RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

1565566567568569570571572573574575poslední (778)31081 příspěvků celkem
povídka: Tvar lektvaru - Stančík, Petr
vyšla v: Ikarie 1998/07
BorgDog | **** | před 4797 dny

Nikdy bych nevěřil, že někdy dám čtyři hvězdy povídce, která v podstatě nemá ani moc děj, nemá zápletku, nemá nic kromě stylu a jazyka, jakým je napsána. Jedna nepřetržitá eskapáda bláznivých obrazů a situací, vodopád slovních hříček, jinotajů a legrácek. Tohle už chce skutečný talent anebo dlouhou psychiatrickou diagnozu. Nebo oboje. Každopádně Stančík ukazuje mnohým současným mistrům New Weird záda z pořádné dálky a zaujal i mě, co jinak podobné experimenty z duše nesnáší.

Možná za pár let až budu ještě kapku šílenější, zvýším z terminálu ve zdi své vypolstrované cely hodnocení až na 100%.

povídka: Vězeň chillonský - Kelly, James Patrick
vyšla v: Ikarie 1998/07
BorgDog | ***** | před 4797 dny

Druhá povídka a druhých 100%. Kvalita Kellyho povídek je silně nevyrovnaná. Nikdy nevíte, zda dostanete diamant nebo kus uhlí, ale tentokrát se ten diamant povedl. Kyberpunkový motiv v kombinaci s příběhem muže sraženého až na dno, který přesto dokázal znovu vstát, to celé podbarveno „historickým akcentem,“ opravdu vkusně doplňujícím příběh. Když si k tomu navíc přidáte obrazy a mnohé popisy z nichž zejména Bonnivard projíždějící se na svém pavoukovi chodbami chillonského hradu je skutečně nezapomenutelný, není co řešit.

povídka: Pěšcův gambit - Zahn, Timothy
vyšla v: Ikarie 1998/07
BorgDog | ***** | před 4797 dny

Šachy ani jiné deskové hry nehraji, ale přesto dávám jasných pět. Příběh člověka uneseného mimozemšťany v psychologickém experimentu s ošklivým pozadím a nečekaným koncem možná nezaujme každého. Někdo také určitě namítne, že hrdina je geniální až příliš a naopak závěrečná hra o život je jednak teatrální a především finta příliš zřejmá. Ovšem zdůvodnění proč nebyla prohlédnuta mi přijde zcela logické a povídku jsem přečetl jedním dechem. Nenapadá mě, co chtít víc.

Další Ellisonovská ujetost. Ne tak šílená jako „Vydán na pospas větru…“ protože v této povídce dává zápletka i námět o dost větší smysl, což si však Ellison „vynahradil“ několika scénami, kvůli kterým opravdu doporučuji číst nalačno. Pravda, téma Jacka Rozparovače k tomu celkem vybízelo, ale i tak by trocha umírněnosti neuškodila. Vysoké hodnocení dávám jednak za nápad a také za to, že bez ohledu na míru nechutnosti má povídka atmosféru a pointu ze které mrazí – možná neobstojí jako science fiction, ale jako horor zaručeně. Na druhou stranu, dle mého názoru Harlan Ellison napsal i podstatně lepší věci.

povídka: Hořící zevnitř - Horák, David
vyšla v: Ikarie 1998/05
BorgDog | ****1/2 | před 4797 dny

Zajímavý pokus o „tvrdší“ kyberpunk z pera jednoho člena Rigor Mortis. Styl psaní této skupiny je v příběhu zřetelně znát, ale přestože ho obvykle nemusím, tohle hodnotím jako velmi zdařilou věc. I na relativně malé ploše se autorovi podařilo vytvořit zajímavé postavy, hlavní hrdinkou počínaje a záporákem Xyndlem konče. Povídka míchá mnoho motivů, z nichž ani jeden sice není převratně originální (personifikace programů do předmětů a osob, podprahové obrazy, virtuální zbraně…), dohromady však vytváří směs, která už jednoznačně vyčnívá, a také je třeba vzít v potaz, že příběh vznikl dlouho před Matrixem. Ani konec nepůsobí odfláknutě, jak tomu často u Rigor Mortis výtvorů bylo, redakce Ikarie odvedla dobrou práci. Kdesi jsem četl, že povídku vrátila autorovi k přepsání asi čtyřikrát, a na výsledku je to silně znát. S přivřením oka a přihlédnutím ke kvalitnímu řemeslu těch 85% na 90% zaokrouhlím.

povídka: Trojí krev - Šlechta, Vladimír
vyšla v: Ikarie 1998/05
BorgDog | *** | před 4797 dny

Tentokrát celkem jednoznačně jedna ze Šlechtových povídek z Krvavého pohraničí. Přiznávám, že mě tento svět nijak zvlášť nezaujal a totéž platí o povídce. Asi je to tím, že míchá na můj vkus všechno možné na relativně malé ploše, na druhou stranu je otázkou, zda by tomu větší délka pomohla. Myslím, že spíš ne, prašť jako uhoď, ale stále je to zajímavý nadprůměr.

povídka: Opravář kol - Sterling, Bruce
vyšla v: Ikarie 1998/05; Singularity; Vidím to jinak
BorgDog | ***** | před 4797 dny

Dosti známá a právem oceňována Sterlingova povídka z cyklu Chatanooga, Kyberpukový nádech jak ho většina čtenářů asi chápe je tu přítomný jen relativně slabě v pozadí příběhu. Spíše jde o sympatické postavy, nápad, něco málo k zamyšlení na téma vývoj společnosti, ale hlavně o humor. Jak už zmínil Gaarq, některé Mabeliny komentáře a odpovědi jsou prvotřídní – dohromady jedna z povídek, ke které se čas od času rád vracím znovu.

povídka: Obřad dospělosti - Haldeman, Joe
vyšla v: Ikarie 1998/05
BorgDog | **** | před 4797 dny

Typicky haldemanovský příběh lovecké výpravy na nebezpečného tvora, který se zvrtne v cosi docela jiného. Konec je možná už poněkud přestřelený, ale i tak čtivé, zajímavé a napínavé – kolik lidí by asi v podobné zkoušce obstálo?

kniha: Enderova hra - Card, Orson Scott
Methat | ***** | před 4798 dny

Ďakujem, majstre. Za to, že som mohol prežiť detstvo s Enderom a jeho súrodencami Petrom a Valentine. Za to, že ste ma na konci knihy 2× prekvapili tak, že mi skoro spadla kniha z rúk (a to sa nestáva často). Za pútavé a veľmi krásne dielo, ktoré som hltal a vžíval sa do každej udalosti, ktorá Enderom otriasla. A za celého Endera, ktorého ste sám stvoril a vytvoril tak tento skvost, ktorý si právom zaslúžil dve ceny. Ešte raz – ďakujem!

„Ačkoliv po těch letech s létajícími dětmi mi fotbal připadá, jako když se dívam na slimáky, kteří do sebe narážejí.“

povídka: Desátá múza - Williams, Tad
vyšla v: New Space Opera 2
Gaarq | *** | před 4798 dny

patetické, užvaněné, plné autorského násilí na příběhu, ale základní nápad je v pravdě geniální. jenom jeho zpracování, krom řemesla, je bídné.

kniha: Terror - Simmons, Dan
idle | ***1/2 | před 4798 dny

Po řadě nadšených komentářů, které jsem se nejen tady na Legii dočetla, mi nezbylo než Terror zařadit do svého čtecího seznamu – koneckonců příběhů polárních výprav jsem v dětství pár spolykala a bavily mě. Dala jsem si taky záležet, aby na něj připadla řada v zimě a já si tak mohla vychutnat mrazivou atmosféru v odpovídajících podmínkách. Bohužel to tak úplně nestačilo.

Hned na začátku se ocitneme ve středu děje: dvě lodě jsou už rok zamrzlé v arktickém ledu, jejich posádky marně vyhlížejí lámání ledů a čas od času někoho z nich sežere obrovské, záhadné monstrum. To je v kostce celý děj prvních pár set stránek. Mezitím se ještě seznámíme s historií výpravy i jejími účastníky, ale jinak žádný velký vývoj neprobíhá. Vždycky, když se začne dít něco zajímavého, autor ukončí kapitolu a rozhodne se nám mezitím představit nějakého dalšího člena posádky, pochopitelně raději od začátku. (Proti seznámení s více postavami příběhu nic nenamítám, to rozhodně ne, ale mám dojem, že se to dá provést i méně frustrujícím způsobem.)

Zhruba tak v polovině knihy dostoupí zoufalství (výpravy i čtenáře) tak daleko, že už se prostě musí začít něco dít – a ono začne. A příběh si mě konečně začíná získávat podobně, jako kdysi jiné polární výpravy. Závěrečných několik kapitol je pak jako úplně jiná kniha a vychutnala jsem si je asi nejvíc.

S takhle nevyrovnanými dojmy se mi těžko tvoří nějaké celkové hodnocení. V zásadě asi můžu říct, že přečtení nelituju, ovšem výsledek zůstal daleko za původním očekáváním.

povídka: Chameleoni - Moon, Elizabeth
vyšla v: New Space Opera 2
Gaarq | **** | před 4798 dny

tohle drama je sice dosti pro náctileté, ale má švih, velmi dobrou formu (autorka umí), pár zajímavých nápadů (tohle spíš klasičtější SO, bez těch cingrlátek NSO, až na pár mutantů) a malé osobní drama hlavního hrdiny. sice tu máme pár bůžků ze stroje, ale dají se zkousnout, protože moc netrčí. na nadprůměr se povídka vyšvihla tím, že začínám být alergický na samoúčelné blafy NSO (třeba povídka od srdce) a oceňuju něco, co má hlavu, patu, řemeslo i nápady, byť to skutečně nic zlomového není.

povídka: Od srdce - Meaney, John
vyšla v: New Space Opera 2
Gaarq | ** | před 4798 dny

tohle byl extrém NSO. čisté dobrodružství bez čehokoliv navíc. děsivě mě to nudilo. nulové důvěryhodné motivace jednání postav, přehršel zajímavých nápadů, ale úplně mimo příběh, žádná přidaná hodnota. pár zajímavých momentů a nápadů to drží nad vodou, ale jinak bída a utrpení.

kniha: Den na prokletí - Gerrold, David
SiriusChico | ****1/2 | před 4799 dny

Druhý díl Války s Chtorrem jenom potvrzuje, že celá série rozhodně není klasické military scifi. Hlavní hrdina se vyvíjí přímo čtenáři před očima a invaze začíná nabírat hrůzostrašných rozměrů, když začíná útočit na vlastní podstatu lidství. Vztahy nejsou rozhodně stálé a neměné a snad kromě pár scén se autor obratně vyhýbá kýčovitosti. A jako obvykle se kniha prakticky čte sama (až na pár zaškobrtnutí v překladu, ale není to nic hrozného).

Otázka: Jak Chtorrané říkají řetězové pile?

Odpověď: Skvělý líbání.

kniha: Koniáš: Vlk samotář - Žamboch, Miroslav
KeB | ****1/2 | před 4799 dny

Mě první setkání s Koniášem. Bylo to dobré, hodně dobré. Celý ten svět je hodně dobrý. Ale bohužel Koniáš není Bakly. A já mám rád Baklyho. Z vedlejších postav mám rád Lasičku. Maaterenditská pevnost a boj v ní to je ovšem 100% záležitost.

A co mi strašně vadilo byly překlepy a úblby. Chápu, že uhlídat to je strašně těžký, ale stejně to vadí. Hlavně ve scéně, kdy si obchodník vzal kámen a ten ho měl umrtvit a on ho víc zcitlivěl… Nad tímhle úblbem sem se i zasmál.

povídka: Čarodějova šestka - Irvine, Alexander
vyšla v: Fantasy & Science Fiction 2007/05
Lucc | ***1/2 | před 4799 dny

Po dočtení Dračích zubů jsem si oprášil i tento kousek a dobře jsem udělal. Obě povídky jsou velmi provázané a až dohromady tvoří ten správný celek. Musím ovšem říci, že Čarodějova šestka je o něco hůře napsaná. Kdyby se držela jen tématu pronásledování čaroděje, který se snaží dát dohromady šestici dětí, aby využil jejich střípků magie a poskládal z nich zdroj své moci, bylo by to téma jako řemen. Sice ne zrovna originální, ale silné. Irvine ale tuto linii rozmělnil návraty do minulosti hlavního hrdiny Pauluse. Těmi sice svázal dohromady Dračí zuby a Čarodějovu šestku, ale samotnou ČŠ poškodil na čtivosti a tahu na bránu. Dál mi vadilo pár nejasných věcí (Paulusův boj s čarodějem, proč čaroděj nezískal děti někde ve městě za pár hodin, ale utíkal do řídce obydlených končin, jak ho Paulus stopoval, jak věděl, kudy se ubíral atd. atp.). Proto nakonec hodnotím, jak hodnotím. Kdybych měl hodnotit jen první třetinu, byla by to jednička s hvězdičkou, tedy vlastně pěti hvězdičkami.

tohle ani tak není NSO, ale poctivá SO křížená s komiksem. barvité, vtipné, lehké, svižné. žádné hluboké myšlenky, ale pár zajímavých postřehů, pointa je poněkud předvídatelná, ale stejně při ní má člověk takový ten dobrý pocit spravedlivého :) četlo se to krásně jako se pije lambrusco grasparossa di castelvetro secco ;)

povídka mi velmi připomněla skvělou atmosféru řeky bohů od iana macdonalda. v zásadě jde o povídku atmosferickou. skvěle vykreslené prostředí nás zvolna uvádí do doby po globálním konfliktu vedeného i atomovými zbraněmi, o vitální indické kultuře, ale i její konzervativnosti. postupně a skutečně dosti nenápadně autor popotahuje čtenáře k vyústění, které samo o sobě by bylo skvělé, kdyby ho autor tak neodflákl. kopnul bych ho za to s chutí do holeně. jenže, když jsem si závěr povídky přepsal po svém (ale stále v intencích původního autora), tak mě to nadchlo.

povídka: Nevyhnutelnost - Williams, Sean
vyšla v: New Space Opera 2
Gaarq | *** | před 4799 dny

hm :-/ povídka, která se strašně snaží být dobrá, ale je umolousaná, vydřená a je z ní ještě cítit autorův pot. co se námětu týče, nic nového, rebelové a honičky a tak. v pozadí se nám odehrává dilemma gildy velkolodí (my věříme v tu, no, vědu a technologie, život je jasný a nalajnovaný) a strukturou (my jsme svoboda, transcendence, nekonečné obzory a svoboda. jo, to sem už říkal). tenhle rozcestník je tak profláklý, že bych od autora čekal něco originálnějšího, než co vymyslel. jistě, zvonka to vyzerá jako ultimativní, stupňující se konflikt, ale zblízka je to docela nedozrálé, autor vůbec nedokázal vytěžit z toho něco zajímavého. váhám mezi 2 a 3, ale řemeslo je dobré.

povídka: Načas - Nix, Garth
vyšla v: New Space Opera 2
Gaarq | **** | před 4799 dny

docela zajímavá a příjemně neukecaná povídka. na začátku nás nemine takové to ohromování, kam až dotyčná civilizace dospěla, ale postupně se odkrývá, co za tím vším stojí. a pointa sice není převratná, ale její osudovost se mi líbila. být králem není nic, o bych stál, ani tady, na zemi.

kniha: Příliš vzdálený svět - Aldiss, Brian W.
stimílek | **1/2 | před 4800 dny

V této knize prý najdeme SF pro náročné. Možná ano, ale jako celek je to dosti nečtivá sbírka. Několik povídek bylo fajn, zejména titulní Tupolev. Jinak postrádám toho Aldisse, co znám ze Skleníku a Nonstopu.

Zaujímavý a sugestívny popis symbiózy mimozemšťanov a ľudí s dôrazom na psychológiu. Čím viac som sa blížil k záveru, tým viac som cítil, že nie je tu nadradený a podradený druh (aj keď to spočiatku vyzerá tak), ale vzájomná závislosť. Silné a miestami nechutné pocity sú zaručené.

Existuje takový test. Dáte člověku vybrat ze dvou jakože nových kolegů do práce a napíšete třeba 15 jejich vlastností. Na papír prvního uchazeče je sepíšete od nejlepší po nejhorší, u druhého naopak. Hádejte, kterého si vybere? Přitom jsou to stejné vlastnosti, jen pořadí jejich sdělení je opačné. Přesně na tento test jsem si v souvislosti s tímto číslem magazínu vzpomněl. Obsahuje některé opravdu dobré a mnoho slušných prací, ale číslo začalo dost nešťastně něčím, co mi dvakrát nesedlo. Toto stigma pak nejsem sto ve své mysli nijak odpárat. Škoda. Je to stále „ten můj“ magazín a tím i zůstane, jen tohle číslo se mi prostě tolik nelíbí, i přes hezkou obálku a jako vždy výbornou publicistiku (obzvláště Novotného ryhopské ohlédnutí). Nej povídky: Jeffrey Ford – Medový uzel, Terry Bisson – Soukromé očko, Alexander Irvine – Dračí zuby, Albert E. Cowdrey – Ztracený ráj.

Když jsem přemýšlel nad hodnocením, došel jsem k závěru, že není co vytknout. Ne že by takto klasická fantasy byla můj ideální šálek čaje, ale i tak mne udržela vzhůru (což už dnes od knihy vyžaduje velký kumšt) a hlavně se mi líbila svou kultivovaností, zabodoval hlavní hrdina a očarovaly mne perfektní dialogy, ať už vyřčené nebo ty beze slov. Prostě klasická fantasy, ale v „magazínovém“ stylu. Teď si dám znovu po letech Čarodějovu šestku, jak radí Martin v předmluvě, třeba se můj zážitek ještě umocní.

EDIT: Obě povídky jsou propojené mnohem víc, než jsem si pamatoval. Ne že by nefungovala každá samostatně, ale až dohromady tvoří celý obraz.

Tak tohle mi vůbec nesedlo:( Nejen, že se jedná o druh humoru, který je mi cizí, ale navíc mi to přišlo, že si s tím autor moc práce nedal:( Být to úplný začátečník, asi bych byl v hodnocení mírnější, ale takhle dávám 0%.

povídka: Vyrovnání - Hlávka, Jan
vyšla v: Tři kruté příběhy
tomts | **** | před 4801 dny

Tak úvodem musím předeslat, že povídky Star Treku, jsem četl pouze od Blishe v prvním českém, tehdy samizdatovém vydání. Asi to je moje mínus, protože nevychutnám autorovy narážky a jinotaje v textu (nakolik znám autora, jistě tam jsou). Přesto musím konstatovat, že se noveletka četla velmi dobře a obě dějové linie jsou velmi vtipně propojené v kompaktní celek. Postava zabijáka je nám určitým způsobem sympatická, mě vytanul na mysli, alespoň v první polovině děje, nekompromisní Forsythův Šakal. Jeho filozofii velmi trefně glosuje „záporačka“ Sagot větou: „Jsi tak dobrý, protože ti je jedno jestli přežiješ nebo ne.“ Poměrně přijemně jsem se pobavil, ale přesto nemůžu dát plný počet. Něco mi nesedlo v počátku povídky, ani pořádně nedokážu říct co, asi jsem jen měl pocit, že se nedokážu úplně ponořit do děje. Ale může to být mojí neznalostí všech příběhů série Star Trek…

kniha: Porucha reality I: Zjevení - Hamilton, Peter F.
nery | ***** | před 4801 dny

Za mě : brilantní. Mám moc rád takhle obsáhlé dobře napsané, nápadité serie. Doufám že kvalita v dalších knihách nepůjde dolu, laťka je hodně vysoko.

povídka: Soukromé očko - Bisson, Terry
vyšla v: Fantasy & Science Fiction 2010 - Podzim/Zima
Lucc | ****1/2 | před 4801 dny

Já ho prostě žeru. Vynikající název, dobrý rozjezd, pak trochu útlum, ale konec zase OK. Všechno nesedí na 100%, má to mušky, ale to erotické jiskření, to se mu povedlo. Půl astry navíc za fauxlexky!

kniha: Bivoj běsobijce - Červenák, Juraj
Frozenstain | **** | před 4801 dny

Tohle se mi opravdu líbilo. Ale je zde pár věcí, které bych vytkl. Především to je příliš jednoduchý, přímočarý a předvídatelný děj. Takže překvapení moc nezažijete. Druhou věcí jsou trochu plitké postavy, které jsou tak složité, že se dají většinou kompletně charakterizovat jedním přídavným jménem. Bivoj nepřemožitelný, Hordag všemocný, nebo Teta ukňouraná. Ale i přes tyto drobné výtky výborné a originální čtení. 85% PS. Už konečně vím, proč mám tak neklidný spaní. Žiju přece na zapovězeným břehu Vltavy v zemi mrtvých :)

kniha: (Ne)Šťastné konce - Hines, Jim C.
Majkl | *** | před 4801 dny

Najprv tu bol Pán prsteňov, mnohí spisovatelia sa snažili zopakovať jeho úspech napísaním „vlastnej“ fantasy s podobným dejom, až nás to prestalo baviť a milí epigoni museli poriadne zabrať a ukázať niečo originálne. A potom prišiel Jim C. Hines s knihou o tom, ako partička dobrodruhov (v zložení človek, trpaslík, čarodejník a elfka) šla získať poklad strážený drakom – a príbeh opísal očami hlavného hrdinu – goblina Jiga. (Ne)šťastné konce sú podobne originálne neoriginálne – Hines si z rozprávok vypožičal tri princezny (Popolušku, Šípkovú Ruženku a Snehulienku) a začal rozprávať udalosti po vete „…a žili šťastne, až kým nepomreli.“, takže všetko nie je tak ružové, ako obálka tejto knihy :)) Nezľaknite sa, toto nie je fantasy pre pipiny s IQ do 70 (ako ktosi poznamenal na FP) a zaradenie knihy do čisto detskej či humornej fantasy by tiež nebolo to pravé. Životné príbehy Ruženky a Snehulienky nie sú tak šťastne ukončené ako v rozprávkach a humoru je tu oproti goblinovi Jigovi pomenej, preto som zo začiatku cítil nedôveru. (Ne)šťastným koncom dominujú postavy troch princezien (muži sú tu minimálne), ktoré mi od prvého pohľadu na obálku evokovali Charlieho anjelov. Ich charaktery nevybočia zo známych typov, je tu nováčik v tíme, slečna drsňáčka a jej koketný protipól – tri ingrediencie pre zaručené iskrenie. Nečakajte červenú knižnicu, romantika sa tu vyskytuje v malej miere, skôr by knihe slušala nálepka akčná, dej plynie naozaj svižným tempom. Prvá kniha Princezien je vydareným úvodom do série a skvelou voľbou pre oddych.

kniha: Pic - Toman, Juraj
Tommy-Gun | **** | před 4801 dny

Táto poviedková zbierka sa mi celkom páčila. Niektoré poviedky som moc nepochopil, alebo lepšie povedané nepochopil som autorovu pointu, autorov úmysel čo chcel danou poviedkou povedať. Zvlášť sa mi páčili humorné práce. Najviac ma asi pobavilo posledných päť poviedok. Veľmi ma zaujala poviedka Veľký privatizačný ktorá podľa mňa výstižne parodovala situácia na Slovensku v 90. rokoch, no aj v súčasnosti je aktuálna. Celú knihu by som zhodnotil známym ale trochu upraveným heslom: „Za málo peňazí, veľa muziky.“

povídka: Jednotná vůle sovětského lidu - Bulyčov, Kir
vyšla v: Ikarie 1998/04
BorgDog | ***1/2 | před 4801 dny

Uznávám, že tahle povídka dá asi nejvíce těm, co pamatují doby dnes už dávněji minulé. Přesto, já je nepamatuji a bavil jsem se dobře. Mimozemský sociologický experiment se slavným průběhem a neslavným koncem mne zaujal mnohem víc než na 40%.

povídka: Vzkaz od vládců za mostem - Houser, Pavel
vyšla v: Ikarie 1998/04; Lunarys
BorgDog | ** | před 4801 dny

Nedisponuji básnickým talentem ani přílišným poetickým citem. Určitě to přispělo k tomu, že mě tahle spíše fantaskní než fantastická povídka nehorázně nudila, přesto nevěřím, že by to bylo jen tím. Popravdě, celou dobu mi to přišlo jako hodně rozředěný a podprůměrný odvar díla J. A. Poláka.

povídka: Nomádi Gibsonovy pouště - Petr, Jaroslav
vyšla v: Ikarie 1998/04
BorgDog | **** | před 4801 dny

Příjemně civilní povídka, kde jde jen o chronickou depresi a objev zapomenutého pravěkého kmene v australské poušti. Žádná velká odhalení, žádné převratné události, jen trocha smutku na konec, přičemž autorova odborná erudice přitom úroveň příběhu hodně zvedá. Zejména těm, co se zajímají o antropologii lze jen doporučit.

povídka: Ke Kilimandžáru - McDonald, Ian
vyšla v: Ikarie 1998/04
BorgDog | ****1/2 | před 4801 dny

Povídka s mírně lovecraftovskými motivy odehrávající se ve stejném světě jako McDonaldova o dost méně zdařilá novela „Příběh Tendeléo.“ Země zde čelí podivnému útoku (pokud vůbec jde o útok) z vesmíru v podobě kontejnerů s biologickým obsahem měnícím totálně biosféru planety. V příběhu sledujeme snahu hlavní hrdinky o nalezení muže, který v jedné z takto zamořených oblastí zmizel a současně pomalu vyplouvá na povrch otázka, co vlastně znamená být člověkem.

Největším plusem příběhu je atmosféra Afriky, bizarní a k nepoznání přetvořené mimozemskou „nákazou,“ kterou se hrdinka pomalu brodí ke Kilimandžáru, cíli své cesty. Není problém držet jí palce už proto, že čím dál víc tušíme, že ta pouť neskončí dobře. Zatímco třeba Resnick je v afrických popisech poetický a okouzlený, McDonald hraje na podstatně temnější notu a hraje dobře, závěrečné noční setkání patří k těm, na které se nezapomíná. Otevřený konec byl možná nezbytný, přesto za něj ubírám pár bodů.

Rozhodně řádově lepší než třeba „Mučitelův stín“ od Wolfeho. Příběh kata čelícího pomstě zločince, kterého (podotýkám, že zcela spravedlivě) popravil se odehrává v prostředí ryzí science fiction a už to mu dodává na zajímavosti. Třeba o řádu Vdovců a několika dalších aspektech v povídce zmíněných bych se velmi rád dozvěděl víc.

Slabinou je bohužel konec. Závěrečná poprava jisté osoby mi přišla jen „na efekt,“ aby povídka měla pointu. Nevěřím, že by k tomu hlavního hrdinu ve skutečnosti donutili, nebo že by tu exekuci dobrovolně provedl a dosud férově působící právní řád Farky díky tomu také dostal značný šrám. Škoda, hodnocení mohlo být o dost vyšší.

povídka: Noc oživlých mrtvol: Druhá strana - Beneš, Pavel
vyšla v: Ikarie 1998/03
BorgDog | 1/2 | před 4801 dny

Nevím příliš, co si o tomhle počinu myslet. Problém asi je, že nejsem nijak skalní příznivec Romerova filmu, a tato povídka opravdu není nic jiného než fanfiction podle „Noci oživlých mrtvol.“ Nic víc v tom není a bez filmu vyznívá téměř nesmyslně, atmosféra dle mého soudu nulová. Víc dát skutečně nemůžu.

Plně souhlasím s názorem Romisona. Jedna z nejlepších Žambochových povídek, drsný, originální svět, sympatický hrdina, především úplně jiný než Koniáš či Bakly. Jediné, co mi po dočtení vadilo je, že to nebylo delší.

Uzavírající povídka cyklu Kirinyagy. Stačí jedna nehoda a pracně budovaná i udržovaná utopie se hroutí, staří bohové umírají a vše se vrací zpět na začátek. Poučí se z toho někdo? Hlavní hrdina rozhodně ne, žádné své chyby si nepřipouští, je stejně zatvrzelý fanatik jako dřív.

Jak jsem napsal u předchozí Resnickovy povídky z tohoto světa, nepokládám „šamana“ Koribu za nikterak kladnou postavu a tím pádem mi ho ani nebylo líto, spíš právě naopak. Povídka samotná už není tak působivá jako příběh Kamaly, přesto je velice dobrá a stojí za přečtení. Pokrok možná nemusí být pro lidstvo vždy vítězstvím, ale pořád je lepší než Ngai a prolhaní šamani.

povídka: Miniaturní safari - Sheffield, Charles
vyšla v: Ikarie 1998/03
BorgDog | ****1/2 | před 4801 dny

Příběhů i filmů na téma zmenšených hrdinů pohybujících se v té či oné podobě lidským tělem je víc. Sheffield k nim přidává ještě téma „safari do říše hmyzu“ a dělá to moc dobře – kam se hrabe Alien na obyčejnou tarantuli, jste-li velký jako moucha. Když se k tomu přidá ještě sympatický hlavní hrdina, je výsledkem opravdu zajímavá povídka, byť k plnému pochopení pointy je žádoucí jisté lékařské vzdělání.

1565566567568569570571572573574575poslední (778)31081 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu