RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (627)25050 příspěvků celkem
kniha: Ve službách Milosti - Leckie, Ann
Gaarq | ***** | před 18 dny

v závěrečném dílu k obvyklým ingrediencím dílů předchozích, tj. politickému pletichaření a ženskému světu impéria rádčů autorka přidala misku rybí… chci říct pořádnou hrst osvěžujícího, absurdního humoru. už jsem se dlouho tak upřímně nenasmál při čtení knihy, u které jsem žádný smích nečekal.

kniha: Upíří letka útočí - Dark, Jason
Speedemon | **** | před 18 dny

Docela dost vydařený díl. Do děje jsme zataženi od první stránky díky Sukovi a Billovi. Ti při čekání na let zahlédnou jak podivný muž násilím odtahuje dívku do města. Dají se do pronásledování a samozřejmě hned narazí na bandu upírů. Obrní se v domě a čekají na pomoc. A jakou? No přece Johnovu. Zachráněná dívka totiž umí telepatii a Johna varuje ve spánku. John se s přáteli ani nesetká protože je napaden přímo v letadle a děj se tedy tříští na dvě linie. Což je fajn a nápad s útokem na letadlo je i docela vydařený. Když vypnete mozek, dostane se vám dobrý klasický příběh ze světa JS.

povídka: Mrtvý les - Šindelář, Konstantin
vyšla v: Kostky jsou vrženy
Polinius | **** | před 18 dny

Jako ke všem povídkám v tomto sborníku, jsem přistupoval s despektem a o to větší byla pak překvapení, že to není špatné. Jak už jsem psal jednou – povídka je nevděčný útvar v rámci žánru fantasy a autor ji napsal dobře. Jen tu a tam trochu poupravit a vznikne nám text, za který by se nemuseli stydět ani velmistři žánru.

Nevím jak hodnotit. Zda je to reálný text a nebo haha snaha někoho parodovat styl jak nepsat. V obou případech je to hloupé.

povídka: Pán Osudu - Lukačovičová, Lucie
vyšla v: Kostky jsou vrženy
Polinius | ***1/2 | před 18 dny

Jako ke všem povídkám v tomto sborníku, jsem přistupoval s despektem a o to větší byla pak překvapení, že to není špatné. Rozsah textu „povídka“ je v oblasti fantasy dost nevděčný úkol a autorka se toho ujmula se ctí. Text lehce naznačuje daleko větší epiku, ale v jádru je to staré dobré upatlané a tisíckrát vykradené putování ve stylu Dungeons & Dragons, teda tuzemské interpretace/ko­pírky Dračího doupěte.

povídka: Dole v dole - Žamboch, Miroslav
vyšla v: Kostky jsou vrženy
Polinius | ***1/2 | před 18 dny

Někomu jinému by to stačilo na celý román, ale přesto mám drobné výhrady. Autor popsal svět a jeho náležitosti až moc dobře a o to více pak zamrzí rychlý a prostý konec. Příště více odfláknout, prosím. ;-)

Povídka, která vykopává celou knihu a udává tempo a styl. Veselá taškařice, které se dnes už nepíšou.

kniha: Johnny a bomba - Pratchett, Terry
trudoš | ****1/2 | před 18 dny

Za mě jednoznačně nejlepší díl série, přičemž kdyby se Terry Pratchett nezamotal do časových paradoxů a děj samotný nebyl tak předvídatelný, hodnotil bych plnou stovkou. U tohoto vyprávění je hodně znát, že už k němu spisovatel přistupuje po vzoru slavnější Zeměplochy, kdy úvodní obrazy působí poněkud zmateně a teprve s dalším vývojem událostí do sebe scény začnou zapadat. Paradoxně nejkomičtější jsou přitom vedlejší postavy či zvířata (pardon, kočky), takže hrdina je tu vlastně jen proto, aby měl kdo provést čtenáře zápletkou. Nic to však neubírá na nápaditosti, hravosti a přímočarosti, s jakou si jde příběh za svým. Takhle se to má zkrátka dělat. Anebo mám holt na literaturu pro mládež příliš vysoké nároky.
Co mě maličko vadilo, že podobně jako u Mrtvých se i zde cíleně ignorují předchozí díly, až to málem vypadá, že se ani nestaly. Na druhou stranu to má tu výhodu, že po kterémkoliv svazku trilogie šáhnete, funguje naprosto samostatně. A tak zůstává pouze krystalická radost ze čtení.

povídka: Jednoho dne se vrátíš - Mertlíková, Věra
vyšla v: XB-1 2017/01
yerry | *** | před 19 dny

Čosi v tejto poviedke škrípalo. Ak by autorka poňala tento fantasy western ako horor alebo nejako magicko-realisticky, ešte z toho mohlo subjektívne niečo viac byť, takto to časom zapadne medzi všetky ostatné šedé priemery, raz prečítané a odložené napriek tomu, že text bol víťaznou poviedkou Daidala…

povídka: Nebesa burácející pravdu - Parker, K. J.
vyšla v: XB-1 2017/01
yerry | **** | před 19 dny

Na rozdiel od predchádzajúcej poviedky tohoto čísla XB-čka, slabšiu alebo čo i len priemernú poviedku od tohoto autora som doposiaľ nečítal. Ten totiž dokáže akúkoľvek tému uchopiť tak, že ťa do deja normálne vtiahne, doslova paraziticky sa zahákuje do tvojej šedej hmoty až po samotný koniec príbehu…

Obsahovo nijako mimoriadny fantasy text o jednom čarodejníkovi, spracovaný však na veľmi dobrej úrovni…

povídka: Galapágy - Kiernan, Caitlín R.
vyšla v: XB-1 2017/01
yerry | *** | před 19 dny

Doposiaľ som čítal od tejto autorky dve poviedky, ktoré ma veľmi nepresvedčili. Táto neprekračuje priemerné hodnoty. Ak nemáš rád gender eko science fiction, túto poviedku si môžeš rovno odpustiť. V opačnom prípade dostaneš dosť hmlistý opis udalostí pozemskej vesmírnej lode, ktorá už nie je ľudská… Nie je to teda zlé, ale ani nič prelomové alebo nové pod slnkom, resp. v tomto prípade nad Marsom…

povídka: Kukla - Brin, David
vyšla v: XB-1 2017/01
yerry | **** | před 19 dny

Hard science fiction s trochu ťažším a pomalším rozjazdom. Poviedka príjemne rezonuje s jedným publicistickým článkom v tomto čísle. V hre nie je nič menšie ako DNA. Vedec sa tu snaží naštartovať jej niektoré reťazce u cicavcov, spiace a uzamknuté už milióny rokov. Ak sa mu to podarí, čo vylezie z tých kukiel? Ono to má nábeh na niečo medzi H.P.L. a pozdvyhnutím ľudstva…

Má to však háčik, ako poznamenáva autor: z húsenice sa motýľ nikdy nestane, vznik motýľa v kukle znamená totiž jej smrť. Veľmi dobré…

kniha: Únos - Ríša, Vlado
snop | ***1/2 | před 19 dny

Já prostě tyhlety dobrodružné knihy mám rád. Ono to je sice scifi, ale klidně by se to mohlo odehrávat i na Zemi. Franta Franta, Otakar Batlička, to jsou pokrevní příbuzní Jarmila Mařáka. Jediné, co u mě snižuje hodnocení, je odfláklá korektorská práce. Ale jinak prostě příjemná oddychovka!

kniha: Divné počasí - Hill, Joe
PMarek | **** | před 19 dny

Když jsem si přečetl anotaci, zdály se mi náměty novel poněkud ujetější, než bych chtěl, ale musím říci, že mě nakonec všechny čtyři novely zaujaly. Četl jsem rychle a byl jsem zvědavý, jak to všechno dopadne. Ale nejedná se o čtenářský kalup k rozuzlení, vychutnávám si cestou k cíli každou větu. Jsem Kingovým fanouškem, Hill píše takřka stejně, čili to v mém případě není výtka, ale spokojené chrochtání blahem. Hilla identifikuji snad jedině díky aktuálnějším odkazům na osobnosti, interprety a songy oproti otci. Nechybí humor, napětí, opravdu neotřelá témata, oceňuji rychlost, s jakou se Hill v nabídce českého knižního trhu objevuje. A to i přesto, že dosud všechny jeho tituly končí s mamutí slevou ve vydavatelově knihkupectví, ne-li rovnou v Levných knihách. Což moc nechápu, protože jeho knihy, včetně téhle, rozhodně stojí za přečtení. Nudit se nebudete.

kniha: Královská krev - Abraham, Daniel
trudoš | **** | před 19 dny

Ačkoliv Daniel Abraham pokračuje v rovině nastavené prvním dílem, nebojí se šťouchnout do vosího hnízda a zápletku v klíčových okamžicích nečekaně vyhrotit. Díky tomu jednotlivé linie nenudí, přestože vývoj událostí vlastně odpovídá předběžným očekáváním. Což je asi největší slabina pentalogie, tedy že čtenář automaticky předpokládá, jak budou díly rozvrženy a autor to zatím nijak zásadně neproměňuje. Pozitivem ovšem je, že se postavy definitivně vyprofilovaly a člověk se tak s nimi lépe sžívá. Děj navíc díky tomu ubíhá rychleji, protože už se nemusí utužovat charaktery starých známých. Nejsilnější stránkou vyprávění ale zůstává spisovatelova schopnost představit motivace zúčastněných stran natolik srozumitelně, že příběh nemá osobitého padoucha, zastupujícího všechno nejzvrácenější zlo světa. Ona i pavoučí bohyně to ve skutečnosti myslí upřímně. Od určitého bodu jsem si však říkal, jestli zvolený žánr fantasy nebyl pro sérii zbytečný. V kulisách historického románu by jí bylo lépe.

kniha: XB-1 2016/12 - kolektiv autorů
yerry | **** | před 20 dny

Mierne nadpriemerné číslo, v ktorom nejako veľmi nedominuje žiadna z poviedok. Utkvieť v pamäti by však mohla scifi poviedka s detektívnou zápletkou od Mary Robinette Kowal s názvom Polib mě dvakrát alebo psychedelický trip Tajemství krve od Pavla Housera. Tak trochu zvláštnu temnú fantasy pre deti tu mala aj Lucie Matějíčková: O ztraceném přání .

povídka: Zlaté kapradí - Rečková, Jana
vyšla v: XB-1 2016/12
yerry | *** | před 20 dny

Pohodová poviedka, ktorá skľudní a pohladí dušu. Lyrický obraz čohosi, čo sa nám nedostáva, čo nám chýba a po čom v kútiku svojho podvedomia túžime…

povídka: Tajemství krve - Houser, Pavel
vyšla v: XB-1 2016/12
yerry | **** | před 20 dny

Psychedelický nárez ako sa patrí, doslova antitext alebo literárny trip. O čom to vlastne bolo? Aha, o krvi…

povídka: Škola - Špirochová, Kateřina
vyšla v: XB-1 2016/12
yerry | * | před 20 dny

Voči štýlu nemám výhrady ale obsahovo je to klišé ako hrom. Mladá po citoch bažiaca učiteľka sa ocitne v škole plnej príšer hlavne mužského pohlavia. Príšery samozrejme vo svojej ľudskej podobe sú prevažne svalnatí a drsní muži, niektorí z nich sú na prvý pohľad nepríjemní až hrôza. Ak si dievča a máš tak 14 rokov, radšej mlčím. Ak si chlapec, strata času…

povídka: O ztraceném přání - Matějíčková, Lucie
vyšla v: XB-1 2016/12
yerry | **** | před 20 dny

Mierne temná fantasy pre deti teoreticky nie je nič pre mňa. Táto poviedka však mala šmrnc, atmosféru a postavy v nej boli farbisté, majúce svoju osobnosť a charakterové vlastnosti. Autorka to s textom skrátka očividne vie. Malá zombie, ktorá hľadá svoju staršiu sestru povahovo akosi medzi nemŕtvu zmes rôznych bežných variácií týchto žravých a rozpadajúcich sa síce akosi nepasuje, ale tentokrát práve v tom je to čaro…

kniha: O krok před peklem - Pavlovský, Jiří
trudoš | ***** | před 20 dny

Kladivo na čaroděje uzavřelo po dvanácti dílech první sezónu svých hororových eskapád. V rámci oslav tohoto malého vítězství nad magií i realitou vznikla antologie povídek, která předkládá čtenářům svébytné střípky univerza, jež v našich luzích a hájích vznikalo bezmála šest let. Bonusem navíc je vítězný text literární soutěže Napiš si své Kladivo, který vedle prací profesionálů rozhodně v ničem nezaostává. Přitom konkurence je víc než silná.
Na své si tak přijdou všichni milovníci zběsilé masakrované, popkulturních hlášek i krvavých scén. Ač tvůrci přistupují k tématu obdobně, atmosféra jednotlivých příběhů se liší – jednou jde o bohapustou vyvražďovačku s explicitními detaily, jindy o hrůzyplnou jednohubku, která by uspěla i u Alfreda Hitchcocka. Občas bojují hrdinové společně jako tým, někdy jsou v problémech ve dvojicích, či úplně sami. Často jde o jasně cílenou legraci, příležitostně však může vývoj událostí dohnat jednoho až k slzám. Je v tom zkrátka úplně všechno. A je to skvělé.

kniha: Kletba černé ruky - Dark, Jason
Speedemon | *** | před 20 dny

Docela zajímavý díl na to jaká je zápletka vlastně blbost :) John se dostane do hry opět dost pozdě a v příběhu je spíše jen aby se neřeklo a měl kdo na konci odpravit záporáka. Tím je mladý klučina posedlý Satanem a jelikož vztáhl ruku na svého otčíma tak mu dle legendy zčernala do jakéhosi zvířecího pařátu (vždyť říkám že blbost). Celé je to však docela ponuré a atmosférické čemuž pomáhá i to, že příběh je dost starý.

Zároveň nám autor oživuje celý svět tím, že Johnovi parťáci Suko a Bill odlétají do Číny a je rovnou zmíněno že se brzy opět uvidí (nejspíš hned v příštím svazku)- Zároveň dle autora uběhly 4 roky od svatby Billa a Sheily a 1 rok od případu Fantoma ze Soho (svazek 29), ale časovou osu berte s velkou rezervou :)

kniha: Válka trpaslíků - Heitz, Markus
Laxik | ***1/2 | před 21 dny

Bývaly časy, kdy byla dvojka Trpaslíků nejlepší klasická netolkieonovská fantasy, co jsem kdy četl. To jsem byl ještě patnáctileté ucho. I když, pravda, v mém podvědomí se Válka trpaslíků mezi elitou držela ještě donedávna. Přesněji řečeno do chvíle, kdy jsem se k ní vrátil. Postavy jsou pořád sympatické a zápletka s avatary je rozhodně zajímavá, ale Heitz se tady pořád ještě úplně nevymanil z dračákového vidění světa. Svět Skryté země tak pořád ještě bolestivě připomíná (ne)umělou fanfikci, ve které se postavy oslovují přívlastkovými jmény jako Romo Ocelové srdce a Narmora Hrozivá a kde Třetí z nějakých důvodů nesnáší všechny trpaslíky, kromě sebe. Heitz to celé navíc příšerně okecává a milionkrát vám připomene, proč Pruďas prudí a kdo koho nenávidí protože proto – abyste to náhodou nezapomněli. První půlkou jsem se tak prokousal jen za velkých porodních bolestí. Ta druhá s Avatary ale stále má svoje kouzlo a sílu a konečně předestírá bouři, se kterou autor přijde ve trojce a hlavně ve čtyřce. Takže nakonec odpuštěno a jede se dál. A i když 7/10 považuju stejně jako u jedničky za nadsazené hodnocení, přeci jen mám pro tenhle svět slabost. A když to stačilo mému pubertálnímu já, proč by to nemělo stačit ostatním děckám ve stejném věku?

kniha: Polibek smrti - Connolly, John
Madam Brbla | ***1/2 | před 21 dny

Sedm let – tak dlouho trvalo, než jsem se oklepala z nehorázně zku*veného překladu třetího dílu série „Charlie Parker“ a odhodlala se vrátit ke Connollyho tvorbě. Kterou knihu zvolit pro oživení souvislostí? Paměť mi hlásila, že jednička nebyla nic extra a její překlad se také úplně nepovedl. Dvojku jsem měla půjčenou z knihovny a podařilo se mi úspěšně zapomenout, o čem byla. Takže dvojka… hmm, jak překladatelka dospěla od originálního názvu „Dark Hollow“ k „Polibku smrti“? Naštěstí se nepotvrdilo neblahé tušení dalších prohřešků vůči anglickému i českému jazyku.

Blíží se výročí nejtragičtější události v životě Charlieho Parkera. Ochota pomoci bližnímu, konkrétně snaha vymámit z grázla alimenty pro svobodnou matku, rozpoutá kolem hlavního hrdiny kolotoč krvavých událostí. Není nouze o násilí, střelbu, mrtvá těla na mnoho způsobů, mafiány, nájemné zabijáky, ex-přítelkyně… a kdyby to snad někomu bylo málo, nějakou brutalitu i napětí obstará téměř mýtický sadistický vrah. Zápletka není tak složitá, jak by se mohlo jevit z počtu účastníků, akorát by jí prospěl přímočařejší tah na branku – méně odbíhání od tématu a mnohem méně kartografických podrobností. Když jde chlap do pekárny, nepotřebuji vědět, kudy se přesně ubírá, pokud jeho cesta a popsané ulice neobsahují nějaké zásadní informace. Jestliže míří na setkání s podezřelým, pak mi není jasné, proč se zmiňovat o pěti bezvýznamných budovách okolo. Popis osob je podobně detailní, což většinou nevadí, ráda si o postavách udělám představu, přesto: co je to za obsesi líčit přepečlivě výraz či oblečení každého prodavače, recepčního, prostě kdejakého komparzisty? Někdo odpovědný by měl Connollymu vysvětlit, kdy se hodí vyvinutý cit pro detail a kdy už čtenáře otravuje. Atmosféra počínající zimy v Maine je příjemný bonus, nimrat se málem i v barvě dlažebních kostek a tvaru jednotlivých spár mezi nimi je choré (a plesk novinami přes čumák)!
Co se panu spisovateli nedá upřít, je dobrá práce s charaktery, především tedy s tím hlavním. Vypravěč Charlie Parker alias Bird je veskrze sympaťák; sice se z pochopitelných důvodů topí v melancholických náladách, díky znepokojivým snům a paranormálním zážitkům má pochyby o své příčetnosti, ovšem není mu cizí sarkasmus a jeho špičkování s přáteli i nepřáteli zajímavým způsobem osvěžuje jinak ponurý příběh.
„Polibek smrti“ má své chyby a spisovatel potenciál ke zlepšování, takže někdy brzy sáhnu po čtvrtém dílu série, který mne kdysi dávno v pravěku nadchnul a přitáhl ke knihám Johna Connollyho. 74%

povídka: Polib mě dvakrát - Kowal, Mary Robinette
vyšla v: XB-1 2016/12
yerry | **** | před 21 dny

Zatiaľ najlepšia poviedka od tejto autorky. Kvalitná science fiction s detektívnou zápletkou svojou dĺžkou skôr noveleta ako poviedka popisuje vzťah UI a policajného vyšetrovateľa, ktorí spoločne riešia jednu vraždu a komplikovanú osobnosť tejto umelej inteligencie. Je to veľmi dobre písané, dialógy s UI sú niekedy trefné, niekedy viacznačné, ale vždy originálne. Jedna z ilustrácií k poviedke je dosť „spoileroidná“, čo je škoda…

povídka: Tanec s cizincem v zemi lazarů - McIntosh, Will
vyšla v: XB-1 2016/12
yerry | **** | před 21 dny

Tretia, posledná poviedka z cyklu o kývajúcom víre. Hlavná hrdinka príbehu tu rieši dilemu či zostať s nehybným mužom a deťmi alebo či ich nechať „odísť“ a začať žiť so zdravým chlapíkom. Text sa mi zdal zo všetkých troch najslabší, zároveň bol najkratší, čo zasa nie je žiadna vada. Takže ak trochu prižmúrim oko, hodnotím ako veľmi dobré čítanie, samostatne možno o 1 z 5. hviez­d menej…

kniha: Mise Saturn - Sandford, John
Ctein
PMarek | **** | před 21 dny

Moc jsem od knihy neočekával, myslel jsem si, že chrlič thrillerů fušuje okrajově do sci-fi, ale byl jsem příjemně překvapen. Dobrý příběh, sympatické postavy, ne úplně striktní Amerika uber alles, zajímavý aspekt souboje velmocí o potenciální převahu díky mimozemským technologiím (nepochybuji o tom, že by to tak bylo, ačkoliv většina sci-fi nás bere jako celek s názvem lidstvo). Jen na mě byl přiliš hektický konec, který měl jiné tempo než příběh do té doby. A taky mě nějak tahalo za oči neustálé používání „tabulky“. Myšleno tablet ? Proč ne prostě tablet ? Neby bylo třeba vymyslet označení pro budoucí technologii, kdy tablet je už jen historická relikvie ? Ale proč „tabulka“… Ale to je lapálie. Celkově velká spokojenost. Nečekaná. Ještě drobná připomínka ke knize technicky: nejsem ekoterorista, ale mrhání nepotištěným papírem je do očí bijící. Nešlo ten formát využít líp ? Ale to by to zase nebyl špalek za pěknou sumičku…

kniha: Projekt Kronos - Bareš, Pavel
Roggy | **** | před 21 dny

Jako první díl dobré. Hodně dlouho jsem přemýšlel, co sem napsat a jak to sem napsat. Ta kniha má docela dost věcí, které by šly napsat lépe. Na druhou stranu to všechno přebíjí neuvěřitelná energie, která z toho textu sálá. Je to jako magie – jsou knihy od skvělých mágů, jejichž kouzla jsou precizní a vyumělkovaná. A pak je tu Pavel Bareš se svým výtryskem surové energie, která to všechno převálcuje. Už jenom proto je čtení zážitek a i po půl roce, i když si pořádně nepamatuji děj, si pamatuji atmosféru a pocity, které jsem měl při čtení. Což je víc než u většiny jiných knížek.

kniha: Bratrstvo run - Peinkofer, Michael
trudoš | *1/2 | před 21 dny

Problém Bratrstva run je, že se Michael Peinkofer na takřka šesti set stránkách nedokáže rozhodnout, zda bude psát okultní detektivku, historický román či červenou harlekýnku. A proto žánry průběžně míchá a výsledkem je neslaný, nemastný děj, jenž má tendence opakovaně stagnovat, aby v závěru čirou náhodou vyvrcholil. Autor přitom děj schválně zdržuje, nesmyslně kombinuje a posouvá jen v okamžiku, kdy sám uzná za vhodné, že už by se také mohlo něco dít. Skutky jednotlivých aktérů tak postrádají logiku, nebo rovnou i význam, přičemž jejich charakterové rozdělení lze rozdělit na podlou anglickou smetánku a chrabrou skotskou spodinu. Přitom jak se to bere vážně, člověk by se vší té bodrosti a patosu s radostí zasmál, což asi nebyl původní záměr.
Trochu zklamání přinesl i fakt, že postava Waltera Scotta nemá pro zápletku význam. Jeho post mohl odehrát kdokoliv. Navíc se toho o něm ani jeho díle nic zajímavého nedozvíme, nepočítám-li zidealizovanou představu bojovníka za Světlou stranu Síly.

kniha: Slyším tě všude - Willis, Connie
Romison | **1/2 | před 21 dny

Tak jako je to ctivy, namet vcelku taky zajimavej, ale postavy jsou na zabiti, hlavni hrdinove vas za chvili serou, ze neposlou ostatni do prdele a nechaj si vsechno libit a chovaj se jak dementi, a ostatni postavy jsou jeste horsi. Logika celyho deje a jednani postav taky znacne pokulhava. Asi zensko irsky psani bo nevim. Connie asi nebude muj salek caje, ale aspon jsem to zvladl docist tu knizku, coz u toho moru jsem nedokazal. A i kdyz se to odehrava v soucasny dobe, tak mi porad prislo, ze to je stylove tak 40–50 let starej typ pribehu a vypraveni (nevim proc) :)

kniha: Dzwille - Velinský, Jaroslav
Dilvermoon | **** | před 21 dny

Ono to celé vypadá chaoticky. Což ovšem neubírá na čtivosti. Naopak. Děje v jednotlivých prostředích dávají většinou smysl, ovšem změny jsou náhlé a podivné. Od zvláštního vlaku, jedoucího neznámo kam, se dostáváme do až skoro reálného světa, pak přijde pro změnu hrdinská fantasy a zvláštní přechody toto všechno mixují časem tam a zpět, objevují se spojovací prvky, hlavní hrdina Bert se také nestačí divit… Pan Velinský v tom určitě nějaký systém vytvořil a extrémně pozorný čtenář (s tužkou v ruce) by to všechno třeba pochytal… Možná šlo dokonce o záměr a vznikla pěkná hravá kniha, která smysl dává, i když to teď vypadá, že zastávám stanovisko, které sám vzápětí vyvracím. A závěr je úžasný. Škoda, že se pan Velinský více nevěnoval fantastickému žánru mimo Dana Younga. Dzwille, Engerlingové i Zápisky z Garthu ukazují, že mohl napsat lecos dalšího opravdu kvalitního.

kniha: Signály z Měsíce - Müller, Horst
Ťuhýk | *1/2 | před 22 dny

Teda to je síla. Matně jsem si knihu pamatoval ze svých mládežnických let, a vím, že mě dobrodružný děj docela zaujal. Nahlédl jsem znovu, nedá se to číst. Čert vzal protiamerickou propagandu, té jsme si tehdy užili dost. Ale tolik technických nesmyslů pohromadě se hned tak nevidí, a k tomu navrch duchové ze stroje – Ganymeďané. No fuj!

kniha: Příběhy z konce předměstí - Tan, Shaun
trudoš | **** | před 22 dny

Po výtvarné stránce nádherná kniha. Jenže krása není všechno. Přes tucet kratičkých příběhů lze stručně charakterizovat jako pohled na Monu Lisu. Fíha, pěkné to plátno, ale co se asi tak skrývá za tím úsměvem? Prosté a jednoduché minipovídky jsou často bez očekávané pointy, jen s efektním závěrem, který ovšem sem tam vyznívá do ztracena, přičemž autor klade důraz především na atmosféru, než koncepci. Ty texty však mají náladu i kouzlo, zkrátka vše, co si lze od surrealistické prózy přát. A takový Dědečkův příběh je naprosto luxusní záležitost. Navíc barevné ilustrace, které tvoří bezmála devět desetin knihy, musí zákonitě okouzlit každého. Mít po ruce barevnou kopírku, vytapetoval bych si obratem celý byt a stejně bych neměl dost.
Nicméně skóre povídek, z kterých jsem byl nadšen a z kterých zmaten, je neúprosné. Holt, materialismus je svinská věc. Snad kdybych byl trochu víc esotericky založen, nebo měl lepší smysl pro nesmysl, asi bych hodnotil dílko Shauna Tana o chlup pozitivněji.

Znovu se ukazuje, že ženy nepíšou o nic horší hard sci-fi než chlapi. Pravda, tahle ta knižka je trochu jiná než všechny ty, v niž se do detailu dočítáme o obsluze vesmírných lodí, o vstupech do hyperprostoru a o čtvrtém rozměru gravitačních studen – i když i na to tady dojde! Kromě klasických sci-fi rekvizit, jako je hyperprostor, mimozemšťané všech podob nebo galaktické společenství, jsou tu totiž v hlavní roli vztahy. A to vztahy nejen intimní, ale i vztahy v rámci posádky, a to zejména mezi různými rasami a kulturami navzájem. A tak se nám tu dá dohromady lidská účetní s ještěří pilotkou, nebo trpasličí technik s umělou inteligencí – a přitom to není žádná samoúčelná červená knihovna ve stylu young adult, ale spíš je to pojato jako obžaloba rasismu a obhajoba multikulti v tom dobrém slova smyslu. A na závěr: tvrdý reset telefonu už nikdy nebudu dělat, aniž bych si vzpomněl na závěrečnou pasáž knihy (víc už spoilovat nebudu). Jsem nadšen!

kniha: Tommyknockeři - King, Stephen
SONP | **1/2 | před 23 dny

Četlo se mi podobně obtížně jako kniha Pod Kupolí. Ostatně téma je vzdáleně podobné – i zde jsou desítky a desítky amerických maloměšťáků ve sci-fi situaci a během čtení King přidává stále a stále další postavy . Zhruba od půlky knihy jsem se přestal orientovat a vzdal jsem to (knihu jsem dočetl, ale některé postavy jsem prostě přestal řešit). Konečné dojmy jsou rozpolcené. Komornější popisné části jako nalezení lodi, Gardovy opilecké eskapády apod.) se mi četly dobře, ale proloženy byly dlouhatánskými pasážemi zmatených duševních pochodů těch nebohých obyčejných lidí měnících se v bůhvíco a vnitřně puzených stavět z nesmyslných věcí neuvěřitelná udělátka (vzpomeňme vraždící automat na kolu nebo starý vysavač ovládající výtah do vesmírné lodi). Snad ani nechci vědět, čím si King v té době procházel a co se mu odehrávalo v hlavě. A číst tyhle pasáže – to byl pro mne teprve ten pravý horor. Ty nejhorší věci se samozřejmě (jak jinak) stanou spisovatelům, potud jde o klasickou Kingovku. Rozhodně ale nejde o takovu, ke které bych ještě někdy vrátil.

kniha: Ofenziva českých zemí - Kotouč, Jan
SONP | *** | před 23 dny

Bohužel bez detailnější mapy Islandu nebo Skandinávie (ideálně s naznačením směru pohybů jednotlivých flotil) je zážitek ze strategické linie knihy poloviční. Ale nevadí, ve válečných knihách je mi stejně vždycky bližší osobní zážitek vojáka než posunování pomyslných kamenů vůdčími postavami obou stran. A osobní linie Berga i agenta Tatrana pro mne fungovala, takže v tomto směru jsem byl spokojen. Bohužel těch popisných akčních pasáží bylo na mne až příliš a kolikrát jsem se jimi obtížně prokousával. Podobně jako už jsem psal v komentáři k předchozímu dílu mne zklamalo neprokreslené politické pozadí čs. království – i když pokrok, dostaneme se dokonce na lánský zámek! Z jednání krále Tomáše I. mi vyplynulo, že je zjevně víc než jen pouhý konstituční monarcha, na druhou stranu se zdá, že i vláda má nejen symbolickou úlohu – prostě bych ocenil to více politicky rozkrýt. Nevadí, i tak jsem se pobavil, i když jen na průměrné úrovni.

kniha: Polární záře - Mazurek, Jiří
SONP | ***1/2 | před 23 dny

Zábavné, i když nijak zvlášť originální dílko. Autor uvařil koktejl množství popkulturních témat od X-Files přes Cestu slepých ptáků a Hon na Rudý říjen až po Carpenterovu Věc. Velmi šikovně jej ovšem přikořenil ruskými reáliemi, které má velmi dobře nastudované (jen toho chlastu bylo trochu moc a místy to připomínalo spíš Svéráz národního lovu), takže výsledný dojem je velmi dobrý a čte se jedním dechem. Co mi trochu vadilo: ve snaze o tajemno řadu mysteriozních věcí autor jen naznačil a pak je nechal být. Ale jako oddechovka na zimní večery – proč ne.

kniha: Tetovaný - Brett, Peter V.
trudoš | ***1/2 | před 23 dny

Motiv démonů, kteří noc co noc ohrožují vše živé, je perfektní a už jen za tohle si u mě Peter V. Brett vysloužil metál. S dějovou osnovou je to však horší. V první řadě mi chyběl ústřední motiv, který by ději udával konkrétní směr. Nějaké Zlo na obzoru, jež hrozí zničit vše živé. Bez toho je to jen sledování tří hrdinů, jak se protloukají přetěžkým životem. Což je druhá věc, co mě iritovala. Autorovi nestačí, že osudy hlavních postav stojí za brokolici, on jim musí neustále přikládat další zvrácené nepravosti. Jenže místo toho, aby to působilo přirozeně, měl jsem často pocit vykalkulované tragiky. A s tím souvisí poslední bod mé obžaloby – nezvládnuté charaktery. Aktéři se vždy chovají podle toho, jak spisovatel aktuálně potřebuje a občas se tak opomíjí logika přirozeného vývoje. Když pak hrdinové v závěru litují pobíjené démony, jen aby ukázali, že morálku mají na výbornou, málem zůstala kniha nedočtena. Vyprávění to shodilo do roviny výchovné telenovely, a to jsem vskutku nečekal.

povídka: Konec naděje - McClellan, Brian
vyšla v: Příběhy ze světa prachmistrů
Durgas | ***1/2 | před 23 dny

Príjemný krátky príbeh kde sa na pozadí obliehania pevnosti rieši osobná línia jednej dôstojníčky. Bez znalosti hlavného románu to však nemá cenu čítať.

Zvláštní jak s odstupem let člověk při druhém čtení mění u některých knih hodnocení. Platí to i u Hledání. Příběhově opravdu nejde o nic u Gemmella překvapivého a totéž platí vlastně i u postav – parta stárnoucích hrdinů minulosti, kteří se z různých důvodů vydají ještě na jednu poslední výpravu. Co dělá pro mě knihu výjimečnou a proč jsem jí dal pětihvězdičkové hodnocení, je to, co se skrývá pod tím „hledáním“ – neboť každý z hrdinů má své vlastní důvody proč jej podniká a autor nám tu skvělým způsobem dává odpověď na otázky, proč a jak se z mužů stávají hrdinové a co hrdinství je. Lze namítnout, že tenhle Gemmellův motiv jsme tu už měli mnohokrát, a proto rozumím tomu, když někdo dá jen průměrné nebo mírně nadprůměrné hodnocení. Ve mě však Gemmell tímto melancholickým a přece ve výsledku optimistickým příběhem zahrál na tu správnou strunu.

12345678910poslední (627)25050 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu