heuvelt pracuje s tradičním motivem prokleté čarodějnice, jež dává zabrat jedné obci na konci světa, šikovně přetavil tohle obehrané téma do podoby, které bez problémů dokáže zadělat na nejedno doživotní trauma. Dokonalé na tom je, že zpočátku vyprávění působí jako bohapustá komedie v originálním aranžmá. Ta se ale polehoučku proměňuje ve strašidelnou noční můru, která graduje s každou další stránkou, aby vyvrcholila v makabrózním kataklyzmatu hodným nejlepších děl Stephena Kinga. A přestože je to v mnoha ohledech nechutně zvrácené a chladnokrevně brutální, vůbec nejde o krvavě prvoplánovou podívanou. Naopak, každý zvrat je promyšlen tak, aby v přesně ten správný moment přirozeně zaklapl do finálního celku. Nejvíc přitom jásám, že si autor vyhrál se všemi možnostmi, které mu jeho zakleté městečko nabízí, a dokázal s tím vybudovat řádně nekompromisní drama. Za mě jeden z nejhrůzyplnějších literárních zážitků posledních několika let.

kniha: Pes, kocour a sirotek - Kalenda, František
MartinJ | *** | před 64 dny

Napínavá a současně i celkem vtipná kniha spíše pro děti (četli jsme s 9-ti letou dcerou). Jinak docela vážný a napínavý příběh o putování Martina, který přijde náhle o celou rodinu a musí se starat sám o sebe, je vtipně prokládán glosy mluvících zvířat. Zvláště kocour Róza stojí opravdu za to.

Minimálně jednu hvězdičku bych strhnul za závěr (poslední dvě stránky), který mi dojem z celé knihy poněkud pokazil a který se zbytečně pouští do nadpřirozených vysvětelní, i když by se podle mě realistické vysvětlení bývalo hodilo více. Za to bych jednu * ubral.

Na druhou stranu jsem už dlouho neviděl knihu s tak pěkným grafickým zpracováním, za to by si Pes, kocour a sirotek klidně jednu hvězdičku navíc zasloužili (takže zejména pro mladší ročníky klidně 4*).

kniha: Ordál - Kalenda, František
MartinJ | **** | před 64 dny

Kniha se dobře čte, hlavní hrdina je sympaťák. Má se jednat o středověký detektivní příběh. Detektivní linka není nijak silná, ale záhada, jejíž rozuzlení alespoň malé překvapení přichystá, na čtenáře čeká a místy je kniha díky tomu docela napínavá. Jsou tam vlastně dvě dějové linie, jedna u Samuela doma, druhá u jeho strýce. Ta první by si určitě zasloužila více pozornosti a zůstalo v ní námětu možná na celý další díl, tak uvidíme, jestli autor nemá s odvážným Samuelem a sličnou Erzsébet ještě nějaké plány. Tahle dvojice dává tušit, že se dočkáme i romantiky a lásky. A skutečně, dojde jak na pubertálně rozpustilé, tak na dospěle vážné zamilované scény. A ještě musím zmínit až hororové pasáže a někdy až příliš drsné historky o sadistickém dědovi Erzsébet. Skoro je až s podivem, co všechno se do takové útlé knížky vešlo.

I když kniha cílí spíše na čtenáře ve věku Samuela (což už není můj případ :-) i tak za mě 4*.

kniha: Konec kruhu - Egeland, Tom
trudoš | ***1/2 | před 64 dny

Dvě věci se norskému spisovateli Tomu Egelandovi upřít nedají – má talent vyprávět a má to v hlavě srovnané. To první pochopíte v průběhu deseti stran, to druhé oceníte v závěrečném doslovu, ve kterém mluví o fabulačním kouzlu konspiračního thrilleru.
Konec kruhu si tak mou oblibu získal se vším všudy – správně trhlá hlavní postava, ich-forma vyprávění, mystická zápletka. Bohužel po sympatickém rozjezdu se do konce příběhu už spíše polemizuje, než že by probíhala nějaká akce. I sám autor přiznává, že jde o román o zločinu bez zločinu, což se na něm dost podepisuje. Archeolog Bjørn Beltø sice hned zkraje uzme padouchům tajemný artefakt, jenže následně jen chodí z místa na místo a ptá se všech možných individuí, co že by ve schránce mohlo být. Ano, on ji celou dobu neotevře – vnitřek by mohl dojít úhony.
Díky tomuhle nedostatku u mě kniha dost klesla, to ale nic nemění na tom, že jste-li již přehlceni Robertem Langdonem nebo agentem Pendergastem, můžu ji s čistým svědomím jen doporučit.

kniha: Rajské fontány - Clarke, Arthur C.
Durgas | **** | před 65 dny

Skôr kronika budovania, ako nejaký veľmi dejový príbeh, čo prvej polovici hodne uberá na pútavosti. Orbitálny výťah je ale môj obľúbený koncept, takže mne to stačilo. Druhá polovica je už lepšia a posledná časť s (SPOILER) haváriou je už naopak pútavá a napínavá dosť.

kniha: Slyším tě všude - Willis, Connie
jirikk | ****1/2 | před 65 dny

Willisová zejména v první části románu používá svou oblíbenou techniku, k dokonalosti přivedenou zřejmě v Rokli šeré smrti – hrdinka neustále něco nestíhá, zběsile pobíhá (především v labyrintu chodeb firmy, kde pracuje), pronásledována jak kolegy (respektive především koleginěmi – drbnami), tak opravdu vlezlými členkami vlastní rodiny. Přeci jen se ale řeší poněkud méně závažné téma než je smrt, které se věnují její majstrštyky (Rokle a Kniha posledního soudu), snad proto účinek knihy není tak absolutně drtivý. Přesto patří tradičně ke špičce, je jen škoda, že v překladu známe z jejího díla pouhou menšinu.

kniha: Ostré stříbro - Abnett, Dan
Speedemon | ***1/2 | před 65 dny

Za mě spokojenost. Je to pořádně špinavé a krvavé jak se na W40 sluší a patří. Postavy mám čím dál radši a proto je škoda, že se blížím k poslednímu vydanému dílu v češtině a pak budu muset čekat. Když pominete nějakou hlubší logiku (viz komentář nade mnou), tak se budete dobře bavit protože díky tomu je každá kniha trochu jiná a střídání lokací a bojišť je osvěžující. Jo a Cuu je fakt pěkná svině, doufám že zhebne opravdu hnusnou smrtí :)

kniha: Tajemství posledního nacisty - King, Iain
trudoš | **1/2 | před 65 dny

Tajemství posledního nacisty není špatné, ale přiznám se, že mě poměrně brzy začalo udit. Napsané je to dobře, ale jako by Iain King neměl příliš promyšlenou synopsi, takže ač se průběžně snaží zaujmout málo známými fakty, základní dějová linka postupně ztrácí logiku. Nehledě na to, že příběhu chybí sympatický hrdina. Téhle role se sice zpočátku zhostí Myles Munro se svými netradičními názory na válečné konflikty, jenže rychle se ukáže, že ničím výjimečný vlastně není. O to spíš, že je záhy začleněn do čtyřčlenného týmu, takže jeho osobitost bere definitivně za své a hrdinou se stává celý kolektiv, přičemž ten to se sympatiemi už nevyhrál vůbec. Samotné pátrání po mocné nacistické zbrani je pak jen další obdobou románů Dana Browna, se záměrem projet se po Evropě a sdělit čtenáři pár zajímavostí o nacistickém Německu a koncích 1. i 2. světové války. Bohužel, ústřední motiv se nakonec rozpadne pro účelový nesmysl a konspirační závěr celé vyprávění hodí do roviny absurdní pohádky.

kniha: Dóm řetězů - Erikson, Steven
trudoš | ***** | před 66 dny

Tak se nám další kolečka v soukolí osudu pohnula vpřed. A ne právě tím pohádkovým směrem.
Čtvrtá kniha z desetidílného Malazského cyklu je znovu protkána tolika příběhy, že není v lidských silách je srozumitelným způsobem popsat tak, aniž by mozek nevytekl ušima. Každopádně bych čtenářům doporučil před otevřením románu znovu nahlédnout do Vzpomínek ledu, a především pak do Domu mrtvých, na který Dóm řetězů navazuje. Určitě to pomůže v orientaci mezi postavami a souvislostmi, ke kterým se tentokrát autor hodně vrací.
Steven Erikson jinak opět potvrdil, že mu post krále moderní fantasy patří zcela oprávněně. Odmítá se pohybovat v mezích spotřební fantastiky, přičemž jeho pojetí žádným způsobem nebourá zaběhnutá pravidla, a zároveň je originální ve všech směrech. Navíc imaginace, s níž balamutí čtenářovu hlavu, jakoby neznala mezí a za svůj chladnokrevný přístup k postavám by zasloužil nařezat. Rozhodně to není jednoduché čtení pro každého, ale možná právě proto je to celkově tak dokonalé.

kniha: Slyším tě všude - Willis, Connie
trudoš | **** | před 67 dny

Bravurní v rovině humoresky, slabší co se zápletky týče. Connie Willisová tentokrát jen pluje po povrchu fantastiky, která jí slouží k rozehrání sympatické romance. Jenže těch pět set stran je prostě znát. První část je ještě geniální a bezkonkurenčně patří k tomu nejhumornějšímu, s čím jsem tenhle rok přišel do styku. Jenže jakmile se rozdají karty, začne děj překvapivě stagnovat. Autorka to sice kompenzuje chytlavými dialogy, ale nedokáže tím zaonačit fakt, že jí slova jednoduše přerostla přes hlavu. Druhá půlka má tak slabší spád, což jí rozhodně vytknou všichni skalní fanoušci science fiction. Kdo však miluje filmy typu Moje tlustá řecká svatba, nenechá se tímhle rozmarem nijak odradit. Je tam hodně osobních zkušeností s nešvary moderních komunikačních prostředků, stejně jako kouzelných trampot stran rozvětvené irské rodiny. Finále pak sice nevygraduje bůhvíjak dramaticky, ale vzhledem k tomu, že takhle končí prakticky každá druhá romantická komedie, byl jsem maximálně spokojen.

kniha: Smrt & potěšení - Kudělka, Albert
trudoš | *** | před 67 dny

Těžké pořízení s touhle knihou. Měla všechny předpoklady k tomu mě nadchnout, přesto jsem jí musel rozečítat natřikrát, než jsem si konečně zvykl na její atmosféru. Přitom ústřední motiv je víc než sympatický – pětice povídek s prominentním detektivem Normanem Applegatem se tím či oním způsobem točí kolem magicko-mystických pletich, přičemž sám hrdina je vyšetřuje pomocí striktních pravidel světské logiky. Problém nastal v okamžiku, kdy jsem zjistil, že se ztrácím jak ve fantaskní linii vyprávění, tak i v té reálné. A výslednému dojmu příliš nepřidal ani fakt, že příběhy by se klidně obešly bez detektiva, protože ten k jejich rozklíčování často přispěje jen minimálním způsobem. Po stylistické stránce jde však o perfektní práci, kterou je vysloveně radost číst. Snad jen, že se autor nedokáže přizpůsobit tempu méně chápavých čtenářů (tj. těm jako jsem já), když automaticky předpokládá, že jim bez problémů dojdou všechna významná mrknutí, jež provázejí jednotlivé dějové zvraty. Nedošla.

kniha: Job - Heinlein, Robert A.
Dilvermoon | *** | před 68 dny

Mám pocit, že Heinlein se na stará kolena rozhodl vyrobit co nejkontroverznější román teologického rázu, kde je to opravdu jinak. Podařilo se. Hlavní hrdina (profesně a i reálně hluboce věřící) je nejprve zmítán změnami prožívaných realit, aby se to celé (zatím celkem dobře čitelné) nakonec v poslední čtvrtině knihy zvrtlo v solidní guláš mezi Nebem a Peklem. Nejsem v tomto příliš vzdělán, takže jsem místy i tápal a následkem je jen průměrné hodnocení. Skuteční znalci (nejlépe velmi věřící) by to mohli odnést i hůře :-) Ale nemohu říci, že by mě kniha většinou nebavila nebo vyloženě nudila, naopak. Tedy až na tu poslední čtvrtinu. Ovšem vzhledem k tomu, že kvůli ní to celé autor psal, moc velký úspěch to není.

kniha: Lucky Starr a oceány Venuše - Asimov, Isaac
ippokorny | nehodnoceno | před 68 dny

Cesta_na_Venuši

Po predchádzajúcich štyroch úpadkových dieloch sa JFK postavil na nohy a opäť sa dostal do správnej formy. Prestal sa chovať ako kretén (za čo nemohol on sám, ale autori) a namiesto bezduchého „muckania“ s infantilnými mamelukmi, poriadne natrhol riť bande sfetovaných magorov. Za mňa veľmi dobrý diel, od Procházku zatiaľ jednoznačne najlepší.

kniha: Jádro Slunce - Sinisalo, Johanna
idle | **** | před 69 dny

Úvodní provokativní scéna, kterou jsem si kdysi přečetla jako ukázku, mě vlastně od čtení na nějakou dobu odradila – neměla jsem chuť na příběh o feťácích a dealerech, i když jde o jinou zakázanou substanci než obvykle a v jiném společenském uspořádání.

Nakonec jsem si knihu ale přece jen půjčila a přečetla během pár dní. Pokoutní kšeftování s chili papričkami a jejich užívání tvoří jen jednu ze složek příběhu, i když podstatnou. Neméně důležitá je zde dystopická společnost, která se v určitých rysech podobá té z Příběhu služebnice – i zde jsou lidé kastováni a jen některým je dovoleno vstupovat do manželství a mít děti. A opět z toho ženy vycházejí hůře: jen ty hezké a hloupoučké se smějí vdávat, ale víc než poslušná péče o manžela a rodinu se od nich neočekává. Jakýkoli náznak inteligence se „trestá“, v zájmu blaha celé společnosti, sterilizací. (To by mě zajímalo, po kolika generacích by se jim to definitivně vymstilo.)

V příběhu se prolíná několik linií: v současnosti, která se odehrává v letech 2016–2017 (ale předchází jim desítky let alternativního vývoje), hlavní hrdinka truchlí po své sestře a své deprese léčí pomocí chili, pokud je tedy na černém trhu sežene. O něco zajímavější mi přišly její neodeslané dopisy sestře, ze kterých se dozvíme o jejich dětství, vzájemném vztahu a také dost o fungování společnosti. To dokreslují i různé útržky odborných knih, vzdělávacích programů a dalších zdrojů.

A nebyla by to snad finská kniha, aby se v ní nemihlo i něco mystična.

kniha: Čerpadlo 6 - Bacigalupi, Paolo
C3PO | ***** | před 70 dny

Málokdy je ve výběru povídek nadpoloviční dobrá, tady jsou dobré všechny, tím větší je to výkon, že jsou všechny od jednoho autora. Ano, je to trochu depka, autorovy světy nejsou moc přátelské a jeho obyčejní hrdinové se jimi sotva potácejí, ale taková je prostě budoucnost. To jsou světy, do kterých se řítíme. A čím víc nám to bude někdo otloukat o hlavu, tím je větší naděje, že se tomu osudu nějak vyhneme.

Alenka v kraji divů a za zrcadlem pro nové tisíciletí. Bohaté na fantazii a ohromující nápaditostí, přičemž famózní ilustrační doprovod španělské výtvarnice Any Juan magickou atmosféru jen podtrhuje. Jste-li fanoušek surrealismu a fascinují vás dobrodružné eskapády v pohádkových zemích, nemáte stran knihy vůbec o čem přemýšlet. Prostě si ji užijte. Naneštěstí moje hlava dubová podobné výstřelky pobrat nedokáže, a popravdě, vlastně ani nikdy nedokázala. Když není vyprávění podmíněno zajímavou zápletkou, protože v devadesáti procentech stojí pouze na imaginaci samotného tvůrce, nudím se. Výpravy, kdy každý další obraz může přinést prakticky cokoliv a spisovatel si vývoj událostí usnadňuje zvraty, jež tahá z kouzelného cylindru, to prostně není nic pro mě. A dětská fantasy Catherynne M. Valenteová je právě takového ražení. Podtext minimální a zároveň trochu laciný, ovšem v rámci cílové skupiny předpokládám, že dostačující. Avšak po stránce hrátek s představivostí doslova perfektní.

kniha: Tajemství Temného dvorce - Horowitz, Anthony
trudoš | ***1/2 | před 71 dny

Jméno britského spisovatele Anthonyho Horowitze není ve světě literatury pro mládež neznámé. V podstatě není žánru, do kterého by nezasáhl a úspěšně přitom navázal i na klasický kánon Sherlocka Holmese. Tajemství Temného dvorce publikoval poprvé v roce 1988 (jakákoliv podobnost s Harrym Pottrem tedy není vinou autora) a vystavěl je na dvou pro něj příznačných prvcích – výtečné čtivosti a svérázném humoru. Právě ta komika může zaskočit, protože se sarkastickým cynismem se u podobného druhu knih nestřetnete zrovna často.
Naneštěstí jak se zápletka pěkně rozehraje, uprostřed nepříjemně stagnuje, až je znát, že jde o pouhou (a zbytečnou) výplň mezi začátkem a koncem. Hrdina nastupuje na školu černé magie a seznamuje se tam se vším špatným, co jen podobná výuka může nabídnout. Příliš překvapení to však nenabídne, což u sto padesáti stránkového příběhu zamrzí. Na druhou stranu, román je přeci jen určen čtenářům od devíti let, takže čekat od něj zázraky by bylo chybou. Pobaví ovšem zaručeně.

kniha: XB-1 2015/05 - kolektiv autorů
yerry | **** | před 72 dny

Napriek pomerne nevýraznej obálke, jedno z tých lepších čísiel. Dominujúce poviedky, ktoré naozaj stoja za to:

kniha: 220 dní vo hviezdnom oceáne - Martynov, Georgij
ippokorny | nehodnoceno | před 72 dny

Anotace u knihy není úplně správná, jde o soutěž 1 amerického konstruktéra, vědce a letce s celým Sovětským svazem. Osádka sovětské lodi byla pouze osádka, loď a vybavení jim vytvořili „sovětští“ dělníci (třeba z Uralu, posádka jim v knize děkuje za spolehlivý motor). Autor knihy tak nepřímo sděluje, že 1 americký konstruktér dokáže konkurovat vědcům a konstruktérům celého Sovětského svazu.

Američan Charles Hebgood v knize přeletěl Atlantik za 1 hodinu 15 minut, francouzsko-anglické letadlo Concorde přeletělo Atlantik za 3,5 hodiny. Křestní jméno Američana patrně nepřímo ukazuje na amerického letce Charlese Lindbergha, který první přeletěl Atlantik za 33,5 hodiny.

V současné době je obdobná „soutěž“, Rusové nabízejí odvoz materiálu na orbitální stanici ISS a konkuruje jim opět jeden Američan, Elon Musk, majitel společnosti Space X.

Autor uvádí i obvyklé tendenční lži, např. věty:

  • Amerikou, která, pokud šlo o atomovou techniku, dělala vše, aby nezůstávala v ničem pozadu.
  • Typický mladý Američan ze středních vrstev, který se zajímá o sport a nemá žádné zvláštní rozumové schopnosti.

Kosmonauté si vykají a oslovují se jménem a „otčestvem“.

Hlavní hrdina Kamov má mít diplom z lékařské fakulty, ale podle současného práva musí do atestace pracovat pod dozorem, což by na Marsu nešlo. (:-)

Autor doplňuje hovor kosmonautů výpočty různých rychlostí a dalších poznatků, jde o obvyklé „poučování“ čtenářů.

kniha: Pampeliškové víno - Bradbury, Ray
Phoenix | ***** | před 72 dny

Kdo někdy jako dítě zažil prázdniny u babičky na venkově, bude vědět o čem je v knize řeč. Pokud je Bradbury váš oblíbený spisovatel, není co řešit a knihu si musíte přečíst. Takto krásné snové zavzpomínání na léta dávno minulá jsem dlouho nezažila.

Na výběru povídek mě asi nejvíce překvapilo, jak byly kvalitativně vyrovnané. Nebyla tu žádná citelně slabší a naopak žádná mimořádně nevyčnívala. A všechny byly minimálně nadprůměrné. Stylem psaní mi tak trochu připomínaly povídky od Bradburyho, který má také ve zvyku příběh ukončit tak, že přímo neřekne, jak to dopadlo, ale čtenáři je to přesto naprosto jasné. Rozhodně nikde není potřeba dlouze přemýšlet, co tím autor vlastně myslel.

kniha: Star Trek Kusy - Balatka, Albert
Phoenix | **** | před 72 dny

Na to, čím kniha prošla, než se konečně dostala do knihkupectví, je výsledek celkem solidní. Povídky jsou nejen z různého prostředí ST, ale také velmi rozdílné kvality. Moje hodnocení se pohybovalo mezi dvěma a pěti hvězdičkami. Za povšimnutí rozhodně stojí dvě slovenské povídky Moje oči vám osvietia cestu a Posledný modrý hrdina, z českých Odkud není návratu. Tyto tři mě nevíce oslovily stylem psaní, kdy autoři dokázali na omezeném prostoru najít kompromis mezi spádem děje, popisem postav a událostí a celkovým vyjádřením myšlenky.

kniha: Konflikt - Zenkl, Jan
trudoš | **1/2 | před 72 dny

Román s potenciálem, ale nezvládnutým zpracováním. Atmosféra hrozby 3. světové války se povedla zachytit věrně, jen brzy začne sklouzávat k učitelské didaxi o politické nepoučitelnosti. Jan Zenkl ovšem paradoxně všechno pokazí fantaskním prvkem, kdy je po tunguzské katastrofě (havárii mimozemského plavidla) objeven vzorec pro obnovitelnou energii. Zápletka se tak najednou začne točit kolem jeho dobrodružného hledání, nesoucího se v duchu Brownova Da Vinciho kódu. Do toho je zcela nevyužit motiv železniční mašinérie, která prochází celosvětovou renesancí. Prostředí je to vymyšlené krásně, ale nějak postrádá v příběhu smysl. Potom je tu těžko uvěřitelné akční drama v Damašku, kdy hrdinové v rychlosti pátrají po něčem, co za desítky let míru nemohli najít. A za finální neřest považuji autorovu tendenci za významné okamžiky dějin cpát Čechy, což je zpočátku okouzlující, ale s přibývajícími „odhaleními“ se to nechtěně mění v grotesku. Celkově škoda, protože napsaný špatně Konflikt není.

kniha: Problém tří těles - Cch‘-Sin, Liou
Gaarq | ** | před 73 dny

exotická SF se silným humanistickým podtextem, obdržela mnoho cen a má vysoká čtenářská hodnocení (4.1 na amazonu, 4 na goodreads a 80 % v databázi knih). a tak to vypadá, že poplavu proti proudu.

první část, cca polovina románu (který je mmch součástí trilogie) je skvělá. historická exkurze do doby kulturní revoluce je zajímavá a docela věrně vykresluje situaci. autor je autorem oficiálním, takže kritika tehdejších poměrů je sice dostatečně silná, ale textem také vane i jistá rezignace na vyrovnání se onou dobou – prostě co bylo, bylo, je to za námi, soudruh mao udělal 33.57 % chybných rozhodnutí (vážně jsem podobnou pitomost někde v historiografické oficiální čínské literatuře četl), zbytek dovedl zemi k jasným zítřkům dneška. je to velmi cenná zkušenost a autentická reflexe doby. jako východisko k SF velmi zajímavé.

jenže, tak jako u mnoha SF seriálů, po vnadném začátku se začínáme dostávat na dřeň zápletce a voilà, celé to začíná skřípat. ze začátku jen lehce, ke konci z textu vyskakují bohové ze stroje jak výsadkáři, jeden za druhým. nevěrohodné motivace postav, koncepční boty. to, co vypadalo jako tvrdá scifi se postupně mění na scifoidní pidlozofickou slátaninu à la sedmdesátá léta, kde autoři usilovně blábolili za použití módních „vědeckých“ termitů své plytké úvahy.

jsem profesionální vědec, nota bene přírodovědec, takže těch zrnek písku až klacků v soukolí jsem si chtě nechtě prostě všiml. dali by se rozdělit do dvou kategorií – na nevýznamné mlžení, které si prostě autor tvrdé sci-fi nemůže úplně odpustit a seznalý čtenář mu to rád odpustí, protože za to dostane něco uspokojivého čtení. to druhé je autorské násilí, kdy autor svévolně kroutí světem, aby z něj vymáčkl nějaké to drámo: světově proslulý inženýr, neznající problém tří těles? vědci, kteří místo aby vědecky mysleli, jen pitomě plácají?

to nemluvím o úplně zbytečných pasážích tzv. počítačové hry tři tělesa, která nebyla žádnou hrou, jen násilným pošťuchování děje, a dramatizaci zpráv mimozemšťanů, která byla asi nejtragičtější částí textu – tady jsem měl nejsilnější déjà vu takových těch SF psaných nežánrovými autory v 60. a 70. letech, kteří se pokoušeli využít SF jako originální výrazový prostředek a většinou to mělo tragické následky v podobě naivistické splácaniny (kontrolní otázka: jak může emzák plakat, že oni nemají žádnou literaturu a umění a proto nesmí lidstvo, které je má, vyhubit? když ji nemají, jak může vědět, co to je a vědět, jakou to má cenu?).

ne, vážně nechápu celý ten bzukot kolem této knihy. ano, i v číně umí napsat průměrnou SF. to my ale umíme taky a dokonce se za to rozdávají ceny. ale asi mi něco uniká…

kniha: Město Zlatého stínu 2 - Williams, Tad
trudoš | ***1/2 | před 73 dny

V první řadě je třeba smeknout klobouk před autorovou imaginací. To co předvádí v úvodním svazku tetralogie Jinozemě, je hodné mistra vypravěče a osobně si myslím, že jde o jeho nepřiznané opus magnum. Naneštěstí k pochopení děje člověk potřebuje mysl otevřenou alespoň tak na sto metrů. A to já prostě nemám.
Začátek ještě dobrý, až na pár drobností, od kterých očekávám vyrozumění v následujících dílech. Tad Williams je zdatný fabulátor, takže změny prostředí a neznalost souvislostí mezi nimi sice dráždí, ale zároveň nutí k otočení další stránky. Jen těch postav je skutečně moc, obzvláště když víte, že se teprve formují. Jakmile se však děj přenese do virtuální reality (tedy převážná část druhé knihy), už to pro mě začalo být pekelně halucinogenní. Žádná pravidla, všechno je možné, pročež nápady jakoby pršely z nebe. Až to chvílemi působí dojmem Alenčiných dobrodružství, kdy v podstatě netušíte, co za šílenosti přinese příští kapitola. Proto mám z Řeky Modrého ohně už teď trochu strach.

kniha: Město Zlatého stínu 1 - Williams, Tad
trudoš | **** | před 73 dny

V první řadě je třeba smeknout klobouk před autorovou imaginací. To co předvádí v úvodním svazku tetralogie Jinozemě, je hodné mistra vypravěče a osobně si myslím, že jde o jeho nepřiznané opus magnum. Naneštěstí k pochopení děje člověk potřebuje mysl otevřenou alespoň tak na sto metrů. A to já prostě nemám.
Začátek ještě dobrý, až na pár drobností, od kterých očekávám vyrozumění v následujících dílech. Tad Williams je zdatný fabulátor, takže změny prostředí a neznalost souvislostí mezi nimi sice dráždí, ale zároveň nutí k otočení další stránky. Jen těch postav je skutečně moc, obzvláště když víte, že se teprve formují. Jakmile se však děj přenese do virtuální reality (tedy převážná část druhé knihy), už to pro mě začalo být pekelně halucinogenní. Žádná pravidla, všechno je možné, pročež nápady jakoby pršely z nebe. Až to chvílemi působí dojmem Alenčiných dobrodružství, kdy v podstatě netušíte, co za šílenosti přinese příští kapitola. Proto mám z Řeky Modrého ohně už teď trochu strach.

kniha: Krev a kosti - Esslemont, Ian C.
Strýček Biolit | **** | před 74 dny

Tak jsem si nechal pár dní rozležet knihu v hlavě. Vzato kolem a kolem, není to vůbec špatné čtení. Vlastně je dobré. ICE čtenáře bere na exkurzi po zcela novém kontinentu, což může ze začátku působit mírné potíže, ale po pár desítkách stran si čtenář nové pojmy utřídí a další četba je již nerušená. Samotný kontinent je taková malazská verze Indie/Jihovýchodní Asie, řekl bych, takže se můžete těšit na deštné lesy, kastovní společnost, primitivní kmeny, zlé duchy přebývající v pralese a podobné skopičinky. V knize je několik dějových linií – dle mého názoru tak akorát, aby to ICE zvládl. Popisy pralesa místy evokují klasická fantasy/dobrodužná díla třicátých let, místy tryská skutečný naturalismus. Až sem dobré, jenže…kamenem úrazu je – tradičně – závěr. V tomto případě bych neřekl, že se jedná o klasický ICE nešvar (tedy nacpat tam tolik bohů a ascendetů, jako kdyby byli ve slevě v Kauflandu), ale o naprosté zmatení a chaos, kdy není moc jasné, jak a co se stalo. ICE si tím zasadil ještě jednu ránu – čtenář začne nad závěrem přemýšlet, třídit si linie…a zjistí, že kniha je ve své podstatě zbytečná. Moc nových informací nepřináší, pro celkový děj ságy je víceméně nepodstatná (což ještě může změnit navazující Assail, ale nevím). Takže by šla, teoreticky, i poměrně sepsout. Záleží tedy jen a pouze na vás, zdali na to ICEmu skočíte (nebudete šťourat moc hluboko, užijete si čtení prostě proto, že to je kvalitní příběh ze světa Malazu), nebo jestli odejdete zklamaní. Mimochodem, proč není na obálce klasicky loď? Jasně, v knize si lodí člověk užije až až, ale obrázek je obrázek…

kniha: Společné chromozomy - Wittek, Jiří
Gulath | brak | před 74 dny

Klise strieda klise preto aby nasledovalo klise.

kniha: Knihovna duší - Riggs, Ransom
Polfin | * | před 74 dny

od prvního dílu čím dál horší, tenhle jsem nechal v půlce a ani nemám chuť to dočítat

kniha: Utrpení neviňátek - Saul, John
trudoš | **1/2 | před 74 dny

Ač horor založený na zajímavé zápletce, zabitý je zcela počtem stran. Nápad, že zlo může mít tvář natolik nevinnou, že by mu nikdo ani vlásek nezkřivil, zatímco jiní doplácejí na zásahy „spravedlivého hněvu“, to vše by vystačilo na povídku, ne na třísetstránkový román. Všechna vata, která se k vyprávění nabalila, je totiž v důsledku spíš nudná než strašidelná a nijak to nepromění ani solidní atmosféra děsu. Neštěstím ve zmiňované vatě jsou pak nepovedené zvraty, dialogy a charaktery. Hlavně proto, že jsou předem nalajnované, a tak je autorský záměr brutálního zločinu a rodinné kletby z děje cítit na sto honů. Nevyčítám nutnost vyhroceného konfliktu, ale jeho amatérské zpracování.
Ovšem jako náhrada za Stopy hrůzy z roku raz dva to funguje víc než slušně. Pro mě však nadále tím nejlepším, co John Saul napsal, zůstane série The Blackstone Chronicles. A nebudu vám nic nalhávat, to taky není žádný literární skvost. Ale bylo to krátké, morbidní a tajemné, což mi v osmnácti bohatě stačilo.

kniha: Poušť v plamenech - Hamilton, Alwyn
Lokina | ***** | před 75 dny

Krásná kniha, která mě zaujala jak obálkou, tak i svým obsahem. Knize nechybělo nic, bylo tam vše po čem mé srdce prahlo. Dobrodružství, napětí, humor, magické bytosti, éterické a neotřelé prostředí pouště, to vše mě okouzlilo. Byla jsem ze začátku trochu nesvá z toho nápadu, křížit Orient s westernem. Po přečtení prvních kapitol mě ale už nezbývalo, než jenom kroutit hlavou nad tím, jak se to autorce podařilo velmi pěkně skloubit. S každou kapitolou jsem spolu s hlavními hrdiny cítila to sálající slunce, písek ve vlasech a vůni střelného prachu. Autorka to s milostnou linkou nijak nepřehnala (udělala mi radost, že vynechala milostný trojúhelník), ale už od samého začátku jsem doufala a přála si, aby se ti dva dali dohromady. Moc děkuji CooBoo, že vydává knihy jako je tahle. S nimi se při jejich čtení cítím na chvíli jako hrdinové, kteří se vydávají vstříc novým dobrodružstvím :-)

Dve veľmi nadpriemerné poviedky od českých autorov. Čítali sa výborne, bolo to príjemné oddychové čítanie. Aj keď som sa viac tešil na Hetešu, Veverková poviedka mi sadla viac. Prvá poviedka je v znamení rozšírenej virtuálnej reality – podobnú tématiku majú mnohé japonské anime, druhá poviedka bola v hackerskom štýle – Veverka robí z hackerov badassov (teda brusterov). Je to napísané síce neuveritelne ale čítalo sa to samo. Prekvapil ma vek knihy, no vôbec som nemal pocit, že je outdated. Príjemná jednohubka.

kniha: Odpor - Dillard, J. M.
dva mraky | ** | před 76 dny

Zklamání. Kniha formou, postavami, dialogy etc. nevybočuje ze solidního standardu dobrodružného čtení. Jenže to jak je uchopený koncept Borgů to táhne hluboko dolů. Udělat je totálně závislé na existenci královny slouží jen k tomu, abychom mohli opět slavně zvítězit, když mazaně zasáhneme achilovu patu nepřítele. Totálně provařený potenciál.

kniha: Dracula - Stoker, Bram
Strider | **** | před 76 dny

Už chápem, prečo pred rokmi u nás vyšla táto kniha v skrátenom vydaní. Opakovane si čítať o tom ako sú všetci (a obzvlášť Mína) neuveriteľne milí, šľachetní a statoční mi v ku koncu knihy začínalo liezť hore krkom. Ale sloh celkovo je svojou ťažkopádnosťou cítiť nánosom 19. storočia. Zároveň je tiež však dej vďaka denníkovej forme rozprávania hlavne v prvej polovici veľmi pútavý. S blížiacim sa záverom čaro klesá a finálne zúčtovanie s Drakulom vôbec nepôsobí ako uspokojujúci klimax. Štvrtú hviezdu tak dávam hlavne kvôli tomu, akým veľkým spôsobom dokázala táto kniha ovplyvniť generácie autorov kníh, filmov a iných foriem umenia. 7/10

12345678910poslední (326)13022 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu