Poslední přidané komentáře
- Všechny typy
- Knihy
- Série
- Povídky
Vykopávky při výzkumu zaniklé civilizace za pomoci masivních vyspělých mechanismů. Je to trochu jinak, než se zpočátku jeví, ať už jde o dějiště nebo původ vědců (to druhé by nebylo od věci více rozmáznout). A proč Planeta Skokánků? Tak to byste neuhádli :-)
Kosmický příběh bez velkého drajvu, spíš taková freska o různých rasách, které však mají tentýž cíl – stát se vládci vesmíru. K tomu potřebují spolupracovat se Zbrojaři, protože jen oni k mají tomu mají ta pravá udělátka. Nechci víc prozrazovat, abych nevycintal pointu, řeknu jen tolik: když se příběh domyslí do všech důsledků, nabízí čtenáři mnohé morální a etické podněty k přemýšlení.
Prozatím nejhůř hodnocená povídka z Hlasu krve (uvidíme, co s pořadím udělají moje 3 a půl hvězdy). Menší problém v kontextu antologie je, že JRM není ani tak horor jako sci-fi, a k tomu se silným feministickým podtextem. Po slibném bradburyovském začátku se povídka zvrhává k jakési vegetofilii, aby z ní čím dál silněji vyhřezávala tezovitost. Autorka už moc tlačí na pilu a spíš než s příběhem nás seznamuje se svými postoji k určitému typu násilnických omezenců, ale PŘESTO je povídka docela originální a četl jsem ji se zájmem.
vyšla v: Pevnost 2005/03; Z upířích archivů - Kniha II.
Dilvermoon | ***1/2 | před 4472 dny
Povídka pravděpodobně popisuje začátek románu Říše strachu. Ten jsem nečetl, mám to jen z recenzí, kde je začátek románu (nebo celá povídka :-) popsán. Sice upíry moc nemusím, ale tohle špatné nebylo, k problému se přistupuje na vědeckém základě a odehrává se v alternativním 17. století. Nevím, jestli by mě téma vládnoucí upírské šlechty bavilo na větší ploše, ale takhle ve zkratce bez vaty to bylo dobré.
vyšla v: Tři okamžiky exploze; XB-1 2012/01
lamahe | ***1/2 | před 4472 dny
Tento text mi pripadá ako kostra poviedky, poznámky k dôkladnejšiemu dopracovaniu. Ktovie, možno sa ho raz aj dočkáme. Bol by som veľmi rád, nakoľko China už v tejto podobe, na minimálnom priestore, poriadne pošteklil moju predstavivosť. Nápad to síce nie je nový – iný klasik s ním už prišiel dávno, no spracovanie je podnentné. Aké to je, žiť na milióntom poschodí? V spojení so Zemou, no zároveň tak ďaleko: vzdialenosťou aj charakterom prostredia. Veľmi príjemné krátke spestrenie tohto čísla XB-1.
vyšla v: Sekera a skála, meč a žár
GeRony | ***1/2 | před 4472 dny
Asi najslabsia poviedka zbierky. Stale je to nadpriemer, ale uz iba slabsi. Pride mi to ako nutene napasovanie niecoho a niekoho tam, kde ho chcem dostat.
Příjemné leč trochu smutné čtení o posledním z opolidí žijícím ve stínu lidí. Klidně bych si dokázal představit, že to takhle mohlo být.
vyšla v: XB-1 2012/01
arwenu | **1/2 | před 4473 dny
Když jsem asi v polovině povídky zjistila, že povídka je sice psaná rádoby napínavě, přesto mi je osud hlavních hrdinů naprosto lhostejný, zjistila jsem že je něco špatně. 50 % dávám s přimhouřením všech možných očí. Od vítězné povídky bych čekala mnohem více, ale chápu, že máme každý jiný vkus.
vyšla v: Kočas 1994 - Cesty mlokov; Mlok 1994
Lucc | **** | před 4473 dny
Slušná, do konce domyšlená a atmosferická slovenská temná fantasy o šamanském rituálu. Předností je NEvysvětlování, mohl jsem si snadno představovat svět, ve kterém se odehrává, v mém případě podobný např. Holdstockovu. Ani zlo není jasně pojmenované, spíš takové tušené až nereálné, třeba jako u Lovecrafta. Povídka není úplně můj šálek kávy, ale nemohu ji v podstatě nic vytknout.
Haraším, Pavel
vyšla v: Mlok 1994
Lucc | ****1/2 | před 4473 dny
Dobře vymyšlené CP. Rozšiřitelná pamět, kopírování osobnosti, psí schopnosti a jejich posilování, vymanění se z pout hmoty + trocha akce k tomu = klobouk dolů.
vyšla v: Hugo Story II: 1962 - 1967; Neutronová hvězda; Těžká planeta; Těžká planeta*
KeB | **** | před 4473 dny
Skvělá povídka na které je bohužel až moc poznat, že je z nějakého cyklu a nějakého konkrétního světa. Kdyby autor víc rozvedl kulisy svého ZNÁMÉHO VESMÍRU byla by srozumitelnější. Další pruda je že v téhle povídce jsou PAVOUČNÍCI, ale zde http://www.legie.info/kniha/11027-niven-lerner-flotila-svetu/zakladni-info#zalozky jsou to LOUTKářI…
vyšla v: Sekera a skála, meč a žár
GeRony | **** | před 4474 dny
Pribeh poviedky doplna niektore criepky z minulosti a nastoluje zopar dalsich otazknikov ohladom buducnosti ;)
Nebýt překombinovaného závěru povídky, který dal zabrat uvěřitelnosti a lehce proděravěl logiku, jásal bych i po dočtení. Jásám skoro.
Studentská práce. Nebudu ani vypočítávat, co je na této povídce všechno špatně, myslím, že to ví dnes už i autor. Jestli tohle skončilo páté v CKČ, tak se děsím číst další práce ve sborníku.
vyšla v: Pevnost 2005/07
Dilvermoon | ****1/2 | před 4474 dny
Detektivní sci – fi novela, jejíž název mi evokoval spíše fantasy. Omyl. Miles Flint, expert na hledání zmizelých, bydlící v měsíční kolonii Armstrong, dostane zakázku, protože je prostě nejlepší. Celou plochu novely zabírá pátrání, logické dovozování a postupné odhalování. Akce se nedostaví a rozhodně mi nechyběla (upřímně řečeno – velmi dobře se bez ní obejdu skoro vždy). Jako detektivka příběh funguje velmi dobře a ani sci – fi prostředí není odbyto. Poměrně významnou roli hrají i různé mimozemské rasy.
Je zvláštní hodnotit a komentovat jednu z prvních prací patřící do (dnes už) známého cyklu, který jsem ovšem nečetl (Oggerd). Povídka trpí komplexem střípku z velké mozaiky, který prostě sám o sobě není zajímavý. Hodně se tu mluví o světě, ale pro samotnou povídku to není důležité. Příběh v příběhu je zde také pouze proto, aby mohl povykládat legendu, která pro děj povídky nemá význam. Postavy jsou načrtnuté, zeměpis světa je načrtnutý, všechno je jen polotovar, se kterým se bude v budoucnu pracovat. Čili dost nuda. Musím ale pochválit samotný svět. Docela mne zaujal, je to taková směsice mytologie a historie, evidentně poznamenaná nějakou katastrofou. Líbí se mi (dnes už ohraná) magie-věda. Šlechta je tady ještě nevypsaný, ale působí svěže.
vyšla v: Sekera a skála, meč a žár
GeRony | ****1/2 | před 4474 dny
Povieka plynule navazuje na tu predchadzajucu. Styl rozpravania sa vsak zmenil, v podstate ide o dialog dvoch postav. A Wegner ovlada aj tuto formu poviedky. Body som strhol iba kvoli tomu, ze som mal pocit, ako by sa autor snazil do dialogu napasovat co najviac informacii ohladom historie kontinentu… Ale inak standardne vysoka kvalita.
Začal jsem číst a po chvilce si říkám: Fůůůj! To je nůůůda, to už tady bylo… Ano bylo, nosná myšlenka není nijak zvlášť originální, nicméně provedení má šmrnc. Body si autorka ubírá popisem nočních můr (díky tomu je konec předvídatelný už od půlky) a taky tím, že se hlavní hrdina nad finální pointou zamýšlí už na začátku. Chtělo by to delší „stopáž,“ ve které by byl prostor na hlubší psychologii hlavního protagonisty a na hororovější atmosféru. 80%
Haraším, Pavel
vyšla v: Kočas 1994 - Cesty mlokov; Mlok 1994
Lucc | **** | před 4475 dny
Příběh není nový. Elitní jednotka lidí vycvičených v nemyslící mašiny na zabíjení, jejíž jeden člen se vymyká. Klišé, ale klišé napsané natolik úsporně a zároveň úderně, že musím jít s hodnocením vysoko. Možná kdyby v tom byla ještě aspoň jedna hlubší myšlenka, šel bych ještě výš. I tak je to slušný psychonářez.
vyšla v: Ikarie 1997/09
Lucc | **** | před 4475 dny
Tuhle povídku jsem četl za svůj život 2×. Bavila mě, i když druhé čtení už nebylo to pravé čokoládové, když jsem znal pointu. Prostě příjemná novela o jedné virtuálně-realitní RPG. Kombinuje sice žánry, ale je taková poctivě starosvětská, trochu akční, trochu strašidelná. Kvalitní oddechovka.
Mně se tahle povídka nelíbila. Chápu, že na svou dobu mohla být převratná, ale prostě tentokrát pane Campbele nejsme na stejné vlně. Předpokládám, že mi vadilo to věčné omílání mrtvého světa, vesmíru a času. Podle mne nejhorší povídka sbírky.
Kosmatka evidentně neví co je to povídka, protože jinak by čtenáře nezatěžoval (stejně jako ve Zrádném světlu) s osobním životem hlavního hrdiny nijak nesouvisejícím s hlavní linií vyprávění. Ta samotná je však velice životaschopná a úvaha o vysoce adaptivním hmyzu velmi originální. Kosmatka ja velmi nadějný autor, který by v tandemu se zkušeným redaktorem dokázal zcela jistě vytřít čtenářům zrak.
vyšla v: Sekera a skála, meč a žár
GeRony | ****1/2 | před 4475 dny
Cely cas som si myslel, ze je to poviedka, ktora sa sice dobre cita, je zaujimava, ale akosi pod uroven nasadenu v prvej casti knihy. Potom prisla posledna strana a ja som si povedal, on ten Wegner umi…
Hodně zvláští text. Skauti budoucnosti (no dobře, roveři) dělají archeologické vykopávky starého tábora svých předchůdců. Do toho přijíždí poněkud narušená hrdinka a navíc vedoucí Yeštěr je takovej divnej. Vsadím se, že povídka je dost autobiografická. Pokud ne, tedy silně fantasmagorická. Tak jako tak sděluje nesdělitelné, ovšem docela zajímavým způsobem.
Půlstránkový kraťas s pointou. Myslím, že to šlo napsat i líp, ale za to, že jsem si to nevychutnal, si možná můžu sám. Když vidím natolik krátký text, tak neseberu dost čtenářské energie číst pomalu a pozorně, nenechám na sebe text působil. Prostě to přeletím očima a konec.
vyšla v: Kočas 1994 - Cesty mlokov; Mlok 1994
Lucc | ****1/2 | před 4475 dny
Vcelku originální myšlenka zabalená do chutného trochu uměleckého obalu. Oslovila mne civilnost a zároveň poetika textu. Autor umí v několika větách nebo slovech navodit obrazy a načrtnout živoucí postavy ve dvou třech dialozích. Hodně bradburyovská povídka, i když jsem si jist, že sám Raymond by to napsal úplně jinak. Jen ty prvky, ze kterých je amalgám umíchán, jsou stejné.
Povídka na rozhraní žánrů, má blízko k SF i k hororu. Objevují se i zombie a vlkodlaci, ale na samostatný tag to nevidím. Tématicky mi připomněla http://www.legie.info/povidka/6820/ nebo http://www.legie.info/povidka/1132/ Platící klient se vydává s loveckým průvodcem na speciální planetu, kde se kořistí můžou stát i tvorové jinde nevídaní. Co loví a jak to celé dopadne si už ovšem musíte přečíst sami. O akci i zábavu nebude při čtení nouze.
Kopřiva, Štěpán
vyšla v: Mlok 1994
Lucc | **** | před 4475 dny
Smrtka pověsila kosu na hřebíček. Nic nového pod sluncem. Ovšem tihle brothers i profláklé téma umí zpracovat tak, že mi chvílemi běhal mráz po zádech a chvílemi se mi křivila huba nad černým humorem. Oceňuji, že šli do hloubky a hledí si detailů (i když zapomněli na bakterie, které by asi všechno zarostly, ale kdo ví). Některé z věcí použil Kopřiva později i v Asfaltu. Pointa se mi na rozdíl od Majkla líbila. Moc.
vyšla v: Kočas 1994 - Cesty mlokov; Mlok 1994
Lucc | *** | před 4475 dny
Hustokrutomegapřísná monstrrumplcimprcampremzácká akce. Nic víc v tom není, tedy až na jednu jedinou myšlenku. Já od Kopřivy snad ani víc nepotřebuji. V tom, co píše, je nejlepší.
vyšla v: Kočas 1994 - Cesty mlokov; Mlok 1994
Lucc | **1/2 | před 4476 dny
Velká škoda promrhaného potenciálu. Autor umí akční popisy a v určitých chvílích klade slova a věty na ta správná místa, ale v této povídce naprosto zanedbal postavy a jejich motivaci a zasazení do kontextu světa. Navíc mne neuvěřitelně otravovalo nadužívání pitomého jména hlavního hrdiny.
vyšla v: XB-1 2012/01
Dilvermoon | ***** | před 4476 dny
Krásně dlouhé, krásně hladce plynoucí a krásně věrohodné vyprávění z mírně alternativního světa o snech a cílech, které dokáží člověka podpírat a dodávat mu sílu po celý život. Není nic horšího a prázdnějšího než život bez hlubšího zájmu o cokoliv.
Příběh není akční, ale napětí mu rozhodně nechybí. Mám dokonce pocit, že jsem podvědomě odkládal chvíle, kdy dojde k plnému odhalení konkrétních nálezů a vychutnával jsem si očekávání.
Dokonce mě absurdně napadlo, že James Lovell přitahuje průšvihy, protože byl i velitelem Apolla 13, pak mi došlo, že to je paralelní Lovell. :-)
Vypadá to, že odkazovat na hromadu jiných literárních děl či spisovatelů je dobrý způsob, jak se v USA přibližít k získání některé z prestižních sci-fi cen (viz také McDevittova Pobočka Fort Moxie). Jinak si nedokážu vysvětlit, za co tahle lehce naprůměrná povídka získala minulý rok cenu Hugo (ve srovnání s konkurenčními povídkami Seana McMullena a Erica Jamese Stonea to byla slabota). Jde o komorní příběh s nevýraznou pointou vyprávěný z pohledu bývalého velitele vesmírné stanice na Marsu o jednom z jeho pracovníků, který v důsledku tragédie zešílel, a snahách zbývajícího osazenstva stanice mu nějak pomoci.
vyšla v: Kočas 1994 - Cesty mlokov; Mlok 1994
Lucc | *1/2 | před 4476 dny
Trochu chaos. I když jsem se nakonec chytl, tak mne tato lehce konspirační a lehce geekovská SF totálně minula a bohužel taky dost nudila.
vyšla v: Kočas 1994 - Cesty mlokov; Mlok 1994
Lucc | **** | před 4476 dny
Přirozené skloubení CP a fantasy v roce 94?! Není to sice tak čtivé, ale originální rozhodně. Papula dole.
Kopřiva, Štěpán
vyšla v: Kočas 1994 - Cesty mlokov; Mlok 1994
Lucc | ***1/2 | před 4476 dny
Povedená taškařice. Co taky od těchto dvou řízků čekat? Vysmívají se SF, berou si na paškál autory i Mloka samotného a ještě si u toho vystřihnou absurdní povídku o vesmírných kšeftmanech. Horst Fuchs bledne závistí.
vyšla v: Kočas 1994 - Cesty mlokov; Mlok 1994
Lucc | *** | před 4476 dny
Postapo, které neurazí, nepřekvapí. 2 velké logické slabiny. Menší ve zdůvodnění toho, proč lidé odešli a druhá v mylném předpokladu, že by lidé i po všem, co se stalo, dávali přednost nejistému životu v bídě, když mohli parazitovat na zbytcích civilizace. Lenost a pohodlnost je věčná. Docela pěkná emocionální stránka, abych pořád jen nekritizoval.
vyšla v: Sekera a skála, meč a žár
GeRony | **** | před 4476 dny
V tejto poviedke sa dozvieme aj nieco z minulosti tychto koncin. A plynule sa prenesieme do sucasnosti. Horska straz prichadza do odlahlej osady, kde podla jedneho obchodnika nieco zabilo 6 ludi. Starosta tvrdi, ze ide o velke nedorozumenie a vsetko bol iba zart dvoch chlapcov… A nic nie je take, ako sa zda na prvy pohlad…
Celkově matoucí, hlavní hrdinové mi nijak k srdci nepřirostli (spíše naopak), což může být důsledkem toho, že mi ani po přečtení povídky není jasná jejich motivace a důvod, proč se na Kubu vlastně vydali. To vše se asi odrazilo v tom, že se mi text navzdory přítomné akci příliš dobře nečetl a jeho závěr mne nijak neoslovil.
Tak nevím. Nepřetrhni řetěz… nemáme v tom hledat nějakou symboliku? Protože to je asi jediná věc, která by tuto povídku mohla zachránit. První čtvrtina dejme tomu – Laos budoucnosti, na tom se dá stavět. Ale nestaví. Pak tajemné setkání s popisovanými detaily, které jsou zbytečné a nic neřeší a nakonec návštěva, kde je to podobné. Je to prostě takové příliš rozhárané a nesoustředěné.
První dva odstavce se zdály být šíleností, až jsem se vyděsil, jestli se Sanford nerozhodl dělat „umění“, které kdekdo chválí, ale málokdo mu rozumí. Naštěstí ne. Ještě nějakou dobu zůstala situace podivná, ale postupně se vyjasnilo a to, co se objevilo, je hutný sci – fi příběh s prvky fantasy, hororu a ani postapokalypsa nás nemine. Druhá moje obava plynula z možného odhalení totožnosti vypravěče, kde bychom se nějakou konstrukcí mohli dopracovat ke konkrétní historické postavě, což by byla opravdu a opět a pokolikáté už velmi „pěkná“ pointa. Toho se autor naštěstí vyvaroval a tak mohu říci, že povídka výborná, i když za plný počet to není.