RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (605)24197 příspěvků celkem
povídka: Zatraceně moc sněhu - Vácha, Dalibor
vyšla v: XB-1 2015/11
yerry | ** | před 16 dny

Kvalita autorových poviedok je subjektívne veľmi odlišná. Doposiaľ z tých čo som čítal viac či menej vzťahujúcich sa na problematiku mŕtvych chodcov, jedna docela vyčnievala nad priemer. Táto trochu akčná, trochu alternatívne historická o profesorovi Dolfim Hitlerovi v úlohe hlavného záporáka ma však opäť nepresvedčila o autorových kvalitách…

kniha: Pan Krátur - Priestley, Chris
trudoš | *** | před 17 dny

Chris Priestley dovedně kombinuje odkazy na různé literární klasiky, díky čemuž jeho vlastní zápletka naneštěstí pokulhává. Moc se toho zde neděje, spíše jen sledujeme vývoj vztahu rozporuplné dvojice hrdinů. Autor přitom kupodivu příliš nemoralizuje, ale zároveň dokáže upozornit na to, co je špatné a co ne, takže příběh pro mládež je to ideální. Chybí ovšem dobrodružná linie, tolik potřebná pro gradaci. On totiž popkulturní manýrismus stran viktoriánské literatury dorostence do kolen pravděpodobně nedostane.
Román tak působí lehce samoúčelně, jako by se tvůrce chtěl předvést, co všechno zná. Což mu nikdo nebere, protože ctít staré mistry mu jde náramně. V tomhle ohledu však zapomíná na dobovou atmosféru, jelikož postavy mluví a chovají se moderně. Zároveň trochu hřeší na charaktery ústředních protagonistů, kteří jednají zpravidla dle toho, co vyžaduje aktuální zvrat, než podle logiky. A vzhledem k tomu, že další osudy hrdinů popisují jiná, slavnější díla, vyznívá závěr do ztracena.

kniha: Příslib krve - McClellan, Brian
Pepa 62 | ****1/2 | před 17 dny

Jestli mi něco vadilo, tak to bylo použití magie v některých momentech. Vyloženě mi vadil kuchtík, jak z pohádek Zdeňka Trošky, který například vloží do pece deset bochníků chleba a vytáhne jich sto. Někdy mi přišlo užívání kouzel trochu nelogické. To když se třeba všichni radují, že se jednomu z prachmistrů podařilo zastřelit velmi významného privilegovaného, který v minulosti smetl celou armádu – úplně sám. A tady se nechá zastřelit! Ale jinak opravdu velmi dobré!

kniha: Ve službách Meče - Leckie, Ann
Gaarq | **** | před 17 dny

druhé pokračování příběhu z rádčského impéria si drží lajnu. autorka se nebojí experimentovat na profláklém poli spejsoperky a military, tady nám výrazně ubývá military a přibývá opery. hlavním tématem je obecně spravedlnost a jak se má impérium vypořádat se svou expanzivní minulostí a „šířením civilizace“. breq, hlavní hrdinku tu vidíme z nového úhlu jako kapitánku flotily, poznáváme další a další nové aspekty rádčské říše a její minulosti. hlavní linie příběhu se moc nepohne, ale přece nějaký vývoj je patrný. je to pořád dobré, tak proč ne pět aster: dialogy tu víc skřípou, ztratila se čistota na úkor příliš velké snahy ozvláštnit text. obecně to celé ztratilo švih, ale hádám ze struktury textu, že to byl záměr, nicméně moc mi to nesedlo. je to jako symfonie, kde autor tři čtvrtiny uspává publikum sice sofistikovaným a ne nezajímavým, ale poněkud bezvýchodným fidláním, aby pak v závěru spustil bouři, která vás sice probere a nabudí, jenže si pak říkáte, že jste ten začátek klidně asi prospat mohli. tou bezvýchodností myslím příliš velkou spoustu možností, kam se příběh může ubírat a podle mého i záměrným stavěním ho tak, aby čtenář co nejdéle tápal. v textu jsou roztroušeny drobné nápovědy, ale když se jim nikdo dále nevěnuje, mysl může otupět a nechat je plavat. takže dobrý, ale nemělo by se to přehánět.

kniha: Tři tváře - Sanderson, Brandon
Madam Brbla | **** | před 18 dny

Sandersona už mám relativně obstojně zmapovaného, přesto mě dokázal překvapit: první povídkou „Císařova duše“ ještě ne, ta je sice výborná, drží se však zaběhnutých pravidel, jak je znám z autorových románů (hodnotila bych 85%). Totéž lze říct o „Odvěkém meči“, který kráčí ve stopách RPG a je určen spíše mladším čtenářům (pro zkušenější knihomoly žádná bomba – 69%). To nejlepší nakonec: „Spousta“ nabídla především geniální postavu, geniální ve smyslu její zábavné podivnosti a využitelnosti pro další tvorbu (90%). Snopem zmíněnou chybu v textu jsem také zaregistrovala, zarazila mě, ale nějak ji nedokážu vnímat stejně tragicky.
Co dodat? Sanderson mi dokázal, že umí psát nejen skvělé romány, zrovna tak schopný je v povídkách. Za „Tři tváře“ si ode mě vysloužil uznalé kývání hlavou a silně zářivé čtyři hvězdičky.

povídka: Spousta - Sanderson, Brandon
vyšla v: Tři tváře
Madam Brbla | ****1/2 | před 18 dny

Stefan Leeds je excentrický génius, nebo spíše naprostý cvok, který žije skoro sám v domě s bezmála padesátkou místností. Záhada nejen pro psychology a psychiatry. Ale Stefan vůbec není osamělý, jeho dům přece obývají halucinace – jako například odbornice na lidi Ivy, moudrý Tobiáš, Armando toužící se vrátit na mexický trůn, nebo můj oblíbenec Jack, svérázný odborník na zbraně a boj. Desítky různorodých osobností, sdílejících se Stefanem životní prostor, zkušenosti a nálady. Když se k téhle úsměvně odlehčené směsi přidá dobrá zápletka, má čtenář o skvělou zábavu postaráno. A možná by, stejně jako já, uvítal více povídek, třeba i román o Stefanovi a jeho domově pro imaginární společníky. 90%

série: Wing Commander
ViP | *** | před 19 dny

Jedna z prvních sérií podle počítačových her… bohužel spolu evidentně vývojáři a spisovatelé vůbec nemluvili, protože je v nich spousta zcela zbytečných rozporů.

V češtině pak dvakrát bohužel, protože začala druhým dílem (první díl psala scénáristka k jedné z her).

*** za nostalgii, jinak by to asi bylo horší.

kniha: Já, Gowery - Šlechta, Vladimír
Svarec | *** | před 19 dny

Zklamání. Tři nesouvisející povídky z různých období, které spolu nijak nesouvisí a některé navíc navazují na jiné texty, což činí četbu dost matoucí. Děj všech tří příběhů by šel shrnout tak, že se někam jde, tam se střílí a je konec. Šlechta nikdy nebyl nějaká vysoká literatura, ale čekal bych od něj přecijen něco víc. Neznat již hrdiny a svět z minula, asi bych vůbec netušil, o co jde a dost bych se nudil. Narozdíl od gulatha si myslím, že povídky mají sestupnou tendenci, respektive první dvě dobré a třetí slabá. Jinak ve třetí povídce jsem poprvé v životě narazil na „continuity error“, kdy Gowery někomu věnuje svou pistoli a o několik stran dále z ní zase střílí (přičemž z předchozí textu vyplývá, že má jen tu jednu).

kniha: Není jiných cest - Drescher, Alex
trudoš | ***1/2 | před 20 dny

Zbytečně dlouhé. Což je ve zkratce moje asi největší výtka k téhle jinak povedené fantasy kriminálce. I když Alex Drescher zápletkou příliš nepřekvapil, dějově mu vše šlape v mezích zákona a čtenářského vkusu. Jenže tam, kde si v povídkách vystačil s rozsahem právě tak akorát, román mu překvapivě nabobtnal v nedůležitých momentech, čistě jen proto, aby se mohly pomasakrovat další a další postavy. Čekal jsem trochu víc tvůrčí invence, když už se změnil literární útvar. Ale hlavně je to zatraceně promarněná šance. Ač se Drescher snaží, Žamboch ani Šlechta pořád ještě není.
S tím souvisí i jeho největší neřest ve formě závěrečného vyústění. Přijde mi, že řešit všechno uvolněním Yggreddových zakázaných schopností je po dvou knihách povídek už vážně drobet na pováženou. Co ovšem opětovně skvěle funguje, je poodhalování obchodních triků, právních berliček či politických intrik. Tady je autor ve svém živlu a je jen škoda, že to v příběhu nehraje významnější roli, než je obdoba pouhé omáčky.

kniha: Brána Ivrelu - Cherryh, Carolyn Janice
yerry | ***** | před 20 dny

Na začiatok trochu off topic: nočná prebiehala pomerne vpohode, rachotiace stroje vyludzujúce industrial song o sile cca 130dB neúnavne búšili do svojich kovových náprotivkov a vyzerali byť vo forme. Vybral som preto štuple zo svojich uší, nasadil sluchátka, zapol mobil a spusti FBReader. Rozhodol som sa vyskúšať najnovší zásuvný modul v podobe strojového čítania. K dispozícii som mal digitalizovanú verziu Brány Ivrelu od mnou obľúbenej autorky Cherryhovej. Počítal som s tým, že fantasy ako kulisa k rachotu na pozadí je dostačujúce a dosť odľahčené. Chyba… po čase som ten rachot prestal vnímať a ocitol som sa v autorkinom svete…

Pár chybičiek v čítanom texte najskôr trochu trhalo uši, Voice Reader ženským príjemným hlasom vytrvalo vyslovoval meno hlavného hrdinu Vanya ako Váňa a slovo „aby“ s anglickou výslovnosťou, ale zvykol som si. Bol som pripravený na klasickú fantasy. Text síce má tradičnú fantasy štruktúru tolkienovského typu, teda putuje sa odniekiaľ niekam, ale tým všetka podobnosť s klasickou fantasy končí. Podobne ako Le Guinová vo svojom románe Rocannonův svět , napísanom o desaťročie skôr, tu Cherryhová využila aj prvky science fiction, a musím uznať, že napísala tak ešte o pár levelov lepší text ako jej kolegyňa. Jedná sa teda o science fantasy.

Tých styčných bodov s Le Guinovej svetom Hain je tu viac, Cherryhová však svoje ťažiská presunula trochu inam. Ako predstaviteľka Novej vlny v science fiction, čo majú s Le Guinovou spoločné, ťažiskom u Cherryhovej nie sú sociálne ale sociologické vzťahy ako lingvistika, vzájomné dorozumievanie sa navzájom nekompatibilných rás a pod. V tomto príbehu hlavný hrdina nieje archetypálnym Connanovským hrdinom skôr naopak. Jeho prednosťou nie sú svaly a ovládanie zbraní ale vlastnosti ako šľachetnosť, vernosť, sebaobeta a pod.,teda vlastnosti, ktoré predovšetkým u žien zaberajú a preto si ho Morgain aj vyberie. Tým Connanovským archetypom je tu naopak krásna mladá bielovlasá Morgain. Žena inej rasy, s oceľovou vôľou, prechádzajúca bránami postavenými dávnou, už zaniknutou mimozemskou dekadentnou civilizáciou, používajúca moderné zbrane neznámeho typu.

V mojom prípade, príbeh sa počúval príjemne. Postavy sú plastické a vyvíjajú sa. Vzťah medzi hlavným hrdinom a Morgain prebieha viacerými fázami. Svet je uveriteľný. Miesto čarodejov sú tu jednotlivci pochádzajúci zo starej vymretej rasy, miesto drakov a rôznych príšer sú tu živočíchy prenesené z iných svetov, miesto portálov sú tu brány. Skrátka je to sience fiction tváriace sa ako fantasy alebo aj naopak. Knižku nemám ešte kompletne vypočutú, zostáva mi ešte asi tretina, napriek tomu si jej už teraz trúfam dať maximálne hodnotenie. Ak ma niečo napadne pri dopočúvaní tohoto príbehu počas ďalšej nočnej, prípadne to sem ešte dopíšem. Zatiaľ teda, u mňa vynikajúce…

povídka: Kruh - Cch‘-Sin, Liou
vyšla v: XB-1 2015/11
yerry | *** | před 20 dny

Výpočtová technika a staroveká Čína? Prečo nie? Stačí pár logických operátorov, príkazy na papyruse ako softvér a hardvér v podobe troch miliónov čínskych vojakov :) Skúsený čínsky autor to vsadil do skutočných reálii z histórie starovekej Číny. Skrátka hard scifi na čínsky spôsob, za prečítanie to ale stojí :)

povídka: Mono no aware - Liu, Ken
vyšla v: XB-1 2015/11
yerry | **** | před 20 dny

Samotný koncept poviedky nie je ničím novým, no Ken Liu mu dodáva riadny kus čínskej poetiky napriek tomu, že hlavným protagonistom je japonec. Jediná vesmírna loď, dosť zaujímavo konštrukčne vybavená, odlieta preč z našej slnečnej sústavy na ktorú mieri vesmírne katastrofické kladivo obrovských rozmerov. Ken Liu tu rozohráva hru o sebaobetovaní v duchu kolektívneho vedomia ako protiváhe voči individualizmu. Rozohráva túto hru tak, že v tomto prípade to kolektívne vedomie dáva zmysel, ego by tentoraz znamenalo pravdepodobne smrť pre všetkých…

povídka: Odvěký meč - Sanderson, Brandon
vyšla v: Tři tváře
Madam Brbla | ***1/2 | před 20 dny

„Young adult“ – pomrkávalo na mě z každé stránky, ne-li z každé věty „Odvěkého meče“. Povídka je napsaná na základech hry a je to na ní hodně znát. Akční fantasy příběh křížený se sci-fi prvky, ve kterém předurčený mladý hrdina putuje za svobodou a poznáním, questy si přitom zadává víceméně sám. Není na té cestě osamělý pořád, proto se může velmi často pouštět do slovních přestřelek se svou nevyzpytatelnou společnicí, případně páčit informace (nejen) o světě kolem sebe z různých NPC. Verbálním soubojům je věnována stejná pozornost jako těm fyzickým s meči, šípy či firebally. Přímočaré vyprávění se začíná klikatit ve druhé půlce děje, aby v závěru lehce sklouzlo z vyjetých kolejí hrdinských fantasy. Být o polovinu mladší, nejspíš bych sem v extázi švihla 100%, leč bohužel, stará vyzobaná kukuřice (jako já) obvykle potřebuje při četbě více rafinovanosti a originality, aby pocítila alespoň záchvěv někdejšího nadšení. 69%

povídka: Rok krysy - Čchen Čchiou-fan
vyšla v: XB-1 2015/11
yerry | ***** | před 20 dny

Poviedka pravdepodobne reflektuje minulé a súčasné reálie komunistickej Číny s kapitalistickým náterom. Je jednou z dvoch najlepších v tomto čísle. Je antimilitaristická, poetická a výsostne čínska. Rozpráva o tom, že všetci sme len drobnými figúrkami na obrovskej šachovnici, vo svete, kde už niet priestoru pre Bohov. Ich rolu zastupujú nevidené šedé eminencie Orwelovského typu, ktorých ťahy tie šachové figúrky nemajú šancu odhadnúť.

Veľký hráči rozhodujú a geneticky pretvárajú živočíchy podľa toho, ako im to vyhovuje. Neberú ohľad na to, že tieto môžu nadobudnúť inteligenciu, následne náboženstvo, kultúru a pod. Zostávajú len mäsom, produktom vytvoreným veľkými hráčmi. Poviedka je o tom, že nepriateľ, voči ktorému bojuješ, nie je tvojim nepriateľom… Vynikajúci text so spodnými prúdmi na zamyslenie. Takéto mám rád…

povídka: Tchung-tchungino léto - Sia Ť’ia
vyšla v: XB-1 2015/11
yerry | ** | před 20 dny

Technooptimistická poviedka o tom, ako nové technológie spáchajú ďalšiu revolúciu v sociálnych vzťahoch ľudstva. Text akoby vypadol zo šuplíka ktorémusi literátovi píšúcemu v duchu sovietskej školy. Podobné texty sa písali niekedy v 70. – 80. rokoch na našej strane barikády. Naviac autorkou je žena. Na texte to badať. Príbehy písané z pohľadu malých detí sú síce milé, u mňa však príliš nebodujú. Teda jedná sa tu vlastne o tom ako by sa mohol vyriešiť problém so starou a bezvládnou generáciou…

kniha: Učedník a válečný mág - Matharu, Taran
snop | **1/2 | před 20 dny

Je to stále hrozně naivní a ploché, autor by asi udělal lépe, kdyby svá díla nechal pouze na internetu. Ale četlo se to o něco lépe než minulý díl, především proto, že několikrát změníme prostředí i příběh. Takže nejdřív putujeme po Aetheru (mimochodem, autor neudělá ani krok směrem k nám, čtenářům, kteří již dávno zapomněli, kdo je kdo a jaké má s hlavním hrdinou vztahy, takže to, že někdo je trpaslík, buď vylovíte v paměti, nebo vás zmínka o tom překvapí někdy po 100 stranách), což je takový zvěřinec nejrůznějších chimér a příběhově únikovka, pak tu máme mezihru s trochou politiky, a pak druhou část, ve které Fletcher kolonizuje zděděné Raleighshire a musí se bránit proti invazi goblinů. A pak velký nástup se vzpomínáním a zatmívačka. Jsem docela rád, že už je konec.

kniha: Probuzený milenec - Ward, J. R.
trudoš | ** | před 21 dny

Tak tohle bylo děsivé. Ba přímo šíleně děsivé. Naivní, laciné, přitroublé, ukecané, nevtipné, přepjaté, afektované, nudné, kýčovité a hloupoučké. Zápletka postavená na tom, že pan drsňák má problém dělat to s holkama, protože byl v mládí zneužíván nymfomankou, naštěstí narazí na spanilou svlečnu, která mu ochotně pomůže se traumatu zbavit a to nijak komplikovaněji než skrze soulož. Asi jela podle Freuda nebo tak něco.
Prostě peklo. Ale počítám, že dost podobně vnímá hezčí polovička lidstva mužskou úchylku na Transformery. Každý holt máme to svoje. Někdo megatunové peroucí se roboty, jiní rozervané ranaře, jež potřebují zasvětit do tajů lásky. A J. R. Ward prostě jen seká to, o co je zájem.

PS: Byly mi přislíbeny šťavnaté erotické scénky. No, je jich tu cirka pět a to takřka na pěti stech stranách. Navíc pouze soft porno. To už se raději vrátím k Bertrice Smallové, která s tím zdaleka nedělá takový štráchy a na výrazně menším prostoru. Pět scén, cha! Paní Birdová, máte ještě co dohánět.

kniha: Ritmatik - Sanderson, Brandon
snop | ****1/2 | před 21 dny

Cetl jsem v anglictine, ale bylo to tak dobre, ze si to prectu jeste jednou v cestine. Ani s tim slabym zaverem nemuzu souhlasit, ale pro jistotu jeste napisu po opakovanem precteni. Jinak obcas je prekvapivym zvratem i absence prekvapiveho zvratu :-)

kniha: Tarzan strašný - Burroughs, Edgar Rice
louza | ***1/2 | před 21 dny

Autor pokračuje v započatém příběhu a vleče Tarzana z románu do románu po stopách milované Jane, které ho tentokrát zavedou do tajemné země Pal-ul-donu. Země plné prehistorických příšer a opolidí v předstupni vývoje před člověkem. Burroughs bohužel ne zcela využívá lukrativního prostředí, které se mu podařilo vymyslet a i když základní příběhové linky a zlomy sedí, kniha obsahuje zejména v druhé půli dost politizované vaty a autor až nepříjemně propracovává složitou politickou situaci ve dvou Pal-ul-donských městech. Kniha místy ztrácí švih a nedosahuje tak úrovně dobrodružných předchůdců i když je v mnoha aspektech určitě více propracovaná.

kniha: Sex, drogy & cyb'n'roll - Heteša, Petr
tiradentes | **** | před 21 dny

Priznám sa, že som po tejto knihe siahol, aby som nahliadol do cyberpunku a vyplatilo sa. Zaujímavá hlavná postava, dej má spád a nenudí a prostredie je príjemne bizarné. Vytkol by som akurát niekoľko zbytočných pasáží a jednu zbytočnú dejovú líniu (koncert), prehnanú naivitu, alebo skôr imbecilitu policajných zložiek mesta, ktorá je málo uveriteľná (v reále to tiež nie je bohviečo, ale všetko má svoje hranice) a ten koniec-nekoniec.

Schizo povídka o neurčitosti a nejistotě vzpomínek. Ale kým pak lidé jsou, když jsou to právě vzpomínky, které nás do značné míry utvářejí? Dick je jako vždy myšlenkové hutný a snaží se to zároveň zabalit do čtivého kabátu, v tomto případě i lehce akčního, ale musím říct, že transfer těch silných myšlenek na mě v jeho podání moc nepůsobí. Mám raději jednodušeji a po lopatě podaná moudra. Ale jinak super věc, obzvláště pokud si něco zobnete a chcete mít bad trip.

Podobenství o míjení se lidí, o nepoznatelnosti druhého, byť blízkého tvora. Kromě toho se povídka jen tak mimochodem vypořádá s věčnou touhou po úspěchu a penězích a uvěřitelně vykreslí, co vyhrává – prachy nebo „milovaná“ osoba? Hutnost se Dickovi upřít nedá. Velmi dobré, znepokojivě pravdivé až čtenářsky nepříjemné.

Vizionářství Filipovi nechybělo. Zhoubný vliv vlády jedné strany na Čínu je dokonale uvěřitelný. Všudypřítomná paranoia před spolustraníky jako vystřižená v východního bloku. Sledování lidí při TV projevech Vůdce a okamžité jednání Bezpečnosti, když se někdo náhodou nedívá nebo dostatečně neklaní je namířena přece jen ještě kousek dál za dnešek, ale opravdu ne o mnoho. Tajná, možná revoluční organizace, které jde o poznání identity Vůdce a balíček s drogou zase působí jako z Matrixu. Hodně hutná povídka, které bohužel schází jasné zakončení. Je odtažitě podivná a vyvolává nejistotu jak v hrdinech, tak ve čtenářích. Jenže trip je prostě jen trip, který vyšumí. U děje bych si představoval jasnější záměr a zakončení.

kniha: Ptačí srdce - Woodall, Clive
trudoš | **1/2 | před 23 dny

Příhody z ptačího prostředí vytvářel původně Clive Woodall pro své malé ratolesti a právě o tuhle večerníčkovou atmosféru vyprávění nepřišlo ani po svém knižním vydání. Se kterým se mimo jiné autor nejdříve rozhodl vyrukovat na vlastní pěst, než si jej povšimlo renomované nakladatelství a nabídlo mu víc než vstřícnou smlouvu.
Problém románu spočívá především v jednoduchosti zápletky. Autorova obrazotvornost je náramná, jenže stylistika je řemeslně v plenkách a dějová linka se ničím nevymyká standardům literatury pro děti. Což je náramná škoda, protože potenciál byl ohromný. Variace na nacistické šílenství 2. světové války, okořeněné netradičním prostředím a brutalitou přírodních zákonů, to prostě přímo křičí po spektakulárním dobrodružství. Zlí jazykové by mohly argumentovat, že antropomorfní hrdinové nic komplikovanějšího nabídnout ani nemohli, ovšem kdo četl legendární Dalekou cestu za domovem, ví svoje. A tak pro mě Ptačí srdce bylo nakonec spíš zklamáním, než čtenářským zážitkem.

kniha: Spící obři - Neuvel, Sylvain
Lokina | ***** | před 23 dny

Sci-fi podle mého gusta! Originální, čtivé, akční. Nevadilo mi ani, že se do toho autor nebál zapojit politické tahanice a hrozbu války, kterou způsobil tak nečekaný objev v celé historii lidstva. Z postav se mi velice líbil pan tajemný, o kterém nikdo nic nevěděl. Mám ráda takové typy charakterů, tajemné, nikdo o nich nic neví a vše jako s mávnutím kouzelného proutku bez povšimnutí řídí. Kara, jako ženský charakter, mi též byla sympatická. Měla bojovného ducha a nechyběla jí svéráznost a prořízlá pusa. Kniha psaná formou zpráv a rozhovorů se četla úplně sama i s těmi občasnými vědeckými popisy. Už teď se těším na druhý díl, protože konec knihy byl hodně šokující a překvapivý.

kniha: Turnus - Howey, Hugh
Madam Brbla | ***1/2 | před 23 dny

Hmm… no, jakkoliv mám utkvělý dojem, že politika přitahuje převážně psychopaty posedlé mocí a zkorumpuje či zničí těch pár idealistů, co původně měli dobré úmysly, stejně je pro mě autorova vize záměrů a událostí na vyšším, poněkud nepravděpodobném levelu šílenství.
Knihu lze rozdělit na čtyři části: 1) Předtím, kdy se dozvídáme, jak i kongresman USA může být naivní, nevědomou loutkou. 2) Potom, v Silu 1, sledujeme zmatenou loutku snažící se pochopit ten nový, uzavřený svět, co pomáhala vytvořit. 3) Poznáme mladého nosiče Missiona, který se ocitne v soukolí rozvratu v Silu 17. 4) A pak je tady pohnutý osud starého známého Jimmyho alias Sóla. Každá kapitola je opatřena údaji kde a hlavně kdy se odehrává, je vhodné v tom neztrácet přehled. Části 1) a 2) jsou plné těch podstatných zjištění, kupodivu mě však nechávaly vlažnou, pravděpodobně kvůli nesympatickým postavám (ta hlavní si tedy jistou účast zasloužila, leč nevydojila ze mě patřičné emoce). Naproti tomu vycpávkový děj v silech 17 a 18 mě táhnul vpřed a nechával zavzpomínat na lepší momenty z úvodní knihy.
S ohledem na zdejší komentáře jsem od „Turnusu“ nečekala mnoho a nejsem zklamána. Linii kongresmana Donalda bych hodnotila 50–60%, Missionovy peripetie vidím tak na 70–75% a Sólo mě vzal za srdce nejvíc, tomu bych vrzla možná i 90%.

kniha: Spící obři - Neuvel, Sylvain
trudoš | **** | před 23 dny

Jedna z těch knih, co mi byla sympatická anotací a po několika stranách jsem už věděl, že skončí v mé knihovně. A nebylo to kvůli netypickému slohu, jenž je z 99 % tvořen rozhovory mezi hlavními aktéry. Co mě zaháčkovalo především, byl odlehčený tón vyprávění, který dává na srozuměnou, že v tomhle případě nepůjde o žádnou vyšší dívčí. Navíc to má přesně ten drajv kosmického záhadotajuplna, který u science fiction tolik miluji.
Problém je, že Sylvain Neuvel si s motivem nálezu mimozemského artefaktu neporadil právě na jedničku. Jak se parádně rozjede, po stovce stran ustrne na místě a nepohne se dál už ani o píď. Třenice o dispoziční nárok totiž trvají prakticky do konce románu, a i když se přijde s teorií, co že se to vlastně našlo, je to na úrovni sousedského „jedna paní povídala“, vyřčeno od extrémně podezřelého stařečka. Ale přes výhrady k zápletce musím autorovi přiznat cit pro dovedné budování napětí a hlavně skvěle rozepsané figury, takže jsem vážně zvědav, co přinesou další díly.

kniha: Kroniky Jakuba Vandrovce - Pilipiuk, Andrzej
Lucc | **** | před 23 dny

Dostal jsem víc, než jsem čekal. Dva vrcholy sbírky, Hochštapler a Proti prvnímu přikázání, knihu táhnou nahoru z bahna nucené, byť velmi zábavné řachandy a jsou pro mne příslibem, že Vandrovcovské universum by mohlo být i do budoucna velmi zajímavé. Už proto, že autor si neláme hlavu s konzistencí jeho postavy, která je většinou opilou jen tak tak přežívající troskou, aby jindy získala kontury až starověkého hrdiny, bojujícího proti zlu. Herkules v Bakchově těle.
Zamrzí místy kostrbatý překlad (Akta X facepalm, místy podle mě překladatel nepochopil autorův záměr a místy text kazí záludné překlepy), ale celkově jsem hodně spokojen. 84 %

povídka: Proti prvnímu přikázání - Pilipiuk, Andrzej
vyšla v: Kroniky Jakuba Vandrovce
Lucc | ***** | před 23 dny

Už v Hochštaplerovi Andrzej naznačil, že jeho silná poloha je horor. Umí několika slovy vykreslit mnoho a ještě víc naznačit. V této povídce překvapivě není po humoru ani stopy a možná právě proto je z celé sbírky nejlepší. Je inovativní v několika ohledech. Jednak vnáší do spíše slovanské sbírky anglosaské téma degenerované komunity a druhak velmi zajímavě používá prvek katolické církve. Ve současné literatuře je církev podávána vesměs negativně. Je to v módě. Pilipiuk jako Polák má ale jiný pohled. V Proti prvnímu přikázání je církev, její struktura a její rituály správě podávány jako obrana proti zlu. Nebo spíše Zlému. Kněží zde vystupují bezmála jako hrdinové z akčních filmů. Také Vandrovec je zcela jiný. Není to cynický věčně ožralý poživačný povaleč, ale cílevědomý muž morálních zásad. Prostě někdo úplně jiný. Hrdiny vysoké literatury. Pěkně temné literatury.

povídka: Pohádečka pro vnoučka - Pilipiuk, Andrzej
vyšla v: Kroniky Jakuba Vandrovce
Lucc | *** | před 24 dny

Vandrovec uspává vnoučka a povídá mu pohádku. Domotá kde co a konec je takový příjemně nečekaný, ale jinak v tom nic hlubšího není. Jako ve většině Pilipiukových tex­tů.

povídka: Tajemství vody - Pilipiuk, Andrzej
vyšla v: Ikarie 2002/10; Kroniky Jakuba Vandrovce
Lucc | ****1/2 | před 24 dny

To je vončo. Vandrovec na dovolené na priglu. Má dietu a díky ní se chová úsporně a účelně. Příjemně slovanské strašidlo proti němu nemá žádnou šanci.

povídka: Z archívu Y - Pilipiuk, Andrzej
vyšla v: Kroniky Jakuba Vandrovce
Lucc | *** | před 24 dny

Už ten špatně přeložený název mě měl varovat, že toto bude slabší kousek. Polský alkohol a Hollywood nejdou moc k sobě.

povídka: Hotel U loupežníka - Pilipiuk, Andrzej
vyšla v: Kroniky Jakuba Vandrovce
Lucc | **** | před 24 dny

Přeplácané a odnikud nikam jdoucí. Pilipiuk neměl vůbec plán. Prostě psal, co mu prsty na klávesnici přinesly. Prázdniny, hotel, mafiáni, duchové, satanisti, policajti, peklo. Je to vtipné, má to drajv a je to ztřeštěné, ale Andrzej má na víc, jak několikrát ukázal.

kniha: Vendeta - Correia, Larry
trudoš | **** | před 24 dny

Druhý díl mi přišel o chlup slabší než ten předchozí, což je dáno hlavně tím, že se toho v koncepci vlastně moc nezměnilo. Snad jen charakterizace hlavního hrdiny začíná překračovat chlapáckou mez uvěřitelnosti, protože údajně tupý bijec těch nejhorších monster začne být citlivý, chápavý a kdesi cosi. Díky tomu vyprávění občas sklouzává k fantaziím náctiletého chlapce o hustejch týpcích a cool šťabajznách. Paradoxně navíc ubylo nadsázky, pro kterou jsem si sérii původně oblíbil, takže občas scény působí až příliš kýčovitě. Larry Correia však naštěstí o humor zcela nepřišel, takže vždy v ten pravý čas umí všechno shodit do roviny sympatické nadsázky.
Jinak opět nabité nepřetržitou akcí, která nemá jiného významu, než vyplnit prostor mezi začátkem a koncem, poněvadž o nutnosti finálním střetu čtenář nepochybuje od prvních stran. Ale ta megalomanská obrazotvornost prostě okouzlí, stejně jako některé potrefené nápady. Například trpasličí gangy vás dostanou, i když jste sebevětší škarohlíd.

Překvapivě čtivý životopis, na němž je znát, že autor úzce spolupracoval s rodinou JRRT. Nejedná se ani tak o přesný a suchý popis dnu za dnem, roku za rokem, jako spíše o poměrně barvité líčení Tolkienova života rozčleněné do několika výrazných etap. S tím se ovšem pojí jediná výtka, kterou bych ke knize měl – některé kapitoly se časově překrývají, takže je občas složitější se zorientovat v čase, nicméně to je spíše kosmetická vada na kráse a daň za členění. Za mě spokojenost.

Je úžasné, jak se za necelé století pootočí kolo literárních klišé! Potkat domorodého medicinmana, který nechce hrdinovi sdělit Velké ekologické poselství o selhání Bílého muže, nýbrž mu zcela přízemně usiluje o život, je velmi osvěžující! Howard má stále ještě vytříbený jazyk (čteno v originále), pointa je samozřejmě průhledná, neboť ji po něm využili celé generace literátů.

Na brakovku, navíc německou, to není špatné. Mít to redaktora, který by dokázal autora kočírovat, aby zápletka někam směřovala, mohla z toho být neskutečná zábava. Ale jak se to bere vážně, výsledek působí dojmem nízkorozpočtového béčka. Příběh ovšem šlape v povedeném duchu military sci-fi, kdy lidstvo na plné čáře projíždí invazi mravenčího šmejda z kosmu. V rozpacích jsem byl pouze z rozdělení vyprávění do dvou dějových linií, protože se zbytečně znepřehledňovala pospolitost gradace. Navíc mě bavila spíš ta rekapitulace makabrózní prohry, než co špatného z toho vzešlo. Jen by možná stálo za úvahu nedělat z hrdinky největšího borce v galaxii, který si poradí s kde čím, jen chlápek s pistolí v ruce znamená konečnou. Charity Lairdová je jinak okatou coververzí Ellen Ripleyové, přičemž podobnost s vetřelci je vůbec v mnoha bodech výrazná, i když si Wolfgang Hohlbein jde čistě vlastní cestou. Závěr naneštěstí prvoplánově utnut v bodě, kdy nutnost dalšího pokračování je prakticky nezbytná.

kniha: Malý bratr - Doctorow, Cory
Methat | ***** | před 26 dny

S Malým bratom som navýsosť spokojný. Odporúčam všetkými desiatimi. Začiatočné udalosti vás budú drviť a Marcusove trápenie sa vám dostane pod kožu. O to silnejšie s ním sympatizujete a sledujete jeho zvraty, nápady a hackerstvo. Kniha je veľmi silná na to, aká je mladá (2008) a odkazuje na dnešný svet, v ktorom sme sledovaní, len o tom nevieme. Práve to, že kniha nemá ani desať rokov je plus, pretože autor píše o existujúcich systémoch, hardware a software, takže človek, ktorý sa ako-tak okrajovo vyzná v počítačovej terminológii bude chrochtať blahom.

Občas je text pretechnizovaný a je únavné čítať niektoré riadky. Najviac musím skritizovať záver, ktorý mi tam akosi nesedel a očakával som trochu iný. Nechcem zbytočne spoilerovať. Zadná anotácia aj tak odhalí cca 100 strán knihy, na druhú stranu sa dozviete zápletku. Ako sa kniha dostáva do záveru, je neskutočne emočne nabitá. Sám som mal slzy na krajíčku, pretože autor emócie hlavnej postavy opísal bravúrne. Romániky medzi Marcusom a ženskými som bral ako pozitívum, aspoň hlavný hrdina mohol na chvíľu újsť z toho celého šialenstva.

Ak ste hrali Watch Dogs 2, ktorý sa točí okolo hackeroch a San Franciscu, neváhajte a prečítajte si túto skvelú knihu. Ak ste ju už čítali ale hru ešte nehrali, odporúčam naopak hru. Sám som bol prekvapený, ako rýchlo som Malého brata prečítal. Po Kingovom tisícstranovom Svědectví mi kniha prišla ako taká väčšia poviedka.

Kous, kous, kous, kous, kous!

kniha: Bez srdce - Meyer, Marissa
Lokina | ***** | před 26 dny

Úchvatné, poutavé a kouzelně mrazivé čtení. Takovými slovy popisuji knihu, kterou jsem přečetla jedním dechem. Z postav jsem si velmi oblíbila, jak statečného a romantického Šprýmu, potrhle roztodivného Klóbrce i tajemně intrikářského Šklíbu. Cath jsem ze začátku moc nemusela, ale ke konci, kdy přišla o to nejmilovanější, se udála u ní změna, která ji poznamenala na celý život a k její postavě jsem pocítila empatii. Konec knihy se táhl v divně ponuré a skličující atmosféře, ale to mě neodradilo a já si vychutnala ortel zpečetěný nad tím, jež Cath sebral toho, koho milovala.

kniha: Ilustrovaný muž - Bradbury, Ray
Pista | nehodnoceno | před 27 dny

U prvních pěti povídek v ebooku není uvedeno kdo je překladatelem. Pokud má někdo informace, kdo je přeložil, ať dá vědět.

12345678910poslední (605)24197 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu