RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

1234567891011poslední (330)13162 příspěvků celkem
kniha: Probuzený milenec - Ward, J. R.
trudoš | ** | před 79 dny

Tak tohle bylo děsivé. Ba přímo šíleně děsivé. Naivní, laciné, přitroublé, ukecané, nevtipné, přepjaté, afektované, nudné, kýčovité a hloupoučké. Zápletka postavená na tom, že pan drsňák má problém dělat to s holkama, protože byl v mládí zneužíván nymfomankou, naštěstí narazí na spanilou svlečnu, která mu ochotně pomůže se traumatu zbavit a to nijak komplikovaněji než skrze soulož. Asi jela podle Freuda nebo tak něco.
Prostě peklo. Ale počítám, že dost podobně vnímá hezčí polovička lidstva mužskou úchylku na Transformery. Každý holt máme to svoje. Někdo megatunové peroucí se roboty, jiní rozervané ranaře, jež potřebují zasvětit do tajů lásky. A J. R. Ward prostě jen seká to, o co je zájem.

PS: Byly mi přislíbeny šťavnaté erotické scénky. No, je jich tu cirka pět a to takřka na pěti stech stranách. Navíc pouze soft porno. To už se raději vrátím k Bertrice Smallové, která s tím zdaleka nedělá takový štráchy a na výrazně menším prostoru. Pět scén, cha! Paní Birdová, máte ještě co dohánět.

kniha: Ritmatik - Sanderson, Brandon
snop | ****1/2 | před 79 dny

Cetl jsem v anglictine, ale bylo to tak dobre, ze si to prectu jeste jednou v cestine. Ani s tim slabym zaverem nemuzu souhlasit, ale pro jistotu jeste napisu po opakovanem precteni. Jinak obcas je prekvapivym zvratem i absence prekvapiveho zvratu :-)

kniha: Tarzan strašný - Burroughs, Edgar Rice
louza | ***1/2 | před 80 dny

Autor pokračuje v započatém příběhu a vleče Tarzana z románu do románu po stopách milované Jane, které ho tentokrát zavedou do tajemné země Pal-ul-donu. Země plné prehistorických příšer a opolidí v předstupni vývoje před člověkem. Burroughs bohužel ne zcela využívá lukrativního prostředí, které se mu podařilo vymyslet a i když základní příběhové linky a zlomy sedí, kniha obsahuje zejména v druhé půli dost politizované vaty a autor až nepříjemně propracovává složitou politickou situaci ve dvou Pal-ul-donských městech. Kniha místy ztrácí švih a nedosahuje tak úrovně dobrodružných předchůdců i když je v mnoha aspektech určitě více propracovaná.

kniha: Sex, drogy & cyb'n'roll - Heteša, Petr
tiradentes | **** | před 80 dny

Priznám sa, že som po tejto knihe siahol, aby som nahliadol do cyberpunku a vyplatilo sa. Zaujímavá hlavná postava, dej má spád a nenudí a prostredie je príjemne bizarné. Vytkol by som akurát niekoľko zbytočných pasáží a jednu zbytočnú dejovú líniu (koncert), prehnanú naivitu, alebo skôr imbecilitu policajných zložiek mesta, ktorá je málo uveriteľná (v reále to tiež nie je bohviečo, ale všetko má svoje hranice) a ten koniec-nekoniec.

kniha: Ptačí srdce - Woodall, Clive
trudoš | **1/2 | před 81 dny

Příhody z ptačího prostředí vytvářel původně Clive Woodall pro své malé ratolesti a právě o tuhle večerníčkovou atmosféru vyprávění nepřišlo ani po svém knižním vydání. Se kterým se mimo jiné autor nejdříve rozhodl vyrukovat na vlastní pěst, než si jej povšimlo renomované nakladatelství a nabídlo mu víc než vstřícnou smlouvu.
Problém románu spočívá především v jednoduchosti zápletky. Autorova obrazotvornost je náramná, jenže stylistika je řemeslně v plenkách a dějová linka se ničím nevymyká standardům literatury pro děti. Což je náramná škoda, protože potenciál byl ohromný. Variace na nacistické šílenství 2. světové války, okořeněné netradičním prostředím a brutalitou přírodních zákonů, to prostě přímo křičí po spektakulárním dobrodružství. Zlí jazykové by mohly argumentovat, že antropomorfní hrdinové nic komplikovanějšího nabídnout ani nemohli, ovšem kdo četl legendární Dalekou cestu za domovem, ví svoje. A tak pro mě Ptačí srdce bylo nakonec spíš zklamáním, než čtenářským zážitkem.

kniha: Spící obři - Neuvel, Sylvain
Lokina | ***** | před 81 dny

Sci-fi podle mého gusta! Originální, čtivé, akční. Nevadilo mi ani, že se do toho autor nebál zapojit politické tahanice a hrozbu války, kterou způsobil tak nečekaný objev v celé historii lidstva. Z postav se mi velice líbil pan tajemný, o kterém nikdo nic nevěděl. Mám ráda takové typy charakterů, tajemné, nikdo o nich nic neví a vše jako s mávnutím kouzelného proutku bez povšimnutí řídí. Kara, jako ženský charakter, mi též byla sympatická. Měla bojovného ducha a nechyběla jí svéráznost a prořízlá pusa. Kniha psaná formou zpráv a rozhovorů se četla úplně sama i s těmi občasnými vědeckými popisy. Už teď se těším na druhý díl, protože konec knihy byl hodně šokující a překvapivý.

kniha: Turnus - Howey, Hugh
Madam Brbla | ***1/2 | před 82 dny

Hmm… no, jakkoliv mám utkvělý dojem, že politika přitahuje převážně psychopaty posedlé mocí a zkorumpuje či zničí těch pár idealistů, co původně měli dobré úmysly, stejně je pro mě autorova vize záměrů a událostí na vyšším, poněkud nepravděpodobném levelu šílenství.
Knihu lze rozdělit na čtyři části: 1) Předtím, kdy se dozvídáme, jak i kongresman USA může být naivní, nevědomou loutkou. 2) Potom, v Silu 1, sledujeme zmatenou loutku snažící se pochopit ten nový, uzavřený svět, co pomáhala vytvořit. 3) Poznáme mladého nosiče Missiona, který se ocitne v soukolí rozvratu v Silu 17. 4) A pak je tady pohnutý osud starého známého Jimmyho alias Sóla. Každá kapitola je opatřena údaji kde a hlavně kdy se odehrává, je vhodné v tom neztrácet přehled. Části 1) a 2) jsou plné těch podstatných zjištění, kupodivu mě však nechávaly vlažnou, pravděpodobně kvůli nesympatickým postavám (ta hlavní si tedy jistou účast zasloužila, leč nevydojila ze mě patřičné emoce). Naproti tomu vycpávkový děj v silech 17 a 18 mě táhnul vpřed a nechával zavzpomínat na lepší momenty z úvodní knihy.
S ohledem na zdejší komentáře jsem od „Turnusu“ nečekala mnoho a nejsem zklamána. Linii kongresmana Donalda bych hodnotila 50–60%, Missionovy peripetie vidím tak na 70–75% a Sólo mě vzal za srdce nejvíc, tomu bych vrzla možná i 90%.

kniha: Spící obři - Neuvel, Sylvain
trudoš | **** | před 82 dny

Jedna z těch knih, co mi byla sympatická anotací a po několika stranách jsem už věděl, že skončí v mé knihovně. A nebylo to kvůli netypickému slohu, jenž je z 99 % tvořen rozhovory mezi hlavními aktéry. Co mě zaháčkovalo především, byl odlehčený tón vyprávění, který dává na srozuměnou, že v tomhle případě nepůjde o žádnou vyšší dívčí. Navíc to má přesně ten drajv kosmického záhadotajuplna, který u science fiction tolik miluji.
Problém je, že Sylvain Neuvel si s motivem nálezu mimozemského artefaktu neporadil právě na jedničku. Jak se parádně rozjede, po stovce stran ustrne na místě a nepohne se dál už ani o píď. Třenice o dispoziční nárok totiž trvají prakticky do konce románu, a i když se přijde s teorií, co že se to vlastně našlo, je to na úrovni sousedského „jedna paní povídala“, vyřčeno od extrémně podezřelého stařečka. Ale přes výhrady k zápletce musím autorovi přiznat cit pro dovedné budování napětí a hlavně skvěle rozepsané figury, takže jsem vážně zvědav, co přinesou další díly.

kniha: Kroniky Jakuba Vandrovce - Pilipiuk, Andrzej
Lucc | **** | před 82 dny

Dostal jsem víc, než jsem čekal. Dva vrcholy sbírky, Hochštapler a Proti prvnímu přikázání, knihu táhnou nahoru z bahna nucené, byť velmi zábavné řachandy a jsou pro mne příslibem, že Vandrovcovské universum by mohlo být i do budoucna velmi zajímavé. Už proto, že autor si neláme hlavu s konzistencí jeho postavy, která je většinou opilou jen tak tak přežívající troskou, aby jindy získala kontury až starověkého hrdiny, bojujícího proti zlu. Herkules v Bakchově těle.
Zamrzí místy kostrbatý překlad (Akta X facepalm, místy podle mě překladatel nepochopil autorův záměr a místy text kazí záludné překlepy), ale celkově jsem hodně spokojen. 84 %

kniha: Vendeta - Correia, Larry
trudoš | **** | před 83 dny

Druhý díl mi přišel o chlup slabší než ten předchozí, což je dáno hlavně tím, že se toho v koncepci vlastně moc nezměnilo. Snad jen charakterizace hlavního hrdiny začíná překračovat chlapáckou mez uvěřitelnosti, protože údajně tupý bijec těch nejhorších monster začne být citlivý, chápavý a kdesi cosi. Díky tomu vyprávění občas sklouzává k fantaziím náctiletého chlapce o hustejch týpcích a cool šťabajznách. Paradoxně navíc ubylo nadsázky, pro kterou jsem si sérii původně oblíbil, takže občas scény působí až příliš kýčovitě. Larry Correia však naštěstí o humor zcela nepřišel, takže vždy v ten pravý čas umí všechno shodit do roviny sympatické nadsázky.
Jinak opět nabité nepřetržitou akcí, která nemá jiného významu, než vyplnit prostor mezi začátkem a koncem, poněvadž o nutnosti finálním střetu čtenář nepochybuje od prvních stran. Ale ta megalomanská obrazotvornost prostě okouzlí, stejně jako některé potrefené nápady. Například trpasličí gangy vás dostanou, i když jste sebevětší škarohlíd.

Překvapivě čtivý životopis, na němž je znát, že autor úzce spolupracoval s rodinou JRRT. Nejedná se ani tak o přesný a suchý popis dnu za dnem, roku za rokem, jako spíše o poměrně barvité líčení Tolkienova života rozčleněné do několika výrazných etap. S tím se ovšem pojí jediná výtka, kterou bych ke knize měl – některé kapitoly se časově překrývají, takže je občas složitější se zorientovat v čase, nicméně to je spíše kosmetická vada na kráse a daň za členění. Za mě spokojenost.

Na brakovku, navíc německou, to není špatné. Mít to redaktora, který by dokázal autora kočírovat, aby zápletka někam směřovala, mohla z toho být neskutečná zábava. Ale jak se to bere vážně, výsledek působí dojmem nízkorozpočtového béčka. Příběh ovšem šlape v povedeném duchu military sci-fi, kdy lidstvo na plné čáře projíždí invazi mravenčího šmejda z kosmu. V rozpacích jsem byl pouze z rozdělení vyprávění do dvou dějových linií, protože se zbytečně znepřehledňovala pospolitost gradace. Navíc mě bavila spíš ta rekapitulace makabrózní prohry, než co špatného z toho vzešlo. Jen by možná stálo za úvahu nedělat z hrdinky největšího borce v galaxii, který si poradí s kde čím, jen chlápek s pistolí v ruce znamená konečnou. Charity Lairdová je jinak okatou coververzí Ellen Ripleyové, přičemž podobnost s vetřelci je vůbec v mnoha bodech výrazná, i když si Wolfgang Hohlbein jde čistě vlastní cestou. Závěr naneštěstí prvoplánově utnut v bodě, kdy nutnost dalšího pokračování je prakticky nezbytná.

kniha: Malý bratr - Doctorow, Cory
Methat | ***** | před 84 dny

S Malým bratom som navýsosť spokojný. Odporúčam všetkými desiatimi. Začiatočné udalosti vás budú drviť a Marcusove trápenie sa vám dostane pod kožu. O to silnejšie s ním sympatizujete a sledujete jeho zvraty, nápady a hackerstvo. Kniha je veľmi silná na to, aká je mladá (2008) a odkazuje na dnešný svet, v ktorom sme sledovaní, len o tom nevieme. Práve to, že kniha nemá ani desať rokov je plus, pretože autor píše o existujúcich systémoch, hardware a software, takže človek, ktorý sa ako-tak okrajovo vyzná v počítačovej terminológii bude chrochtať blahom.

Občas je text pretechnizovaný a je únavné čítať niektoré riadky. Najviac musím skritizovať záver, ktorý mi tam akosi nesedel a očakával som trochu iný. Nechcem zbytočne spoilerovať. Zadná anotácia aj tak odhalí cca 100 strán knihy, na druhú stranu sa dozviete zápletku. Ako sa kniha dostáva do záveru, je neskutočne emočne nabitá. Sám som mal slzy na krajíčku, pretože autor emócie hlavnej postavy opísal bravúrne. Romániky medzi Marcusom a ženskými som bral ako pozitívum, aspoň hlavný hrdina mohol na chvíľu újsť z toho celého šialenstva.

Ak ste hrali Watch Dogs 2, ktorý sa točí okolo hackeroch a San Franciscu, neváhajte a prečítajte si túto skvelú knihu. Ak ste ju už čítali ale hru ešte nehrali, odporúčam naopak hru. Sám som bol prekvapený, ako rýchlo som Malého brata prečítal. Po Kingovom tisícstranovom Svědectví mi kniha prišla ako taká väčšia poviedka.

Kous, kous, kous, kous, kous!

kniha: Bez srdce - Meyer, Marissa
Lokina | ***** | před 84 dny

Úchvatné, poutavé a kouzelně mrazivé čtení. Takovými slovy popisuji knihu, kterou jsem přečetla jedním dechem. Z postav jsem si velmi oblíbila, jak statečného a romantického Šprýmu, potrhle roztodivného Klóbrce i tajemně intrikářského Šklíbu. Cath jsem ze začátku moc nemusela, ale ke konci, kdy přišla o to nejmilovanější, se udála u ní změna, která ji poznamenala na celý život a k její postavě jsem pocítila empatii. Konec knihy se táhl v divně ponuré a skličující atmosféře, ale to mě neodradilo a já si vychutnala ortel zpečetěný nad tím, jež Cath sebral toho, koho milovala.

kniha: Ilustrovaný muž - Bradbury, Ray
Pista | nehodnoceno | před 86 dny

U prvních pěti povídek v ebooku není uvedeno kdo je překladatelem. Pokud má někdo informace, kdo je přeložil, ať dá vědět.

kniha: Zabudnutý vesmír - Stiffel, Anton
quinnet | ***1/2 | před 86 dny

Zabudnutý vesmír je ucelenou zbierkou poviedok AS. Niektoré poviedky si pamätám ešte z čias vychádzania časopisu Fantázia. Autora som zapamätal ako jedného z mála, ktorý sa nebál pustiť aj do poriadnej SF s pomerne dobrými výsledkami. Najprv som sa chystal hodnotiť klasicky jednu poviedku po druhej, ale neskôr som zistil, že by to nemalo význam a niektoré kusy by to dosť schytali. Názov knihy korešponduje s názvom literárneho vesmíru, v ktorom sa väčšina príbehov odohráva. A majú tým pádom aj mnoho spoločného. Či už hlavných hrdinov, miesto deja aj spôsob rozprávania. Je viditeľné, že sa autor časom zlepšoval v podaní príbehu. Slabinou sú však dialógy, ktoré mu zjavne nejdú. Väčšinou sa jedná o suchý slovný ping pong, ktorý je dosť iritujúci. Mimochodom, stal som sa pri tejto knihe alergickým na sloveso „uškrnúť“, ktoré je hojne nadužívané. Väčšina príbehov je dosť zvláštnou kombináciou romantickej melodrámy so space operou okorenenou ľahkým kyberpunkom. Mužské postavy sú pilotmi bojových stíhačiek, adminmi virtuálnej reality, inštruktormi a podobne. Človek by povedal, že samí tvrdí chlapi. Opak je však pravdou – naivní rojkovia, romantici, idúci za láskou skrz hyperbrány, virtuálnu realitu a tak podobne. To ženské hrdinky sú trochu tvrdšieho charakteru, samozrejme len na oko. Láske ani ony neuniknú :) Vysneným cieľom pre všetkých je Letná planéta. No a aby to nebila taká nuda, AS celkom zdarilo dáva do hry aj umelé inteligencie na rôznej úrovni vyspelosti, ktoré sú dôležitým hýbateľom deja. Najmä tá mimozemská. A komu by chýbali mimozemšťania, tiež sa nejakí nájdu. V pozadí tohto všetkého zúri v blízkom vesmíre pravá space vojna medzi dvoma ľudskými frakciami. Skratka a stručne je Zabudnutý vesmír skutočne pestrou zmesou všetkého možného. Nie každý asi pretrpí romantické časti deja (najmä vinou nepodarených dialógov), ale treba uznať, že to ako celok má istú gradáciu a ja osobne som bol zvedavý ako to celkovo dopadne. Koniec mi však prišiel pomerne rýchlo uťatý, najmä čo sa týka diania v pozadí mimo hlavných postáv (MZ artefakty, teleport s Cudzincami atď). No, hádam to autor ešte dopíše. Zaujímavosťou je, že poniektoré poviedky nepatria priamo do cyklu Zabudnutého vesmíru a sú akoby náhodne vsunuté medzi hlavné poviedky. Celú zbierku hodnotím kladne, i keď na 100 percent to určite nie je. Vidím to – dajme tomu – na slabých 7/10 alebo silných 6/10.

kniha: Zakuti v oceli - Žamboch, Miroslav
frana | ***** | před 86 dny

Neskutečně parádní postapo nářez. Přečetl jsem jedním dechem, takových románů víc. Konec mě překvapil, čekal jsem něco jiného, ale ani tak nezklamal. Dávám pět hvězd. Byl jsem doslova nadšený.

kniha: To - King, Stephen
Dilvermoon | ***** | před 87 dny

Pěkně vylíčené prostředí i postavy, kterých je hodně, ale není problém se v nich orientovat. Vždyt na to bylo dost stránek. Navíc hrůza, která cloumá městem Derry, podle mého názoru nepatří mezi obvyklé hororové rekvizity, což mě potěšilo. Román jako celek je horor, o tom není sporu. Nicméně já osobně v něm (možná ještě více) vidím příběh o nezničitelném kamarádství party dětí a to až do dospělosti. Autor se místy věnuje jejich dětské sexualitě, nejprve jen tak letem světem náznaky, ale překvapilo mě, kam až si troufnul zajít u party dvanáctiletých. Různé jejich činy ve městě nebo na Ladech jako by mi připomněly mé vlastní dětství. A to včetně nepřátelské party naprostých kreténů, která je ovšem v Derry nastavena na opravdu vysoký level. Dospěláci jsou v naprosté většině hodně problematičtí. No zkrátka tak, jak nás vidí děti. A navíc město Derry to ještě podporuje… Atmosféra v knize strhující, bylo to dlouhé, to ano, ale vůbec mi to nevadilo a klidně bych snesl ještě něco navíc v podobném duchu. Zatím jsem za nej od Kinga považoval Nezbytné věci, ale To je ještě hutnější a vymakanější. No, asi bych dal obě knihy na stejný stupínek.

Malá připomínka. Jedna z postav neustále během celé knihy používá na své astma respirátor. Má jít o lahvičku s tekutinou, kterou si čas od času stříkne do úst. Toto zařízení se snad nazývá inhalátor, pokud mi něco neuniklo.

kniha: Tajemství noci - Koontz, Dean Ray
trudoš | *** | před 87 dny

Krátké kapitoly, svižná gradace, nápaditý děj – to vše dělá z Tajemství noci solidní čtení a nebál bych se říct, že možná i to nejlepší, co Dean Koontz na poli klasického hororu v poslední době napsal. Je to sice taková brzda plyn, kdy se morbidní scény střídají s nudným patosem, ale budiž, fandové hrůzy zas moc na výběr nemají. A zápletka o vrahovi, který se vrací z říše mrtvých prostřednictvím nevidomých obětí, aby splnil, co před dvaceti lety slíbil – to je jednoduše béčko jak má být.
Románu ani tak nevyčítám hrátky s pořadím naplánovaných zločinů, které působí lehce absurdně, a dokonce bych odpustil i hlavním postavám, že čekají na vraha jako dobytek na jatkách. To všechno se dá ustát při srovnání s ucházející strašidelnou zábavou. Jenže pak přijde závěrečné deus ex machina a já hořce zaplakal. Křesťanství je pěkná věc, o tom žádná, ale řešit s ním svízelné situace s psychopatem z podsvětí, to už mi přijde trochu moc. A tak všechna ta legrace vzala na konci dost za své, bohužel.

kniha: Luciferův učeň - Andersen, Kenneth Bøgh
snop | ***1/2 | před 88 dny

Párkrát jsem se upřímně zasmál, ale jinak je to jenom taková jednoduchá pohádka, jak v každém zlu je kousek dobra a i v dobrákovi je kus zlouna.

kniha: Jiný svět - Rus, Dmitrij
snop | ***1/2 | před 88 dny

Po Machaněnkově Úkolu přežít přichází na český trh další „gameplay“ MMORPG. Tentokrát je vnější svět spíše marginální, hrdina hupsne do virtuálu co nejrychleji a vypracovává se na elfa nekromanta/rytíře smrti. Takže farmí moby, dělá kvesty, čistí danžny, a pomalu skiluje a levluje. Pokud někoho zarazila předchozí věta, nebude to asi kniha pro něj, protože autor se vůbec nestyděl a takový jazyk užívá ještě s větší volností než Machaněnko. Sice na konec knihy přidal slovníček, ale obávám se, že pro člověka nepolíbeného RPG bude kniha utrpením.

Je nutné ocenit také premisu celého příběhu – hraním v celotělové kabině pro VR dochází ke „vtažení“, kdy vědomí hráče přestává být vázáno na tělo, které může klidně umřít (proto se hlavní hrdina nechává vtáhnout – v „realitě“ je na smrt nemocný), a existuje už jen ve virtuálu (kde ovšem není zničeno ani výmazem databáze).

Pokud pomineme ten herní jazyk, tohle hrdinovo zařizování si virtuální existence se dobře čte a dokonce už se nám rozehrávají i zajímavější motivy, které ovšem čekají na další díly. Zde končíme de facto tím, že máme středně nabušeného hrdinu, který je finančně zajištěný a může vyrazit na pořádný kvest.

Gabriel García Márquez byl romanopisec s darem od boha. To je fakt, který člověk přijme, otevře-li kteroukoliv z jeho knih. Slovutným povídkářem se však nikdy nestal a ani se o to nepokoušel. Což je taky důvod proč soubor Dvanáct povídek o poutnících vznikal bratru osmnáct let. A přestože výsledek je trochu proměnlivý, jedno autorovi upřít nelze – nepotřebuje pro své příběhy nosnou pointu, ale bohatě si vystačí s poetikou textu samotného. Ovšem ne že by stavěl pouze na tom, takhle prvoplánový zdaleka není. Je to život, co má v jeho případě hlavní slovo. Někdy se v něm fantazie mísí s realitou, častěji je to však tragikomika, která dává zabrat hrdinům z různých společenských vrstev. Díky tomu utkví člověku nejvíc v paměti povídky Přišla jsem si jen zatelefonovat a Stopa tvé krve ve sněhu, ale jsou tu i další nezapomenutelné kousky, jež na každého budou působit jinak. U mě v žebříčku rozhodně vede nostalgické Letadlo se spící krasavicí a pak kouzelně surrealistické Světlo je jako voda.

kniha: Šestá hlídka - Lukjaněnko, Sergej
Gaarq | *** | před 89 dny

vše se chýlí neodvratně ke konci. autor se snaží smotat všechny nitky do uzlu, aby se mu příběh netřepil. nu, jak se mu to daří? žádná sláva. základní motiv působí dost násilně, filozofické vysvětlovačky jsou o třídu horší, než na co jsme u mistra zvyklí. pořád je tu spousta malý dobrých příběhů, ale celek skřípe. lukjaněnko, pokud něco umí, tak psát, jeho postavy jsou živé, dialogy přirozené, sem tam trefná poznámka. často docela dobře odhaluje, co se děje v hlavě vzdělaného a přemýšlivého rusa; exotika, ale ne úplně jako výlet na havaj, spíš návštěva kremelského mauzolea. nicméně je poznat, že uzavření jeho příspěvku k hlídkám (autor popustil svět v plen jiným autorům) si vyžádalo několik bohů ze stroje (malá vykrádačka duny a u pár scén si člověk nemůže nevybavit českého velikána járu cimrmana „já totiž nejsem tvůj otec. jsem tvůj syn.“). co autorovi přiznám je zajímavý konec – tak, jak je podán a jak jsem si ho přežvýkal, je to zajímavý skoro postmoderní dialog se čtenářem, který by si zasloužil lepší omáčku. nuž, naši milí hrdinové světla a tmy, světla se tlumí a opona padá.

ps. také jsem si snad poprvé v hlídkách všiml nedobrého překladu, často nepochopení originálu a tím špatný překlad víceznačných slov (ток – tok/proud v elektronice, to si teď vybavuju jediné).

kniha: Nihal ze Země větrů - Troisi, Licia
trudoš | ** | před 89 dny

Jednoduchá fantasy plná oblíbených motivů, ovšem bez špetky invence. Tedy kromě rozpracované historie, která však působí dojmem, jako by si jí Licia Troisi léta pilovala ve školní lavici. A přestože se román čte tak lehce, jak si lze jen přát, ta prvoplánovost pro mě byla drobet ubíjející. Zápletka neměla prakticky čím překvapit a množství kýčovitých motivů by se nevešlo ani na zánovní valník. Celek pak působí jako scénář počítačové hry, se všemi oblíbenými ingrediencemi, co jich žánr jen snese.
Bohužel, výsledný dojem nezachraňuje ani průměrná stylistika, ani ledabylé pojetí funkčních detailů, kdy si spisovatelčina fantazie dělá co chce, nehledě na rozpory a nesmysly. Přičemž hrdinka, jíž cloumá puberta od hlavy až k patě, tomu taky moc nepřidá. Nihal buď řve na všechny kolem sebe kvůli různým nepravostem, nebo řve o samotě nad nespravedlností osudu, který si sama zvolila. A její vztah se Sennarem? Větší párek zamilovaných pitomců jsem už dlouho neviděl. Tož uvidíme co na to další díl.

kniha: XB-1 2015/10 - kolektiv autorů
yerry | *** | před 90 dny

Priemerné hororové číslo, ktorého najlepším počinom je obálka. Po dlhšom čase u mňa neprepadla ani jedna poviedka, a to oceňujem. Ďalším aspektom u mňa je, že domáce poviedky tentoraz hodnotovo porazili tie zahraničné od zavedených autorov. Tou najlepšou bola baladická poviedka od Zuzany Komprdovej: Stopy v písku ,v tesnom závese za ňou nasledovaná mikropoviedkou Psí měsíc od Boženy Čechalovej. Z tých zahraničných stojí za zmienku Skládací muž od Landsdalea.

Román z roku 1992 se nese v duchu příznačného humoru Terryho Pratchetta, oproštěného pouze o šílenou zeměplošskou imaginaci. Autor se drží při zemi alespoň co se základních kulis týče, ovšem stran děje, to už je jiná. Hodně přitom oceňuji, jak bez problémů dokázal najet na mládežnický smysl pro nesmysl a zároveň příliš nerozmělnit vyprávění, takže není moc šancí se u něj nudit. Nakonec jedinou slabinou je ústřední motiv počítačových her – těch dvacet let je tu prostě znát. Žádný internet, žádná wi-fi, žádný bluetooth. Naopak sousta disket a vědro trpělivosti při načítání. Čas je holt neúprosný. Nostalgie ovšem parádní.
Samotná koncepce zápletky je jednoduchá a stojí především na kouzelném vykreslení party nerdů v době, kdy to ještě nebylo příliš cool. Sice si pan Pratchett úplně nevěděl rady s přenosem dětí do počítačového univerza, a tak mu to trochu skřípe, ovšem jenom skutečný rejpal by se zabýval takovou podružností. V důsledku veselá jednohubka se špetkou filozofie na jeden večer.

kniha: Poločas rozpadu - Kotleta, František
Vlask | **** | před 91 dny

Určitě lepší než úvodní díl, což byla vlastně urbanka s menší cestou mezi aglomeracemi. Dvojka se vrhla do náruče toho pravého nukleárního postapa, kde si nikdo přívětivé náruče zbytků civilizace neužije. Takže spousta cestování divočinou, pozůstatky války všude okolo, divoké kmeny a nesmí chybět fanatická sekta, ze které se zhrozí příznivci stolování na úrovni, ale hlavně feministky.

kniha: Plíseň - Pettersen, Siri
Vlask | ***1/2 | před 91 dny

První polovina je celkem napínavá, zejména ženská linie. Mužská dost zaostává. Překvapila kompletní výměna světa a vyjasnila se trochu situace s božstvy. Bohužel v závěru jsem se začínal nudit a prapodivně vyřešené spory tomu moc nepomohly.

kniha: Protože se stmívá - Rečková, Jana
Vlask | *1/2 | před 91 dny

Sbírka povídek zcela jistě ne určená pánům. Styl psaní u většiny kusů (pár vyjímek se najde) je silně ženský a jak se říká, že ženy se neumí vyjádřit jasně a jdou na vše okolo, tak tu to máte v plné palbě. Málo se toho vysvětluje, dost je toho neukotveno ve světě a básnické, či přímo psychedelické výjevy nejsou vyjímkou, ale často pravidlem. Tato kniha je pro čtenáře co ocení hrátky se slovy, atmosférou a charaktery, zato příznivci akce se budou k smrti nudit.

kniha: Svědectví - King, Stephen
Methat | **** | před 91 dny

Táto kniha sa oplatí čítať (pre väčší efekt) v čase vtáčej/prasačej chrípky.

Vraj Svědectví malo mať o 400 strán viac. Vďaka za to, že kniha má „len“ tisícovku. Už to je na hranici znesenia a King niekedy zbytočne blábolí a pridáva ďalšie detaily postavám, aby ste si ich vedeli živo predstaviť a lepšie sa s nimi stotožnili. V tomto s ním súhlasím. King má postavy vždy stopercentné. Ale ten zvyšok trochu pokulháva ako jedna z hlavných postáv na konci.

Čakal som väčšie post-apo. Podľa ohlasov a recenzií som čakal väčšiu pecku. Ale keďže už ako-tak poznám Kinga a mám prečítané okrem TO, ktoré práve beží v kinách, aj iné jeho knihy, vedel som, čo približne mám čakať. King sa postavám venuje príliš svedomito, v prvej časti (z troch) sa celá epidémia rozbieha, nachádzame sa ešte pred ňou a ku každej hlavnej postave sa autor pozastaví a podrobne nám ju predstaví. A to, ako potichu a neškodne sa celá epidémia spustí je na knihe to najdesivejšie. Že sa to môže ľahko stať aj nám, nie je pochýb (aj keď my sa vyhladíme inak). Prvá časť je výborná.

Druhá časť je oveľa pomalšia, sledujeme vývoj novej (dobrej) spoločnosti, ktorá opravuje poničený svet, obnovuje elektrimu a riešia sa hlavne vzťahy a chod spoločnosti. Tretia časť je podľa mňa najlepšia, pretože zistíme čosi aj o hlavnej zápornej postave a jeho spoločnosti a začína prituhovať. A na záver sa oplatí počkať (alebo skôr dočítať), ten stojí za to.

Aj tak musím zhodnotiť, že sa mi King viac páči v roli spisovateľa poviedok alebo rovno jeho pseudonym Richard Bachman. Nesedí mi u neho takéto vážne sci-fi s množstvom postáv, aj keď Svědectví sa čítalo výborne a vôbec som sa u neho nenudil. Ale tých stran a kecov bolo príliš. Asi si dám od Kinga na čas oddych (aj keď som si pred mesiacom kúpil všetky knihy Temnej veže).

Najlepšie postavy: Fran, Larry, Harold a Popeláč

kniha: Zloděj úsvitu - Barclay, James
trudoš | *** | před 92 dny

Není nic lepšího, než když příběh začne válečnou vřavou. Což dost svědčí o faktu, že zas tak moc náročný nejsem. Naneštěstí, jak se James Barclay hezky rozehraje, další vývoj už tolik sympatický není. V mnohém sice připomene tvorbu Davida Gemmella, ale hodně říznutou stylem dungeons & dragons, tedy putováním po světě, sbíráním artefaktů a bojem s nepřáteli. Bohužel ta omáčka má na čtyři sta stran a to je chvílemi ubíjející – obzvláště když víte, že se děj nepohne dříve, než skupina zkompletuje propriety důležité k vytvoření superkouzla, jež by mohlo zastavit jejich nepřítele. Anebo zničit svět. Což je alespoň v tomhle ohledu milá změna oproti zaběhnutým standardům. Každopádně, jak se autor snaží zápletku průběžně komplikovat, poměrně nekompromisním způsobem likviduje hlavní hrdiny, takže o zábavu je postaráno. Minimálně díky tomu je Zloděj času příjemnou zahálkou, přestože to občas kazí nepochopitelné, nebo lépe řečeno nepravděpodobné zvraty. Ale stále lepší než fantasy romancí do oka.

kniha: Čarodějky na cestách - Pratchett, Terry
Rezaria | **** | před 92 dny

Čarodějky na cestách mi daly celkem zabrat. Prvních asi 30 stránek jsem musela číst dvakrát, abych se nějak zorientovala a začetla. Zrcadla a pohádkové příběhy mě totiž dvakrát neoslovily. Když jsem ale ten poměrně kostrbatý začátek překonala, začala jsem se bavit. Zdědit kmotřičkovství totiž není jen tak, navíc když vám Bábi Zlopočasná a Stařenka Oggová dýchají za krk. A kmotřičkovská hůlka očividně zvládá jen dýně. Napojení a odkazy na všemožné legendární pohádky a Pratchettovy svérázné čarodějky daly dohromady ten správný zeměplošský guláš, který sice místy chutnal po močálu a voodoo, ale nepřejedl se. Po dlouhé době jsem zeměplošskou knihu dočítala s nadšením a měla jsem chuť pokračovat dál. Jo a Esme s Gytou na plese fakt válely!

kniha: Nesvatý otec - Dvořák, Marek
snop | *** | před 93 dny

Takova mila novela ze zivota neprilis svateho kneze. Je to celkem atmosfericke, lehce se to cte a bavi to. Druha vec je, ze autor jeste neni uplne vypsany, takze to obcas trochu skripne, a ze cele knize by slusel bud dvakrat vetsi, nebo dvakrat mensi rozsah.

Nečítal som poviedku, ale pravdepodobne bude o mnoho lepšia. Román mi prišiel až zbytočne rozťahaný, plný nezáživných pasáží,.

kniha: Alchymistův syn - Booth, Martin
trudoš | **1/2 | před 94 dny

Nenáročný děj, velká písmena, nemnoho stránek a kratičké nahlédnutí do záhad alchymie – to je prakticky nejstručnější charakteristika novely Martina Bootha. Jde o jednoduché dobrodružné dětské čtení, které (a tady jde jen o přirovnání) připomíná některé starší příběhy Čtyřlístku. Dvanáctiletý Sebastián díky magické látce hibernuje a v průběhu staletí se probouzí vždy, když svět začne ohrožovat nebezpečí ztělesněné ďábelským de Loudéacem. V jeho boji mu tentokrát zdárně sekundují mládežnická dvojčata, která však nakonec sehrají pouze druhé housle a v příběhu jsou jen proto, aby měl kdo vyprávět Sebastiánův osud.
Autorova profesionální deformace z tvorby populárně naučné literatury se odráží na úsporném prostoru, do kterého se pokusil nápaditý příběh vložit. Kvůli tomu se kvantum informací nepříjemně tluče se stručností děje, který by si jinak zasloužil rozvést. Nicméně to určitě není problém, který by dětské čtenáře měl odradit. Ty starší ovšem lehce strohý náčrtek dost možná neuspokojí.

kniha: Homo špiritusus - Pilipiuk, Andrzej
Benetka | **** | před 95 dny

Jelikož autor poněkud trpí nadprodukcí,aneb jak už to tu někdo někde poznamenal – je to zkrátka grafoman,a vzhledem k tomu,že hlavní hrdina je furt a pořád jenom ten jeden,mohlo by se zdát,že se to odráží na kvalitě povídek.Leč není tomu tak.Stále je to velmi zábavné počtení!I když jak už jsem tu u Andrzeje psal – jistá nevyrovnanost povídek je zcela evidentní…Já jsem teď přečetl 4 jeho knihy během srpna – vždycky sedl na kolo,jel k hospůdce na zahrádku a kombinoval Pilipiuka s pivem (vřele doporučuji!),a přitom se dobře bavil! :)

kniha: Věšet každý může - Pilipiuk, Andrzej
Benetka | **** | před 95 dny

Příjemné oddechové čtení plné svérazného humoru.Občas autor uplatňuje do textu i na žánr fantasy docela originální nápady.Jediná věc která maličko kazí celkový dojem je určitá nevyrovnanost jednotlivých povídek.Tomu se však nemůže vyhnout snad žádný spisovatel… :)

kniha: Nikdykde - Gaiman, Neil
Benetka | ***** | před 95 dny

Tak trochu jiná fantasy,tak trochu jiný příběh.A autorovi nelze upřít,že umí vyprávět velmi poutavě.Vždyť knihu jsem přečetl za 1 den!Děj mě prostě vcucnul a už nepustil.Proto také plné hodnocení.Možná je jen malinko škoda,že nebylo plně využito tohoho potenciálu,toho nepřeberného množství nápadů které bylo do knihy vloženo.I když si uvědomuji,že by to pak asi mělo jednou tolik stránek! :) A také bych si chtěl přečíst pokračování – jak to bylo dál s Dvířkou a Richardem… ;)

V roce 2014 vybuchla munice ve skladu ve Vrběticích na Zlínsku a munice a zbraně se se rozletěly po areálu. Areál se sklady je stále ohrazený a stále plný munice, která hrozí výbuchem, proto ho nepřetržitě hlídá policie a ochranka. Přesto dva čeští „stalkeři“ do areálu chodili a odnášeli samopaly a možná i jinou munici či zbraně. Máme tak „stalkery po česku“.

kniha: Šest vran - Bardugo, Leigh
snop | ***1/2 | před 95 dny

Asi bych dokázal dát i 80 %, kdybych byl žena. Dobře vystavěný svět i příběh, trochu to připomíná Lockeho Lamoru. Na mě je tam ale těch citových rozervaností až příliš. Tři páry jdou vykrást banku, dalo by se říct. Byť tedy ten třetí, homosexuální, je spíše v začátcích, kdežto ty druhé dva, to je rozervanost jak pověstný klín skal, pod kterým hučí řeka. Dočkáme se spousty srdcervoucích flashbacků, nicméně i spousty akce a heistu ve stylu Ocean's eleven. Rozhodně výhodou je, že příběh je uzavřený, byť tedy s cliffhangerem, ale to jenom otevírá prostor pro druhý díl. Pokud vám tedy trochu romantiky nevadí, jděte do toho. Pokud se vám u popisu, jak se jeho mužná hruď otřela o její tvář a ona z toho je celá nesvá, asi vynechejte… ale přijdete o celkem vtipný děj plný zvratů a podvodů v podvodech jiných podvodů.

1234567891011poslední (330)13162 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu