RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (18)699 příspěvků celkem
série: Bohatýr
seelya | ***** | před 1002 dny

pre mňa jednoznačne najlepší červenákov počin… naprosto parádne prepojenie histórie a slovanskej mytológie, radšej ani nechcem vedieť, ako dlho trvalo štúdium dobových reálií… akčné scény super, každá kniha je zakončená fakt veľkolepým finále (boli by z toho skvelé akčné filmy)… ako vždy sa to výborne číta, tých 1500 strán zbehne ako voda a autor sa pohral aj s postavami, idú viac do hĺbky ako v černokňažníkovi… všetky tri knihy sú vyvážené, na rozdiel od väčšiny trilógii tu druhá kniha nie je iba „náplasť“ medzi úvodom a záverečným finále… proste perfektná séria, na ktorú sa nehrabe ani množstvo renomovaných zahraničných autorov…

série: Kantos Hyperionu
ladynka | *** | před 1010 dny

Veskrze zajímavý a podrobně vylíčený svět, ale přijetím vyvrcholení, kdy se stará doktrína nahradí novou a vydává se za něco originálního a pravého, je pro mě nepřijatelné.

série: Nadace
Phoenix | ***** | před 1017 dny

Taky nemůžu jinak, než že je to jedna z nej (ať už z jakéhokoliv pohledu) sérií, kterou jsem kdy četla a pravděpodobně budu číst. Knihy jsem četla relativně s odstupem (Argo/Triton to zas tak rychle nevydávali), takže můžu říct, že osudy Hariho a jeho Nadace/í mě provázely několik (moc příjemných) let. I když jsem jednotlivé knihy hodnotila většinou čtyřmi hvězdičkami (v každé knize jsem měla menší výhrady k té či oné části), série jako celek působí naprosto promyšleným a uceleným dojmem, který vlastně nemá chybu. V prvním díle mě ani ve snu nenapadlo, kam se děj rozvije v pátém. A šestý a sedmý díl jsou třešně na dortu, které sice pouze dovysvětlují, ale to jim na dynamice vůbec neubírá.

série: Star Trek - Nová generace
Phoenix | nehodnoceno | před 1017 dny

Začátek číslované série je výrazně slabší, ale částečně bych za to vinila překlad, který v prvním až třetím díle nestál za nic. Naopak dobrou kvalitou nejvíce „vyčnívají“ knihy Petera Davida, které jsou vždy o stupínek lepší než ty od kolegů. Celkově je číslovaná série nadprůměrná a příjemně rozšiřuje a doplňuje informace z prostředí seriálu.

série: Princ ničeho
Gaarq | *** | před 1022 dny

asi se vám už někdy stalo, že jste sáhli na něco evidentně horkého a k vlastnímu údivu jste se, teď přijde překvápko, spálili. nebo jste začali natahovat cibule, my starší jsme to dělávali často, a nudě se, čumíte do blba a natahujete a natahujete, až najednou zjistíte, že přetažené pérko ruplo a s ním je v sakrech i váš časoměřič. přesně tohle se mi stalo při čtení série princ ničeho.

nemělo mě to po druhém dílu překvapit, ale tak nějak mě to spíš zaskočilo. zpočátku jsem měl bakkera za eriksonova mladšího bráchu, později za sofistikovaného vtipálka, jenže jsme spolu skončili, a to definitivně.

série: Princ ničeho
seelya | *1/2 | před 1025 dny

Mrzí ma, že musím napísať taký negatívny komentár, ale keď prihliadnem na skvelé recenzie a celkovo vysoké hodnotenia, táto séria je najväčšie fantasy sklamanie všetkých čias. A aj keď sa tomu po nie práve oslnivom prvom dieli ťažko verí, má séria klesajúcu kvalitu. Samotný príbeh je celkom stráviteľný, aj napriek veľmi silnej inšpirácií križiackymi výpravami, ale jednotlivé postavy sú obrovské mínus – snaha vyhnúť sa klišovitým charakterom je síce pekná, ale výsledkom sú silne nesympatické postavy, kde je až problém niekomu držať palce(fakt neviem, či som vôbec niekedy čítala knihu, kde by som najradšej všetkých vyvraždila). Štýl písania je tiež trochu ťažší, takže rozhodne nesadne všetkým. Úplne najhoršie sú ale autorove všadeprítomné a nekonečné pseudofilozofické žvásty, pri ktorých sa neviem rozhodnúť, či je Bakker génius a ja som príliš hlúpa na to, aby som ho pochopila, alebo sú to naozaj len pseudofilozofické žvásty.

série: Noční klub
LuciusWlk | ***** | před 1039 dny

Ani nevím, jestli označení série pro dvě knihy je to pravé, ale budiž. Kulhánkův noční klub je pro mě překvapení, a to velmi příjemné. Nepídil jsem se po obsahu, nečetl recenze a tak jsem do Kulhánkových vod skočil nepoznamenaný a ničím neovlivněný. Mám zato, že díky tomu jsem si tyto knihy užíval. V první knize se hlavní postava a děj zajímavě vyvíjí, i když musím říct, že dějový zvrat v první třetině knihy mě celkem vyděsil, do čeho jsem se to zase pustil. Tenhle pocit mě naštěstí po několika dalších stránkách opustil a naopak začal bavit. Začátek příběhu, potažmo první kniha, je v podstatě jednoduchý a přímočarý. Kulhánkův styl vyprávění naopak velice čtivý a zábavný. S druhou knihou děj přidává na tempu, příběh je více promyšlený a destruktivní. Hlavní postava přebírá iniciativu a Tarantino by chrochtal blahem, nad množstvím krve a létajících kusů těl. Příběh se nějak zásadně nepředbíhá a tak jsem neměl sebemenší ponětí, kdo nakonec koho zradí , nebo kdo komu pomůže apod. V podstatě jsem nemel ani chuť, nebo potřebu o tom přemýšlet a pouze jsem se nechal unášet příběhem. Závěru nemám co vytknout, naopak mě velmi potěšilo, že kniha nekončí zkráceným doslovem, ale „sadisticky“ pěkným dořešením všech křivd.
Hůl zlomenou, nad českými autory jsem provizorně slepil a jen doufám, že další knihy, popřípadě autoři mě nedonutí ji opět lámat. Velmi sympatické je, že se Kulhánek nesnažil s tohoto díla dělat něco víc, než zábavně oddechovou záležitost, která mě velmi bavila. Mít z knihy dobrý pocit a těšit se na další stránky je jednoduše to, co od čtení očekávám a je jedno jakého žánru. Až budu mít chuť na nějaké životní moudra, sáhnu po klasice.

série: Achája
LuciusWlk | *** | před 1044 dny

Autor měl pravděpodobně velkou chuť napsat trilogii za každou cenu. Zatím co první dva díly jsou relativně kompaktní, třetí je v podstatě závěr zbytečně natažený do samostatné knihy. Celý příběh měl krásný potenciál, je zde spousta originálních nápadů a zajímavých myšlenek, které si zasloužily rozvést a více propracovat a zapracovat do děje. Příběh by byl zajímavější, pestřejší. Takto je v podstatě kolem příběhu velké množství „omáčky“, která je, bohužel, místy bez chuti. Epilog je zajímavé vyvrcholení a v podstatě všechny důležité postavy jsou zde vylíčeny až do svého konce. Autor se však rozhodl napsat další čtyři díly, což, vzhledem k tomu, že vím, jak všichni dopadnou, nemám moc potřebu číst, pokud u nás vůbec vyjdou. Mohlo se jednat o velmi svižné dílo, kruté, vulgární, surové, plné vynikajících popisů soubojů. Škoda!

série: Honor Harringtonová
Kyra_Skress | ***** | před 1051 dny

Jakože military sci-fi jsem nikdy nemusela, tak tahle série mě dostala. Je fakt perfektní. Skvěle propracované světy, postavy, technika, politika, ve vesmíru funguje fyzika tak, jak by měla,… Pro zájemce: http://www.hmsphantom.cz – jde o český fanklub a aktivní fanoušci jsou zde vítáni.

série: Pán ledové zahrady
Madam Brbla | **** | před 1065 dny

Fantasy série s atraktivními sci-fi prvky. Čtenář se stává svědkem záchranné výpravy jednoho muže na Midgaard, planetu, kde se odmlčela skupinka vědců. Vuko Drakkainen, polský Fin, občan Chorvatska, je tím osamělým vlkem, který s novými technologiemi vyráží pátrat po ztracených ovečkách a při té příležitosti zjišťuje, že na Midgaardu vše funguje tak trochu jinak. Zdánlivě jasná a svým způsobem jednoduchá mise se značně komplikuje a Vuko musí bojovat nejen o svůj život, nýbrž o osud prakticky celého světa.
Čtenář v celé sérii narazí na spoustu popkulturních odkazů, tepání do naší současnosti, vtipných poznámek a různojazyčných nadávek. Příběh je výpravný, napínavý, místy až hororový, hodně akční, vyžaduje však rezervovat část mozkové kapacity pro přemýšlení (není to nezbytně nutné, je možné jen tak klouzat po povrchu a nesnažit se vše chápat do detailu).
Ve druhé linii se čtenář seznámí s epizodami ze života a osudy mladého následníka Tygřího trůnu, ty se zpočátku nesou v duchu filozofickém (žádné složité úvahy a spletité traktáty). Pro někoho může jít o méně přitažlivou část, pro mě byla příjemným kořením.
Závěr prvního dílu je silně surrealistický a pro lepší pochopení je vhodné znát přinejmenším tvorbu Hieronyma Bosche (obrazy jako „Zahrada pozemských rozkoší“, „Poslední soud“ a podobně).
Ve dvojce „PLZ“ je Drakkainen zbaven supermanských výhod moderní technologie a musí hledat jiné způsoby boje. Putuje zemí a snaží se pochopit fungování magických principů. Ve druhé linii mladý hrdina poznává život na útěku a seznamuje čtenáře s krvavým kultem, který zaplavuje jeho domovinu, poznává nové lidi, učí se.
Trojka je hodně vatový díl, kdy se obě ústřední postavy setkají a konečně je odhaleno tajemství Ledové zahrady. Dozvídáme se více o osudech vědců, opět se hodně putuje – tentokrát nejen pěšky či koňmo, ke slovu přijde mořeplavba. Vuko kolem sebe buduje družinu schopných válečníků, cvičí je v záškodnickém boji, získává spojence i vliv.
Čtvrtá část je v první polovině zase prudce cestovní, probíhají náročné přípravy na válku Pěvců, plánuje se, odehraje se plno menších potyček a vše vrcholí ve finální monumentální bitvě. Závěr naštěstí není úplně ve stylu „žili-byli šťastně a jestli nezemřeli bla bla bla“, Grzedowicz si s koncem série poradil uspokojivě. Nechal si škvíru pro pokračování, pokud by ho pro tento svět či některé jeho postavy políbila múza, série „Pána Ledové zahrady“ je ovšem uzavřená.
Celkově se mi polský spisovatel trefil do vkusu, přestože bych místy uvítala zkrácení a větší stručnost. První díl mě nadchnul, ostatní už byly jen dobře odvedeným řemeslem s několika vcelku originálními prvky. Více pozornosti mohlo být věnováno vedlejším postavám (aby je čtenář pořádně obrečel a nepřešel jejich smrt pokrčením ramen).
Knihy s takovým množstvím toulek hrdinů po různých krajích si zasloužily mapu. Pro zájemce přikládám, co jsem našla na polských webech – „Drakkainenova část“ světa je bohužel bez popisků, pouze ilustrační:

http://x3.cdn03.imgwykop.pl/c3201142/comment_FRBu9O4xTDNc4KxpPOl6uPMyBWNvl1SY.jpg http://malash.znadplanszy.pl/wp-content/uploads/sites/43/2014/09/SDC11592-701x1030.jpg

Je možné, že se časem s Nočním poutníkem do Ledové zahrady vrátím, brzy to však jistě nebude. 79%

série: Trpaslíci
KeB | **** | před 1070 dny

Trpaslíci – Heitz je velmi zdařilý řemeslník. Umí napsat knuhu čtivě a věřím tomu, že by zvládl napsat čtivě i větší blbinu než jsou trpaslíci. Docela selhává na maličkostech a základních věcech. V prvním díe, který skutečně zavání tvorbou pro mládež se mu rozpadl koncept světa, když si uvědomil, že ho má černobílej jak šachovnici a že mu to jako drsná středověká společnost dost selhává. Násilím tam zkusil injektovat pár změn a je to strašně vidět. Toho si každý kdo má načteno a něco napsáno musí všimnout. Dalším problémem je poměrně hodně vaty. Když se postavy uprostřed souboje vykecávali, jak v hospodě nad pivem, měl jsem chuť knihu zahodit. Na druhé straně svět má dobře promyšlený a funguje to celkem dobře.

Válka trpaslíků – Je vidět, že Heitz urazil kus cesty. Výrazně ubylo vaty. Svět se stal více drsným a šedivým a i postavy už začínají jednat jinak než černobíle. Bohužel zase selhává na maličkostech. Tentokrát je lámání logiky všeobecné a hlavně logiky a psachilogie postav. Postavy si tu přesně dělají co autor potřebuje s čímž jdou taranem proti tomu co dělaly do teď. Taky tam má jautor jeden předčasný výstřel, kterým jednu pointu naprosto degradoval. A samozřejmě nechybí ani pěkná dávka strojových bůžků ti byli mimochodem přítomní v množství větším než malém i v prvním díle. A neodpustím si připomínku k překladu. Lékařské přístroje opravdu nejde sbalit do šátku a odnýst v kapse pryč. :D

Pomsta trpaslíků – Opět další díl a opět další zlepšení, co se týče koncepce světa a dalších nedostatků dílů předešlých. Dokonce se tu snažil vyhladit pár strojových bůžků z dřívějška, což mě docela pobavilo. Je to správně drsné a ponuré. Největším problémem vidím hlavní postavu. Autorova snaha udělat ho rozpolceného a nejednoznačného do dopracovala tak daleko, že mi přestal být sympatický a začal mi být ukradený. To vnímám jako obrovskou chybu. A ještě jedna maličkost pokud by na výlečení alkáče stačilo zatřást s ním nad propastí, tak by byl svět pmnohem hezčí místo, ale takhle to není a uvěřit tomu může jen malé dítě.

Osud trpaslíků – jsem na straně stopadesát a vypadá to jako zatraceně hustá mela lepší než všechny předešlé díly dohromady ==== Zdání neklamalo. Ano série o trpaslících chtěla ještě jeden díl. A tohle je velmi zdařilé zakončení série. Většinu předešlých nedostatků autor více či méně odstranil. Rozehrál výživnou partii, kde nic není jak se zdá a kde každý má své pohnutky a zájmy. A my se konečně dozvíme jak dopadne největší hrdina Skryté země of every time. Ano, poslední díl je nejlepší.

Celkově mám pocit, že Heitz zvládá paradoxně vedlejší postavy mnohem lépe než tyhlavní, protože třeba dvojčata Boenda a Boindil by si zasloužili vlastni spinoff a i pak ve trojce je Boindil jednoznčaně nejlépe napsanou postavou.

série: Sally Lockhartová
jethro.tull | **** | před 1078 dny

Série Jeho temné esence od Philipa Pullmana mě zaujala natolik, že jsem se rozhodl přečíst si i sérii knih o Sally Lockhartové. Byl jsem poněkud zklamaný v očekávání, že i tato série bude pohádkově fantazijní. Upřímně řečeno vlastně ani nevím, jestli by knihy této série měly být uvedeny na těchto stránkách. Podle mého se jedná spíše o dobrodružnou literaturu bez fantastických prvků. Jen ve Stínu na severu se objevuje jakýsi verneovský vynález, v ostatních dílech se však nevyskytuje vůbec nic, co by podporovalo jejich zařazení zde na Legii. Na druhou stranu jsou tyto knihy velice zdařile a napínavě napsány, takže rozhodně nelituji, že jsem si je přečetl. Na to, že se jedná o literaturu pro děti a mládež, je děj občas poněkud drsný a ne vždy všechno dobře dopadne. Poslední kniha trilogie Tygr ve studni má silný sociální podtext, který mi nevadil, naopak si myslím, že příběhu prospěl. (Pokud bych měl hodnotit tuto sérii i s knihou Cínová princezna, kterou považuji za nejslabší knihu této řady, dal bych o hvězdičku míň – 70 %.)

série: Záplaťák
lamahe | ****1/2 | před 1117 dny

Priznám sa, je pre mňa pomerne náročné objektívne hodnotiť knihy pre deti, skúsim to teda z ich pohľadu. Bez okolkov, Zošidlo ich úplne uchvátil. Dej kníh je naozaj hutný (texty sú rozsahu dlhšej poviedky), adekvátne strašidelný a zároveň prekypuje originálnymi charaktermi, poväčšinou rôznymi antihrdinami, s ktorými sa deti s radosťou identifikujú, alebo ich aspoň radi priberú do virtuálnej partie (poprípade zloduchov spoľahlivo znenávidia).

K celkovému dojmu ale výdatne prispieva vskutku parádne grafické spracovanie, vďaka ktorému majú knihy nádych „pseudokomixu“, tým pádom ich čítame a pozeráme zároveň. Čo deti zrejme otvorene nevnímajú, z môjho uhla pohľadu oceňujem posolstvo (implicitne naplniteľné v prostredí rôznych príšer od výmyslu sveta), že kamarátov si nevyberáme podľa vzhľadu, ale podľa ich chovania a hodnôt. Autorovi sa podarilo pretaviť frankensteinovský fenomén do podoby pre deti, atraktívnej po všetkých stránkach.

série: Les mytág
louza | **** | před 1121 dny

Patrně jedna z nejzvláštnějších věcí s níž je možné se v mainstreamovější fantasy setkat. Nejde o čistě celistvý příběh, ale o příběhovou platformu, pro níž autor čerpá inspiraci z reálné mytologie i vlastní fantasie. Přestože jde o cyklus, stojí každá kniha téměř samostatně a přesto že jde o jediné téma, autor ho neustále mění, rozšiřuje a přetváří do nových forem. Nad umem s jakým příběhy tká zůstává rozum stát. Škoda jen, že z prvních nesmělých výletů do nitra lesa, kdy staví zjména na atmosféře tajemna a nechává čtenářovu fantasii pracovat na plné obrátky, přechází postupně do zběsilých multidimenzio­nálních a časových paradoxů, které není snadné uceleně pochopit. Zcela určitě nejde o knihy na jediné přečtení. Přesto jde o naprosto unikátní práci, která sice nemusí každému sednout do vkusu (nebo může jako mě sednout jen částečně), ale pokud jí propadnete můžete se do osidel mýtického lesa vracet takřka neustále a vždy tam na vás budou čekat nová překvapení.

série: Warhammer 40 000 - Ragnar
Speedemon | ***1/2 | před 1130 dny

Hodně akční série z daleké budoucnosti světa Warhammer 40 000. Osudy Hvězdného vlka Ragnara jsou zábavné, krvavé a plné boje. Hvězdní vlci jsou elitní supervojáci (něco jako vikingové budoucnosti), kteří bojují se vším co uzná velký Císař (nebo jeho zbytky) za vhodné. Děj se točí prakticky jen kolem nekonečného boje s Chaosem a jeho příslušníky. První díly se nesou ve znamení výcviku přes politickou intrikánskou vsuvku v díle čtvrtém až po dokončení série jiným autorem. Toho se vůbec nemusíte obávat, styl psaní je natolik jednoduchý, že změna autora prakticky není znát. Jako četbu do MHD mohu jedině doporučit.

série: Hradební mýty
Eilan | ****1/2 | před 1135 dny

Mrzí mě, že v Česku nevyšel a asi ani nevyjde prequel/4. díl k této trilogii, Above the Snowline – těm, kdo přelouskají originál, rozhodně doporučuju – dozvíte se tam mnohem víc o Rhydanech a Janta poznáte zase z úplně jiné stránky :)

série: Kladivo na čaroděje
veere | ***** | před 1140 dny

Po 7 díle dávám plnou pálku, a snad za rok bude tato série stále stejně kvalitní.

série: Temná věž
Madam Brbla | **** | před 1142 dny

Když pominu první čtení „Pistolníka“, strávila jsem putováním k Temné věži 4 roky (samozřejmě s nezbytnými pauzami, aby se mi oblíbený spisovatel nepřejedl). První díl se hodně liší od zbytku série… a vlastně i od zbytku všeho ostatního, co jsem dosud četla. Je to tak trochu jiná knížka, podřízená atmosféře a podivnu, těžko se odhadují pravidla načrtnutého světa, motivace hlavního hrdiny Rolanda je nejasná, jeho minulost vcelku stručně podaná. Nejde o odpočinkové čtivo, vyžaduje od čtenáře spoustu snahy pochopit. Tím více jsem byla překvapená následujícím dílem. „Tři vyvolení“ nekladou na mozek přemrštěné nároky, stránky se dychtivě otáčejí skoro samy, hutná, pomalá atmosféra ustoupila napínavému příběhu. Série přibírá několik nových, zajímavých hrdinů (feťák, beznohá schizofrenička). „Pustiny“ pokračují v nastoleném trendu vysoké čtivosti, přidávají do hry rozmanitější prostředí, jako vystřižená z postapokalyp­tických her typu „Fallout“ a podobně. Ve čtvrtém díle si King asi potřeboval od hlavní linie odpočinout, tak nechá Rolanda vyprávět o jeho mládí. „Čaroděj a sklo“ je takovou pistolnickou lovestory, místy už trpí ukecaností, roztahaností, ale autor je příliš dobrý řemeslník, aby čtenáře nudil (jen chvílemi:-)). Pátá část „Vlci z Cally“ skládá poctu filmu „Sedm statečných“ a nechá pistolníky chránit vesnici a hlavně její děti před tajuplnými nájezdníky. Přidává pár střípků do zvolna se skládající mozaiky. Následuje „Zpěv Susannah“, pro mě pravděpodobně nejméně přitažlivý (a naštěstí nejútlejší) díl, který ovšem naplno odhalil, nakolik osobní je tahle série pro Stephena Kinga. V objemném a důstojném finále vše zapadne na svá místa, věřím však, že až se jednou po letech k „Temné věži“ vrátím, zase ji pochopím o něco lépe. A třeba něco zajímavého přidá i zatím odkládaný „Závan klíčovou dírkou“.
Jedno je jisté: „Temná věž“ prorůstá většinou tvorby Stephena Kinga víc, než jsem tušila. Kromě spojení s „Prokletím Salemu“ a plně přiznaných „Ničemných mužů ve žlutých pláštích“ bych si měla zopakovat a najít souvislosti v románech „Svědectví“, „Beznaděj“, „Nespavost“, „Nezbytné věci“, dost možná i v „Talismanu“, „Rose Madder“ a „Dračích očích“. Také neuškodí vrátit se k povídce „Sestřičky z Elurie“. Bude zajímavé hledět na Kingovu tvorbu z nové perspektivy.
„Temná věž“ není dokonalá, má své mouchy a docela určitě jsem jí neporozuměla zdaleka tolik, jak bych sama chtěla, přesto stojí za pozornost nejen příznivců Stephena Kinga. Jsem si jistá, že se k ní časem vrátím. 84%

série: Mistborn
Dext1 | ***** | před 1142 dny

Začátek série mě sice moc nezaujal(asi hlavně proto, že mi Kelsierům plán připadal neskutečně naivní – z tohoto mého omylu mě později autor vyvedl), ale postupně mě Sanderson dostal a série zamířila do mého TOPu. Škoda jen té zbytečné chyby s inkvizitory (nechci spoilerovat, takže to hodím do diskuse).

série: Fomalhiwa
BorgDog | ****1/2 | před 1147 dny

Dal jsem si závazek přečíst celou fomalhiwskou sérii předcházející Myceliu a výsledek mně velmi pozitivně překvapil. „Meče Lorgan“ i „Stavitelé věží“ se odehrávají časově cca. 600 let po Myceliu. Země je pohlcena rozpínavým impériem mimozemské rasy Iger, která vede válku s ještěrovitým telepatickým druhem Floraínů. V důsledku této války jsou všichni gleewarini v Igeru pokládáni za potenciální zrádce a jedna z nich, pozemšťanka Diana Carent Millesová je přinucena posloužit jako zvěd impéria na planetě Hiwaiv, okrajové, nicméně s velkou strategickou důležitostí, protože se zde nachází zásoby argenitu, krystalu zesilujícímu psychotronické schopnosti. Diana postupně proniká do fungování hiwaivské společnosti, zbavuje se igerského vlivu a snaží se pochopit, jak věci na planetě fungují. Současně sledují knihy několik dalších linií spjatých hlavně s osudy dvou mužů Arighana a Wassara, kteří jsou nositeli dvou mečů, symbolů řádu a chaosu, a tím předurčeni stanout proti sobě v konfliktu, který má změnit osud celé Hiwaiv.

Text je velmi pozoruhodný hlavně výborným spojením SF a fantasy, neboť schopnosti obyvatel Hiwaiv zcela naplňují definici magie podobách, které se běžně vyskytují ve fantasy a naopak rámec děje je stoprocentní science fiction. Co se týče souvislostí s Myceliem, kromě hrstky narážek dostává mnohem větší smysl hlavně postava Aš-šáda. Jeho chování, které v Myceliu působí občas nepochopitelně, se stává se znalostí uspořádání Hiwaiv a pravidly, kterými se zdejší společnost řídí, podstatně srozumitelnějším. Navíc ve „Stavitelích věží“ lze najít scénu, která na něj přímo odkazuje: Vzkaz, co před stovkami let zanechal jako svůj odkaz, pravděpodobně předtím, než se rozhodl vrátit na Zemi.

Celkově jsem velmi rád, že jsem si ty knihy přečetl. Úroveň zajímavosti hlavně u „Stavitelů věží“ je opravdu vysoká a dostal jsem mnohem víc, než jsem očekával. Nízké hodnocení i zde na Legii bohužel musím přičíst činnosti některých záškodnických entit a možná rovněž irelevantním antipatiím k autorce.

série: Ztracená flotila: Za hranicí
tomts | ***1/2 | před 1156 dny

Oproti první sérii admirál Geary bojuje s alianční flotilou mimo známý vesmír s několika mimozemskými druhy. Styl boje zdá se být velmi podobný první sérii, byť zápletka zvedá úroveň této klasické space opery trochu výš. Většina hlavních postav zde zůstává (Geary a jeho manželka Tanja, kpt. Duelos, Tulev, Badaya, senátorka Rionová) a postupně přibývá i několik postav dalších, stejně neprokreslených a snadno zaměnitelných. Problémy se na „Black Jacka“ hrnou spíše skrytě, skrze politické intriky aliančních senátorů, než v rámci jeho vlastní flotily jako v první části (Falco, Numos ad).

série: Malazská Kniha padlých
Ibis | *** | před 1158 dny

Potom, co jsem si přečetl většinu předchozím komentářů tady budu paprskem zdravého rozumu, ať to chci nebo ne. Jde o to, že MKP má klady a zápory. Začnu ale radši tím dobrým. Nebudu zmiňovat monumentálnost, komplexnost, složistost, provázanost a Mistr Kápě ví co ještě, protože tyto kvality zde byly vyzdvihovány již mnohokrát předtím a jejich omilání k dodání co možná největší skvělosti je zbytečné (neboť skvělé prostě jsou). To, co by se kromě jiného mělo u Malazu vyzdvihovat, je originalita. Je opravdu obdivuhodné, jak dokázal Erikson přivést k fungujícímu životu tolikero nových a komplexních ras(K'Chain Che'Malle, Jaghutové, T'lan Imass et cetera) a také fakt, kolik nových a originálních konceptů je v Malaze použito (chodby a držby mluví sami za sebe). Mnoho lidí sice tvrdilo, že jim bylo docela nepříjemné, jak jsou v Měsíčních zahradách vhozeni do vařící kotle naplněného naprosto neznámou geografií, etniky, pojmy a esoterismem, ale to mně osobně vůbec nevadilo, protože jsem trpělivý a nějaké to tápání ve tmě mě nemůže odradit, ostatně, kde všude jsou vám principy fungování čehokoliv vysvětleny několikahodinovou přednáškou doplněnou powerpointovou prezentací s videi a barevnými grafy? Ve fantasy obecně tedy opradvu ne. Jenže, jak už jsem napsal, i Malaz má své proti. A asi tím největším a nejočividnějším je autorovou psací vyjádření. Musím uvést, že jěště před Malazem jsem přečetl kompletně celou sérii Zeměplochy a Zaklínače ( a taky pár dalších, ale to není důležité) a ty byly napsané naprosto dokonale plynule a při jejich čtení mi stále za očima jel nepřerušený barevný záznam toho, co postavy dějají, v jakém prostředí a vykresleně do nejmenších podrobností. Jenže u Malazu to tak není. Ono jde totiž v textu až přípiš dobře vidět, že je Erikson archeolog a až na druhém místě spisovatel. Děj je kostrbatý a skáče kupředu jako horská koza, takže někdy dokonce skáče vzad, což byl fakt, kterým jsem až do přečtení Malazu neznal a nedokázal si představit. Popisy především oblastí a budov mají veliké rezervy a dialogy, i když ta část řečená postavou je bezproblémová, jsou uvozovány naprosto strašlivě, uvozovací slovesa nejsou vhodná, často se opakují a jsou otravná. Proto musím konstatovat, že z celkového hlediska je Malaz až na třetím místě v mém osobním žebříčku fantasy ság za již zmíněnou Zeměplochou a Zaklínačem.

série: Jakub Vandrovec
Gaarq | ***** | před 1159 dny

jakub vandrovec je jako fenomén fascinující. zábavný, popichující, žánr parodující. první setkání s ním byl v pozitiviním slova smyslu šok, na jaký se nezapomíná. inu, kdo by mohl zapomenout na mužíka v odrbaném vaťáku a holinách, který stříbrným bajonetem zabíjí za stodolou upíry, zapíjeje to samohonkou.

série: Leviatan
Gaarq | **** | před 1168 dny

série dobře funguje jako bio/paropanková alt.hist křížená decentní romancí pro mladistvé ;) a hlavně jako dobře napsaný, odlehčený dobrodružný příběh. náročný dospělý čtenář by mohl čekat víc na všech frontách, lépe promyšlený alt.svět, spletitější příběh, pestřejší dramaturgii. nicméně, mějme na mysli, že kniha je určena podstatně mladším čtenářům (odhaduju 12 – max 15). v tomto oboru se mi jeví jako výrazně nadprůměrná a díky tomu má co říct i dospělákovi, který se chce nechat jen unášet autorskou fantazií a pramálo dbá o komplikovanost. kniha je též velmi velmi slušně vyvedena, ilustrace na předsádce i uvnitř, obálky – byť jak se na nich objeví ksichty, jdou body dolů. inu, po všech stránkách povedená mládežnická série.

série: Gormenghast
michalb | ****1/2 | před 1171 dny

Tezsi kusy na cteni rozhodne, ale odmenou vam bude neco velmi neotreleho. Pro me Gormenghast ale neni trilogie – treti dil je spis neuceleny soubor povidek, ktery pri sobe moc nedrzel. Ovsem prvni dva dily jsem si opravdu uzil. Pokud uz vas nebavi bckove fantasy, kdy farmarsky synek zabije draka a zachrani svet a radeji chcete poradnou porci gotiky, bizarnosti, detailnich popisu scen pri kterych se vam jezi chlupy na zatylku a nevadi vam volneji plynouci dej, pak bude Gormenghast to prave pro vas. (v hodnoceni serie neberu v potaz treti dil, ktery – pro mne – stoji trochu mimo)

série: Doba temna
jethro.tull | *** | před 1172 dny

Po celou dobu, co jsem četl obě na sebe navazující trilogie o Bratrech a Sestrách draků, jsem si kladl otázku, proč je děj podáván tak neuměle a tak chaoticky a nelogicky, proč jsou postavy tak neživé a dialogy často tak hloupé, až nakonec po přečtení poslední knihy, tedy po přečtení více než 2420 stran, jsem si uvědomil, že to bude tím, že autor prostě nemá talent. Těžko říct, s jakým dílem bychom se setkali, kdyby autor talent skutečně měl. Námět je totiž více než zajímavý, slibující obrovskou epickou ságu, jaká tu už dlouho nebyla, zpracovávající keltskou mytologii od dávné historie až po naši budoucnost. Snad bychom se pak dočkali i zfilmování a zanedlouho by se v trafikách prodávaly figurky postav tohoto veledíla. Obávám se však, že se figurek s Jackem Churchillem či Hunterem nedočkáme. Je to prostě tak slabé, že by po tomto námětu sáhl filmový průmysl až po důkladném přepracování. Ale to už by byl jiný opus. Těch 60 % je za závěr knihy Psi Avalonu, který sice nebyl úplně strhující, ale aspoň trochu důstojně zakončil příběh o konci světa.

série: Star Trek - Hluboký vesmír devět
Phoenix | **** | před 1177 dny

Příjemná, i když krátká, série, která buď navazuje a rozvíjí seriál, nebo přímo popisuje vybrané epizody. Z této „pětky“ není žádná knížka výrazně slabá ani silná, všechny si drží standard. Škoda, že číslovaná řada nepokračuje, protože další díly jsou také dobré, ale zatím pouze v angličtině.

série: Lucky Starr
Phoenix | **** | před 1182 dny

Lucky Starrovky jsem četla asi rok. Jednou za čas jsem vytáhla jeden díl. V celku jeden za druhým by se asi číst nedalo, protože by příběhy splynuly v jeden zmatek. Od druhého dílu vám bude jasné, jaký bude zbytek série, protože opravdu se první díl od šestého stylem vyprávění neliší. Lucky a Čára zůstávají stále stejní, k žádnému výraznému posunu postav nedochází. Příběhy jsou napsány tak, aby odpovídaly cílové skupině, což ale neznamená, že by byly příliš jednoduché či hloupé. Kdo má rád Asimova, už dávno asi ví, že od něho se dá číst prostě všechno.

série: Malazská Kniha padlých
irendie | ***** | před 1188 dny

Nejlepší série co jsem kdy četl. Plně propracovaný svět, vše má svou logiku (i kdy si na ni musí člověk přijít sám, protože Erikson se vysvětlováním nijak nezatěžuje) a jak postavy tak historie propracovaná do nejmenšího detailu.

Oproti Písni Ledu a Ohně je každá smrt v MKP osobitá, a díky propracovaným postavám člověk nad většinou smrtí truchlí (nebo se raduje) a není to prostě jen „další mrtvola po cestě k zakončení“.

Díky tomu že je Erikson archeolog, tak je vše, co je potřeba, popsáno do nejmenších detailů. Bitvy jsou popsané tak že by se z nich začínající vojevůdcové mohli učit…

Na konec se musí ovšem dodat že Erikson nenapsal MKP jako odpočinkovou knihu. Je to vážná a těžká četba, jen občas trochu projasněná skvělým humorem. Nečekám že za svůj život narazím na dark fantasy která by se vyrovnala MKP.

série: Kočkodlak
Strýček Biolit | **** | před 1189 dny

Série se dá rozdělit na dvě větve…příběhy klasické (obsažené v prvních dvou knihách) a příběhy „nášupové“ (poslední dvě knihy).

Co se týče oné první větve: obsahuje čtyři na sebe velice volně navazující příběhy (povídka, dvě novely a román), odehrává se v krásně slovanském světě inspirovaném Zaklínačem (polednice, vodníci, strigy, dlaci…) a sleduje osudy Kočkodlaka Xina od kolébky po rakev. I vedlejší postavy jsou zde velice výživné a zábavné. Černý humor je samozřejmostí. Na mě osobně dýchla velice svěží atmosféra – speciálně z první knihy jsem byl doopravdy nadšen.

Druhá „nášupová“ větev je jiná: chronologicky se odehrává mezi druhým a třetím příběhem první knihy. Xin se dostane do jiného světa, což má za následek změnu atmosféry – od slovanské ochlastanosti, rozkošného kurevnictví, zákeřné podlosti a životního filozofování se přejde ke klasictějšímu (=západnějšímu) pojetí fantasy literatury.

Samozřejmě, ani jedna z větví kočkodlačího stromu se neřadí mezi klenoty fantasy, které budou opěvovány i za sto let, ale v rámci své kategorie (oddechovka/zabití času/jednoduchá zábava) se Xin řadí k naprosté špičce, která se v klidu vyrovná kvalitnějším kouskům ze západní produkce (lepší příběhy DragonLance, první knihy Drizzta a podobně). Pokud tedy narazíte na první dvě knihy, neváhejte…třetí a čtvrtý díl je určen spíše fanouškům než novým čtenářům.

série: Drenajská sága
Speedemon | *** | před 1192 dny

Stojí asi za poznámku, že jednotlivé knihy v sérii se dají číst samostatně a mají uzavřený děj. Nicméně většina knih je pořád dokola o tom samém a hodně tedy záleží, kolik máte od autora načteno. Doporučuji především začít Legendou a pak už je na vás, zda budete chtít zkoušet další díly. Postavy se střídají, ale vždy je o udatného, chytrého hrdinu, který má nějaké svoje trauma a přemýšlí nad svým životem, ctí, atp. To se se brzy přejí a i když mají knihy spád a jsou akční, začnou brzy splývat dohromady. Doporučuji tedy ságu číst s velkými časovými rozestupy aby nebyl zmíněný handicap tak znát.

série: Věk rozvratu
jethro.tull | *** | před 1202 dny

K této trilogii jsem přistupoval s velkým očekáváním, a hned první díl byl pro mě zklamáním. Autor se seznámil s keltskou mytologií a jednotlivé prvky spojil v sourodý příběh, který je poměrně originální. Mám však dojem, že si autor ukrojil větší sousto, než mohl sníst. Zdá se mi, že autor neměl příběh nijak promyšlený a tato nerozhodnost se promítla do jednání postav. První dva díly trilogie jsou vlastně takové bojovky. „Hrdinové“ mají cosi udělat, zařídit, a tak se příběhem bezradně plácají, až se vynoří „pocestný“ a řekne: „Tudy!“ Nakonec to vždycky nějak dopadne, ale deus ex machina aby měl z toho svaly jak kulturista. Při čtení mi občas vyskakovaly otázky vyplývající z logiky děje, které volaly po odpovědi, autor je pak nějak mezi řečí zodpověděl, ale pocit nelogičnosti zůstal. Stejně tak nedotažená je psychologie postav. Ani k jedné postavě se mi nepodařilo vytvořit vztah, takže mi bylo víceméně jedno, jak to s nimi dopadne. Byly pouze papírové. I jejich dialogy na mě působily nevěrohodně a uměle. Nejlépe dopadl třetí díl trilogie, kde příběh vrcholí a autor cítil nutnost to nějak uzavřít. Mohl tady vzniknout epický příběh novodobé keltské mytologie s originálním námětem, ale místo toho se mi dostalo na talíř neslané nemastné jídlo, které se sice taky dá sníst, ale nezanechá žádný dojem.

série: První zákon
Strider | *** | před 1226 dny

Nespomínam si kedy by vo mne nejaká knižná séria vyvolala toľko emócii. A dokonca väčšinou negatívnych. Odpor k postavám. Zhnusenie z jej posolstva. A pritom je to tak dobre napísané! Sloh má autor v malíčku, no v náplni deja má veľké medzery a to aj logické. A myslím, že keď väčšine „hrdinov“ želám na konci smrť, asi nie je najlepšou vizitkou. Celkovo je to taká antifantasy – sledujeme postavy, ktoré by v klasickej knihe stály na druhej strane barikády (hlavne Glokta). Je to zaujímavé, no víťazstvo „zla“ ma ani v najmenšom neuspokojilo. 6+/10

série: Spatterjay
Gaarq | **** | před 1227 dny

minisérie o planetě spatterjay začala jako naprosto skvělá kombinace spejsopery a kyberpanku, autor měl vše celkem dobře promyšlené – mimozemšťané, virus, UI, svět řádu i ekologii planety samotné. jenže, jak se kaše stále nastavovala, zasahoval autor do původních myšlenek ne vždy citlivě a ke konci se mu docela rozjížděla vnitřní logika jeho fikčního světa. nenechte se mýlit, pořád dost dobré, ale zmlsanější čtenáři si určitě všimnou i něčeho víc než jen profesionálního psaní příběhů typu „skoronezničitelný geroj meets děsivá příšera, nebo radši dvě“ furt dokola.

oceňuju dobré technické nápady, byť někde šlápl autor dost vedle (třeba laserová chromatografie mě skutečně rozesmála, ať už tím bylo míněno cokoliv). často asher ukazuje, že se o moderní vědu zajímá, nejednou ale využívá staré klišky, nejvíc v psychologii a sociologii ne-lidských mimozemšťanů.

série mě mile překvapila, ale mám teď na chvíli přeasherováno a zkusím pro změnu třeba reynoldse.

série: Ráma
Neferit | **1/2 | před 1235 dny

Tohle to je jedna ze sérií, které mi pořád někdo předkládá jako génia světové sci-fi a já si myslím, že je asi mírně na hlavu.

Jednička byla skvělá.

Dvojka se ještě dala.

Ale v půlce třetího dílu jsem knihu znechuceně vrátila do knihovničky a od té doby jsem se na ni ani nepodívala. Už jenom představa toho, že bych to měla číst celé, a ještě v celé sérii pokračovat, mě docela děsí.

série: Kruhy magie
Neferit | **** | před 1235 dny

Souhlasím s tím, že obálky musel spáchat někdo, kdo byl asi v mimořádně hluboké tvůrčí krizi, a ještě u toho dětinštěl, protože jsou vážně příšerné.

Ale jinak – mě celá série docela nadchla. Třetí díl, Čarodějova soška, je tedy díl, který si ráda odpustím, protože nemám ráda knihy, u kterých je mi smutno, ale jinak myslím, že to bylo poměrně příjemné čtení, které je mnohem víc pro děti než třeba takový Harry Potter.

série: Malazská Kniha padlých
Lucc | ****1/2 | před 1263 dny

MKP je opulentní hostina předkládaná lehce šíleným šéfkuchařem s tikem v levém oku. Kombinuje dokonale připravené pokrmy s ledabyle nahozenou šlichtou, sem tam to proloží plesnivým chlebem, bohatě zalévá šampaňským, používá běžná i exotická koření v nečekaných kombinacích a hlavně na hosta neustále pohazuje levým okem, že by bylo nemilé přestat do sebe jeho menu cpát a hlasitě chrochtat blahem. U toho si nenuceně brousí řeznický nůž.

Mnohým konzumentům se z podávaného musí udělat špatně. Tolik nezvykle vydatného jídla prostě nesnesou. Vdechnou koření a udusí se. Vystraší je špinavá tabule a utečou. Šílené kulinářské kombinace je doženou k témuž. Jen otrlí (ano, myslím mimo jiné sebe) vydrží. Někteří pak povýší tento styl vaření na umění nejvyšší a jinou krmi bezmála odmítají. Říkejme jim fandové. Většina z nich taktéž nalezne zálibu v řeznických nožích.

Konec barvitým plkům, k věci. MKP je úžasná, ale zbytečně složitá. Autor si v tom libuje a onu složitost naopak podporuje. Něco se uhlídat nedá a tak občas i on musí přistoupit k vysvětlování a obhajování pozic. Některé věty a scény jsou úchvatné, ale to celé je vykoupeno tunami balastu, který je sice slušně napsán, ale pořád je to balast. Tolik bezúčelného rozebírání postav a jejich myšlenek mne zaskočilo, a vědomí, že toho všeho mne čekají ještě tisíce stránek, si s mou motivací ke čtení občas zahrálo na babu. Tolik zbytečných (obyčejných) postav! Jasně, někdo to bere jako klad, ale já bych přece jen pár desítek ubral. Tolik termínů a jevů, které jsou důležité, přesto více nezakotvené do popisovaného světa! Někdo řekne marnotratnost génia. Já se přikláním spíše ke slovu exhibice. Takto bych mohl pokračovat dál, ale nejsem Erikson, neumím psát o vyčerpaném tématu statisíce znaků.

MKP je jedinečná. Takto složitý a do hloubky popsaný svět popsaný na tak malé ploše jedním (dvěma) lidmi myslím jiný neexistuje, a to ani v celém uměleckém světě. Neverending story typu SW nebo ST či světy her typu TES možná budou konkurovat, ale kolik lidí a v jak velkém časovém horizontu se na nich podílí? V tom před autorem hluboce smekám a žasnu. Na druhou stranu – je to klad? Pro některé mozaikomilce jistě, pro mnohé ale MKP bude nerozlousknutelný oříšek. Sám úplně nevím, kam se tím, že jsem ji nakonec dočetl, zařadit. Nejspíše mezi tvrdohlavé. Bylo to mnohdy velmi dobré, ale že bych to musel jíst denně? Na to fakt nemám kufr.

série: Malazská Kniha padlých
LuciusWlk | ***** | před 1270 dny

Začátek série se se čtenářem nemazlí. Jste vhození do rozjetého vlaku, do příběhu bez vysvětlování, do absolutně nového světa, jehož vlastní zákonitosti by vydali na vlastní knihu. Buď to ustojíte a budete odměněni, nebo odpadnete. A jako by toho nebylo málo, druhá kniha je asi nejslabší s celé série. Ale poté následuje lavina brutálně vyjímečných knih s nádherně vzestupnou křivkou. Záplava postav, které budete milovat. Událostí, o kterých se vám bude zdát. Rozluštění, se kterých se točí hlava. Armády, kde je snad každý cvok a do které bych bez váhání vstoupil, jen abych byl jejich součástí. A závěr, jak jinak než fenomenální rozdělený do dvou knih. Což ostatně není na škodu, protože devět je jako konec bez vrcholu. Deset, je konečné číslo. Deset tisíc stran příběhu. Toto je Malaz!

série: 1Q84
Gaarq | ***** | před 1277 dny

murakami skutečně umí. hlavními devizami je fantazie a přehršel nápadů, které jsou dostatečně šílené, ale do příběhu skvěle zapadají. jen tak mimochodem probírá i spoustu společenských témat (náboženské sekty, násilí na ženách, osamělost a výjimečnost, historický dějinný kontext a jeho vliv život lidí, jichž se přímo vůbec netýká). asi je to záležitost japonská (přišel jsem na to, když jsem jednou dělal nějakou přednášku o specifikách japonské fantastiky), ale jeho fantastické motivy jsou prosté euroamerické posedlosti dělit vše na zlo a dobro. autor je také přiměřeně post-moderní a jak už napovídá název, příběh se hemží konotacemi na orwella, ale i jinými uměleckými díly (třeba sovy a měsíc).

maličko zklamalo přeslazení konce a nevýrazný závěr, který je sice ok, ale čekal jsem podle příběhu něco víc. ale i tak, už delší dobu jsem nepřečetl tisíc stran za dva týdny.

série: Úžasná Zeměplocha
Lupíno | ***** | před 1284 dny

Je to úžasné, nechápu proč jsem tak dlouho odkládala, než jsem celou sérii začala číst. Zeměplocha mě prostě uchvátila.Teď už dokonce uvažuji o tom, že si knížky pořídím i v tištěné podobě do své knihovničky oblíbených.

12345678910poslední (18)699 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu