RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

12345678910poslední (621)24803 příspěvků celkem
kniha: Mort - Pratchett, Terry
Strider | **** | před 19 dny

Doteraz jasne najlepší Pratchett. Smrť si berie učňa a následne hľadá uplatnenie v gastronómii, zatiaľ čo neborák Mort sa vzpiera osudu a spôsobí tým roztrhnutie reality. Námet je jednoducho parádny a je výborne pretavený do originálneho príbehu, ktorému nechýbajú ani nečakané kľučky a prekvapenia. Humor je všadeprítomný, ale nepôsobí sileným dojmom. Špeciálne musím vyzdvihnúť Kantůrkov preklad, ktorý je jednoducho FANTASTICKÝ a kniha má aj vďaka nemu neuveriteľnú šťavu. Plné hodnotenie nedávam len kvôli záveru, ktorý sa mi náladou nehodil k zvyšku knihy. 8+/10

Trochu obohraná platňa, ale zato zručne napísaná.

„Všechny velké příběhy začínají válkou. To se nedá nic dělat. Když chcete mít velký příběh, musíte tam dát válku. Tohle sice není veliký příběh, ale válku tam dáme. Na začátek.“
Tímto způsobem rozehrává Dominik Landsman kouzelné vyprávění pro děti a dospělé, kdy při čtení jedněm se pobaví i ti druzí. Veselé dobrodružství by se přitom dalo rozdělit na dvě části. Ta první je vystavěná po vzoru Malého prince, kdy hrdinové na své cestě za Lapuťákem potkávají různé podivuhodné tvory, skrze něž si autor utahuje z pochybných lidských vlastností. Druhá půlka už ukončuje výletní plavbu a zápletka dostává konkrétní tvar, přičemž nechybí zvraty zleva, zprava, shora i zdola. Problém je, že v rámci předchozího představování tu pár nápadů bohužel přijde nazmar. Předností spisovatele je ovšem cit pro humor, kdy dovedně kombinuje komiku s absurditou a jednoduchými dvojsmyslnými vtípky. Na závěr musím ještě vyzdvihnout famózní ilustrační doprovod, o který se postaral slovenský výtvarník Peter Stankovič.

kniha: Zabudnutý vesmír - Stiffel, Anton
yerry | *** | před 20 dny

quinnet to vo svojom príspevku predo mnou krásne zhrnul, takže už asi nie je toho veľa, čo by som dodával. Autorove poviedky sú vhodné pre školopovinného čitateľa. Pomerne dosť presladené romantické texty s nejakým tým popisom techniky. Pod hard scifi si predstavujem niečo iné. Suverénne najlepšia poviedka u mňa sú Smutné oči plné piesku o zabudnutom osamelom robotovi v hlbinách vesmíru. Poviedky o Letnej planéte som už hodnotil viac nostalgicky, nad rámec svojich preferencií.

Vcelku zbierka poviedok priemernej úrovne určená pre mladšie ročníky…

kniha: Kriváň 1 - Beník, Tomáš
tiradentes | brak | před 20 dny

Po tretine knihy začínam premýšľať nad tým, že to pre mňa bude konečná stanica tohto diela. Ale asi sa rozhodnem až v polovici. Zatiaľ by som mal pre autora niekoľko postrehov:

  • Kostrbaté a zbytočne zložité súvetia, ktoré dávajú aký-taký zmysel až po treťom prečítaní.
  • Neviem, či kniha prešla korektúrami, ale podľa mňa nie. Výsledkom je množstvo preklepov a gramatických chýb, čo jednoznačne zráža obsah a odrádza čitateľa (momentálne konkrétne mňa) od toho, aby knihu dočítal.
  • Slabá štylistika. Text pôsobí hrozne umelo, až násilne. Vydavateľ knihy za poplatok (v normálnych cenách) ponúka okrem gramatických, aj štylistické korektúry a v tomto prípade by sa to vyplatilo (pokojne aj so zvýšením konečnej ceny knihy, ja si rád za kvalitu priplatím).
  • Plné zbytočnej vaty, čo spôsobuje stagnáciu deja. Tú si však môžu dovoliť iba autori, ktorí sú za ňu buď platení (S. King), alebo si na nej založili svoj neopakovateľný štýl (G.R.R. Martin). Takže nabudúce – škrtať, škrtať, škrtať… a zase škrtať.

Tak som to nakoniec, bohužiaľ, zdolal celé. S vypätím síl, v bolestiach, kŕčoch… Stále platí to, čo po prvej tretine, plus ďalšie poznatky.

  • Kostrbatosť sa zo súvetí nakoniec preniesla aj do jednoduchých viet.
  • Dialógy v celej knihe pôsobia nerealisticky a klišoidné výrazy z nich trčia ako slama zo sedliackych topánok. Strašný slovosled vo mne prebudil pocit, že sa to neodohráva v Bratislave, ale skôr v Dunajskej Strede alebo Komárne.
  • Pokusy o trápne vtipy, ktorým sa všetci dookola smejú, zostanú vždy trápne. Naviac šlo celú dobu o krk, krv tiekla potokom, ale hlavne s úsmevom na tvárach.
  • V knihe sídli viac mechanických bôžikov, ako tých bájnych na Olympe. Tí sú však naproti tým mechanickým aspoň viac uveriteľní (Alkoholovrah hovorí za všetko).
  • Dej slabý, nezáživný, už stokrát lepšie napísaná obohraná platňa. V podstate by sa dal zasadiť do akéhokoľvek iného prostredia a (ne)fungoval by rovnako.
  • Hlavná postava síce po celú dobu ničomu nerozumie, a nezabúda to čo chvíľa a každému v okolí zdôrazniť, ale vyšetruje, pátra, hľadá a drží sa indícií jedna radosť.
  • Malá poznámka k sci-fi žánru. Lietajúce autá ako z Fantomasa, kozmonauti (teda tatronauti), posunutie do budúcnosti s akože zaujímavými názvami štátov a inštitúcií a prípona X pri každej novote, to z románu sci-fi neurobí, ani keby sa autor pomocou paprskometu rozložil na molekuly.
  • No a najväčší „bonmot“ na záver. Keď vysielam misiu s posádkou na Mesiac, určite neletí nad Slnečnú sústavu. Takejto, do očí bijúcej chyby sa autor sci-fi nesmie dopustiť ani v heroínovom opojení.

Na autorových stránkach som zistil, že už napísal niekoľko kníh. Sám o sebe tvrdí, že sa zatiaľ žánrovo nevyhranil a tak skúša. Ja verím, že jeho ostatné knihy môžu mať kvalitu, ale pokus o vedeckú fantastiku mu fakt nevyšiel.

povídka: Neistota budúcnosti - Stiffel, Anton
vyšla v: Zabudnutý vesmír
yerry | *** | před 20 dny

Jedna z tých lepších vecí. Autor tu voľne nadväzuje na poviedku, v ktorej Zem ovládla Umelá Inteligencia. Maník sa dá zamraziť kvôli rakovine na dobu, pokiaľ sa na ňu nenájde liek. A keď sa zobudí zistí, že čas je v jeho prípade riadne relatívny pojem a že má poriadny problém, väčší ako tá rakovina…

povídka: Zavri oči a rýchlo snívaj - Stiffel, Anton
vyšla v: Zabudnutý vesmír
yerry | ** | před 20 dny

Mladý vedec, kráska a experimenty so snami resp. o zrýchlenom vnímaní počas snenia. Mladý je suchár a čo myslíš? Má alebo nemá šancu u tej krásky? Ak si už čítal viac textov od tohoto autora, asi ti je vopred už všetko jasné…

povídka: Fragmenty Polysféry - Stiffel, Anton
vyšla v: Fantázia 34; Zabudnutý vesmír
yerry | *** | před 20 dny

Dvaja parťáci, akčná čiernovláska so zelenými očami, Virtuálna Realita, hlavolamy a nejaká tá akcia. Dobré ak máš nenej ako pätnásť rokov…

povídka: Vrchníci - Sanford, Jason
vyšla v: XB-1 2017/08
quinnet | ***1/2 | před 20 dny

Mesto NY sa po nevydarenom experimente premiestnilo do nejakého nečasu, kde vládne večná hmla. Kto príde s ňou do styku, roztrhá ho na kusy. Ľudia sú odsúdení prežiť len v zopár rozpadajúcich sa mrakodrapoch, kde hmla nemôže.

Ako sme zvyknutý u tohto autora, poviedka je napísaná kvalitne so zaujímavou zápletkou i pointou. Najviac mi vadilo vysvetlenie podstaty hmly, to som moc nepobral.

kniha: Tovaryš - Drescher, Alex
Madam Brbla | ***1/2 | před 21 dny

Můj mozek zatoužil po jednoduchém, svižném braku a oči zakoply o jméno Alexe Dreschera. Fantasy sérií o Kloppu Yggreddovi mě nezklamal a většinu stránek i docela bavil, proč tedy nevyzkoušet, jak si poradí se světem blízké budoucnosti… Čekala jsem akční scifko, dočkala jsem se akčního mišmaše. V totalitně byrokratické EU tahají za nitky šedé eminence, které mají k dispozici superagenty vybavené nejpokročilejšími technologiemi. Protistrana má celé věky na cvičení s meči za zvuků zurčících vodopádů a šumících panenských lesů, k tomu si vypomáhá všemožnými magickými amulety, hůlkami a podobnými nadpřirozenými udělátky. Někde mezi tím je svět Prolnutí, kam po hlavě spadne nachmelený hlavní hrdina, bývalý voják, nyní asociální živel.
Čtenář hledí na svět převážně očima zmateného, leč odhodlaného Richarda Svátka, jen občas si odskočíme na poznávací návštěvu k těm mlýnským kamenům, mezi kterými se hlavní hrdina ocitl (tedy k množství nepřátel z obou táborů, případně k několika málo pochybným spojencům).
První polovina knihy se soustředí na popis reálií – kdo, co, proč, jak a kde, zkrátka utváří atmosféru. Druhá bohužel sklouzává k téměř kulhánkoidní řezničině, odlišitelné pouze méně detailním popisem probíhajících masakrů.
Nezničitelnost ústředního páru gerojů pro mě byla jako návštěva zubaře, nutné zlo, bez jakého bych se klidně obešla. Bonusem pak bylo několik popsaných scenérií, jako například hrabyňský památník, Vítkovické železárny, akce z jihu Ostravy nebo i to čistě lokální zaklení „Kurde!“ To snad každého čtenáře potěší, když prostředí není pouhou anonymní změtí názvů a budov. 69%

dobrodružná hard sci-fi, řekněme střední třídy. autor se velmi snaží o silnou technologicko-vědeckou podivnost emzáků, máme tu složité vzorce a spoustu fyzikálních pouček. doprovodný dobrodružný prvek je také zamýšlen jako novátorský a osvěžující. nicméně výsledek je nemastný neslaný, nezabírá ani jedno, ani druhé. ta dobrodružná část mi přišla právě z fyzikálního hlediska těžce přitažená za vlasy a nic moc jiného tam nebylo.

kniha: Niceville - Stroud, Carsten
trudoš | ****1/2 | před 21 dny

Městečko Niceville má spousta nevšedních problémů – nevysvětlitelná zmizení, bankovní loupež, masakr policistů, krádež tajného zařízení… a ještě několik podobných. Nudou tu rozhodně netrpí.
Podobně jako autorskému duu Preston & Child jde Carstenu Stroundovi především o co nejširší čtenářskou přístupnost. Tedy napínavý román bez vyšších ambicí, ovšem napsaný s bravurou mistra. Dialogy, postavy i kulisy jsou prodchnuty jemnou dávkou černočerného humoru, díky němuž si po celou dobu čtení uvědomujete nadsázku, se kterou je příběh tvořen.
Niceville je báječnou ukázkou, jak má vypadat hororový thriller – zábavný, strašidelný, nápaditý a tajemný. Jen ta absence dalších dílů je peklo, protože román je první knihou z trilogie, a tak až do poslední kapitoly pouze nastiňuje situaci a rozmisťuje figury. Což ubírá vyprávění trochu na spádu, přestože šlape v rekordním tempu – pořád se něco děje, ale počet stran jasně naznačuje, že se dořeší jen máloco. A to naštve, nejste-li právě trpělivý jedinec.

kniha: Smrt v záři neonů - Machala, Libor
Malaga | **** | před 22 dny

Přestože k sérii JFK přistupuju dnes už spíš vlažně, 39ka předčila mé očekávání. Libor se od Vlků severu kvalitativně vyhoupl a alespoň pro mě v mnohém předčil i předchozí dvoudíl. Pátrání po výrobcích cizokrajné drogy se objede bez nudných úseků a vaty, prostředí Ameriky 30.let je dostatečně barvité a všechny postavy dostanou svou roli. Pointa je sice trochu béčková, ale u této série to člověk snese. Potěšila i řada eastereggů, kterými je román prošpikovaný (Pastor z Kanehillu :). Díl se autorovi povedl a doufám, že už pomalu sepisuje další!

povídka: Dýchání stejné všichni mají - Bunker, Karl
vyšla v: XB-1 2017/08
quinnet | **** | před 23 dny

O tejto poviedke by sa dalo polemizovať, čo ňou autor vlastne chcel povedať, prípadne v čom je symbolika záverečných riadkov. Umenie vedia robiť len ľudia a nie sú tým úplne zbytoční? Hlavná zápletka je ale jasná a pre mňa veľmi atraktívna – UI prevzali moc nad našou planétou a keďže všetko vedia lepšie, vrátane manažmentu nad dianím v spoločnosti a prírode, ľuďom neostáva veľa priestoru na seberealizáciu. Niektorým to vyhovuje, niektorým už menej. Hlavný hrdina prichádza o milujúcu ženu, ktorá od neho odchádza kvôli názorovým nezhodám na konanie UI, ktorého vrcholom je, v ich prípade, nemožnosť mať deti. Autor má v poviedke veľmi podarené pasáže týkajúce sa umeleckého pohľadu na svet. Scéna opisujúca krásu Lisy bola veľmi pekná. Opis prevzatia moci UI od ľudstva bol veľmi umne zakomponovaný do pozadia príbehu. Celkovo toto bola veľmi fajn poviedka. I keď ma neposadila na zadok, ostalo po nej veľa tém na premýšľanie.

kniha: Popel Babylonu - Corey, James S. A.
biafra | *** | před 23 dny

První tři díly této série považuju za mimořádně zdařilé. Další tři díly se mi zdají mnohem horší – tenhle je z nich asi nejlepší. Pro mě hlavní motiv (protomolekula a expanze do jiných světů) byl v zásadě odložen stranou a místo toho se z příběhu stala Hra o trůny (tak se ostatně prezentuje i seriál). Někomu to může vyhovovat, ale mě ty politicko-mocenské sváry baví jen po určitý čas, a ten v případě téhle série už vypršel. Navíc se mi zdá, že všehchny díly mají podobnou formální strukturu: dlouho se představují postavy, jejich motivace a prostředí. V poslední třetině/čtvrtině knihy se pak všichni střetnou ve veliké bitvě, k níž vše předchozí směřuje. A Holden znovu a znovu vítězí.

kniha: Záře supernovy - Pitzmos, Aleš
biafra | ***1/2 | před 23 dny

Příběh je skvělý, zamotaný a v zásadě nepředvítalený. Jako space-opera to funguje velmi dobře. V oblasti psychologie postav nikoli. Líčení emocí je velmi šablonovité a kýčovité. Mindráky uplakaného hlavního hrdiny jsou otravné (motiv kráska a zvíře; představuji si, že příslušníci speciálních sil jsou vybíráni i podle psychické odolnosti). Nejsem si jist, jestli mi hlavní hrdina byl nesympatický kvůli tomu, jaký byl, nebo kvůli tomu, že jeho vnitřní pochody jsou špatně popsané. Pitzmos také nadměrně používá při líčení dialogů výraz „uchechtl se“ – a to i tam, kde se to dost nehodí. Vzhledem k autorské slepotě by tady měl zasáhnout redaktor. Jinak mě to dost bavilo.

kniha: neoAddix - Grimwood, Jon Courtenay
trudoš | *** | před 23 dny

Alternativní svět, ve kterém Napoleon uskutečnil svůj sen a stvořil Impérium ovládající celou Evropu, se z plánované utopie proměnil o několik set let později v noční můru byrokracie a diktatury. Ve stínech technicky vyspělé civilizace pak žijí bytosti z hlubin věků, monstra lačnící po krvi, které rozhodně nemají zájem být odhaleny… což se ovšem stane. Výpověď bezvýznamného žebráka spustí kolotoč událostí, jež ve svém soukolí začnou drtit osudy vybraných smrtelníků.
Jon Courtenay Grimwood sestavuje příběh jako důmyslnou mozaiku, kdy zpočátku tápete mezi střípky, které teprve v druhé půlce začnou dávat smysl. Ovšem smysl plný brutality, beznaděje a erotiky. Autor se nesnaží hrdiny nijak idealizovat, žijí, aby přežili a víc je nezajímá. Pojmout tedy k někomu sympatie není právě jednoduché. Navíc se nedokážu zbavit dojmu, že póza zmaru byla pouze z papundeklu, protože ne všechno dávalo úplně smysl. Přesto mě tenhle kyberpunkový thriller opepřený mytologickým bestiářem nakonec docela bavil.

sborník mírně nadprůměrných povídek, z nichž většina měla slušné řemeslo, a krom mého favorita, se ale mockrát netrefily do mého vkusu. nelze jim upřít originalitu, ale příběh mě často nezaujal. wollheim měl určitě čuch i v pozdních dobách, ale na úplně stejné notě nejedem.

kniha: Zánik Impéria - Scalzi, John
Alfi | ****1/2 | před 24 dny

Zaujímavá kniha, klame útlym telom, keďže menej ambiziózny autor by dej zhrnutý v tejto 250 stranovej knihe roztiahol na tri 600 stranové bichle. Fajn je, že kniha je ukončená, aj keď dvere do ďalšieho dielu sú rozkopnúté na maximum. ˇAko Scalziho trademark, číta sa prakticky sama.

povídka: Tam, kde sa leto nikdy nekončí - Stiffel, Anton
vyšla v: Zabudnutý vesmír
yerry | *** | před 24 dny

Znovu sa ocitáš na Letnej planéte, kde bráne čosi hrozí. Na tie ľúbostné eskapády hlavných hrdinov som si už akosi zvykol. Dobre, autor niečím text ťahať musí. Je to naivné a beriem to ako daň za to, na akú vekovú skupinu text cieli a kedy ju autor písal. Toto už ani nehodnotím. Teda v prvej polovici poviedky sa nič moc nedeje.

Druhá polovica poviedky je však už z iného súdka. Akcií, krkolomností, nelogických prvkov a bohov zo stroja je tu neúrekom a pribúdajú geometrickým radom. Aj na pulp je to teda sila. Hodnotenie dvíham za zjavenie robota z jednej z predchádzajúcich poviedok. Áno, je to Chur-8, ktorý aj napriek svojej zastaralosti zvláda úplne všetko a zaslúžil by si samostatnú poviedku. Zaradil by som ho ako TOP do najnelogickejších postáv z oblasti scifi.

Ak ti pripadá, že autorov text sprdávam, nie je to tak. V rámci fiktívneho subžánru Absurdity-Pulp Scifi patrí na samotný vrchol…

povídka: Nepotrebné nutnosti - Stiffel, Anton
vyšla v: Zabudnutý vesmír
yerry | ** | před 24 dny

Nesmelé a ťažkopádne pokusy hlavného hrdinu k šéfvýskumníčke počas jednej vesmírnej expedície. Ďalšia poviedka o citoch a pocitoch uhrovitého (možno) mladíka vo vesmírnych kulisách. Neviem, toto asi nebudú žrať ani s akné obsypaní a testosterónom nabití borci…

povídka: Volanie orbity - Stiffel, Anton
vyšla v: Zabudnutý vesmír
yerry | ** | před 24 dny

Ďalší z úletov, ktorý bol od samotného začiatku pritiahnutý za všetky vlasy. Pozitívom poviedky je, že sa snaží nadviazať na jednu z predchádzajúcich. Posledný mladík na Zemi, posledná deva na orbite a jeden kábel vysiaci z orbity dolu. Ak si myslíš, že tieto tri atribúty zohrajú story, myslíš samozrejme správne. Trochu silné kafé aj na pulp, ale ako krátenie si dlhej chvíle kdesi v škole pod lavicou, môže byť…

povídka: Traja muži, UI a loď - Stiffel, Anton
vyšla v: Zabudnutý vesmír
yerry | *** | před 24 dny

Láska je síce pekná vec ale ak je jej veľa začína to byť klišé. V texte sú síce scifi kulisy a traja borci ale ich myslenie a produkcia hormónov sú na úrovni školopovinných astronautov. Logika okolo teleportácie mohla mať niečo do seba, autor však tento námet úplne znehodnotil v citoch sa utápajúceho Valda. Ostatné nápady v poviedke boli zahodené tiež, prečo? Dobré pre čitateľov vo veku 9 – 15 rokov. Hodnotím s prižmúrením oboch očí…

nostalgická povídka nadšeného fyzika (nebo nadšeného fandy fyziky a zvláště paula diraca). představuje nejen zajímavý pohled na diracovy teorie, ale i také velmi neortodoxní pohled na cesty časem. to vše doplněno poněkud ufňukaným příběhem točícím se kolem doby dětí květin. samotná pointa už je lepší, ale krom budhistického nadhledu, tomu pořád něco chybí.

chápu, že wollheima tahle povídka zaujala, ale chtěla by trošku přepsat, protože autor skáče často z mosta do prosta a čtenář se jen dohaduje. nicméně tam, kde se nenechává unést svými morálními úvahami, jde o zábavnou verzi mezicivilizačního kontaktu.

docela zajímavý pohled na jedno oblíbené skyfi klišé (ani nemůžu říct jaké, abych to nepokazil). mohlo by to být napsané líp, je to trošku klopotné a vyžaduje to příliš velký zájem čtenářův o poklesl kulturu a s ní spojené artefakty. ale pořád dobrý. jo, a překladatel si plete verš se slokou a mám obavy že i leccos jiného (co to, pro bohy, je za kultovní brakový fantastický film střečci útočí? původně jsem myslel gremliny, ale ti neutočí.).

tahl povídka mi uvízla v hlavě už z doby prvního čtení a i dnes si myslím, že se pohlovi povedla. je psána lehkým perem, ale docele dobře a hlavně nenápadně vede čtenáře k pointě – je tak trochu vejce ve vejci. jistě, autor často považuje čtenáře za tupějšího, než je, přehání to s tou lehkostí až na hranice literárního kýče, ale tak nějak si nemůžu pomoci – mě se to strašně líbí. dal bych 5+1 z nadšení, ale v reálu tak 4, v nejhorším 3.

povídka: Blboun - Pavel, Vinický
vyšla v: XB-1 2017/08
quinnet | **1/2 | před 24 dny

Spoločenstvo mimozemských civilizácií má v blízkosti Zeme vybudovanú pozorovaciu stanicu, na ktorej slúži dlhé stáročia emzák Neuropad. S príchodom snaživého blbca nastávajú ťažkosti, ktoré môžu pozemšťanov stáť krk. Téma ako z praveku, ale celkom dobre spracované. Koniec ma prekvapil, nečakal som taký prepoj na isté slávne dielo.

kniha: XB-1 2018/01 - kolektiv autorů
Polinius | nehodnoceno | před 24 dny

Číslo Space opera speciál. Téměř všechny povídky se tentokrát odehrávají v kosmu. Nejzkušenější (nejstarší) dvojice redaktorů časopisu láme nad naší přítomnosti hůl. Jeden hořekuje nad úrovní pravopisu v povídkách a druhý nad vlnou genderismu a jiných -ismů.

kniha: Pradorský měsíc - Asher, Neal
Polinius | **** | před 24 dny

Moje první kniha od autora. Oceňuji, že si autor vystačil s omezeným počtem stran. Závěrečná pointa není tak silná, aby utáhla delší knihu. Autor si toho byl vědom a nevytáhl závěr jako králíka z klobouku. Poctivě čtenáři ukázal své koule a tágo. Autor dopředu připomněl, že se děj odehrává na pomyslném kulečníkovém stole a pak předvedl finální strk tágem. Z pohledu neznalce se mi zdá děj uzavřený a vůbec neláká k dalšímu čtení. Ten kdo psal anotaci je kretén Anotace vykecává zbytečně až moc. Jak by bylo krásné dopředu nevědět jak dopadne první kontakt.

povídka: Zabijáci - Skillingstead, Jack
Courtier, Paul
vyšla v: XB-1 2018/01
Polinius | *** | před 24 dny

Zase nějaká alegorie, ve které bych našel spojitost s naším světem. Nechci se blamovat jako u povídky s „drsnou matkou“ ve starší XB-1 a zůstanu jen u hodnocení.

povídka: Bod tání - Gilar, Martin
vyšla v: XB-1 2018/01
Polinius | *** | před 24 dny

Tuhle povídku jsem dostal za trest. :-) Často si stěžují, že povídky v zahraniční sekci jsou jen poetický napsané exkurze do jiných světů, kde má čtenář žasnout nad tím co vidí a ne nad tím, co se děje. Tato povídka je převyprávění naučně populárního článku s přídavkem sovětské nostalgie. Fantastický až „duchařských“ prvek je samozřejmě přítomen ale ten kdo bude u této povídky hýkat blahem bude fyzikálně zdatný čtenář. Řemeslo výborné, ale pro mne to zabíjí až moc terminologie a fundovanosti textu, který by měl být více kratochvilným čtením.

povídka: První na Titanii - Mls, Ivan
vyšla v: XB-1 2018/01
Polinius | ***1/2 | před 24 dny

Chtěl jsem být přísný a tentokrát autora zpražit, ale musím uznat, že si povídka dokázala nechat jeden trumf v rukávu. Trumfem je pointa, která není jasná už prvního řádku.

taková snová magořina o věčném rozporu drsné absolutní svobody a slastného otroctví bezpečí a jistot. stylisticky je to docela vychytané, vnitřní logika trošku skřípe, ale jde spíše o alegorii než realizmus, takže to úplně nevadí. nicméně základní námět madony stroje je zoufale nevyužitý na to, že má hrát zásadní roli. škoda, škoda.

z dnešního pohledu klasické zpracování klasického tématu – cizosti. je vidět podle intimity zpracování, že to napsala ženská; osobně to u těchto témat považuji za pozitivum, aspoň jsem ušetřen různých klišek na téma „co je lidský, to je hezký“. na druhou stranu není to příliš nápadité a možná až i mdlé. nicméně něco na tom je.

kniha: Vycpávač zvířat - Grzędowicz, Jarosław
trudoš | **** | před 25 dny

Soubor šesti delších povídek, které autor napsal do tematických antologií a sedmi krátkých, které byly určeny do novin jako příloha. Díky tomu jsou texty různorodé a pouze téma zrůdné absurdity totalismu se zde v různých obměnách opakuje.
Silnou stránkou je bezesporu autenticita prostředí, za kterou může tvůrčí pečlivost při studování materiálů. To se projevuje především v delších textech, z nichž nejvíce vynikají Farewell Blues, Víkend ve Spezeku a Vlčí vánice. Tady často zamrzí rozsah, protože nápady bych klidně uvítal i v románové podobě. Naproti tomu v sedmi klasických short stories předvádí spisovatel cit pro pointu a nadsázku, což se dneska zdaleka nevidí tak často, jak by si jeden přál.
Jarosław Grzędowicz tak podle mě odvedl poctivý kus práce. Nevyžívá se v novátorství ani jazykolamech, díky čemuž jsou jeho povídky jasné a srozumitelné kterémukoliv čtenáři. Přitom není nouze o smysluplná témata a originální myšlenky. Sice vás nedostane do kolen, ale klobouk smeknout přiměje.

Kniha vyšla 9 let po prvních zákonech omezující v Československu drogy. Tzv. Opiová konvence se týkala rozšířeného používání opia.

kniha: Icehenge - Robinson, Kim Stanley
PB | **** | před 26 dny

Snad to nikdo nebude brát jako spoilerování, když napíšu, že kniha má 3 naprosto odlišné části (jak už je tuším napsáno i na obálce) a právě v té druhé a nejdelší se v podstatě nic neděje, což bych označil za největší slabinu knihy, jinak je to docela překvapivá a chytrá taškařice.

kniha: Nadace a Země - Asimov, Isaac
Methat | **** | před 26 dny

Od predchádzajúcich dielov autor prešiel k jednoduchosti – príbeh zameraný na 3/4 postavy, ktoré cestujú spolu a majú jeden cieľ. Niekomu sa táto cesta môže zdať nudná, pretože je zvyknutý na oveľa zložitejšie knihy, v ktorých jedna kapitola znamená nové postavy, iný príbeh a oddych od neustáleho stereotypu. Mne osobne toto nevadilo – aj keď bol príbeh lineárny, bol dynamický a zaujala ma Gaia ako superorganizmus, tak roboti alebo Vesmírania. Prieskum staro-nových planét bol pre mňa rovnako vzrušujúci ako pre hrdinov a každú novú informáciu o Zemi a prvej kolonizácií ľudí som hltal rovnako ako Pelorat. Takisto prepojenie s Robotickou sériou je tu oveľa viac vidieť, pretože tu stretneme jednu starú postavu. Aj tak sa mi tieto dve novšie časti páčili viac než prvá trilógia.

kniha: Minecraft - Ostrov - Brooks, Max
trudoš | **** | před 26 dny

Vzhledem k tomu, že pro mě Max Brooks kdysi oživil zombie žánr, jeho příspěvku do LitRPG jsem odolat jednoduše nemohl. A to i přesto, že už léta nejsem počítačovým hráčem a Minecraft je pro mě stejně neznámým pojmem jako třeba brokolice.
Pravdou je, že nebýt autorova přístupu k vyprávění, asi bych skončil na straně dvacet. Oficiální neoficiální, sledovat jak někdo staví kostičku ke kostičce, to není nic pro mě. Brooks však dobrodružství pojal jako svéráznou robinsonádu, kdy se hrdina snaží přežít na ostrově postaveném z krychliček. Což v první řadě znamená vypořádat se s jeho podivuhodnými skutečnostmi, které ne vždy dávají smysl. Není proto divu, že brzy pořádá břitké disputace se čtverečkovanými krávami, ovcemi či slepicemi. On je to vůbec docela expert, co se mluvení týče. Nehledě na jeho smolařské eskapády, jež zákonitě pobaví každého, kdo kdy přičichl k jakékoliv adventuře. Celé to svým způsobem připomíná Trosečníka s Tomem Hanksem, jen převedeným do Javy a s nezbytnými zombíky.

12345678910poslední (621)24803 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu