RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

17891011121314151617poslední (612)24462 příspěvků celkem

Konečně pořádná kláda! Poměrně krátké, ale o to údernější věty otevírají svět elektrického mravence – androida – a jeho hledání smyslu sebe sama, když měl po nehodě nechtěný comming out. Kam až povede jeho experimentování s cívkou jeho počitků? A co na to lidé okolo něj? Lidé?
Precizně vystavěné, úsporné, znepokojivě, po dialogové stránce vybroušené, lehounce mimózní, famózní… v rámci mladofronťácké sbírky zatím jednoznačný vrchol. Že by tolik dělala jiná překladatelka? Nebo se Dick jen naučil psát?

kniha: Věšet každý může - Pilipiuk, Andrzej
Benetka | **** | před 97 dny

Příjemné oddechové čtení plné svérazného humoru.Občas autor uplatňuje do textu i na žánr fantasy docela originální nápady.Jediná věc která maličko kazí celkový dojem je určitá nevyrovnanost jednotlivých povídek.Tomu se však nemůže vyhnout snad žádný spisovatel… :)

kniha: Nikdykde - Gaiman, Neil
Benetka | ***** | před 97 dny

Tak trochu jiná fantasy,tak trochu jiný příběh.A autorovi nelze upřít,že umí vyprávět velmi poutavě.Vždyť knihu jsem přečetl za 1 den!Děj mě prostě vcucnul a už nepustil.Proto také plné hodnocení.Možná je jen malinko škoda,že nebylo plně využito tohoho potenciálu,toho nepřeberného množství nápadů které bylo do knihy vloženo.I když si uvědomuji,že by to pak asi mělo jednou tolik stránek! :) A také bych si chtěl přečíst pokračování – jak to bylo dál s Dvířkou a Richardem… ;)

V roce 2014 vybuchla munice ve skladu ve Vrběticích na Zlínsku a munice a zbraně se se rozletěly po areálu. Areál se sklady je stále ohrazený a stále plný munice, která hrozí výbuchem, proto ho nepřetržitě hlídá policie a ochranka. Přesto dva čeští „stalkeři“ do areálu chodili a odnášeli samopaly a možná i jinou munici či zbraně. Máme tak „stalkery po česku“.

kniha: Šest vran - Bardugo, Leigh
snop | ***1/2 | před 98 dny

Asi bych dokázal dát i 80 %, kdybych byl žena. Dobře vystavěný svět i příběh, trochu to připomíná Lockeho Lamoru. Na mě je tam ale těch citových rozervaností až příliš. Tři páry jdou vykrást banku, dalo by se říct. Byť tedy ten třetí, homosexuální, je spíše v začátcích, kdežto ty druhé dva, to je rozervanost jak pověstný klín skal, pod kterým hučí řeka. Dočkáme se spousty srdcervoucích flashbacků, nicméně i spousty akce a heistu ve stylu Ocean's eleven. Rozhodně výhodou je, že příběh je uzavřený, byť tedy s cliffhangerem, ale to jenom otevírá prostor pro druhý díl. Pokud vám tedy trochu romantiky nevadí, jděte do toho. Pokud se vám u popisu, jak se jeho mužná hruď otřela o její tvář a ona z toho je celá nesvá, asi vynechejte… ale přijdete o celkem vtipný děj plný zvratů a podvodů v podvodech jiných podvodů.

kniha: Dracula - Stoker, Bram
Lokina | **** | před 98 dny

Knihou jsem opovrhovala, když jsem byla mladší, ale jak přibyly léta, knihu jsem si vybrala do povinné četby. A mohu říct, že Stoker předčil svoji dobu. Příběhu nechybělo napětí, po které vám strachy přešel mráz po zádech. Kniha se díky deníkovým záznamům a dopisům četla úplně sama. Za mě dobrá, mrazivá klasika, kterou by si měl přečíst každý fanoušek hororového žánru.

kniha: Paní půlnoci - Clare, Cassandra
Lokina | ***** | před 98 dny

Už dlouho jsem laškovala s myšlenkou přečíst si Nástroje smrti. Když se mi naskytla příležitost přečíst si Paní půlnoci, vůbec jsem neváhala. A kniha o dalším příběhu ze světa lovců stínů, se mi strašně zalíbila. Příběh byl poutavý, napínavý a magický svět nefilim, démonů a kouzel mě dokázal upoutat tak, že jsem kolem nic jiného nevnímala. Emma mi přišla jako správňácká hrdinka, pro mě byla sympatická, měla bojovnou duši a kousek drzosti a pro své blízké by udělala cokoliv. Co mi přišlo líto, byl ten konec, kdy učinila za mě těžké rozhodnutí, protože jí k tomu vedla nevyhnutelná a nebezpečně vyhlížející pravda. Jen mi stačí doufat, že to autorka nějak vyřeší, protože Emma a Julián by pro mě tvořili tak hezký, stabilní a milý pár. Už teď se nemohu dočkat dalšího dílu a já se zase ponořím do úžasného světa lovců stínů. A abych si ten čas zkrátila, přečtu si Nástroje smrti, protože tahle kniha mě přesvědčila, že je to jistá záruka kvalitní a uchvacující četby.

Kniha poplatná době svého vzniku, protože dnes už se jednoduše píše jinak a naštěstí lépe. Russell Blackford se snaží uhranout temnou atmosférou, ve které se to rozporuplnými hrdiny jen hemží, jenže té rádoby temnoty je tolik, že to celé sklouzává k trapnosti. Připadal jsem si jak na metalovém koncertu, kde se pro všechnu tu metalovou image nějak zapomnělo na hudbu. A tak se děj plácá z místa na místo, aniž by člověk pochopil smysl toho kterého zvratu. Motivace postav jsou přitom jak nakreslené a je jich tolik, že orientace mezi nimi je málem nemožná. Kdykoliv to pak už vypadá, že se konečně rozjede nějaká zápletka, autor to úspěšně zazdí dětinským přetahováním se o Prorokovo žezlo. Vlastně jediné, co jsem si skutečně užil, byly bitvy – správě monstrózní, zběsilé, obludné a krvavé a všechno to navíc má ostny, rohy, zuby a čepele. Prostě nádhera, jakoby mi znovu bylo dvanáct. Škoda že dnes nejsem víc emo nebo gothic, protože pak by pro mě Pokušení krále čarodějů nebylo takovým utrpením.

povídka: A potom přijde chodba… - Braunbeck, Gary A.
vyšla v: XB-1 2015/10
yerry | *** | před 99 dny

Podobne ako KeB-ovi aj mne vytanul na myseľ pri čítaní tejto poviedky melodramatický film Duch s Patrickom Swayze-om. Až na to, že sa v texte vyskytujú duchovia, ktorých vidí len hlavný hrdina, nič hororové na ňom nieje. Je to skôr melancholický text o samote, pochopení, odpúšťaní a zbližovaní. Mainstream ako vyšitý. Kvalitný citlivý príbeh, ale pod hororom si predstavujem niečo iné. Opäť pomerne nevhodne vybraná poviedka do hororového čísla…

povídka: Skládací muž - Lansdale, Joe Richard Harold
vyšla v: XB-1 2015/10
yerry | *** | před 99 dny

Jediná poviedka spomedzi zahraničných z tohoto hororového čísla XB-1, ktorá by sa mohla klasifikovať ako horor. Je to horor z ktorého však opäť nemrazí. Áno nachádza sa tu pár efektných prvkov ako skladací muž (kovové monštrum), fakujúce jeptišky ako prisluhovačky temnoty, temný vták, kopec mäsa a akcie. Ale ako už bolo písané v tomto čísle časopisu, (myslím že to bol príhovor p. Ríšu) najviac mrazí neznámo, niečo iba tušené. V tejto poviedke veľa priestoru na to tušenie nemáš, pred očami sa ti odvíja príbeh so všetkými detailami, pestrých farbách a kopcom efektov. Takže nie, nemrazilo ma to…

povídka: Magdala Amygdala - Snyder, Lucy A.
vyšla v: XB-1 2015/10
yerry | *** | před 99 dny

Dobrá a docela pútavá (teoreticky) hororová poviedka s efektným až apokalyptickým scifi záverom písaná z pohľadu ženy infikovanej zombie vírusom tretej kategórie a opis jej prerodu v niečo, čo by malo byť pravdepodobne ďalším evolučným prerodom ľudstva… Až na pár nechutností však poviedka u mňa nevyvolala ani náznak strachu, hrôzy alebo mrazenia…

povídka: S odkazem na mistra Suna - Hodge, Brian
vyšla v: XB-1 2015/10
yerry | *** | před 99 dny

Nejaký čas som rozmýšľal, za čo dostala táto inak kvalitne napísaná poviedka o hrôzach vojnových konfliktov to ocenenie. Potom mi to docvaklo. Čo sa to díva fotografovi cez rameno? Je to len pocit? Niečo len tušené? Alebo niečo konkrétne? Čo robí z ľudí netvorov?

Poviedka len naznačuje čosi desivé na pozadí konkrétnych realistických obrazov. Nemôžem si pomomôcť, ale mám dojem, že pri oceňovaní poviedky nešlo až tak o tú fantasknú črtu ale predovšetkým o jej protivojnový odkaz, čo síce môže patriť do žánru, ale nie ako ústredný motív. Žeby sa aj v hororovom podžánry fantastickej literatúry formovala nejaká Nová vlna ako kedysi v prípade science fiction?

Dlouho jsem váhal mezi sedmdesáti a osmdesáti procenty, ale nakonec jsem dal vyšší hodnocení za péči, které se knize dostalo po grafické stránce. Oproti o dva roky staršímu Mrtvému v parovodu je tu steampunk organičtější a najdou se tu minimálně tři vynikající věci.

Mám v úctě autory, kteří na ploše povídky dokáží kromě postav, zápletky a pointy ještě jen tak mimochodem načrtnout fungující svět, a tak mi učaroval Starý Jack od Lukáše Hermy, kde se létá vzducholoděmi mezi ostrovy v oblacích. Lehce ulítlý ohledně charakteru postav (prozrazovat v čem by znamenalo spoilovat) je i Podraz v Lost Hope, jinak steampunková noir detektivka. Spíš rekvizitou je vzducholoď v historické fikci Tomáše Bandžucha Konec věku páry, která stíhá líčit zajetí českých vzduchoplavců ve Francii současně s mocenskými intrikami mezi Ruskem, Německem, Francií a Zeměmi Koruny české – škoda jen až příliš překombinovaného závěru.

Svébytné světy a dobré příběhy, které mě ale už neposadily na pozadí, představují i Ondřej Páleník v Úhlu poslechu a Daniel Tučka ve Dni, kdy se město zastavily. A aspoň zmínit si zasluhují Igor od Jana Dobiáše, ve kterém je sice od začátku všechno jasné a čtenář se nedočká ani jednoho překvapení, ale stejně se dobře baví, a Medkův (jako vždy) stylový Paraboloid inženýra Barina, ve kterém je sice úplně zbytečný romantický prvek, ale zato v pointě pěkně kombinuje jednu ze základních veličin hororu s jednou historickou událostí. I zbytek povídek je spíš nadprůměrný, o čemž svědčí to, že asi nejslabší je příspěvek vždy solidního řemeslníka Vlada Ríši.

Suma sumárum: Po grafické stránce nejlepší a po obsahové jedna z top pěti (možná top tří) českých antologií, s nimiž jsem měl doposud tu čest.

kniha: Mrtvý v parovodu - Ríša, Vlado
Ninsangil | *** | před 99 dny

Přečetl jsem za sebou Mrtvého v parovodu a o dva roky později vydanou antologii Excelsior, gentlemani! a Mrtvý mi z toho nevychází úplně nejlíp. Po řemeslné stránce všechny povídky slušné (především Medek a Nováková byly hezké stylovky), ale na většině bylo znát, že jsou na objednávku na dané téma, přičemž u některých jsem si říkal, že by jim bez násilně vecpaného steampunkového elementu bylo líp. Nejvíc pohromadě podle mě držely šílené, ale originální Pási spási od Martina D. Antonína, které jsem původně chtěl přestat číst kvůli až přehnaně svébytnému jazyku, ale nakonec jsem byl rád, že jsem vydržel, protože jsem se královsky bavil, a Pecinovského lehounkou rukou napsaná holmesovská parodie Mrtvý v parovodu. Příjemně překvapilo ještě Čestné slovo od Lucie Lukačovičové (od které se mi zatím nikdy nic nelíbilo), které má výborně načrtnuté prostředí i postavy a je poutavě napsané, i když pointa se u mě minula účinkem. U zbytku povídek kvůli slabým nápadům a ještě slabším pointám za dva-tři týdny už nebudu vědět, o čem byly.

povídka: Chlapec a jeho trol - Schink, Petr
vyšla v: Mrtvý v parovodu
Ninsangil | **1/2 | před 99 dny

Z povídky ukrutně vyčuhuje snaha o co největší literárnost a přesah, která podle mě výrazně minula cíl. Jeden z mála případů, kdy jsem si přál, aby autor při psaní udělal o jeden draft méně – možná by to bylo přirozenější a čtivější. Podobně laděná Schinkova povídka „Suvenýry z války“ v rovněž steampunkové antologii „Excelsior, gentlemani!“ od Strak na vrbě dopadla výrazně lépe.

povídka: Pási spási - Antonín, Martin D.
vyšla v: Mrtvý v parovodu
Ninsangil | **** | před 99 dny

Pro mě vedle Pecinovského a možná Lukačovičové nejlepší povídka v jinak spíš slabé antologii. Ze začátku jsem měl problém skousnout jazyk goblinů a říkal jsem si, že to snad ani nedočtu, ale postupně jsem si zvykl a ke konci se nahlas smál. Opravdu originální a koherentní svět, pár vydařených (a ano, pár méně vydařených) vtipů a šamánek neměl chybu.

POZOR, MALÝ SPOILER: Ukažte mi jinou postavu, která se málem omlouvá za to, že přežila, protože si nevšimla, že měla umřít. KONEC MALÉHO SPOILERU I KOMENTÁŘE.

série: Války Chaosu
Speedemon | **1/2 | před 99 dny

Věřím, že to autor vydrží a tato trilogie skutečně zůstane i do budoucna poslední kronikou Midkemie. Vše začíná v prvním díle poměrně zajímavě a děj zpestří i vhled do světa démonů. Pak už to jde do kopru. Druhý díl je klasická výplňová vata, kde se nestane prakticky nic. Poslední díl sice působí majestátním dojmem (přes 500 stran), většinu knihy jako by však napsala aplikace do kterého zadáte, kolik potřebujete na konci slov. Osobně jsem rád, že už je tomu konec protože jsem naivní trouba a došel jsem až do závěru protože jsme věřil, že se autor ještě vzchopí a začne psát lépe. Ono je tomu spíš naopak. Došel jsem s Pugem celou tu dlouhou cestu od mladého kluka, který se měl stát kuchařem až do posledního odstavce tady, ale místy to bylo skutečně těžké a děkuji, už se nechci vracet.

kniha: Podsvětí - Šefara, Michal
SONP | ** | před 99 dny

Podsvětí není klon Gluchovského Metra 203X, ale spíš nepodařenou variací na Gaimana nebo Renčína. Nápad s pražskou podzemní dráhou coby antickým podsvětím je sice zajímavý, ale mě tedy za srdce nějak nevzal. A to mám metro rád (možná právě jen proto jsem to celé dočetl)! 2/3 knihy nadto nemá v podstatě žádný děj, jde o útržkovité historky ze života hlavních postav. Ty navíc byly jen stěží uvěřitelné – vědkyně pracující v nadnárodní farmaceutické společnosti, která se chová jako puberťačka? Stárnoucí předák metra coby expert na starořeckou mytologii? Ani tu Prahu coby doutnající bojiště policie, gangů a demonstrantů jsem autorovi neuvěřil. Poslední třetina knihy sice měla jakýs takýs spád, ale stále žádná sláva. Chcete-li českou urban fantasy, přečtěte si radši Městské války. Tohle byla pro mě rána vedle.

kniha: Mágův konec - Feist, Raymond E.
Speedemon | **1/2 | před 99 dny

Zazvonil konec a pohádky byl konec. Nutno podotknout že KONEČNĚ! Bohužel mě autor už tolikrát zklamal a znechutil, že už mu ten finální sentiment nežeru. Více než pětisetstránková bichle má víc vaty než užitečného obsahu. Kombinace osudové apokalypsy (Pug a spol.) a válka o Království (Hal s bratry, James a spol.) jsou tak rozdílné a nijak na sebe nenavazují, až je to jako ve většině ostatních knih, rušivé. Finále bylo docela fajn, nicméně spousta postav vyšuměla do ztracena (Amirantha, Sandreea, Arkan, Laromendis a Gulamendis). Někteří se dočkali jen pár řádků, na některé se snad zapomnělo úplně. Osobně nechápu k čemu byl v příběhu Arkan. V minulých dílech dostal nějaký účel, který zde vyšuměl úplně do ztracena. Pan Feist tímto uzavírá obrovskou kroniku svého světa v čele s hlavní postavou. Epilog je správně dojemný a funguje z celé knihy asi nejvíc. Bitvy a akce jsou taky fajn. Jak se však začne filozofovat a vysvětlovat různé principy, celé se to rozpadá pod rukama. Za mě bohužel na víc než průměr jít nemůžu. Nebýt to úplné finále, jsme ještě níž…

kniha: Zánik Impéria - Scalzi, John
trudoš | ****1/2 | před 100 dny

Dá se napsat space opera o dvě stě padesáti stranách s akcí i přesahem? Dá, Zánik Impéria je toho jasným důkazem.
John Scalzi opustil svět Koloniálních válek a vrhl se do nového cyklu s vervou grizzlyho na kokainu, přičemž tentokrát je hodně znát, že si dopředu promyslel, jak vývoj událostí vést a k čemu směřovat. Děj je tak osekaný na nezbytné minimum a příjemně bezprostřední postavy dělají z jinak tradiční hry o trůn rozpadajícího se impéria zábavnou podívanou. Skvělým prvkem je přitom hrozba katastrofy apokalyptických rozměrů, která je stejnou měrou neodvratná, jako neuchopitelná.
Autorovou obchodní značkou jsou ovšem živé dialogy a na těch i zde stojí většina atraktivity. Scény s neurvalou Kivou Lagosovou pak patří k těm, jež by si zasloužily souhrnné vydání. Bohužel, nutnost humorné konverzace se dost podepsal na tom, že všichni mluví jak jim zobák narost, což nejvíc ruší především ve společenských kruzích vysoké šlechty. Na druhou stranu možná právě díky tomu mě to celé tak bavilo.

tonička bolavá je zajímavý spinof zeměplochy. je unikátní tím, že poprvé pozorujeme vývoj vlastně jedné postavy v hodně dlouhé době a v návaznosti. autor se tu vyznal z obdivu k ženám a dopodrobna tu předložil čtenáři koncept ženy-čarodějky, de facto modelové povahy, která je základem solidního mezidruhového soužití ;) ačkoliv další dámy dostávají na zeměploše také hodně prostoru, toničce můžeme přijít na kloub o to hlouběji, oč širší záběr příběhy poskytují. netřeba dodávat, že přehršel vedlejších postav a postaviček (na fígly nemožno zapomenout) úžasně dokresluje vypravěčský záměr. možná to na začátku nevypadalo, ale vyvrbilo se to skvěle.

kniha: Pastýřská koruna - Pratchett, Terry
Gaarq | *** | před 100 dny

tonička bolavá jako óbrbosorbaba, spousta elfů, ten čarodějka a něco smutných zpráv.

tahle kniha se mi četla špatně od začátku. napoprvé proto, že je opravdu poslední svého druhu. napodruhé, je to, žel, poznat a to nejen proto, že jde vlastně o torzo, byť více méně ukončené. nápady jsou super, zasmál jsem se několika vtípkům, ale explicitnost příběhu je hodně, hodně velká. bylo poznat už i na páře, ale tady je to ještě výraznější. chápu proč, ale i tak. nicméně, můj obdiv patří autorově vůli, která byla silná jako ty jeho oblíbené lokomotivy.

kniha: Železný grál - Holdstock, Robert
louza | ****1/2 | před 100 dny

Jestli se první díl Merlinova kodexu dal charakterem přirovnat k Branám. Tak Železný grál má hodně blízko ke kodexové verzi Lavondyss. Děj se z prosluněného Řecka vrací na ostrov Albu (starověká Anglie), kam postupně doputují všechny skupinky znesvářených hrdinů, každá sledující svůj vlastní cíl. Těžištěm děje je osud hradiště Taurovinda. Na přetřes přichází Urthův klan a řeší ze zejména kdo, nebo co a proč napadlo keltské hradiště. Celá kniha je podstatně keltštější, než názvem podchycená Keltika, která byla paradoxně postavená spíše na řecké mytologii. Magie lesa tu není tak hmatatelná jako v předchozích Holdstockových introvertních knihách. Text je výpravnější stále s tahem na branku. Minimálně konec v podobě výletu do země mrtvých s rychlým sledem mytologických obrazů však vyzkouší čtenářovu pozornost, intelekt a představivost. Kniha je o stupínek náročnější než předchozí část a příběh jako takový vlastně z velké části uzavírá.

kniha: Úkol přežít - Machaněnko, Vasilij
cerb | ****1/2 | před 100 dny

Přestože děj není nijak originální a v zásadě nepřekvapí, můžu knihu doporučit, je napsána řemeslně velmi dobře. Mám slabost pro knihy kdy se hlavní hrdina vyvíjí i když je to jen postava v rámci RPG hry.

povídka: Úlomky hologramové růže - Gibson, William
vyšla v: Vypálit Chrom
lamahe | *** | před 101 dny

Už v prvej autorovej poviedke je jasne cítiť akúsi Dickovskú atmosféru zasadenú do sveta, ktorý zásadne sklamal sny o svetlejších zajtrajškoch. Kde opustený chlap potrebuje nejaký druh VR technológie na spanie. Temná atmosféra a znepokojivý pocit sú tu hlavné propriety autora, ktorý hneď na začiatku svojej kariéry naznačil, kam sa jeho tvorba bude uberať.

kniha: Led - Korněv, Pavel
trudoš | *** | před 101 dny

Pavel Korněv má sice hezky propracovaný svět, ovšem že by jej dokázal využít pro zápletku, to už mi nepřišlo. Ono je vůbec pro Rusy příznačné vysvětlovat, co jak funguje, ale když přijde na děj, je to zpravidla jednoduchá road movie, prokládaná popíjením vodky a disputacemi o životě, vesmíru a monstrech. I zde je základním kamenem v podstatě jen to, že hrdinu se snaží někdo/něco zabít a on proplouvá podivuhodnými kulisami, ve kterých se stírají hranice mezi fantasy a sci-fi. Problém je, že protentokrát nějak nezaklapávaly jednotlivé epizody smysluplně do sebe. Je fajn, že se pořád něco děje, ale když chybí vysvětlení proč, pozornost dokážu udržet jen po určitou dobu. S tím souvisí i zbytečné množství bohatýrských postav, které průběžně přicházejí a odcházejí, aniž by člověk měl představu, kdo je podstatný a kdo ne. Přičemž je otázkou, zda v tom měl vůbec jasno i sám autor. Závěrečné vyložení karet je pak tak strašně pofidérní, až mi v rámci celkového rozsahu přišlo malinko směšné.

Asi fakt nebudu kládomilec. Tohle bylo slabé. Strašně rozvleklé, od půlky bylo naprosto jasné, kam to povede, jen nebylo jasné, kdo přesně bude S2. Podivně psané, nelogické jednání postav (prohlížení dalekohledem, proč Rus nevolal, když šel k bunkru, hlavní hrdina ani ostatní naprosto neřeší ohrožení, neplánují, prostě jen jednají a povídka popisuje, co se děje, ale ne vnitřní stav hrdinů) jakoby šlo o popis snu nebo deliria. Asi záměr, ale na mě to nefunguje. Nápad opět super, ale to, jak je vpleten do slov a vět, se mi nelíbí.

PKD nemám nijak moc načteného a asi se na tom nebude moc měnit, přestože mám v knihovně bezmála kompletní vydání jeho prací. Proč? Učebnicový příklad je tato povídka. Výborný nápad, který je ovšem podaný pro mne nepřitažlivým způsobem. Až Spielberg z toho dokázal vytřískat jak myšlenku, tak stravitelnou show.
Co tady tedy máme? Příběh dobrý. Fajn. Povídka odsýpá. Pořád fajn. Budoucnost, do které nás zavádí, je znepokojivá a morálnost PreCrimu (v povídce se tuším jmenuje jinak) je hodně za hranou. Ještě pořád fajn. Ale dál to jde dole vodou. Literárně je to na hraně braku. Postavy jak z plechu (záměr?). Chaotické přímě řeči a časté použití mnou nenáviděného vysvětlování pomocí přímé řeči. Hrůza. Řekl bych, že ani autor si nebyl jistý, co vlastně těmi podružnými zprávami dokázal a co to pro zápletku znamená. Vysvětlení je vachrlaté jak židle z Jisku. Steven to ve filmu zvládl mnohem lépe a úderněji. Také překlad mi na několika místech přišel nejistý, ale to už není vina PKD. Líbil se mi nejspíše záměrně otevřený konec (kdo zločin nakonec spáchal není explicitně řečeno), který staví trochu na hlavu vše, co v povídce je. Za něj a z úcty ke skvělé imaginaci autora dávám slušné hodnocení. Kdyby se ale PKD staral jen o nápady a psal za něj třeba José Silvera, bych byl spokojenější.

kniha: Slyším tě všude - Willis, Connie
idle | ****1/2 | před 102 dny

Jo, Connie Willis se zase jednou povedlo napsat něco, co mě bavilo číst. O dojmech jsem se podrobně rozepsala v recenzi, tady jenom shrnu, že je to příběh o komunikaci a dialogy jsou taky to, co mě na ní nejvíc bavilo. A kdyby byly všechny romance psané s takovouhle lehkostí, tak jich klidně čtu víc.

V recenzi jsem nezmínila povídku Zázrak, protože se mi zdá, že ji moc lidí nezná, ale je střižena z velmi podobného materiálu.

kniha: Poutníci po hvězdách - McIntyre, Vonda N.
idle | *** | před 102 dny

Knihu jsem si koupila v rámci nějakého e-knižního balíčku, ani už nevím přesně kterého. Rozečetla jsem ji s nevelkými očekáváními a ta nezklamala, zůstala někde v průměru. Jde o příběh obrovské lodi, která se chystá využít jedinečné kosmické příležitosti a vyrazit do vzdálených končin Galaxie, z politických důvodů má stále méně lidí i zásob, než by potřebovala, a navíc hrozí, že projekt bude zrušen úplně. Bohužel jde o první díl čtyřdílné série, takže jednak působí jako jeden dlouhý úvod a druhak je vcelku jasné, jak to dopadne, jinak by nebylo o čem dál psát. Za plus považuju rozmanité postavy, některé s hodně zajímavým původem (scény z moře mě bavily). Škoda jenom, že to, co se řeší na kosmické lodi, mě až tolik nezaujalo. Přestože jsem při čtení nijak netrpěla, po dalších dílech se asi dívat nebudu.

Peklo na kolečkách a bez řídítek. Primitivní vypravěčský styl na středoškolské úrovni, naprosto nečitelná zápletka (až mám pocit, že se ani o zápletce mluvit nedá), nulová literární invence a totální černobílost postav, zvířat i předmětů. Navíc akce stylu z nouze ctnost, špatné bodré vtípky a slovní zásoba založená na slovech jako vole, debile či sráči celkový stav věci nijak zásadně nevylepšují. Jako jo, uznávám, že dost pravděpodobně by takhle nějak dopadl můj vlastní román, kdybych jej v mládí sesmolil. Hraní Dračího doupěte a kreativní kompozice Vládců strachu v člověku snadno vyvolá dojem, že je literárně nepřemožitelný. Naneštěstí dojmy nejsou realita.
Ovšem duo Jan Vorlíček a Vladimír Dostál-Král se čtenářského vkusu nezalekli a s nonšalancí kamikadze se pustili do spektakulárního dobrodružství. Pročež podobně jako pejsek s kočičkou sesmolili všechny nápady, které je kdy oslovily, a uvařili z nich pochutinu, jíž ocení pravděpodobně jen milovníci skutečných obskurdit. No, proč ne.

povídka: Gernsbackovo kontinuum - Gibson, William
vyšla v: Vypálit Chrom; Zrcadlovky
lamahe | *** | před 103 dny

Veľmi príjemná náladovka a originálna pocta Hugovi Gernsbackovi, ktorá nie je cyberpunkom. Ak, tak skôr nejakým dieselpunkom, resp. nuclearpunkom. Fantaskný príbeh o prelínaní realít, resp. reality s predstavou, ma zaujal hlavne tým, ako rýchlo ma vtiahol do hlavy hrdinu – fotografa. Bez toho, aby bol prílilš vtieravý, či „polopatistický“. Popisy architektonických, resp. dizajnérskych kúskov „snovej Ameriky“, sú samo o sebe majstrovským kúskom. Na náladovku udeľujem subjektívne veľmi vysoké hodnotenie.

Gibson to so svojím útokom na vtedajšiu podobu SF myslel evidentne vážne. Johnny Mnemonic, aj keď už „neodpáli dekel“, má stále skvelú atmosféru a propriety, ktoré autor použil, sú stále dobrou šupou do ksichtu (aj keď, boxerskou terminológiou, je to teda skôr „front jab“, ako úplné KO). Cyberpunk vtedy ešte nemal svoje meno, ale táto poviedka už bola jeho neprehliadnuteľným poslom. Delfín Jones je nezabudnuteľnou vedľajšou postavou, tak ako je „zabijácky parket“ v hniezde Prim-Tekov nezabudnuteľným miestom. Mám chuť si pozrieť film.

kniha: Ďáblova obrazárna - Medek, Leonard
SONP | **** | před 103 dny

Jestli něco Leonard Medek umí, je to atmosféra. Člověk by řekl nejenom, že navštívil venezuelská kasina pro cizince, kolumbijská sídla gangsterů, vykřičenou čtvrť v New Orleans a další místa, ale že má dokonce ve sklepě schovaný stroj času a že tuto turistiku vskutku vykonal kolem roku 1916. Málokomu lze ducha starých zašlých a přitom zlatých časů věřit tak jako jemu. K tomu přidejte hrst rodokapsových příběhů, starosvětský pravopis a dostanete další díl Dobrodruha. Čtení to bylo skvělé, jedním dechem jsem slupl zejména caracaský Smrtný slunce svit, krátkou rotterdamskou epizodu Krajina s ruinou a nejvíce snad detektivní putování francouzským venkovem v Mlze nad kanálem. Jak tomu sice v povídkových knihách bývá, jiné kusy mne zas až tak na srdce nevzaly, zejména ta akční závěrečná, ale to už je osud…

kniha: Atlantský gen - Riddle, A. G.
Madam Brbla | *** | před 103 dny

Zahlédnout tento román v knihkupectví, zaujala by mě obálka, název by můj zájem zchladil a anotace by mě spolehlivě vyslala zkoumat jiné tituly. Historky o Atlantidě ani pátrání po kořenech lidstva mě příliš neberou. Ovšem vypůjčené knize se na stránky klidně podívám, maximálně promrhám trochu času, než to bez výčitek odložím nedočtené. Což není případ „Atlantského genu“, přesněji – mrhala jsem časem až do konce.
A.G. Riddle stvořil překvapivě čtivou prkotinu, pardon, prvotinu. Je to jako scénář amerického akčního filmu, ve kterém silný a čestný hlavní hrdina/superman bojuje proti superzlovolné organizaci pod vedením superpadoucha, přitom pomůže z nesnází krásné superženě (vnadné vědkyni/lékařce) a s její pomocí zachraňuje unesené superděti plus celý svět, ne-li vesmír. Do toho rachotí střelba početných komparzistů určených kulkám klaďasů, meditují mírumilovní mniši, objeví se nefalšovaní nacisté a kdesi u ledu číhají ufouni. Jsem docela zvědavá, kdo bude tenhle cirkus natáčet a s jakým rozpočtem – jestli to bude hollywoodský spektákl se slavnými jmény, dechberoucími efekty a rozpočtem středně velkého afrického státu, nebo céčkový guilty pleasure (v hlavní roli s Casperem van Dienem a neznámou ochotnicí s hlubokým výhledem na silikonové dudy, co se do „bondgirl“ zdatně prokouřila).
No vážně, je to blbost plná divokých konspirací, prapodivného jednání na základě ničím nepodložených domněnek, nepravděpodobných událostí, logických přehmatů a bohů ze stroje, ale dobře se to četlo, svižně, mozek si odpočinul. V závěru už autor krávovinami vůbec nešetřil, takže jsem si zase jednou procvičila krk při vrtění hlavou a přestala se snažit chápat kdo, co, kdy, kde, s kým, proč a jak (nehledě na vrcholně debilní scénu, kdy má superhrdinka varovat superhrdinu před nebezpečím, místo toho však podlehne jeho mužnosti a příležitost promrd… ehm, k hovoru se nedostanou). Finále se blížilo cimrmanovskému „Vichru z hor“: „Nejsem tvůj otec. Jsem tvůj syn a maminka je babička z otcovy strany.“ Přes veškerou nejapnost a výhrady – jestli se mi naskytne příležitost vypůjčit si pokračování, možná neodolám.
Zdejších 62% vnímám jako přiměřené hodnocení.
P.S.: Snad už nikdy neuvidím, neuslyším ani nebudu číst pojednání o událostech minulých v budoucím čase. Věta „fakta jsou následující – před sedmdesáti tisíci lety dojde k erupci supervulkánu Toba“ mi přivodila v oku ošklivý tik. Co je sakra špatného na minulém čase?

kniha: XB-1 2015/09 - kolektiv autorů
yerry | *** | před 104 dny

Budem sa už asi opakovať ale toto číslo hodnotovo ničím nevyčnieva nad tie predchádzajúce. Publicistika štandardne boduje, zato žiadna poviedka ma tu mimoriadne nezaujala. Áno Resnickových Sedm vzorků z Olduvaiské rokle bol veľmi dobrý text, ale až na tie africké kulisy nič mimoriadne. Paradoxne najviac mi utkvela v pamäti riadna vypaľovačka od Pavla Urbana: Rekrut . Nebol to síce žiadny Krátky proces Screwdriverom medzi rebrá, ani namotávačka typu Kolowrat, ale drajv to malo…

povídka: Rekrut - Urban, Pavel
vyšla v: XB-1 2015/09
yerry | *** | před 104 dny

Nemôžem si pomôcť, po všetkých tých dlhých poviedkach v tomto čísle časopisu, táto shortstory na mňa pôsobila ako príjemné osvieženie. Čo veta, to akcia… Autor sa neserie, nerieši nejaký vnútorný svet postáv. Ak tu aj niečo rieši, robí to jediným spôsobom, paľbou zbraní. Je to logické. Jedná sa o čistokrvnú military scifi, alebo žeby o jej paródiu?

Na dvoch stranách časopisu, z ktorých ešte pol strany zaberá ilustrácia sa odohraje toho naozaj dosť. Od naverbovania, cez plienenie a ničenie po červých emzákov. Chýbajú už len komunisti alebo aspoň nejaká po zuby ozbrojená obdoba ANTIFA ako náprotivok blonďatých árijcov s modrými očami z habitatu TEXAS.

Autor možno aj nechtiac alebo iba tak mimoveľne predsa len do svojho textu zabudoval aj určitý sociálny rozmer a tým je okolnosť, prečo vlastne tí rekrúti idú do toho boja, zostáva im niečo iné? Inak taký Heinlein alebo Weber by sa mali od tohoto autora čo učiť. Čo? Aký výcvik? Mozgové implantáty, pár kíl syntetických svalov a GO! A čo sa týka Webera, verím, že autor by dokázal komplet jeho ságu o HH skondenzovať do nejakých šiestich strán tohoto časopisu.

Záverom, poviedka mala drajv, šťavu a napodiv sa mi aj páčila ;)

povídka: Běžec - Šenk, David
vyšla v: XB-1 2015/09
yerry | *** | před 104 dny

Štandardný autorov text o cestovaní vesmírom, v ktorom podstatnú úlohu zohraje časový faktor. Nechýba tomu ani dobrá pointa…

povídka: Dvanáctá strážkyně - Dvořáčková, Jana
vyšla v: XB-1 2015/09
yerry | *** | před 104 dny

Poviedka o vesmírnej križovatke zčasti riadenej človekom, ktorý je do systému doslova integrovaný a ktorý je na tento účel vopred (ne)dobrovolne vyberaný mi pripomenula inú poviedku z pera Ursuly Le Guinovej pod názvom: Tí, čo odchádzajú z Omelas . V nej je tiež šťastie veľkého množstva ľudí vykúpené utrpením jedného človeka.

Zčasti súhlasím s quinnetom, ktorý poukazuje vo svojom komentári na chaotičnosť v druhej polovici príbehu. Skôr by som povedal že sa jedná o prekombinovanosť a zneprehľadnenie, čo na mňa pôsobilo trochu rušivo. Možno by poviedke prospelo jej čiastočné skrátenie, ale to je len môj subjektívny pocit. Inak sa poviedka čítala dobre, Nič viac a nič menej…

povídka: Manuru - Hrdlička, Lukáš
vyšla v: XB-1 2015/09
yerry | *** | před 104 dny

Vesmírna stanica, červi, telepatia, kanibalizmus a kopec akcie… to sú ingrediencie, z ktorých autor namiešal pulpovú pomerne čítavú, mierne naivnú, miestami trochu nelogickú ale napokon dobrú noveletu, pri ktorej nemusíš veľmi namáhať svoje mozgové závity…

17891011121314151617poslední (612)24462 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu