RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (572)22844 příspěvků celkem

Jediné, co mě na téhle povídce zaujalo, bylo, jak to ten chlap vydržel tolik let? Jeho způsob řešení nic moc a tím pádem mě vyznění celé povídko moc nenadchlo.

povídka: Stvoriť svet - Zelazny, Roger
vyšla v: 10x SCI-FI
yerry | *** | před 13 dny

Poviedka z vesmíru, v ktorom sú už rasy mimozemšťanov riadne katalogizované a v ktorom funguje tržný systém. V tomto vesmíre si môžeš vybrať planétu u ktorej predpokladáš, že by mohla byť vhodná pre tvoj druh. Stačí si ju už len riadne upraviť. To, že nejaká fauna alebo flóra neprežije je už len prirodzené. Tie druhy, ktoré sa na zmenu dokážu adaptovať sa adaptujú a tie čo nie, nič sa nedeje…

Problém môže nastať, keď jedna z biologických foriem sa začne adaptovať natoľko, že ťa začne napodobňovať a vzhliadať k tebe ako k božstvu a ty túto rolu prijmeš…

Poviedka bola dosť dobrá na jedno prečítanie, nič nové však nepriniesla…

Až na hodně roztahaný začátek to bylo fajn. Být to o cca polovinu kratší hodnotil bych mnohem výše. Tam je silná Lovecraftova stránka. Celkově to mělo vše, co od autora čekáte. Temné, plíživé zlo a postupné odhalování strašlivých tajemství, která silně ovlivňují psychiku všech zúčastněných postav. Tempu ale škodil právě hodně pomalý a popisný začátek. Ve srovnání s jinými příběhy ani ta závěrečná pointa nebyla žádná bomba. Napětí a atmosféra ale opět fungovala na jedničku a místy člověku skutečně ještě nabíhala husí kůže nebo se vtíral podivný svíravý pocit že tohle bych si opravdu prožít nechtěl :)

kniha: Poslední svého druhu - Eschbach, Andreas
trudoš | *** | před 14 dny

Taky jste jako malí snili o superhrdinech? Jaké by to bylo, být jedním z nich? Neporazitelným a neohroženým zachráncem světa? Naneštěstí problém splněných snů spočívá v tom, že se až příliš často mění v noční můry.
Poslední svého druhu se tváří napůl jako akční román, napůl jako filozofická teze na téma, jak daleko jsme ochotni zajít pro splnění dětského snu. Jenže nakonec převládne ta intelektuálnější stránka. Andreas Eschbach nadhodí vědecký nápad, rozebere jeho problematiku, zamyslí se nad celkovým dopadem a zůstane u toho. A tak stárnoucí kyborg v důchodu sice jímavě bilancuje svůj přínos pro společnost (která jej prakticky ani nezaregistrovala), ale život kolem něj prostě jen ubíhá dál, bez toho, že by došlo k nějak interesantnímu zvratu. I když to zpočátku vypadá nadějně… Alespoň že závěr plnohodnotně vynahradil všechny ty vzpomínkové návraty na nepovedený experiment.
Jinak je to ale velmi slušně napsaný příběh, od kterého jsem jen čekal příliš. A o to míň nakonec dostal.

kniha: Kniha zvláštních nových věcí - Faber, Michel
gan112 | ****1/2 | před 14 dny

Kniha bola rozhodne plná zvláštnych nových vecí, ale rozhodne nebola vecná. Autor sa skutočne komplexne krúti okolo asi štyroch ťažiskových tém, z ktorých mi asi polovica prišla nehodná rozoberania. Asi preto som síce nenaplnený z hľadiska vlastných preferencií, pretože mnoho zápletiek bolo samozrejme dosť vyfabulovaných, ale z hľadiska toho ako boli autorom uchopené, klobúk dolu. Vyzdvíham najme dialógy, premyslené a napäté (aj keď ma miestami štvalo Peterove zamýšľanie sa nad každým slovom ktoré použije, nuž ale to ku pastorovi ako psychológovi patrí) . Aj vďaka nim vo mne ostane príbeh rozhodne dlho. Môj pocit z knižky je približne taký, že som sa stretol s človekom ktorý hovorí veľmi zvláštne, zaujímavé veci o banalitách a tak sám zákonite hovorí banality. No nieje to tak, a preto sa mi knižka ťažko hodnotí, aj keď bodovo rozhodne za 4,5stár. P.S. Faber ukazuje v knihe široké spektrum vedomosti hlavne z humanitných odborov, ale na oplátku planéta Oáza je z biologického hľadiska vystavaná absolútne neprípustne. Neva, nezáleží, to ja len tak.

povídka: Vana mrtvé - Klusová, Monika
vyšla v: 7. antologie českého hororu
Clarice | *** | před 14 dny

Povídka měla stanovený rozsah 333 slov a námětem byla fotografie. Autorka navzdory délce sympaticky zpracovala jednu pověru o zrcadlech, kterou neznám a dost možná byla vymyšlena i ta. Krátký příběh odehrávající se v jedné koupelně – o možnosti změnit budoucnost tím, že se dokážete správně dívat na věci, které zpočátku nedávají smysl.

kniha: Domofón - Miloszewski, Zygmunt
seelya | **** | před 15 dny

Podľa mňa vydarená variácia na tému „prečo nechodiť výťahom“. Tie nepoužívam už z princípu a teraz mám o dôvod viac, prečo sa radšej držať schodov. Rozjazd mi evokoval skôr detektívku, ale postupne sa dostavila atmosféra kdesi na pomedzí hororu a thrilleru. Páčila sa mi aj forma – niekoľko uhlov pohľadu, miestami obohatená o záznamy z nahrávok. Plus pre autora typické poľské reálie a postrehy, ktoré proste „žeriem“. Čo sa strašidelnosti týka, na HPL sa proste nechytá, ale s ostatnými autormi, s ktorými som mala tú česť, drží krok (aj keď tu by som potrebovala skôr cudzie postrehy, lebo bežný horor mi proste nepríde dosť hororový). A číta sa to jedna báseň. Priznávam bez mučenia, Miloszewského detektívky milujem, a aj keď je toto z môjho pohľadu o čosi slabšia vec, za prečítanie určite stojí.

kniha: Šepot podzemí - Aaronovitch, Ben
trudoš | ***1/2 | před 15 dny

I když Ben Aaronovitch tentokrát zvolil cestu skutečné detektivky, nějak pozapomněl, že v jednoduchosti sice může být síla, ale nic se nedá natahovat do nekonečna. O to víc, že ke vší té vatě uvnitř není moc důvod, nepočítáme-li fakt, že kniha by po všech škrtech byla bezmála poloviční. Na druhou stranu si cením toho, že vývoj událostí je pro jednou přehledný a přeskoky k rozehrané zápletce s Mužem bez tváře neruší. Ovšem turistické exkurze po londýnských končinách už začínají být trochu nudné a hlavně jsou dost okatě na úkor děje.
Jinak zaběhnutá klasika. Peter Grant už působí dojmem opravdového detektiva a tým čarodějů ve službách Metropolitní policie se formuje funkčním směrem. Osobně nejvíc oceňuji autorovy zábavné postřehy ze života četníků, které dle všeho vycházejí z reálných zážitků, třebas ne konkrétně jeho vlastních. Pravdou je, že suchý anglický humor drží vyprávění stále nad hladinou lepšího průměru, ale zároveň se stává tím jediným důvodem, proč mě řada vlastně ještě baví.

NU-DÁ, nuda, núúúdá. Nechápem ako toto mohlo vyhrať huga. Asi dvakrát som skoro zaspal. Ten štýl je pre mňa klasické obstarožne sf rozprávanie udalosti bez akéhokoľvek citového či psychologického hľadiska, nudná dobrodružná literatúra, ktorá nevie zápletku rozvinúť a z každého potenciálu nového sľubne sa rozvíjajúceho sa sveta spraví (samozrejme za absencie fantázie) niečo absolútne pozemské, nenové, zastarale, klasické, nudne, tuctové…

V poviedke sa jedná o klasický autorkin námet i keď to spočiatku tak nevyzerá. Väčšina textu je totiž o leteckej katastrofe kdesi v Mexiku a o tom čo sa dialo potom. Ale neboj, buď trpezlivý, budú aj mimozemšťania. Autorka sa viac zaoberá vzťahmi a koexistenciou s mimozemšťanmi ako nimi samotnými alebo technikou. Takže žiadny nástup emzákov nečakaj.

Docela dobré, dobre písané ale tematicky len taká jednohubka.

povídka: Hra pro děti - Tenn, William
vyšla v: 10x SCI-FI; Roboti a androidi
yerry | **** | před 15 dny

Poviedka svojim vyznením na rozhraní medzi pulp science fiction a hororom. Vzhľadom na svoj vek (70 rokov) a s prihliadnutím na túto okolnosť veľmi dobrá. Bez tohoto prihliadnutia sa jedná o typické brakové čítanie typu Rodokaps. Teda je tu prístroj omylom zaslaný zo 400 rokov vzdialenej budúcnosti, pôvodne určený pre deti, na zostrojenie človeka. A o čo teda ide? Je to jednoduché, nesiahaj na nič, na čo siahať nemáš. A ak už na to siahneš, nevytváraj si svojho dvojníka. A ak už ho vytvoríš, radšej z neho rýchlo sprav hŕbu krvavého mäsa…

Poviedka o postľuďoch z ďalekej budúcnosti, ktorí si zážitky a vnemy navodzujú už len prostredníctvom softvéru. Pochopil som to tak, že Bulvár Alfa Ralfa je akýsi reálny svet za portálom, inak pre týchto ľudí zakázaný, kde nie sú počítačové simulácie ale skutočnosť.

Zápletka v poviedke bola dosť slabá a na môj vkus to bolo písané nejako čudne, trochu abstraktne a trochu akoby cucané z prsta. Príliš ma to nezaujalo.

kniha: Mystik - Martin, Gail Z.
Madam Brbla | *** | před 16 dny

Když mi bylo 18–20 let, psala jsem si do šuplíku svůj vlastní fantasy svět. Ten příběh i jeho hrdinové už dlouho odpočívají v pokoji, až „Mystik“ probudil vzpomínky na mé dávné tvůrčí záchvaty. Pro Gail Z. Martin a její knihu není ten závan nostalgie příliš dobrou zprávou. Nepovažuji se totiž za člověka s nadprůměrnou fantazií a musela jsem se při četbě často pobaveně usmívat, kolik shodných prvků má první díl „Nekromantových kronik“ s mým nedokonalým duchovním dítkem.
Dobrá, když jsem po „Mystikovi“ sahala, chtěla jsem klasickou hrdinskou fantasy a v tomto směru nelze mít výhrady, většina ingrediencí tady je: mágové, bojovníci, princové, princezny, králové, nemrtví + jiná krvelačná havěť, globální hrozba ve formě návratu superpadoucha. Dobro a zlo jsou zřetelně oddělené, bez šedých zón. Hlavní hrdinové jsou mladí, až na pár výjimek stěží dospělí, občas (skoro pořád) otravně natvrdlí, snaha o hlubší psychologii těch nejdůležitějších vychází naprázdno. Zápletka je jednoduchá ve stylu RPG hry – v podstatě jde o putování z bodu A do bodu B za účelem útěku, nabírání nových členů družiny, učení (všichni se stávají lepšími bojovníky, případně mágy, zkrátka s praxí stoupají na vyšší level), překonávání útrap (pokud nepomůže magie, sešle autorka ochotně boha ze stroje), plnění questů, zamilování se atd. Vše působí uměle, momenty překvapení nula a zhruba v polovině jsem se přistihla při přemýšlení, jestli vůbec má smysl pokračovat. Tou dobou už mi totiž bylo celkem jasné, že „Mystik“ je určen pro méně pokročilou věkovou kategorii a do pokračování se určitě nepohrnu. Má neochota se vzdávat zvítězila, prokousala jsem se tedy až k závěrečným (extra nudným) stránkám a s úlevou knihu zavřela.
Vlažné dojmy jsou podpořeny místy rozpačitým překladem a vyloženě nedbalou redakční prací, chyb v textu je mnoho. Abych nekončila tak negativně: pokud jste ve věku ústředního hrdiny prince Martrise (+/-20 let) nebo mladší, klidně si k mému hodnocení připočítejte 15–25% – mně by se to tehdy pravděpodobně líbilo. Ovšem mám už najeto mnoho literárních kilometrů, dost možná sjetý dezén, a průměr mě neuspokojí… 5% navrch přihodím ze sentimentu a pro relativně zajímavou obálku (mám na mysli její stříbřitý efekt, nikoliv motiv stejně průměrný jako obsah knihy). 55%

povídka: Cokoliv - Sheckley, Robert
vyšla v: 10x SCI-FI; Vlak do pekla
yerry | ***** | před 16 dny

Klasická scifi so všetkým čo má mať. V poradí 21. invázna jednotka tvarových bojovníkov prichádza na Zem aby tu otvorila bránu pre vstup celého vojska. Predchádzajúcich 20 výprav neuspelo, prečo? Uspeje táto?

Čo sa týka hodnotenia, tu niet o čom debatovať, je to klasika. Len dodám: ak to náhodou na teba príde niekde v parku či lesíku pod náporom trebárs niekoľkých pív, dávaj pozor kam to oprieš, môže to byť totiž jeden z nich…

povídka: Světlo jiných dnů - Shaw, Bob
vyšla v: 10x SCI-FI; Nebula 1966
yerry | **** | před 16 dny

Scifi poviedka so zaujímavým námetom o rýchlom a pomalom skle. Čo sa týka príbehovej zložky, nie je to nič moc. Ten nápad s tým sklom je ale veľmi dobrý aj keď v dnešnej dobe sa to už zdá byť trochu úsmevné. O čo ide? Máš sklo, postaviš ho niekam do prírody a sklo začne absorbovať jej obraz do seba. Po určitom čase si to sklo môžeš dať do obývačky a prírodnú scenériu na určitý čas so všetkými jej zmenami máš doma…

Vesmírne vojnové lode a ich ľudskí otroci. Tu technika zvíťazila nad človekom. Ale ako vždy, daný stav nikdy nemôže byť konečný a tobôž nie vtedy, keď je v hre taká entita ako človek. Lebo človek má také vlastnosti ako vzbura, vzopretie sa, túžba po slobode, už vo svojich génoch…

Na texte síce nie je nič objavné, ale vzhľadom na jeho vek, je veľmi dobrý a dobre sa číta.

kniha: Volání divočiny - Galeta, Jan Č.
BorgDog | nehodnoceno | před 16 dny

Vzhledem k tomu, že jednu z povídek v této knize jsem betačetl a tedy jsem potenciálně zaujatý, zdržím se procentního hodnocení a napíšu pouze celkový komentář. Dle mého názoru je chybná už samotná koncepce sbírky. Není možné shrnout pravidla často velmi složitých herních světů na jedinou stránku a napsat z nich povídky, které by šly skutečně do hloubky a čtenář se v nich bez znalostí pravidel daného světa vyznal. Výsledkem je, že drtivá většina jsou jen „tuctové fantasy“, které kloužou po povrchu a jejich spojení s danými světy zůstává čistě formální. Výjimek, který se snaží jít hlouběji je jenom pár, a paradoxně ty dopadají v jistém smyslu nejhůře, protože neznalému čtenáři prostě nebudou dávat smysl – ať už „Šarlatová křídla smrti“ Jany Poláčkové, nebo Netíkova „Kelpie.“ Právě tyto povídky mi přišly nejlepší. Jinak bohužel nemohu popřít, že jsem se převážně nudil a jednou či dvakrát dokonce pomyslel na Dobrodružství elfa hraničáře Xaxyho. Domnívám se ale, že chyba je v samotném zadání antologie, které prostě autorům nic víc nedovolilo. Záměrů editorů byl chvályhodný, ale celkově odvedli zbytečnou práci na stvoření nemastného neslaného guláše. Škoda…

kniha: Kníže z mlhy - Zafón, Carlos Ruiz
trudoš | ****1/2 | před 17 dny

Na Knížeti z mlhy je nejsympatičtější rozsah. Necelých dvě stě stran využívá Carlos Ruiz Zafón beze zbytku, nikde žádná pauza na oběd. Navíc do příběhu dokázal zakomponovat bravurní sekvence, ze kterých by i Guillermo del Toro ryčel nadšením. Nejsilnější stránkou je však fantastická stylistika, jež zaujme kouzelnou poetikou i silnými emocemi. Ctí staré dobré řemeslo a nic nezanedbává, nezjednodušuje si práci novodobými postupy, cool vyjadřováním nebo dětinskými malůvkami.
Pár výtek by se ovšem našlo. Škraloupem jsou především některé nedotažené nitky, které by si zastřihnutí rozhodně zasloužily. Pak je tu možná až příliš mnoho nápadů, které díky nerozpracovanosti lehce ztrácejí na děsivosti. Trochu trpí i závěr, který šmahem vyprávění uzavře a ve čtenáři zůstane dojem nenaplněnosti.
V základu jde ale o dobrodružný příběh pro mládež, kdy přátelství funguje za každých podmínek a Zlo je nutno porazit, i když to dospělí třebas nevnímají stejně. A v tomhle ohledu funguje kniha skvěle.

Scifi poviedka s hororovými rekvizitami. Téma v čase jej vzniku o televízii a tv technologickej nadstavbe bola síce veľmi aktuálna ale jej spracovanie bolo už dosť brakové, svojim štýlom hodiace sa niekde na začiatok 20. storočia a max. tak do 30. rokov. V tých časoch takéto veci leteli, dnes už je text poriadne mimo…

povídka: Obyčajný čas - Blish, James Benjamin
vyšla v: 10x SCI-FI
yerry | ***** | před 17 dny

Klasická science fiction z vesmírnej lode o vďaka niekoľkonásobnej rýchlosti svetla rozdielnom vnímaní času a reality. Veľmi sugestívna a pútavá poviedka, ktorej čas vôbec neublížil.

Klasická lahôdka od absolútneho klasika o robotovi, ktorý sa chcel stať človekom. Poviedka má taký drajv aj napriek svojej neakčnosti, že len hltáš slovo za slovom. Tak presne toto je ten typ textu, ktorého kvality dosahuje len veľmi málo dnešných poviedok. Má to zásadnú a filozofickú tému, presah, pointu a pútavosť. Jednoducho vynikajúce…

kniha: Čas pro hvězdy - Heinlein, Robert A.
yerry | **** | před 17 dny

Klasická science fiction so všetkým, čo k tomu patrí. Heinlein v tomto románe okrem už tradičného okúzlenia z objavovania vesmírnych dialav tématicky rozoberá teóriu relativity a jej náprotivok antirelativistický koncept, spoločne s problémami okolo dilatácie času a to klincuje navyše príbehmi telepatických dvojíc nasadených do vesmírneho programu. Teda kombinácia tém je naozaj pozoruhodná.

Nechýba tradičný autorov cynický humor, postava mentora a hlášky, ktoré sú od korektnosti trochu ďalej ako je zvykom. Neodpúšťa si zabŕdnuť do demokratických princípov v prospech autority a samozrejme nechýba ani pár sexistických poznámok. Je zaujímavé ako si poradí s útokom obojživelných domorodých obyvateľov vzdialenej planéty. Jednoducho na nich pustí motorové trysky lode a prúd rádioaktívnych iontov. Heinlein sa jednoducho neserie a voči nukleárnym zbraniam a technológii jednoducho nič nemá.

Znovu musím podotknúť, že s autorom nemusíš súhlasiť vo viacerých veciach, ale to je asi tak všetko. Knižku zhltneš na jedno posedenie. Číta sa vynikajúco a aj napriek tomu, že jej vek je už pomerne vysoký, je stále veľmi dobrá.

povídka: Hladové dcery lačných matek - Wong, Alyssa
vyšla v: XB-1 2016/10
quinnet | *** | před 17 dny

Táto poviedka vo mne príliš nezarezonovala. Autorka sa určite snažila podať vampírske téma originálne, ale celkový dojem bol veľmi sterilný – nedostavili sa žiadne emócie ani podnet na rozmýšľanie.

kniha: Rudý úsvit - Brown, Pierce
trudoš | **** | před 18 dny

Závratná akční jízda, která prakticky po celou dobu neztrácí dech. Snad jen, že jsem úplně nepobral věkové zařazení. I když se Pierce Brown snaží cílit na dospívající čtenáře, poměrně nekompromisně sahá po obratech, které v podobném druhu literatury bijí do očí. Až si říkám, proč ta snaha dostat knihu pod věkovou hranici osmnáct a níž, když to v důsledku není třeba. Jediné, co tomu nahrává, jsou náctiletí hrdinové, ovšem jejich vystupování si nezadá v ničem, co má za sebou každý druhý vysloužilý dospělý.
Dějově však hodně precizní, přestože autor šlape v docela jasně vyježděných kolejích. I tak dokáže překvapit – často drsnou syrovostí, kdy hrdinům zadarmo nenechá ani suchou kůrku chleba. Horší je to až s přehnaně radikální zlovolností padouchů, která ve finále nemá jinačí opodstatnění, než jen vyžívání se v sadistickém zotročování baníků. Je ovšem znát, že se teprve formují ústřední pozice, ze kterých půjdou další tahy na šachovnici, a tak nám konečné vyústění přinesou až další díly.

kniha: Mariňáci - Fabian, Robert
Clarice | ****1/2 | před 18 dny

Vetřelčí pozadí mě rozněžnilo -:))). Jen ta exobioložka, uf. Místy mi připadá, že se chová jako kráva. Ale zbytek je opět parádní.

kniha: Lotofágové - Weinbaum, Stanley G.
quinnet | **** | před 18 dny

Jednotlivé poviedky som nehodnotil, ale celú knihu si už obodovať trúfnem. Veľmi pekná ukážka pulpovej éry SF. Reálie sú už v dnešných časoch úplne mimo, čo však ostáva je kvalitný dobrodružný príbeh. Dvojica hlavných hrdinov sa neohrozene vrhá /najmä tá ženská polovica/ do každého dobrodružstva, chtivá objaviť nové vedecké skutočnosti, prípadne zabrať pre svoju domovinu nové územie. Je tam humor, napätie a časy, keď nič nebolo nemožné.

povídka: Planeta přeludů - Weinbaum, Stanley G.
vyšla v: Lotofágové
quinnet | nehodnoceno | před 18 dny

Sympatické, že sa autor snažil vsunúť do príbehu nejakú vedeckú záhadu. Aj to celkom funguje. Teda ak zabudneme, že sa to celé odohráva na Uráne.

kniha: Nová hlídka - Lukjaněnko, Sergej
Speedemon | **** | před 18 dny

Po opravdu dlouhé době jsem se vrátil do světa Hlídek a neměl jsem žádný problém se začtením. Autor píše opravdu srozumitelně a svižně. Oproti minulým dílům mi Nová hlídka přišla přehlednější bez nějakých větších zamotání (i když ke konci se začnou objevovat plány v plánech atd). Ani to filozofování mi nevadilo, bylo servírováno s lehkostí a autor si párkrát vystřelil sám ze sebe. I když byla možnost tuto sérii ukončit definitivně tak se tak nestalo a vidím že existuje už i další díl Sixth Watch. Tak snad jej brzy někdo přeloží.

kniha: Smilujse - Jones, Jaida
Bennett, Danielle
trudoš | **1/2 | před 19 dny

Nebýt na holky, možná bych si knihu užil. Jenže spíš než homosexuální romanci z armádního prostředí jsem čekal nějakou tu megalomanskou válečnou řezanici a v tomhle ohledu bylo Smilujse docela překvapením. Ale krátká anotace „Fantasy s kovovými draky a téměř bez žen“ mě taky mohla varovat. Moje chyba.
Ale abych jen neodsuzoval pro sexuální orientaci některých hrdinů – přeci jen, je jejich věc, koho budou líbat. Román však na můj vkus je nešťastně řešen i v jiných bodech. Přestože se děj točí kolem speciální vojenské jednotky, většina slov je především o dialozích, vnitřních úzkostech a milostných vzplanutích. A nápad s mechanickými draky je sice bravurní, jenže ve finále víceméně samoúčelný, protože pro příběh jako takový vlastně vůbec žádný význam nemá.
Co se však počítá, je styl vyprávění. Jaida Jonesová s Danielle Bennettovou vsadily na sympatické postavy a svižné tempo, jež má říz, i když že se toho v celku moc neděje. Přesto pro mě první díl jejich série znamenal zároveň její konec.

povídka: Trojúhelník - Bradbury, Ray
vyšla v: Kočičí pyžamo
Phoenix | *** | před 19 dny

Tomu se říká ironie osudu… Ale líbilo se mi, jak se tím děvčata víceméně netrápila a budoucnosti si dokázala vysnít i bez chlapa. A myslím, že samy měly pocit, že bude možná i lepší.

Trošku naivní povídka zaměřená na cestování časem, ale u Bradburyho to nikdy není o vědě a technice, ale způsobu vyprávění. Ten je i zde pro autora typický a skvělý.

povídka: Duchové - Bradbury, Ray
vyšla v: Kočičí pyžamo
Phoenix | **** | před 19 dny

V dnešní době už by asi takovýto problém nenastal. Děvčata by věděla, co že se jim to tam na stráni děje, protože by si to nastudovala na internetu včetně detailů… Jinak opět imaginativní způsob vyprávění.

povídka: Příběh tří bratří - Rowling, Joanne K.
vyšla v: Bajky barda Beedleho
Phoenix | **** | před 19 dny

Od „stěžejního“ díla této knihy jsem čekala trochu víc. Příběh už známe z HP, takže určitě by si zasloužil rozšíření. V podstatě do této knihy nic nového nepřinesl a tudíž považuji za deja vu.

V této povídce se opět skrývá těch morálních hodnot trochu víc. Určitě by pro současné školáky mohlo být zajímavé podívat se na text z environmentálního hlediska:-)

kniha: Bajky barda Beedleho - Rowling, Joanne K.
Phoenix | **** | před 19 dny

Je to takové malé milé připomenutí známého světa a to ještě pouze díky Brumbálovým poznámkám, které mi ve výsledku připadaly celkem zbytečné. Samotné bajky jsou velmi stručné s poměrně jasným morálním ponaučením. Nejvíc mi v hlavě uvízla ta s názvem Mágovo chlupaté srdce, která nebyla tolik přímočará. Nejvíce vychvalovaná pohádka Tři bratři byla ze všech asi nejkratší a nejstručnější. Tak nějak jsem čekala, že tu bude i něco navíc oproti poslednímu dílu HP.

povídka: Hlas rozumu - Sapkowski, Andrzej
vyšla v: Zaklínač I - Poslední přání
louza | ***** | před 19 dny

Povídka podtrhuje co bystrý čtenář odhalil už dávno. Že Sapkowski nepíše jen povídky o zaklínači, ale vytváří funkční svět v krátkých příbězích, někdy až téměř mezi řádky. Svět založený na bajkách a legendách, přesto někdy až bolestně reflektující realitu. Svět protikladů, který je plný pohádkového klišé a přesto na hony vzdálen běžnému konzumnímu fantasy. Tato povídka je rámec, který vše spojuje dohromady a zastřešuje téměř do podoby románu. Vytržená z kontextu působí jako plácnutí do vody, ale vhodně použitá vytahuje autorovo dílo ještě o stupínek výše.

Povídka v níž hrdina potkává osudovou ženu za velmi pohnutých okolností opět zakotvených citaci v notoricky známých příběhů velmi citlivě převedených do reality a okořeněných velkou špetkou humoru. Autor je klasik a zároveň realista. Dramatik i humorista. Ačkoli je příběh možná maličko slabší než ty nejlepší zaklínačské kusy, je nedělitelným základem jeho vesmíru.

Skvělý zářez v němž Geralt získává velmi netypického side kicka s loutnou, který problémy spíš vytváří, než pomáhá řešit. Humorný střet s čertem však rychle převrací látku do vážného tónu, kde autor dává jasně na srozuměnou, že tradiční fantasy jebati bude. Elfové v jeho podání jsou rasou vyhnanců v úpadku, čímž elegantně komplikuje svůj svět a vytváří komplikovaná rasová pnutí díky nimž je svět zaklínače přirozeným způsobem dilematičtější, reálnější a špinavější.

Výrazně dialogová povídka v níž autor buduje osudové vazby nejen mezi zaklínači, odhaluje trvanlivost letitých přísah a možná i nevědomky pokládá základ pro ságu v níž následně na povídky navázal. Z hlediska hlavního charakteru a lokální akčnosti nicotná věc, která ale dobře ilustruje mocenské charaktery zaklínačova světa. Další povedený střípek do mozaiky z níž Sapkowski složil svůj unikátní fantasy vesmír.

kniha: Čas psanců - Jireš, Ondřej
trudoš | ***1/2 | před 20 dny

Čas psanců představuje práce deseti českých a slovenských spisovatelů. Jde převážně o fantasy povídky, v nichž (jak již název napovídá) hrají prim společenští vyvrženci. V tomhle ohledu knize bezkonkurenčně vévodí Desítka Alexandry Pavelkové, která má báječnou atmosféru i vtipnou pointu. Dalšími favority pak pro mě byli Juraj Červenák s krvavou řežbou v duchu příběhů Roberta E. Howarda a bojem nabitá, jen o trochu vážnější, povídka Ivany Kuglerové z postkatastro­fického světa budoucnosti. Opomenout však nemohu ani okultní hříčku Leonarda Medka, krutý výlet do středověku Františky Vrbenské nebo hackerskou romanci Richarda Šusty.
V důsledku nezklamal nikdo. Ondřej Jireš sestavil kvalitní antologii, představující známé autory a seznamující s jejich tvorbou. Jsou tu sice texty, které už publikovány byly, ale vzhledem k tomu, že ve většině případů došlo k přepracování, druhé čtení nijak neurazilo. Jako průřez různorodou českou fantastikou tak kniha splňuje svůj účel naprosto bezchybně.

12345678910poslední (572)22844 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu